svět s příchutí

inspirace, kterou sezobali ptáci v léčebně v Dobřanech

růže

 

všechny krásy světa

toužím pro ně žít

jsem jak pohozená růže

 

přivítejme ještě jednou podzim

než slunce zapadne zcela

 

síla v podané ruce

neznám slovo přátelství

 

a oni se mi smějí

šlapou po mé růži

od trní mám rozervanou kůži

 

krásně červená, bývá

chtěla jsem se bránit

 

a růže nikdy netrhám jen tak..

 

 

svět s příchutí

 

musím si zacpávat uši

(ještě mi zní hlas sestřičky

- to přejde)

 

ten tón hlasů, chtěly by mě vlastnit

a já v bílém světě

říkám cosi o nepřeložitelném slově

schizofrenie..

 

dali mi nálepku a pod tónem violoncella

rozpoznávám další falešnou notu

 

svět ocukrovali sněhem a příchutí

jemně do hořka s marcipánem

 

vzali mně agresivitu

chtěli jen tu hodnou holku

jak se spletli!

 

čím víc léků, tím víc bláznivosti

padám a dopady přestávají bolet

 

v uších mívám moře, tu slanou vodu

která je slyšet těsně před spaním

 

tak buďte chvíli zticha

chci znát nápěv slov bez zvuku!

 

 

 

 

 

---