Srdce

Na hladově zírající oko
Přikládám zelený čip
ve tvaru
okvětního lístku
Projdu mohutnými 
kovovými dveřmi 
A pokračuji
skrze čnějící dráty
dlouho chodbou
Jednou za čas míjím
díru ve zdi 
ze které se násilím line 
protivný zvuk
vřeštícího železa 
naříkajících 
mohutných strojů 
a mísící se pach rzi
oleje a krve
 Ale já jdu dál
dolů
dolů vlhkou jámou
Sevřen mezi čtyřmi zdmi
udržovat při životě 
spolu s ostatními 
v modrých pyžamech 
obří
tepající
ocelové
srdce