Som básnik

„Ferko, Ferko, urobím ti smotanku?“ zaklepala na dveře pokojíčku babička. Vešla vnu a spatřila vnuka, jak sedí u počítače, obří sluchátka na uších a píše a píše. „Ferko,“ nadzdvihla mu pěnu z ucha. „Babka, kolkokrát som ti hovoril, že som Ašurbalit, raper a satrapa, hobit z Temného lesa, prízrak močálov, rytier zeme Oz, dych kobry a Eye of the Tiger,“ chrlil ze sebe projímavou řeč mladík. „Nož, Ašurko, nechcel by si smotanku? Robím si a tak by som ti tiež priniesla,“ odpověděla babička. „Dobre, eště len dopíšem dalšiu kapitolu zo svojej Informačnej vojny, pak prídem.“ Mladík si upravil sluchátko a napsal: „..pred notebookom cítim tvoje pery/myslím na to ako ťa milujem..“ Odešel do kuchyně, usrkl smotanku, zaklonil hlavu a promluvil: Babka, som básnik.“