Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá a My
Autor
Dodola
ne pane doktore, dětství bylo úplně normální
pokračuj, nic na to nemáš zkažené
jdi a vyzpovídej se napřed Bohu
nikdy mi nikdo tak neublížil
děkuj za dobré i za zlé
jdi dál
Hledala jsem domov
ale všude už někdo bydlel
Hledala jsem dál
mezitím ubývalo stromů
slunce i příbytků
až konečně jsem našla ten svůj
poznala jsem ho bezpečně
podle vysokého plotu
a bytelné fasády
mnohokrát důkladně omítané
ale když jsem otevřela dveře
vyvalil se mrtvolný puch kostí
prolezlých červy
a jiné breberky
tak jsem se stala bezdomovcem
protože na další domov už nebyl nárok
Až jednou přišla uklízečka v šátku
s kýblem a hadrem
všechno to vyklidila a vymetla
pohřbila na zahradě
a že byla asi nábožná
tak nad vším udělala kříž
Do roka v tom místě vyrostl strom
a začal plodit plané
ale kupodivu jedlé plody
a pak že za šedesátou rovnoběžkou
jablka nerostou
A když jsem se té dobré duše zeptala
proč to jako všechno dělá
řekla jen:
Protože svět je přece krásnej, ne?
I když jsme na severu!
10 názorů
... každému hledání předchází ztráty ... tvrdost zvenčí, v jistých případech, otevírá cestu do hlubin. A cesta z hlubin ven na slunce bývá složitá ...
Vím, je to přehnané. Asi tu není moc psychologů, ale někdy bychom se divili, co všechno naše nitro skrývá. Když se s tím člověk ale smíří, je to pak jiné.