Natálce

Jako jemný vánek, který venku vane, 
si překrásná, chtěl bych cítit tebe
si úžasná, mít tě chvíli u sebe, 
Stačil by dotek, to se ale asi nestane. 

Tvé oči, tebe vidět každé ráno, 
Jseš mým snem, který nebude asi naplněn, 
Na tebe myslím každou nocí i dnem, tvým půvabem sem oslněn, 
Bude mi to někdy dopřáno? 

Tvé oči, tebe brzy uvidím, 
V to doufám a věřím, 
Seš ta kterou zbožňuju? 

Srdce mé jest bušící, když je tvá slova slyšící, 
Jak o neskutečný závod bijící, 
Seš ta kterou miluju?