Vyznání Markovi

Milý Marku, na životě s tebou mě sere, že v něm ztrácím sám sebe. Je krásný, že si i po letech dokážeme pořád tak hrát, že s tebou můžu zažít všechno, o čem jsem snil, že můžu být aktivista, dobrodruh, profesor nebo model, ale bojím se, že se unešenej tím vším, vzdaluju sám sobě. Rád bych napsal, že od tebe navždycky odcházím a najdu si někoho, s kým budu moct být sám sebou, ale to by nejspíš bylo moc jednoduchý a asi to není JENOM tvoje vina, já radši zkusím tu obtížnější možnost, zkusím být sám sebou i tady, v tvým krásným domě.