Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Minulý život

21. 04. 2017
0
1
245

Vzpomínka na minulý život 

 

Minulý život

 

Prochází děvčátko mladičké lesem,

tělo jí chvěje se ukrutným třesem.

Prochází okolo vyprahlé louky,

zde má být konec té její toulky.

 

Na místě klidném, jak zprvu zdá se,

zemřela žena kvůli své kráse.

Na místě krutém na pohled druhý,

kde slunce svítí, a přesto studí.

 

Prochází děvčátko po suché zemi,

nohy ji dovedou k mrtvému kmeni.

Prochází loukou, i když se bojí,

přestože každý krok, síly jí stojí.

 

Usedá na místo, kde se jí zdálo,

že kdysi dřevěné doupátko stálo.

Usedá pomalu na tvrdou hlínu,

propadá dočista těžkému splínu.

 

Zavírá oči, a přesto vidí,

jak k louce ženou se desítky lidí.

Zavírá oči, tiše si zoufá

a v dobrý konec alespoň doufá.

 

Mladičká dívka náhle je ženou,

pro svoji krásu stává se cennou.

Mladičká dívka vrací se v čase,

každý muž pohledem na ní se pase.

 

Pobíhá po vsi, pomáhá lidem,

vždy všechno řeší s ledovým klidem.

Pobíhá po lese, byliny sbírá,

protože pomohou víc než-li víra.

 

Vrací se na louku s košíkem plným

suší je ve vánku s nádechem slunným.

Vrací se do domku, kde sama žije,

cestou se v tůňce narychlo myje.

 

Neví, že za stromem starý muž kouká

jak tělo ze šatů nevinně souká.

Neví, že rozhodl právě teď,

vybrat si ženu za oběť.

 

Jakmile opustí vodu chladnou,

tak kapky z těla na zem spadnou.

Jakmile stojí na břehu nahá,

ucítí, jak na ni hrubá ruka sahá.

Na ústech pocítí drtivý tlak,

o co se pokouší děsivý chlap?

Na ústech bolí jí polibek tvrdý,

že lásku cítí k ní, chorý muž tvrdí.

 

Dívka se pokouší uskočit v dáli,

ale ty pokusy marné se zdály.

Dívka se snaží okamžik řešit,

aniž by musela s tím mužem zhřešit.

 

Nemá však sílu bojovat víc,

násilník myslí, že vyšla mu vstříc.

Nemá již naději, zachránit své tělo,

které se poddalo, aniž by chtělo.

 

Nebohá žena na listí leží,

hlavou jí myšlenky jen na smrt běží.

Nebohá kráska pláče tam tiše,

na pomstu přitom myslet má spíše.

 

Zvedá se pomalu, napíná svaly,

které se v ukrutném souboji vzdaly.

Zvedá se statečně, přemlouvá ruce,

až příliš hlasitě, tluče jí srdce.

 

Na místě kde kdysi bývala ráda,

potkala nyní ji odporná zrada.

Na místě s proudící vodou živou,

změnila se nyní na ženu divou.

 

Starý muž bojí se následků činu,

začíná na ženu za vše házet vinu.

Starý muž otráví v okolí trávu,

která pak zabije sousedům krávu.

 

Jak málo stačí mu k vítězství,

aby skryl hrozivé tajemství.

Jak málo stačí lidu z vesnice

a už dívce staví se hranice.

 

Děvčátko malé otvírá oči,

teď už ví, jak všechno to skončí.

Děvčátko malé bylo tou ženou,

kterou plameny spálily celou.


1 názor

Elfinka
22. 04. 2017
Dát tip

Nevím co napsat mám, duše se chvěje, 

děvčátko tenkrát už znalo, že zle je.

Takových děvčátek bylo i více,

tolik jich spálily žhavé hranice.

A oni přece, znovu jsou tady,

ale teď vědí si s chlapy už rady :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru