Slovníček pojmů

ona

je ta plná, moci, možná štíhlá, kdosi, možná těžká, ztělesněná estetika

on

je ten, co vznáší pravě, rozdáním soudů čmárá krev, hledá, touží, dělá, tvoří

ono

je to, v čem pořádek chceme, prostor, pokoj, místo společného nebe, kraj bílého papíru, překračuje směle

srdce

je to, kam teče krev, naše žíly a náš tep, ten planoucí koloběh, životní známka, spěch, nekončící rytmus, zpěv

duše

je ta, která tuší, činí se a neví, v dětství jiskří, schovává se, čeká, znejištění, jsem tu sám, ne, to s tebou si povídám

já

jsem posazený v šíři oceánu světa s vůlí vědět nebo poslouchat, améba, ta, která rozhoduje, kdy víčka padnou

život

je planetární biosféra, prostor, příroda a střecha, objektivní poslání jak zvířat, tak domácího člověka

vesmír

je prázdnota, kam směřujeme, subjektivní hmota, černá, bez života, přesto skrz hvězdy nadějí září, vidím

smysl

jsi ty, u kterého předpokládám, že je tady taky, nebo není, kdo ví, neví, neboj, zaklep, buď odvážný

stín

je ten, co sleduje, nedýchá, podává mi ruku, ale odmítám, nevím o něm nic, on vše, také-já, však bez světla

obraz

je to, co vídám směrem, kudy chodím, to všechno, tvořím, hromada znaků, čar, změť barev, kouzelné siluety, a poslední dar -

tělo

je to, co dává srdci tvar a duši chrám

je to, co vrhá stín vesmíru mého já

je to, co můžu vlastnit a přitom mít stále rád

on, ona i ono může

obraz života smyslu dát

 

---