Za těmi okny je jiný svět

Za těmi okny je jiný svět

 Není to dům s temnou zdí a pustým dvorem, není na konci ulice s reklamou „Na prodej“. Je to dům jako každý jiný.  Zdi, za těmi zdmi místnosti, v těch místnostech tma. Do tmy září světlo okny.  Skrze stromy prostupuje do skla. Za těmi stromy něco žije, za těmi okny někdo sedí. Čeká, až se rozední. Sedí tam na židli. Venku nic nevidí, nic tam není. V oknech je jen jeho odraz. Je uvězněn, ve vlastní zahradě, za vlastním stromem, v tom vlastním domě, za vlastními okny, na vlastní židli, ve vlastním světě.

Vy ten dům znáte, už jste ho viděli. Víte, jaký to je. Jednou ten dům bude váš.  Bude váš a lidé ten dům uvidí, už teď ho vidí, ale ten není pro ně. Mají jiný. Tenhle je pro tebe, je tvůj. Ty jsi jeho. 

V tom domě je ticho, má sedm místností. V jedné umírá potenciál, v další čest, ve třetí důstojnost, čtvrtá má soudnost, vůle je v páté, smysl má šestka. V sedmé místnosti je židle. Na dveřích je nápis „Příčetnost“. Ve chvíli, kdy člověk pozná, že ten dům je jiný, ztratí kus příčetnosti. Příčetnost je základ, je to srdce domu.

Za tím domem, na druhé straně od oken, je pastvina. Na té pastvině se pasou zvířata. Krmí je beznaděj, roste z domu.

Za pastvinou je město. To město se jmenuje Víra. V tom městě je váš dům.

Za těmi okny je jiný svět.