Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSetkání
Autor
Dodola
Potkala jsem tě na louce plné vřesu
kde nikdy nikdo nebyl
a ani neměl být
nikdo kromě mne
nemělo-li dojít k neštěstí
a já jsem tě tam přece potkala
potkala jsem tě
pod vírem úplňku
blízko na dotek
a pak ten vír doteků
nás náhle vtáhl dovnitř
zběsilou rychlostí
nebeská popelnice
drtička kostí
a když trosky našich těl
dopadly zpátky na zem
z louky stoupal dým
do dlaní hřála hlína
a puklinami léta
se odšourával srpen
10 názorů
Jo, libore, bylo toznásilnění :-) Takových romantických znásilnění jsem zažila... například při sledování skvělého filmu, při vysokohorské túře, nebo při takovém startu letadla, jo to je pak znásilnění těla i duše :-)
Štírko, dnes už bych to taky zkrátila, ale tu druhou sloku, bez které by to asi nedávalo smysl, bych přece jen nechala :)
to musela být silná erupce... pěkný, nabývající na síle a intenzitě a pak do země upadající.
Potkala jsem tě na louce plné vřesu
kde nikdy nikdo nebyl
a ani neměl být
nikdo kromě mne
A když trosky našich těl
dopadly zpátky na zem
z louky stoupal dým
do dlaní hřála hlína
a puklinami léta
se odšourával srpen
============a mě by stačil takový mini příběh :-)