Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Abyssus abyssum invocat

04. 06. 2017
1
2
774
Autor
Kkira

Abyssus abyssum invocat

 

Je to konec linie,  nechci jít dál

Tam kde končí zem a začíná nebe

Tam, kde se rovná i láme

Poslední okamžik, než usne

Ta dívka, ten chlapec, i vesmír

Všechna ta slunce, kde oni se smáli

Tak náhle všechna svítila nad nimi

Se západem, rozplynuly ideály

 

Pýcha je barví karmínem

Zlatavá krása v dýmu se ztratila

V ránu se vrátila, v modravé šedi

Měsíc je protkaný, bílou nití

V té niti zašitý, pulsující lesk

Topící slunce, jiskra obsahu

Přes celou galaxii a zase k nim domů

 

Šesticí řádků, jedinou slokou

Tak málo času a tolik hodin

Zvon odbil, prostor a čas

Přece jen ke konci, i hvězdy uvadly

Ale ti dva, staly se taky

Jim zářili poslední, pospolu zase

 

 

 


2 názory

Kkira
08. 06. 2017
Dát tip

Ano, zdá se to být tak nějak kostrbaté, to chápu. To i/y je právě záměr. 

Nad tím já pořád přemýšlím, asi.. bude lepší ho vynechat. 

Na mě vlastně taky, moc nevím, co mě to napadlo, ale zbytek těch.. dílek, co píšu, romantický není, tak se to kompenzuje. :) 


agáta5
08. 06. 2017
Dát tip

tak tomu konci vůbec nerozumím, kdo co kde?  přece jen ke konci, i hvězdy uvadly Ale ti dva, staly(i?) se taky Jim zářili poslední, pospolu zase... to je ale oříšek  vůbec netuším co tím autor myslel..

začátek se slibně rozvíjí - vynechala bych jen "já"

zlatavá, jiskra, topící se slunce.. na mě moc moc romantické :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru