Samomluvy ve tmě

Já neodděluji obsah a formu. Podle mně je poezie pouze formou, obsah. je součástí formy. Jinak by poezie jako svébytný druh nemusela existovat. Poučit se dnes mohu v mnoha knihách z různých oborů, k tomu nepotřebuji poezii.

Kritiku k formě beru, ale zní-li dutě (prázdně) i obsah, tak to mě mrzí. Myslela jsem si, kdovíjak jsem nevystiha lidskou mentalitu včetně schopnosti projekce (podloženo kusem vlastní zkušenosti).

Zní mi to strašně dutě. Něco takového by se snad dalo přijmout jako vložka v próze, jako listina z dávné doby.

Dodola: v postmoderní neoklasice? Že tě huba nebolí... A jedno to není nikde a nikdy, btw...

Jaký je rozdíl mezi jazykem sdělovacím a jazykem básnickým,Mirosláwku,řekněme mimo postmoderní neoklasiku ?

Rozdíl mezi jazykem sdělovacím a jazykem básnických..? V "postmoderní neoklasice :-)" je to snad jedno

Takový text by se asi hodil do 19. století. Ovšem ani tehdáž by nebyl dobrý. Postrádá totiž jazykové nápady, věčně plameny ve tmách, ap. byly obvyklou ornamentální výbavou již tou dobou. Proti sdělení samotnému nemám nic. Jen by možná by nebylo od věci trochu zapátrat jaký rozdíl je mezi jazykem sdělovacím a jazykem básnických... a hlavně, co je toho příčinou.

Feministky přecejen vědí o válce přibližně tolik jako Hurvínek a Athéna je v první řadě bohyně "moudré války",což může současnému člověku připadat jako protimluv. Ve starověku to ovšem nepřekvapovalo nikoho. Mars - Áres musel mít svůj protiklad.

Proč drsná, spíš by se do této doby hodila, aspoň feministkám určitě. Teda až na tu panenskost :-)

Athéna je jediná bohyně z antického pantheaonu,která je mi blízká a s kterou si rozumím. Myslím si ale,že pro dnešní dobu je tato bohyně příliš drsná. Znám mýty,které se jí týkají poměrně podrobně,i když se mytologií příliš nezabývám. - Lidé si své bohy ve skutečnosti nemohou vybírat. Naopak jsou to bohové,kteří si přitáhnou své  poddané.

Alenakar, mám ráda takové "sebezpytné" texty, zabodovalas. A jak už jsem ti psala jinde, k té formě jsi mě inspirovala. I když jsem se s těmi rýmy pěkně pachtila.

Díky, no, mám to v sobě dané, nehodnotit nebo v dobrém - či spíše odpouštět...předem a všechno...to pro život není výhra.

Goro, já bych řekla, že mentálně vyspělý musí být člověk pro tu tvou roli pozorovatele. Pozorovatel, který vystihuje lidskou povahu, ale nesoudí, musí dobře znát lidi, včetně sama sebe. Taky se o to snažím :-)

Dodolko,

na příští týden mám nachystanou básničku,která jakoby tak nějak souvisela s tvou "Postmodetrní neoklasikou". Že jsi to ty,seznámím tě s ní předčasně :

 

Athéna

 

Někdy mi chbíš slzo

kddyž z chladu mých očí

čiší jen příští vítězství

a tvrdost v plné zbroji

 

Někdy mi chybíš slzo

když drzý krkavec za mými zády

kráká a kráká

svůj refrén z Edgara

 

Někdy mi chybíš slzo

když opřena o kopí

beru svým myšlenkám

člověčí vratkost

 

Někdy mi chybíš slzo...

 

 

a tip.

Ano, ale musíš být mentálně na takový námět vyspělá-to obdivuju:-)

Goro, díky, ale to téma není až tak mysteriózní, jak by se zdálo, je jen a pouze lidské, byť projikované do jistého nepříliš oblíbeného mýtického archetypu.

Díky revírníku, pěkný den!

Neuměla bych takto psát, obdivuju tvou schopnost ztvárnění námětu:-)

Mně se tvá samomluva líbí. Velmi.