Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Safián raněný křivdou

11. 09. 2017
4
14
1327
Autor
Movsar

Reakce na Safiánovu kritiku pod Dialogy s básníky. Pro radost z rozčeřených hladin.

Raněn křivdou, že v mých Dialozích s básníky nebyl brán k řeči, napsal mi kritik, že jsem vytrhl Holanovy verše z kontextu a v interpretaci na ně uplatnil vadnou metodu. Pokud by bylo jen uraženosti básníka, nebylo by zapotřebí žádné reakce, neboť uraženost k básníkovi patří jako noc ke dni. Zmínku o metodě napřaženou v domnění, že poslouží jako bodná zbraň, je ovšem třeba opatřit komentářem:

Básnění a filosofie, z jejíhož potenciálu vyrůstá veškerá interpretace, neznají pojem metody. Tou jsou obdařeny vědy přírodní, nikoli – když už musíme pojem vědy užít - vědy o člověku; připomeňme v té souvislosti slavnou, a snad i největší z filosofických knih 20. století, knihu Gadamerovu Pravda a metoda. Kritikovi patří toto vysvětlení: metoda je takový vědecký postup, jejž lze zopakovat, je to cesta, kterou lze projít tam i nazpátek a přesvědčit se o ničem vcelku zásadním: pouze o tom, že v rámci aktuálního paradigmatu zvolená cesta je funkční. V básnění stejně jako ve filosofii nic takového jako metoda neexistuje, zopakujme. Dialog je spíše hrou (s Wittgensteinem bychom mohli mluvit o „řečové hře“), živou a nepředvídatelnou událostí, nikdy nezavršenou výměnou. Všechna tři uplatněná adjektiva - živý, nepředvídatelný a nezavršený - z definice vylučují úvahy o metodě.

Ve světle podané poznámky se snad už i kritikovi jeví jasnější, proč samotný kontext není pro verš něčím zásadním, nota bene pro básnění natolik temné jako je to Holanovo. Verš pochopitelně neztrácí nic ze své působivosti ani tehdy, je-li z domnělého kontextu vytržen, a už vůbec není pravidlem rozhovoru s básníkem jakési vlastní nadvědomé strážení celistvosti básně. Ostatně, kritik se mýlí nejen v obecné rovině, nýbrž i v konkrétním případě, neboť zmiňovaná báseň v základním kameni naráží na nezkušenost, milenců příliš mladých, stejně jako nedospělých dospělců zajatých v touze po esencích světa, oněch „pravých jménech“ věcí, jak vykračuji z Holana já.

A byl-li kritik veden péčí o řádné čtení Holana, pak by měl svůj policajtský naturel vzít do fortelných dlaní a jít pomáhat a chránit tam, kde je toho třeba. Čtení má být vždy podvratné! 


14 názorů

Movsar
12. 09. 2017
Dát tip

safiáne, vždy se ptám, co mluvčí myslí obviněním z postmodernismu: co konkrétně tím myslí. takové obvinění se vidí často (patrně je lze nazavt zastydlým), ale jen málokdy je upřesněno. je to obvinění z relativismu? antiesencialismu? antireprezentacionalismu? .. já naproti tomu vycházel z hermeneutiky, což je směr starší než je postmoderní filosofie, nebo lépe - objevení/vynalezení/pojmeování postmoderní situace. a o to víc mě rozšíření tvé námitky zajímá. 


Safián
12. 09. 2017
Dát tip

Movsare, asi nedokážu sledovat tvoje myšlenkové pochody.nevím o jakou pravost ti jde. Já jen vyslovil názor. Podle tebe nesprávný a směšný. Jestli se dotkl tvého ega, je to tvůj problém. Dalším tvým problémem je způsob, kterým vedeš polemiku.  První odstavec jsi nakrmil výmysly, které nemají daleko k pomluvě. A nestalo se to poprvé. Ale budiž. Mně je to jedno. Když tě to baví.

Tady bych měl, u vědomí, že s tebou není polemika možná, skončit.Ale přece jen mi to nedá. Ano, tvrdil jsem a tvrdím, že jsi vytrhl z básně verše a udělal z nich téma své úvahy.Ano, řekl jsem a říkám znovu , že je to běžná metoda. Mohl jsem použít jiné slovo, třeba postup. Změnilo by se něco? Neřekl jsem, že jsi při výkladu těchto veršů použil vadnou metodu, podle mého jsi verše ani nevykládal ( to jsem ale ve své poznámce netvrdil), byly pro tebe jen záminkou k vlastní exhibici.Ale na tom není nic špatného.

Pokud tvrdíš:"Ostatně, kritik se mýlí nejen v obecné rovině, nýbrž i v konkrétním případě, neboť zmiňovaná báseň v základním kameni naráží na nezkušenost, milenců příliš mladých, stejně jako nedospělých dospělců zajatých v touze po esencích světa, oněch „pravých jménech“ věcí", pak nemohu souhlasit. Stejně bych mohl mluvit o milencích příliš starých. A že by toužili po pravých jménech věcí? To už vůbec ne. Podle mého čtení je báseň o něčem zcela jiném. Je o poznání, pravosti citů jako takových atd..

Jistě, každý čtenář si odnese to své. To je samozřejmě pravda. Ty z toho ovšem jako zastydlý postmodernista (vždyť postmodernismus už tu vládne dobrých padesát let) děláš zásluhu nebo dokonce princip. To je ale jiná kapitola.

 


Movsar
12. 09. 2017
Dát tip

n_f_i: a ono to je přesně naopak: teprve s obratem k jazyku, tedy v 1.pol.20.stol. se filosofie snaží být vědou, a to jen jedna její větev, filosofie analytická, s jejími podvětvemi (filosfie jazyka, mysli atd.). do téí doby, resp. hle´dme OD jaké doby, div se, už od hlubokého starověku, filosofie byla vyprávěním (někdy temným, třeba u takového herakleita), rozhovorem (pochopitelně pro "moderní"filosofii zakladatelský čin sokratův/platonův), duchovním cvičením, literaturou, ale jen těžko vědou; ani scholatiska jí nebyla, stejně jako karteziánství. ale rozumím ti, hýbou s tebou afekty; pokud je zastavíš a budeš trpělivý čtenář, něco se o filosofii dozvíš.  


Filosofie bez vědy a metody je mlácení cepem o hladinu rybníka v touze ulovit vorvaně. Když pominu vlivy církve tak až někdy do 18.-19. století byla filosofie tak těsně semknutá s vědou, jak jen to šlo. Byť by se mělo jednat o jen logiku nebo matematiku (vždyť logika byla byla i základním kamenem nematematického trivia septem artes libertales). Čím složitější se stávala věda, tím více samotná filosofie, bez "metody" jak ty říkáš, zbyla jen kecalům.

Jinými slovy... to, že je někdo schopen vyprodukovat bláboly bez valného smyslu ještě neznamená, že se jedná o zenový koán nad kterým můžeš hloubat do konce života. Většina keců jsou prostě kecy.


Movsar
12. 09. 2017
Dát tip

těhotné, chytré, zraňující,

snad zpychl bych

nevědět, že mluví ironici.

díky, aleši, asi to bude tím, že jsem obrousil hroty a k některým z minulých odpovědí kritikům se již nehlásím. byly opravdu zbytečné, mám to tu rád, jak to je.

lekce angličtiny s břízou, děkuji i za ostatní.

safiáne, mně zas epřišlo falešné, když jsi psal o vytrženosti z kontextu  a jiném smyslu, a nesprávné, když o metodě. jsem rád, že jsem tě pobavil alespoň úvodem, i když jej - nevím, jestli narážkou na téma verše a dialogu - bereš na váhy "pravosti"; v tom smyslu bych vlastně ani o to, aby byl "pravý", nestál.  


Safián
12. 09. 2017
Dát tip

Milý Movsare, básnění a filosofii skutečně nerozumím. Také nechci polemizovat s autoritami o které se opíráš. To ti dokonce chválím. Kdo nemá vlastní myšlenky, musí se opírat o cizí.

První odstavec mě opravdu pobavil. Tolik fantazie! Na něco takového bych se nezmohl. Co slovo, to perla. Co na tom,že falešná.

Dál to rozvádět nebudu, Několikrát jsem se pokusil, ale vždycky klik a všechno zmizelo. Zřejmě si vyšší moc nepřeje, abych s tebou polemizoval. O čem vlastně, když sis všechno tak pěkně vysvětlil. Řeknu jen tolik. Když veřejně vyslovíš nějaký názor, měl bys strpět i názor jiný a ne se tak nafukovat. Ona triáda, ke které jsi tak vítězně dospěl, není možná ani polovinou toho, čemu se říká poeze (myslím obor, ne nějaký pocit). A Holan, o které tvrdíš, že je "tak" temný, je z určitého pohledu dokonce průzračný.


někdy mi tvé filozofující texty (nepočítám "pozorovatelské" zápisky z města a tak...) nesednou...tentokrát souhlas


Norsko 1
11. 09. 2017
Dát tip
Chytré. Zraňující

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru