Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDěti
16. 11. 2017
2
4
219
Autor
Blogerianka
Příroda si pro zachování jednotlivých rodů vymyslela neustálý kolotoč zrození a umírání – podle mě velmi nepohodlný způsob trvalého osídlení naší planety. Zvířata si vcelku v klidu jedou po své stejné a neměnné vývojové linii, maximálně občas jeden druh sežere druhý, člověk smrtelně zamoří kus jejich prostoru nebo se nějaký hvězdný šutr postará o celkovou čistku. U lidí, kteří sami sebe berou jako nejvyspělejší stádium života a filozoficky přemýšlí o svém bytí ve vesmíru, není rozmnožování, smrt a neustálá výchova nových mláďat podle mě zrovna nejefektivnější způsob vývoje vpřed. V kosmickém měřítku je délka našeho života směšně krátká doba a výchova nových a mladých jedinců, kteří se rodí a navíc i několik let zůstávají absolutně bezmocní a bez znalostí, je nepřiměřená sázka do loterie na cestě ke vzestupující vzdělanosti a celkovému posunu k osvíceným zítřkům. Pokud správně chápu záměr přírody (Boha, mimozemšťanů…doplň si podle přesvědčení), měli bychom hrát o jackpot ve formě generací, které se posunují ve vývoji dál, budou čím dál inteligentnější, intuitivnější, altruističtější a nevymlátí se navzájem v nějaké globální válce, jejíž vedlejší produkt bude mimochodem i totální likvidace domovské planetky. Teoretickou stránku důležitosti výchovy nováčků všichni chápeme, v praxi se pak ukáže, jak ti malí lidé, co s námi bydlí doma, sabotují jakoukoliv snahu o povznesení člověčí rasy k duchovním výšinám.
Ihned po narození se rozněžnělé matce honí hlavou zblblou hormony všechny poučky o láskyplné péči o bezbranného tvora, u kterého od první vteřiny bez debat pozoruje prudkou inteligenci a u kterého pevně doufá, že změní budoucnost lidstva - až do doby, kdy hlasitost zvuků vyluzovaných jejím pokladem v řádu hodin v následujících dnech a týdnech zapůsobí na mozek jako pneumatická sbíječka. Jakmile dosáhnete třetí bezesné noci po třetím bezodpočinkovém dni, garantuju vám, že vaše myšlenky budou zcela přízemní a téměř každá začne nenápadně prohledávat google a zajímat se o nejbližší babybox. Člověk pak ani nemyslí na výchovu pro blaho rasy, ale snaží se pouze přežít každý další den. Určitě existují děti, které přesně odpovídají optimistickým popisům v knihách - na základě řídkých setkání s tímto tvorem se pak o nich vyprávějí celé mýty, kterým dychtivě naslouchají budoucí rodiče a modlí se za jejich zrození do své domácnosti.
Jakmile přežijete tyto krušné začátky a dítě kromě neorganizovaných zvuků začne projevovat první záblesky inteligence, rodiče opět začnou doufat, že mají doma exemplář, který jednou přepíše dějiny. Utrácejí nemalé prostředky za didaktické hračky (prakticky zřídíte nejbližšímu hračkářství povolení k inkasu ke svému účtu) a každý vykonaný čin se hodnotí rodinou na škále nadprůměru až geniality. Snažíte se přivírat oči nad faktem, že nad zdravotně nezávadným bludištěm za tisíce (nadprůměrně hodnoceným pedagogy a psychology) rozvíjející motoriku vítězí vařečka, kterou dítě s oblibou zbůhdarma mlátí do nábytku a ještě se tomu drze směje.
Ve školním věku, kdy výkon hodnotí zcela cizí lidé, kteří rodičům samozřejmě připadají nekompetentní posoudit volnomyšlenkářskou a kreativní duši jejich potomka, se pak kocháme představami, jak ten náš holomek jednou najde lék na tu strašnou nemoc nebo přispěje k objevení teleportace. Opět investujeme do vzdělávání a přivíráme oči před faktem, že tu naši holku vůbec nezajímá geniálně uspořádaná periodická soustava prvků, ale že uctívá a napodobuje youtubery ukazující masám co si ten den namazali na chleba a v čem skandálně nemódním přišly celebrity na večírek. Když vidíme potomkovo zaujetí těmito informacemi, vkrádá se nám postupně neodbytná myšlenka, že Nobelova cena za fyziku nebo chemii se vzdaluje víc než mílovými kroky…
Jakmile dítě dospěje do fáze, kdy by se mělo živit a rozmnožovat samo, považujete za úspěch, když se vám ho podaří vystrnadit z rodinného hnízda, kde si bez náznaku touhy po osamostatnění libuje v poskytovaném servisu. Už nesníte o jeho dráze uhlazeného diplomata, který moudře promlouvá a hodnotí politickou situaci v televizi, stačí vám, že chodí jakž takž pravidelně do práce a doma vám ještě nezaklepal na dveře exekutor. Je vám jasné, že v CERNu se o něj už nepoperou a matematický model neuronu mu zřejmě už navždy zůstane záhadou.
Pokud bych mohla fušovat přírodě do řemesla, měla bych rozhodně jedno vylepšení . Lidé se neustále dohadují, zda existují minulé životy a jestli se pro nápravu svých hříchů budeme muset ještě mnohokrát narodit. Pokud by se tato teorie někdy potvrdila, naléhavě se přimlouvám za důkladné zapamatování si těchto životních úseků a také událostí, které nás profackovaly na cestě k nirváně. Kdo má pořád ztrácet nervy nad malou násobilkou a nutit ty děcka si zapamatovat Ohmův zákon!!!
4 názory
Blogerianka
29. 11. 2017Rendle, mám dvě, schizofrenní nejsem a o tvorbě dumám... :-) Díky za přečtení :-)
gabi tá istá
17. 11. 2017vďaka komentáru agáty som sa pustila do čítania a neľutujem *
agáta :))))))))))))))))
souhlasím ve všem :))) ještě bych potřebovala rada, jak se zbavit neustálesenavrátivšího čtyřicetiletého syna - s konečnou platností. Otrávit ho nemůžu, i když i o tom jsem přemýšlela... zda by kriminál nebyl pro mé staré kosti to pravé ořechové... bych tam mohla psát knihy o skvělých výchovných metodách, které mě zcela minuly, svině!
:)))