Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bylo nebylo 2

02. 01. 2018
15
23
605
Autor
Petr333
„Kreslí jenom lebky...
 
samý kříže nebo masky z hororů - vlastně ani nevím,
jak se všechny ty blbosti jmenujou,“ vysvětlovala spíše omluvně
když spatřila jak si prohlížím náměty kreseb jejího synka 
vylepených po stěnách, takže připomínal více než dětský pokoj 
ateliér extravagantního umělce nebo foyaer z hororovýho kina 
kdesi na předměstí v LA.
 
„To má určitě po tom hajzlovi, už tenkrát si píchal to svinstvo,“ dodala 
a vzpomínky/ti toulaví psi co si všude lehnou/mají tu moc
i přes útěk půlkou republiky v pronajatým bytě blízko náměstí 
/mají tu moc/ dohnat tě k slzám. 
 
Vika.
Vlastně byla pořád tou okatou, náctiletou holkou 
se kterou ses dělila kdysi o spacák, potají po čundrech (aby rodiče nevěděli)
parťačkou ze všech flámů, dvorků pod děčínským zámkem. 
Sentimentální vzpomínkou. I po letech nejlepší kámoškou. 
   
Ale ve strhaný tváři se jako nesmazatelnej cejch 
/ze všech těch příště/ syndromu náhlého úmrtí novorozence
 co se vracel v neodbytném, neustále se opakujícím snu
/ a v  něm ticho, že až strach/ vyrylo vějíře vrásek 
co se nevyhladí ani nejdražším korektorem dermacolu.
Odžito v jednom na deset životů.
 
A pak rozvod.
A bláhová láska k zajíčkovi, co skončil na fetu pod mostem 
se na prahu čtyřicítky zrodil jeden z mála světlejch bodů 
jejího divokýho a smutnýho života. Malej karikaturista hororů, Ondráš. 
Dobře to věděla.
Jenže karma, osud, nebo něco podobnýho jí neustále nutilo
točit se v kruhu horský dráhy při výběru partnerů.
Hrubiána střídal feťák, feťáka opilec, opilce...
Panoptikum parodií náhradních otců.
 
„Nechcete přespat?” řeklas po chvíli.
„Neviděli jsme se roky, zahraješ na kytaru, hodíme něco na gril.
A Milouš /její další chlápek/ skákne vedle pro točený.“
Jasně, proč ne. Je půlka z léta a my jsme na cestě.
S kabroušem, vítr ve vlasech.
 
   *  *  *
„Co je ti, proč mlčíš?“ ptala ses na druhej den, cestou dál.
„Ale nic, já jen...“ nedopověděl jsem a zaplašil driátku 
vzpomínky z večera.
 
Vzpomínku na dalšího opileckou nulu jejího života 
/na křik a nadávky/ kterou vyvažovala na miskách vah 
smrtelnou únavu z dvanáctek u pásu ve fabrice
z jednoho platu pronájem bytu, dítě. 
 
Vzpomínku na jednu okatou holku, v jednom městě,
blízko náměstí.
 
 
 

23 názorů

Marcela.K.
26. 06. 2018
Dát tip

Jaký si to uděláš...takový to máš...


Lakrov
05. 02. 2018
Dát tip

Kvůli té spoustě myšlenkových odboček /uvedených v závorkách/ se to trochu hůř  čte, ale svou atmosféru, atmosféru jakési nespojité beznaděje, to určitě má.  Až nakonec koukám na číslovkuv názvu naznačující, že mi možná něco uniklo...  


Silene
05. 01. 2018
Dát tip

Je skvělý, nedivím se ti. A právě že jsem ho včera při náhodné probírce tvou tvorbou potkala, zvědavost mi nedala přeptat se, vrtalo mi hlavou, zdali existuje např. ještě víckrát, kdyby šlo třebas o spojitost, do níž jsem ještě nepronikla atp. Mám takovou hloubavou letoru, doufám, že neškodně :).


Petr333
05. 01. 2018
Dát tip

Sil: jo záměrný už jsem ho jednou použil a hrozně se mi líbil :)


Silene
04. 01. 2018
Dát tip

Petře, prosím, je to záměrný leitmotiv, ty vzpomínky - psi?


Petr333
04. 01. 2018
Dát tip

Um: docela trefně pojmenováno, snažím se nebýt mentorem a jen pojmenovávat v těchto svých, jak říkám "užvaněnkách" životní osudy, pokud možno bez zbytečného sentimentu. Díky za stopu.


Umbratica
04. 01. 2018
Dát tip

Možná je problém v tom,že ta žena,o které píšeš si sama sebe moc neváží. Možná si sama sobě říká,že si nikoho lepšího než ztracené existence nezaslouží. - Jen mě to tak napadlo. Z její situace by ji mohl vytáhnout ,kdosi lepší,kdo se zčista jasna sám objeví. To se ale stává zřídka,takže  to spíš může být nějaká přítelkyně,která pomůže.

Ty horrory v kresbách dětských umělců jsou velmi obvyklé a charakteristické. 


Petr333
03. 01. 2018
Dát tip

díky gabi :)


vieš, ako máme radi tieto Tvoje a necháš nás toľko čakať...nestíha, ne má čas, hovorím si...a on je iba lenivý jako prase! tak toto teda nie! sadaj a píš! jeden text aspoň raz do týždňa,petrisko, jeden trojkový :)*


agáta5
03. 01. 2018
Dát tip

jj, život jeden... pěknej :)


Petr333
02. 01. 2018
Dát tip

Ad. díkes


Petr333
02. 01. 2018
Dát tip

Irčo díky a zdravím do Krumlova přihodím i něco od vás z města.


Gora
02. 01. 2018
Dát tip

Petře, ty píšeš! 

Podle mne naprosto skvělé. Koncentrát  z léta, něco mezi básní a mini...


Kočkodan
02. 01. 2018
Dát tip
Ke cti ti ale slouží, že seš i upřímnej jako prase. Hlavně nebuď línej vozit lidi v tramvaji. :-)

Petr333
02. 01. 2018
Dát tip

Evži a Kočko :) díky za čtení po dlouhé době jsem zase něco naťukal, protože jsem línej jak veš.


Kočkodan
02. 01. 2018
Dát tip
Mně vůbec nepřekvapuje, že se mi tvoje dílko líbí. Moje místo favorit je to přirovnání vzpomínek ke psům.

Dobře jsi to napsal. Také jsem takovou dívku znala, ale ta z toho kruhu vykročila. /T


Petr333
02. 01. 2018
Dát tip

Jitko díky za četbu a koment


atkij
02. 01. 2018
Dát tip
Libi se mi pouziti myslenkovych vsuvek celkove zpracovani. Vzpominku na dalsiho opileckou nulu ... carka nebo dalsi ...

Petr333
02. 01. 2018
Dát tip

Jo Romane, tak nějak.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru