Naposled v rodném domě

Štírko - co s tím? náš dům měl jeden byt  v přízemí a druhý v podkroví...

Zdeničko - neveselé je, že už tam nejsou rodiče... dobré je, že jsem tam byl aspoň já... jinak byste se to nedověděli (:-D

Moc pěkná, taková neveselá...

O ne, budoucnost je vse, co vytvaris, na cem se podilis :-) a kupodivu, me predstavy zamrzaji na posledni sloce...

Promin, ale nic tak poklesleho jsem nemyslela ... reflektovala jsem na zaverecnou strofu ... nikdo nic, tak je to urcite v poradku...a mou poznamku prehledni:) Pocit z basne si odnasim, za to dekuju.

Goro, Diano, děkuju aniž bych to dál rozváděl... (:-D

Kočkodane - nikdy jsm se nezrichtoval tolik, abych sebou seknul a navíc v osmi letech jsem nechlastal - nemáš ponětí, jaký chcanky se v roce 1944 vydávaly za pivo - to mi bylo 7let a chodil jsem v neděli tátovi pro pivo do hospody...

Jitka a Magda: patří, ale jak je vidět, pochopily jse to i bez této pokleslé pomůcky (:-D

Lerak - Ď - je to tak, ale nic nezbývá, když budoucnost je už spíš jen slovo...

Pěkná, nostalgická.

Tak jsem Tě vzala za slovo a hledala, co tam chybí. Nebude tam patřit 

s odřenými lokty a koleny? 

 

Ctu si uz po nekolikate a jakoby chybelo slovo ... ale treba prijdu na ten spravny zpusob.

Hlavně že jsi nechodil domů po čtyřech z hospůdky... ;-)

Posmutnělá nostalgie. Souzním...***

tys míval krom kolen odřené i lokty??

vzpomínka milá...