Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+2 neviditelných
Ztratila se Eliška
datum / id15.08.2018 / 489958Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno596x
počet tipů18
v oblíbených3x
do výběru zařadilZbora, Gora, a2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Ztratila se Eliška

Ztratila se Eliška

Na světě je teprve dva roky a už se rozhodla poznat ho na vlastní pěst. Vlastně tlapičku, Eliška je tchořice. Tak teď smutně kouká z černobílé fotky přilepené na pouliční lampě. A v záplavě červencového slunce bledne smutná zpráva o její kuráži.


Kočička Cuchánek

Rozcuchaná běhá po dvorku, pak vylemtá trochu mléka a zas běhá po dvorku. Večer se schová do tmy jak do boty, jen básni neunikne.


Je i tohle Seifertova Maminka?

Pod tričkem má ježatá prsa a v kočárku miminko. A to když zakřičí žízní, nahnědlá bodlinka se přiblíží k jablíčku pusinky a nechá se cucat. Tak teď jedou horkem města někam k Petřínu a je nepochybné, že žízeň na sebe nenechá čekat.


Cikánečka

Cikánečka v meruňkovém parfému. Řasy má jak záplavu pavoučích nožek, šatičky bílé na veselku a stejně bílou má i kabelku. A pod těmi šaty bílá není, snědá je k potěšení.


Chlapeček a poštolka

Našel péro poštolky, tak si ho teď hlídá. A stejně babičku, která ho o horkém prázdninovém dni vzala na Karlštejn. I ona jeho, dělá jí radost. Teď jedou vláčkem zpátky do Prahy, vždyť bude večer. A chlapeček kouká z okna, sotva vyhlédne. A někde vysoko u oblak krouží poštolka a postrádá - chlapečka.


Chmýrka míru

Někam do větví baobabů snášejí se na svých padácích, připraveni zneškodnit nepřítele. Vrátí se, nevrátí? To na nábřeží u Výtoně snáší se chmýří ze stromů vcelku nepatrných do vlasů dívek. A zatímco ony ulizují pestré zmrzliny od pana Tita Gelatita, jejich milci jim chmýrka něžně sundávají. Není tohle lepší než válka?!


Cukrárna s ostrahou

Zamračeno, vichrno. Pro návrat z věznice nemohlo být přiléhavěji. Přemítám o ní. Pohledná, sotva dvacetiletá drobná blondýnka. Slušelo jí to i v modrošedém mundůrku, saku a sukýnce, které nejsou od toho, aby slušely. Navzdory prostředí byla čisťounká jako vodička. Dal jsem jí kávu a sušenky, seděli jsme v návštěvní místnosti, ve smutné cukrárně. Ptala se po naději, jako se ptá po cukru do kávy.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

18.09.2018 15:36:27Lakrov
redaktor prózy

Úvodní "zvířátkové" se mi líbí, ale dalším buďto nerozumím nebo mi připadají  tak nějak infantilní. Takže mě to zasáhlo jen asi tak jednou čtvrtinou.  Čtu podruhé, nezaplanou-li nějaké další jiskřičky, ale nic. Asi moje chyba...

14.09.2018 00:07:39baaba

...pěkný kousky. Nejjiskřivější je pro mou maličkost cukrárna - ale kazí mi to ta nálož zdrobnělin*

13.09.2018 07:54:26vesuvanka

Moc hezky a místy poeticky napsané postřehy ze života:-))) TIP

13.09.2018 02:06:45kvaj
redaktor prózy

Ale ano, próza to je.

13.09.2018 00:44:52Movsar

děkuju kvaji. povídka ne, ale k proze to řadím směle, je to můj program: pozorovat běžný život a zapisovat ho běžným jazykem. tzv. nepřepisovat do veršů.

díky, k3. a cením si vašich závěrů pod prozou měsíce.

12.09.2018 21:04:11K3
redaktor prózy

Chlapeček..., to je poesie sama.

12.09.2018 08:49:00kvaj
redaktor prózy

Je to moc pěkné. Tip. Jen bych řekl, že to není povídka.

04.09.2018 18:07:36Movsar

Děkuju Jiří za návštěvu a výběr. Myslím, že mi není tahle poloha vzdálená, jen ji v létě až příliš vytěsňuje erotično v ulicich, proto je jich míň. A taky - o tomhle se zase nepíše tak snadno, vždycky to musí být autentické. Díky.

04.09.2018 11:21:12a2a2a
redaktor poezie

U tebe nezvyklá poloha a zajímalo by mne, dojaké míry je ti vlastní

26.08.2018 13:50:14Gora
redaktor poezie a prózy

Díky:-)

Avi PM


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.