Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+8 neviditelných
nějak míň je vidět
datum / id15.09.2018 / 490669Vytisknout |
autorguy
kategorieVázané verše
zobrazeno671x
počet tipů37
v oblíbených1x
do výběru zařadilZbora, egil, a2a2a, Můra73,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
nějak míň je vidět


nějak míň je vidět
zase
na svět naše tváře hříchy
cesty vlevo vpravo vpřed
a dál špatně poznává se
kdo je sudý
kdo je lichý
a kdo třetí
uprostřed

míň jsou vidět za maskami
věci co se neříkají
jen se myslí
před spaním
vždycky když jsme hodně sami
míchají se v jinotajích
s odpověďmi bez ptaní

míň je vidět co má vady
co je nějak polámané
v jakém zámku chybí klíč
kdo je obrácený zády

míň je vidět co se stane
jestli třetí chytí míč



Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

13.10.2018 00:14:21Radovan Jiří Voříšek

nebývají ani tak problematické děje

jako jejich interpretace

PS

báseň mě opravdu zaujala donutila přemýšlet

to dělám fakt nerad

12.10.2018 23:28:03volamsa6
****
07.10.2018 19:42:17bestye
nechci aby bylo méně vidět, chci aby bylo vidět všechno - a i když to ne vždycky přinese okamžitě to dobré, to dobré to přeci jen nakonec přinese. Proč se mi vždycky ty tvoje básničky dostanou až úplně ke dřeni. *
26.09.2018 09:30:52afro..minerva

Co se má stát, to se stane.

Ačkoliv vše polámané

kdo je první, kdo je třetí?

Fakticky jsme všichni děti

jež si prostě rádi hrají

než se znovu rozhádají.

 

Kdo je třetí, kdo je druhý?

Vživotě jsou prostě kruhy.

Motáme se dokolečka

jedna velká lidská smečka.

Přeci sami kdesi v davu.

Pozvěme se na oslavu,

 

když tu spolu takto žijem.

Ztenčeme si trochu příjem.

Můžem sundat svoje masky

zapomenout na otázky

 

a zas jednou bez vytáček

vyhrabat se ze všech sraček.

Prostě hledat, co je milé,

bláznivé či potměšilé.

 

 

 

24.09.2018 18:51:38Janyjana Eremita

Líbí se mi. Přijde mi, že jsou o dnešní rychlé, uspěchané, povrchní době, kdy se tváříme, jak jsme všichni spojení, ale ve skutečně se jen kloužeme po povrchu, pozlátku … Člověk už neumí tolik číst v člověku. Nejsou vyloženě smutné verše, ale nutí mě k vážnějšímu zamyšlení. Jsem lichá, nebo třetí uprostřed? :-)

24.09.2018 15:08:56Muamarek

 

 Zvláštní, jak se všechno

slije

tma a světlo dohromady

černá s bílou

v divnou šeď

Není praxe, teorie

z předností jsou rázem vady

a z otázky

odpověď

 

 Není spoleh

na kompasy

mění se i barvy mapy

zeleň promění se v hněď

Kdo nic neví, ten se hlásí

bez citu se každý trápí

a ze vzduchu staví zeď

 

Ze záporů budou klady

z hodnot terče probodané

zavaž oči si a hleď:

Vlky zavřou do ohrady

k ovcím

ano, to se stane

Není zítra

pouze teď...

 

 

 

 

18.09.2018 11:58:28Josephina
trochy optimismu do žil!
18.09.2018 07:43:47Radůss

Moc hezké dílo ;-)

17.09.2018 22:25:13Zbora
redaktor poezie

Svým způsobem mi báseň připomíná texty Miroslava Wanka, frontmana fenomenální kapely Už jsme doma. Jak rytmem a způsobem vyjadřování, tak naléhavostí. Myslím si, že je velmi dobrá.

16.09.2018 10:35:39qíčala

:) to by mě fakt zajímalo ...  přemýšlím o těch třetích :))


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.