Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
na cestě
datum / id02.10.2018 / 491032Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno667x
počet tipů23
v oblíbených3x
do výběru zařadilGora, egil, a2a2a,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
na cestě

ve vyšívaných válenkách
klátilas nohama na povoze
svět byl chleba v kapse
a hvězdami zatékalo dovnitř břicha
poslední světlo z Volyně


přes ještě bílé ruce
přehodili beránčí rouno

jakoby sklář foukl do píšťaly
když se dva prsty vyklubaly ven
a naznačily ptáky

.

bylo léto
když jsi mi zlomila klíční kost na houpačce
a ujišťovala
že sroste
jen se musím víc snažit
bylo mi šest a od té doby se snažím
srůst do dokonalé formy

.

v hlíně tuším zaorané mozoly
nasládlou vůni
volyňských ztvrdlých žen
a trochu se i bojím
že už je zjara nepotkám

.

beránci vyšli z ohrad
sklepávají stoletý prach
hledám toho jejího
po okrajích prázdného talíře

 

naznačuju dvěma prsty ptáka
a stín se zatřepetá
když ho pouštím z okna ven

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.10.2018 11:46:12agáta5

kolobajdo, ráno jsem nejsvěžejší... pak to se mnou jde pomalu a jistě z kopce :))))

kví... jsem ho pustila do světa :) ptáčka jednoho volyňskýho

 

srozumění, děkuju za čtení :)

09.10.2018 18:14:31srozumeni
*****
08.10.2018 22:23:46qíčala
Nejvíc mě dostalo ... naznačuji dvěma prsty ptáka ... asi jak ses vymkla z toho volyňského obrazu zpátky sama do sebe:) nebo nevím proč - prostě se mi to místo líbí
08.10.2018 22:23:30qíčala
Nejvíc mě dostalo ... naznačuji dvěma prsty ptáka ... asi jak ses vymkla z toho volyňského obrazu zpátky sama do sebe:) nebo nevím proč - prostě se mi to místo líbí
04.10.2018 18:47:23Kolobajda

Ta byla ranní? To ze mně ráno nic nevypadne (no - nic...hmm).   /**

03.10.2018 18:29:10agáta5

a já jsem ráda,když tě potěším... život, jen život tak, jak běží časem :)

03.10.2018 16:32:47lastgasp

Četl jsem kus života těžkého, kdy svět byl chleba v kapse. Neseš své pocity lehce, jako když vypouštíš třepotající se stín z okna ven. Rozumím tomu a vím kam cesta vede. Agáta díky za nádherný obraz.

03.10.2018 06:36:44agáta5

vy jste mi udělali takovou radost, že se vám líbí... v pátek jsme pohřbili naší poslední volyňskou ženu - devadesátiletou tetu Geňu a tak jsem si ji chtěla na chvíli podržet poezií a těší mě, když vidím, že se mi podařilo vyjádřit...

 

jsem potěšena.

03.10.2018 00:23:25a2a2a
redaktor poezie

vřelost, jaká může vzejít jen z vřelosti. A krása jen tak samosebou.

03.10.2018 00:01:49Petr333

Po mizerným dnu se dokodrcat s půlnocí domů, kliknout na písmáka a podívat se k tobě a žasnout... jak zraješ jako víno. 

 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.