Snová

Dodolko ,

jako kluk jsem nějakou dobu pěstoval housenky kvůli pokusům . Pěstoval jsem housenky babočky paví oko (dají se krmit kopřivami nebo třeba chmelem) , abych pak mohl dát kukly do ledničky a vypěstovat severské formy . Kukel jsem měl dost a tak jsem neodolal a některé jsem brzy po zakuklení rozřízl .Uvnitř je pouze žlutá mazlavá hmota . Buňky se skládají zcela znova . Je to přece "proměna dokonalá " .

vidíš, to som si nikdy neuvedomila, že lienka sa tiež kuklí, vďaka, Dodola

Hezky sis to v tom snu převrátila, taková poetická inverze - mama je húsenica :-) Pro mě by to tím "motýle sa rodia dospelé" taky mohlo končit, ale chápu tu myšlenku

Když už je tu odborný výklad Musašiho, přidám něco "ze života":

Zakuklila se nám doma na kytce larva slunéčka sedmitečného. Prostě se jen schoulila, ztuhla - a byla z ní kukla. Šok pro mě nastal v den "narození" brouka. Vylíhl se z kukly v opačném sledu - tam, kde byl zadeček, vylezla hlava. Příroda je fakt nevyzpytatelná.

Někdy ale ano .

mus, vďaka za odborný výklad, je to zaujímavé, ja som toto napísala bezprostredné pocity zo sna, ale potom som si pozrela videjko, ako sa liahne motýľ, sny a realkita sa máulokedy zhodujú

Četba tvé básně mi vrátila do hlavy jedno starší haiku , které jsem ještě nezveřejnil . Už jsem si ho nepamatoval zpaměti a tak jsem ho jaksi musel napsat znovu . Není to nic světoborného , ale hodím to do placu jen tak do haikárny , abych zjistil , co to udělá .

Samotná druhá sloka tvé básně by mohla být námětem pro haiku . Je to zajímavá úvaha . - Ale motýli dětmi byli , byli housenkami . Imaga nevypadají všechna stejně , jejich velikost a vybarvení velmi závisí na tom , jakým způsobem přesně žila housenka . A navíc- když motýl vyleze z kukly , je asi hodinu úplně bezbranný . Nejprve mu musí ztuhnout chitinová vnější kostra a hlavně musí do křídel napumpovat tekutiny , aby se křídla rozprostřela a mohla také ztuhnout . V této životní fázi je motýl bezbranný . Může ho cokoli sezobnout a když zrovna přijde bouřka a lijavec , bude po něm . Ale i dospělec žije v neustálém nebezpečí . Někteří ptáci se přímo specializují na lov motýlů . U nás je to třeba lejsek šedý . To je skvělý lovec motýlů.      Tip.

Rozhodně bych raději adoptoval motýla než jepici ...:o)

určite je,Gora, keby to napíše niekto iný, taaaak by som mu to skritizovala, ale táto je moje dieťa :)

Tak to přeháníš:-))))) - ale toho citu a maminek je tam dost:-)

so záujmom som si prečítala vaše reakcie a premýšľam, mám sa obhajovať, či iba poďakovať, ale nedá mi...prvá časť je sen, druhá časť je bezprostredná reakcia po prebudení...a tak som to tu šupla tak egoisticky s ohľadom na moje pocity a bez ohľadu na vás, čitateľov, ktorí by ste si zaslúžili kvalitnejšie spracovanie...nechám ju tu teda pre výstrahu, ako sa písať nemá :)

gabi, říkám si, že emocí je už v první dost, ukončila bych právě tím konstatováním, které je nosnou myšlenkou miniatury - vždyť čtenář je vnímavý:-) - ale je to na tobě.

a motýle sa rodia dospelé

Neber ohľad na moje vnímanie textu. Obraz s motýlmi / mnou avízovaná pekná myšlienka /sa ma dotkol, ale ako celok mi to prišlo ako som spomínala plytké. najmä preto, že sa jedná o vypísanú autorku, ktorá podľa mňa má možnosť posunu.úvod bol v záplave adjektív / pričom stačilo- uväznená zmeniť napr.na sloveso../žiarivá červená, bielu s čiernou, dojemne uviaznuté... pre mňa to bolo predsa len v rámci spracovania výrazových prostriedkov surové./bez mamy.-ale mama-mamine...plus vytempovanie úvodnej sloky mi nesedí..

tak to vnímam ja.

To ale neznamená, že dielo si neájde svojho čitateľa.Na môj vkus ohľad neber. Som  s ním zmierená.

Toto nie. . Aj napriek peknej myšlienke, spracovanie mi prišlo trocha plytké. Prepáč.

pěkné... moli to mají ještě horší, ti nejí...

adoptujme si ich, aleši :)

když jim tak brzy umře

máma i táta

kdopak se postará

o malá jepíčata...