Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+17 neviditelných
Je válka
datum / id25.12.2018 / 492820Vytisknout |
autoregil
kategorieSmíšené verše
zobrazeno1097x
počet tipů27
v oblíbených3x
do výběru zařadilatkij, a2a2a, Gora, Pomerančová,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Je válka
Je válka
 
 
      „Je válka, bratříčku, a prší na mne rány,
 
Jména stanic staví vlaky
                       Jak vojenské povely:
Řeporyje–Hlubočepy–Smíchov.
 
Trať se prudce zařezává do skal:
ordovik–silur–devon. Za dvanáct minut
(„Nespi, už to nestojí za to.“)
                                  sedmdesát milionů let.
 
        dláždění krvácí z mých ošlapaných pat   
 
Po levé straně, v sousedství červených vrstev,
vyčkává zakleslý hřbitov.
    
        a dveře hostinců jsou právě zavírány
   
Napravo škola: hemživý proces. Mysl je potřeba obrábět,
nahrubo formovat; ve školních fabrikách
                                  invence: zbytkový odpad. Do barev. Do zbraně.
 
        večerem z nejhořčích, které má listopad.“
 
Na okraji meziměsta – vlak..., vnímej!, jak rukuje oddaně – nejistá, válečná zóna:
betony, orgány, útroby domů.  
Stromy a stožáry: v pochodu, v pozoru,
                        schystané rukovat k podzimním obzorům;
kořeny v substrátu šifrují depeše:
spletité reporty – kam nebo komu…
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

09.02.2019 19:59:52Rajmund

...podlehnul úderům historie...tak na mne působí. Někde jsem zde zahlédnul zmínku o banalitě...není to licence?

11.01.2019 17:54:15Radovan Jiří Voříšek

nápadité příměry

i při své lenosti jsem to dočetl celý a s chutí

10.01.2019 20:33:51Philogyny

Chaos v Babylonské věži...přežil...  :)

03.01.2019 16:26:50Zbora
redaktor poezie

Líbí se mi. Napopáté. Je to přesně ten typ textu, který se nestává zkonzumovaným po prvním přečtení (naopak si na něj musí člověk teprve přivyknout, nechat ho vstoupit do pokoje a pozorovat, jak odkládá jednotlivé vrstvy). 

Víš co mi ale nesedí? Text napoprvé působil, jako kdybych četl dvě rozdílné básně. V první části spíš uvolněně vypravuješ, tahle část je taková příjemně unylá, lehká, bez rytmu. Po škole ale rychle přecházíš od vyprávění k rychlým postřehům a střihům a rytmus se najednou sklouzne ke klasickému egilímu rapu. Asi je to záměr, protože stejně pracuješ i s těmi citacemi, ale na první čtení to byl docela šok - asi jako když foková kapela přejde najednou do metalu (nebo jako na horské dráze -i když je fakt, že u pátého čtení už mi to nepřišlo - zvyknul jsem si, čekal jsem to).

Co se mi ale hodně líbilo je školní strofa. Stručně smutně výstižná. Přetrvávající Rakousko - Uherský školní systém a z něho vyplývající životní postoje... 

 

29.12.2018 09:19:56Mjach
Klobouk dolů, úžasný obraz jako celek!!!
A jednotlivé obrazy jsou fajnové ozdoby, namátkou
"... Na okraji meziměsta – vlak..., vnímej!,
jak rukuje oddaně – nejistá, válečná zóna:
betony, orgány, útroby domů.
Stromy a stožáry: v pochodu, v pozoru,
schystané rukovat k podzimním obzorům; ...
"
27.12.2018 23:10:47a2a2a
redaktor poezie

Rád bych ještě dodal, že tak na egila nadměrná srozumitelnost v kontextu záměru této básně je jen citlivě předestřena cesta.

27.12.2018 23:05:46a2a2a
redaktor poezie

Se zájmem jsem si přečetl poznámku mého oblíbence Starého Rendla, i tu druhou, shovívavější a nedá mi to, abych nereagoval.

Když jsem si báseň dvakrát přečetl,  nečetl jsem zprvu kritiky, tak jsem samozřejmě vůbec nevnímal, že jsou tam úryvky  z  J. O. A samozřejmě jsem uvažoval, než jsem dočetl, o jaké válce se mluví. Spíše jsem vnímal na egila poněkud velkou srozumitelnost, dokonce jsem si říkal, že lacině využívá svých "kamenoologických" znalostí, ale postupně si mne získával gradací a kontrastem v poslední třetině, kdy od cíleně rozporoplného obrazu spíše výchovy než vzdělávání ve sloce se školou ohlásí válku, která vlastně neustále pulzuje, probíhá.

když už mi bylo prozrazeno, že je v tom i J. O., pak musím uznat, že byl nasazen smysluplně a vůbec celý ten text mi přijde jako věčně probíhající střet mezi chtěným a nechtěným, očekávaným a neočekávaným, přičemž  poslední sloka, byť s jemným okrajem filozofování podpráhově vtahuje.

27.12.2018 12:28:17Musaši

Velmi zajímavé . Připomíná mi to pramen nějaké minerální vody , do kterého byla vložena růže , která pomalu obrůstá krystaly a nabaluje na sebe další a další vrstvy materiálu jako by na kostře z drátů pomalu vznikala hliněná socha . Tip . 

27.12.2018 10:23:09qíčala

Pro mě skvělá (i s Ortenem:) jen ta škola se mi hrubě nelíbí:) Prostě se přes ty školometské škamny nedokážu prokousat, aniž bych si odnesla víc než hrst pilin do hlavy ... no možná Do barev. Do zbraně - tady jsem se zase probudila :)) Ale jen qíčalí postesk nad moc pěknou - že sám víš nejlíp:)

27.12.2018 09:53:06starej Rendl

Moc rád vidím, když autor se ctí ustojí nabubřelého, senilního (a možná i impotentního) kritika - však je známe, kritiky... ale napadá mě, vlastně úplně od věci: nenazpíval-li autor svého Ortena a nezavěsil-li jej na jistý velkolepý web? Blíží se Silvestr... což? ;-) 


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.