Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKolotoč
Autor
divkavcervenem
Černá díra uvnitř mě,
co krmí se jen ve tmě.
Černá díra uvnitř mě,
co požírá mě, zřejmě.
Je to vše jen tmavý kolotoč,
kdo mi poví proč?
Je to vše jen tmavý kolotoč,
kdo ví proč?
Točí se rychleji než čas,
je prý uvnitř, v nás.
Točí se rychleji než čas,
má tohle být můj odraz?
Něco ve mně, snad alterego,
probouzí se to všecko, hluboko.
Něco ve mně, snad alterego,
kdo stiskl to tlačítko?
Tmavý kruh, ve kterém jsem,
obklopena prázdnotou jsem.
Tmavý kruh, ve kterém jsem,
neovlivnitelný časem.
Smutno, prázdno, slzy v očích,
co mi zbývá v těchto okamžicích.
Smutno, prázdno, slzy v očích,
jsem lehce v rozpacích.
Bezradná, bezbranná točím se dokola,
je to vše jen náhoda?
Bezradná, bezbranná točím se dokola,
ne...nic není náhoda!
Těžko mi je stále dál,
dřív se každý kousek mě smál.
Těžko mi je stále dál,
jsem na kousky, co se rozpadly a leží opodál.
Je tmavý kruh, je tmavý kolotoč, je černá díra,
vše uvnitř mě se vzpírá.
Je tmavý kruh, je tmavý kolotoč, je černá díra,
ten pocit mě moc svírá.
Tohle nejsem já ani má podstata,
kam zmizela radost běžného života?
Tohle nejsem já ani má podstata,
kde je nějaká jistota?
Snažím se poslouchat to "buch buch" v sobě,
věřím, že pomůže mně i Tobě.
Snažím se poslouchat to "buch buch" v sobě,
věřím, že ukáže způsob, směr mně i Tobě.
Pamatuji se na Hvězdu,
co objetovala svou jiskru.
Pamatuji se na Hvězdu,
co naučila mě toho spoustu.
Rozhodla se být mou intuicí,
už teď jistě vymýšlí, co mi má říci.
Rozhodla se být mou intuicí,
aby mi ukázala hranici.
Věřím, já se nevzdávám,
naději v sobě stále mám.
Věřím, já se nevzdávám,
i když na duši velký balvan mám.
Uvnitř mě je kolotoč,
nikdo neví od kdy a proč.
Uvnitř mě je kolotoč,
někdo pobízí ho "toč se toč".
Uvnitř mě je tmavý kruh,
stále si však držím poslední světlý pruh.
Uvnitř mě je tmavý kruh,
bere mi veškerý čistý vzduch.
Uvnitř mě je černá díra,
stále víc a víc mě svírá..
Uvnitř mě je černá díra,
asi vždycky tam bývala byla..
Světlo uvnitř mě stále svítí,
vím, že chci tu na tom světě býti.
Světlo uvnitř mě stále svítí,
brzy úsměv mou tvář pohltí.
Vše je asi tak, jak být to má...
Věřím, že to něco znamená..
Vše je asi taky jak být to má...
I bolest je přeci potřebná!
.........