Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

tenkrát

18. 03. 2019
10
7
612
Autor
Marcela.K.

bojím se

našlapuji po hraně svých myšlenek

bylo by tak lehké sklouznout

a kreslit do sněhu

zobáčky hladových vrabčáků

 

měl jsi řasy ojíněné sny

stačilo mrknout

padaly mi do vlasů

pletla jsem z nich

rukavice

pro malou holku

 

poztrácené

sbírám

schovávám do krabic

 

nic

nemůže být tam

kde nebylo

 

vždy cosi zůstane

střep

rána

skvrna

teplo

obraz

chvění

 

myslela jsem si

že až mě sevřeš v dlani

rozbiju se


7 názorů

Oslovují, velmi.


Marcela.K.
31. 01. 2021
Dát tip

Díky za tvé návštěvy u mých starších textů. Jsem ráda, že tě oslovují. M


...měl jsi řasy ojíněné sny

stačilo mrknout

padaly mi do vlasů...

...

myslela jsem si

že až mě sevřeš v dlani

rozbiju se... ach ***

 


Diana
19. 03. 2019
Dát tip

Nějak moc smutné....*


agáta5
19. 03. 2019
Dát tip

:) já ti nevím, jestli bych měla, nech to být, ono to přijde nebo taky ne... ještě párkrát si ji přečti, až půjdeš okolo :)

už budu psát zase veselejší, je mi živě :)


Marcela.K.
19. 03. 2019
Dát tip

Třeba jen není co dodat ;-) 

Pomůžeš mi s tou tvojí?


agáta5
19. 03. 2019
Dát tip

nikdo tu s tebou nemluví :)  

 

taky jsem si to jednou myslela :)  hezký závěr


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru