Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+8 neviditelných
daleko v mých snech žije mé štastnější já...
datum / id09.06.2002 / 54028Vytisknout |
autorMM
kategoriePohádky
zobrazeno3246x
počet tipů16
v oblíbených0x
zařazeno do klubůErotika v poezii, poezie v erotice,
Prolog
kdysi jsem si myslel, že budu schopný psát pěkné věci. proto jsem si udělal nový nick - a pod ním je jen tato pohádka - víc nic, protože jsem na podobnou notu už nic dalšího napsat nedokázal.

(upraveno 11/11/2002)
věnováno lasičce s přáním, aby se pohádky děly...
daleko v mých snech žije mé štastnější já...
Vyšel jsem na balkon. Ulice dole blikaly posmutnělou melodií. Ale já se podíval nahoru, na kymácející se mraky, mezi kterými probleskovaly hvězdy. Za chvíli bude svítat. Zapálil jsem si cigaretu, protáhl si nohy a sedl na lehátko. Jak krásný je předranní čas! Monotónně hučící město pomalu ožívá, ozývají se první zástupci ptactva, z rádia se line nepřetržitý proud hudby – ale vlastně je ticho.
Nahlédl jsem otevřenými dveřmi do pokoje. Spala jsi. A byla tak krásná! Dlouhé černé vlasy rozhozené po polštáři. Noha vykukující zpod peřiny.
Cítil jsem se tak šťastně (a nevyspale), že to se mnou málem seklo. Ale překonal jsem to, potichu přešel do kuchyně, postavil vodu na kafe, namazal chleba máslem, dal na něj plátky sýra.
Nevím, co nadělají reklamy s buzením za pomoci kávy. Nebo Harlequiny - tam, kdo nebudí polibkem, to má už předem prohráno. Já si myslím své – no řekněte, je něco lepšího, než vzbudit lechtáním na noze?
Ještě rozespalá se směješ, ať toho nechám, že už vstáváš. Pravda je to napůl – sedneš si, jen abys mě chytla za košili a stáhla dolů k sobě. I na ten polibek tedy došlo. Že bych nebyl ztracený případ? „Zase jsi kouřil,“ zamrkáš vyčítavě. Ztracený případ. Vstaneš a vykoukneš ven. „Budiž světlo,“ prohlásíš.
A opravdu, už se rozednívá, další den je tady, kdovíjaký... Ale s tebou – s tebou a pro tebe – věřím, že vše není černé, že lidé jsou vlastně dobří a láska že dokáže zvítězit nad vším protivenstvím.
Když jsem na balkon vyšel, napadla mne (nebo jsem si na ni jen vzpomněl?) velmi závažná, takřka filozofická myšlenka. Zapomněl jsem ji.
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

21.01.2004 00:00:00Erendis
Nevím jestli sem ještě chodíš a tudíž jestli si tohle přečteš...
Asi jsi už úplně jiný člověk, než ten co psal tuhle pohádku. Chtěla jsem ti jen říct...no, víš, že v (nemůžu to nazvat sny) paralelních realitách existují tvá já, která jsou na tom mnohem mnohem hůř než ty...takže jsi vlastně docela šťastný i kdybys na tom mohl být líp. Záleží jen na úhlu pohledu. Chjo.
25.09.2002 00:00:00Kangi
jo jo, posledni dve slova podtrhuji celej pribeh...
07.08.2002 00:00:00Bix
chmmmm - stojím na tom balkóne tiež - už skoro
07.08.2002 00:00:00Tynic
Dík Adamme
05.08.2002 00:00:00Janis
*

veříš že se mi chce používat zdrobněliny ... a ukousnout kus té touhy - být někdy tím kdo dokáže hladit očima

:)*
21.06.2002 00:00:00Mahoney
jůůůů * :)
19.06.2002 00:00:00Print
redaktor poezie
Velmi!!
*!!!
17.06.2002 00:00:00KikinaV
pohoda :-)
17.06.2002 00:00:00zip
líbilo. rozumím. típek.
15.06.2002 00:00:00Yossarian
Je to dobře napsaný, jako obvykle, ale co mi vadí, je ta cigareta. Je to uměním nebo si fakt tak vášnivej kuřák?

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.