Anděl - chabrus

Pleskot křídla

jednoho jen

s polorozervaných zad

do strany a zpět

močí se brka

v ráně

v její zaschlé krvi

která ještě vystupuje

z narychlo spíchnutých stehů

sladká chuť

po pěně z úst

se vypařuje

strachy před dopadem na chodník

anděl ztmavlý od téru

rozteklém..na cestě k nebi

zbily ho, opilly

vyrvali křídlo

Jste moc laskav a to tu není zvykem!

spocen se plazí

z ďábelských lázní

rány pálí a houstnou

jeho oči po páté už  spouští Chanel

ví že vzhůru

již nebude to bez bariér