Hudba čtyř ročních období aneb Orfeus

JARO
Na listy sněženek budu ti verše psát
inkoustem z ospalků mrazivého rána,
pod kabát schovám si misku s medem,

24. 09. 2010
6
6
1001
Volné verše

Miláček kadence

Miláček kadence
mě strhl do svého rachotu,
až slzy lítaly s hlasitým "svist".
Trhala jsem se,

13. 05. 2010
4
8
1164
Volné verše

Až ledy rozsvítí svá ústa...

Až ledy rozsvítí svá ústa písní jarní,
na temeni skal budu stát a řvát,
že jako nebe tě tíhou svou k poduškám přitlačím,
z horkých žil tvých planých dnů budu sát.

29. 04. 2010
3
3
968
Volné verše

Salome

Roztrousila po víčkách
sny, co zdají se jen k ránu,
přiopilá na špičkách
z vůle tančí mocipánu.

20. 01. 2010
3
13
1894
Vázané verše

Kukačky

Já onehdy viděla ptáče,
zrovna se vracelo do prázdného hnízda,
Nemylte se, pochopilo už dávno,
že žilo v kukaččím.

24. 12. 2009
6
9
1032
Volné verše

Ty, co číhají v knížkách

Jsem na blondýny. Myslím tím takové ty něžné břehule, co v pohádce vždycky unese drak. V autobuse je smrad a narváno, snažím se dovést k dokonalosti klasickou polohu visíc na jedné ruce, stojíc na jedné noze. Autobus prudce zatočí a já omylem vrazím zadkem do borce rozvaleného na sedadle za mnou.

05. 12. 2009
9
7
1143
Povídky

Buan-Buanova rada

Když z okapů slízli poslední kapky deště,rozkráčeli se ruku v ruce,ona srdce jak vitrína,on sledoval tanec deštníků a dveře bez oken,co zavřely se náhle s pronikavým „mlask“. Přeskočili komíny a roviny střechjen trochu zešikmenéa ptali se bručouna Buan-Buana,kudy cesta do nebe. Mudrc vytáhl z podpaží teploměr. Inu odpověděl:„Je třeba nasednout do balónua z koše sledovatjak nelibě zpívají fontány,co ze země zdály se tak zvučné,načeš se vaše sklenice naplní oblaky.

05. 07. 2009
5
4
1203
Volné verše

Prohýřená noc

Smála ses mámení, tomu sladkému nic,co vzalo tě z náručí jistoty a vrhlo do temnot. Svíjela ses slastným pokušením,co tahalo tě za koneček culíku,a pak tě svléklo. Jak divoké zvíře cvaklo tesáky v chmýří,kam se nekoukáa rozervalo šňůrky tvých kodexů a kalhotek. Ve víru vášně líbala ses s cizím – přece svým,za oknem cvrlikali ptáci, ti hloupí poslové dne,ale byli dávno po sezóně, protože za okny sněžilo,tys cítila, jak do tebe vniká mráz,něčí větev vábenía stvoly stvoření, co nejsou vidět,neexistují a nebudou.

03. 05. 2009
1
2
1474
Volné verše

Srdce z polystyrenu

Nastoupila noc
(pod záštitou dne)
a rukou sedmiprstou
(bez malíčku)

17. 12. 2008
7
14
2068
Volné verše

Půjdu tam... tam, kde ztratili slunce

Jmenuji se Emílie. Narodila jsem se mrtvá. Uškrcená na pupeční šňůře. Doteď mám kolem krku fialový pruh.

05. 06. 2008
5
4
1904
Povídky

Balada o Persefoně

I. Podsvětí
Uprostřed sálu osvětleného jedinou skomírající pochodní na stolci z černého ledu seděl shrbený muž. Jeho tvář skrývala kápě stažená hluboko do obličeje. Dlouhé štíhlé prsty křečovitě zatínal do opěrek.

08. 04. 2008
5
6
1988
Povídky

Deprese

Silná kyselina, céva, dívčí tep.
Bouře, bič, cukr, láska – rýt se nauč.
U krbu válí se city na otop,
v koutě u černé díry starý gauč.

07. 04. 2008
11
17
2199
Vázané verše
Nahoru