Písmák Nevěř...
Ne, nevěř, že jsem květina,
co pro Tvé oči vykvétá
aco Ti spadne do klína
A neuvadne od léta.
Ostrovům
Ostrovům osamělým zpívám
ztracená sama na mořích.
. kde ještě trocha světla zbývá,
když Strážné ohně dohoří
Odešels
Odešels.
a zanechal jsi ve mně stopy
v hlubinách oblázek a na hladině kruhy
ve spršce kapiček jak zázrak odraz duhy
Džbán
Byl den jak květ, pták pěl, klas zrál, a nad vším jas. Jen hvozd se tměl. Kdo by se bál.
Ten den byl trh a já tam šel.
Dnes v noci
Dnes v noci budu sama bdít
a čekat, co se změní,
a marně k ránu hledat klid
a trochu pochopení.
Světýlko
Obrázky vmalém plamínku
ukáže teplé světlo svíčky
Vkaždém znich najdeš vzpomínku
Potají zahneš do uličky.
Snad setkání - snad loučení
Snad setkání - snad loučení,dvě duše spolu bdícíA možná je to znamení. Let hvězdy padající.
A nebe v dálce bledne již,Tvá dlaň mě rozechvíváa tělo k tělu přilne blíž. Tak málo k ránu zbývá.
Naplnění
Naplnění
Já spatřil zástup bezmocných
a prázdných šedých kápí
a nepočítal, kolik z nich
Samota
V jedné jen jediné smutné slze
pohaslé slunce se topí v mlze,
šedý stín vznáší se nad krajinou
- to všechno děje se Tvojí vinou.
Hra Osudu
Osud se zrcadlí v kaluži
Život jak píseň o růži,
jež byla zlá a marnivá
. A píseň zvolna doznívá.
Odi et amo
Vzpomínka na křídlech minulosti
do mých snů vrací se bez lítosti.
Nezmizí v hlubinách zapomnění,
v holubici se však nepromění.
Vita nostra brevis est
Troskami dávných dob procházíš,
vyřčená již slova nacházíš
a všechno, co ze svých cest
sis vzal