březen

je první březen a napadl sníh
ho napadlo, že by mohl být s ní
zvedl ten telefon a zavolal jí
rekla mu haha, ať klidně dál sní

31. 03. 2016
0
3
355
Dramata, scénáře

hvězdy

dneska prej měly padat hvězdy
ale jak by mohly něco teď když
místo nebe je jenom černá pryž,
vesmír je pryč a sme tu jenom my

20. 03. 2016
3
3
458
MIMO

poetické pičoviny

poéta šel městem, černý kabát mu zvedal vítr a cigareta mu kouřila do přivřeného oka. Jako král stál na střeše památníku a u zadního zábradlí postávaly ty pravé a říkaly jen: chci tě, zapomněla jsem na něj, chci tě, ty jsi ten pravý, chci tě, na sračky jsem zapomněla. Chci tě. Nejsme ty pravé, jsme dohromady jedna, roztroušená po celé republice.

19. 05. 2015
1
0
585
Miniatury prozaické

čas na sport

sportovci po ránu probouzí mě světlem
a večer, jen o deset vteřin později zvou
k procházce mlhou budoucích vzpomínek
svět možná nezanikne, když umřu

20. 05. 2014
0
5
609
Volné verše

všednodenní uvědomění

Teď tady jedu v tramvaji a čtu respekt
A přečetl sem si recenzi na nějakou knížku.
Tak jsem nevystoupil a jedu do palladia si ju koupit.
A zvedl sem teď pohled a jeli sme po nábřeží.

09. 05. 2014
1
24
1325
Volné verše

unikáti

každý jeden
unikát
víc unikátní
než ostatní

07. 11. 2013
1
0
956
Miniatury prozaické

nezraněná dokonalost

Dokud nejsi zranitelný
Nejsi lidský.
Ne utrpení,
Ale zranitelnost

30. 10. 2013
1
2
1116
Miniatury prozaické

próza

Proč už nepíšu prózu. Bojím se jenom toho, že už to neumím. Že se neumím vyjádřit psaným projevem. Nebo není prostě jenom o čem.

18. 10. 2013
1
10
993
Úvahy

trocha sebeúcty?

Jak překonat
honění ega
a nechat si jenom
honění péra.

17. 10. 2013
3
3
1170
Miniatury prozaické

jejich teplo

Jejich teplo
neprojde přes můj
kouřem nasáklý kabát
a neroztaví ten kámen,

06. 10. 2013
1
0
1026
Miniatury, hříčky

malé x

Za malým x
skrývají se ústa,
prý.
Nebaví mě hledat

19. 09. 2013
0
0
1182
Miniatury, hříčky

Bleskosvod

Citim se jak bleskosvod prazdnoty
Posilas ji ke mne pismeny
Prazdny nejsem ja, ani ty
Tak se asi zije ve triceti

18. 09. 2013
1
4
1161
Vázané verše

Cave & waits

Poslouchám kejva a waitse
Ocima natacim
Videoklipy
Nevim jestli

13. 09. 2013
2
2
1031
Jen tak pro radost

mít klid

Chci lobotomii
A mít kurva klid
Neřešit sračky
A mít kurva klid

04. 09. 2013
1
10
1130
Jen tak pro radost

kohoutek

teču z kohoutku
malým čůrkem
čekám,
až poteče zase

26. 08. 2013
0
4
818
Miniatury prozaické

ranní trh

jdi na trh s mojí kůží
už dlouho neviděla světlo,
napiš na ní cenu tuší
a vytřepej z ní moje teplo

25. 04. 2013
0
1
1161
Miniatury, hříčky

po hře B

chtěl bych zažít svůj pohřeb
říkat si jen, jak jsem rád,
že je už konečně po všem,
nechat si na hrob ptáky srát

05. 03. 2013
0
0
1151
Volné verše

pět centimetrů

Už nechci usínat s tebou
za víčkem
Nechci myslet na to co máš
a já ne

23. 09. 2012
3
8
1453
Miniatury, hříčky

Co je vzácné

Věřící lidé říkají, že vzácné jsou dary od boha. Ten, který, tam možná není a možná je, samotný opuštěný vnekonečném mrazu za vesmírem, černým jako duše lidí, kde prosvítají jedna vedle druhé malé hvězdy dobrých skutků. Ale i ty postupně umírají. Bůh je sám, protože mu hrdost nedovoluje se snížit na úroveň svých blátivých výtvorů.

10. 07. 2012
4
18
2019
Úvahy

Válečky

Máš jich deset
upravených
krásných
krátkých

10. 06. 2012
1
5
1240
Volné verše

nevolnost

Vyblil jsem se na papír
Vnitřnosti vypadly ven
Vzal jsem žaludek svůj kluzký
A rozřízl jej skalpelem

01. 04. 2012
0
26
2126
Volné verše

Po dešti

Po dešti se vždycky rád procházím. Všude je prázdno, lidé ještě nevylezli ze svých cukřenek. Báli se, že by mohli dopadnout jako cukr. Že by znich déšť odtrhával kusy bílých krystalů.

22. 03. 2012
2
4
1765
Miniatury prozaické

Vesničtí intelektuálové

Hospoda v zapadlé dědině. Stojím u výčepu a zezadu slyším: "pséudo" "říká se psojdo ty hňup. " Šel jsem dozadu, obhlédnout ty intelektuály , kteří sem zabloudili tak jako já. Vzadu jenom dva dědci pozorují obrazovku v rohu pod stropem.

07. 02. 2012
7
4
1807
Jen tak pro radost

Ona a Sestra

Vždycky byly jako jedna. Ona a její sestra. Alespoň duševně. Rodiče vpodstatě neznaly, trávili většinu času prací, zastávali nějaké úřednické posty, děvčata něvěděla jaké, nebylo to důležité.

02. 12. 2011
0
2
1301
Povídky

Písek

Písek mu zachrastil pod nohou. Gejzírky černých zrníček se valily mezi stěnami zmasa pokrytého ztvrdlou kůží. Škrábavý zvuk se opakoval donekonečna, tak jako všechno tady. Mělo to cenu.

03. 05. 2011
1
0
1416
Miniatury prozaické

Temnota

Kde to jsem. Všudypřítomná tma okolo mne pohlcuje. Nejsem si jistý jestli jsou mé oči zavřené, či otevřené. Ležím vměkké posteli, ale je mi zima, o nohy se mi otírá ledový vánek.

27. 04. 2011
1
0
1558
Povídky

Moje oblíbené místo, na němž prší

Už potisící jsem vystoupil ztoho stále stejného vlaku. Jeho sedačky jako vycpaná zvířata vkabinetu biologie ztratily hodně ze své původní krásy. Zvlášť ta moje. Sedačka, která je tak prosezená a rozrytá nehty, že se na ni neodváží posadit nikdo, kromě toho, kdo to udělal.

27. 04. 2011
2
6
1696
Povídky

Nebe

Znáte tu hlášku. Tu: „A ráno se probudíme mrtví. “ Tu co vždycky řekne nějaký ne moc chytrý srab ve špatném filmu. Tak přesně to se mně stalo.

27. 04. 2011
1
2
1430
Povídky

Hádka

Pavlína chce doříct svůj vítězný agrument, ale já vytahuji svou pětačtyřicítku s dvěma náboji v bubínku, zmrzl jí úsměv na tváři.
Říkám: "jsou tam dvě kulky. "
Její odpověď: "Takže to chceš ukončit takto. , kvuli tomu, že bych vyhrála hádku.

27. 04. 2011
0
1
1337
Miniatury prozaické

Bez názvu a nedokončeno

William Barber, obyčejný administrativní pracovník, jako téměř každý v dnešní společnosti. Za malý peníz má od státu pronajatý svůj byt, kde žije sám a nikdo mu většinou nechybí. Z práce přichází obvykle pozdě, protože se často zdrží s přáteli v baru, i když lidé o kterých nevíte téměř nic, kromě toho u kterého stolu pracují se asi těžko dají nazývat přáteli.
Bill, jak mu říká jeho šéf, když udělá nějaký průser bydlí asi ve stejném bytě jako všichni ostatní.

27. 04. 2011
0
3
1360
Povídky
Nahoru