Cizinec

Cizinec
Ráno ji probudil zpěv ptáků sedících na mladém platanu před oknem chatrče. Rozespale se posadila na masivní pelest postele a protáhla se. Cítila se svěže a odpočatě, ale žaludek ji zel prázdnotou. Včera na lovu neměla příliš štěstí.

30. 09. 2014
0
1
340
Povídky

Dohasínající oheň

Helen Bekstein seděla ve svém oblíbeném hlubokém křesle, hladíc jednu ze svých koček. Byla už bezmála desátá hodina večerní a jediným zdrojem světla vmístnosti bylo tlumená záře pouličních lamp, pronikající oknem, a plápolající oheň vkrbu. Jeho záře už dávno nebyla tak jasná, jako dřív.
Na Štědrý den bývala Helen už několik let sama.

11. 01. 2013
1
5
777
Miniatury prozaické

Skličující (milování)

Nechť se zastaví čas
konec je jen začátek
Jsi červem v mé hlavě
rozežíráš mi mozek

04. 08. 2012
2
8
1166
Volné verše

Andělská smrt

Hlasitá hudba zněla sálem a energie, vycházející zmladých těl, by se dala krájet. Téměř všichni přítomní poskakovali po parketu, jako by byli vextázi. Několik odvážlivců se dokonce vyšplhalo na reproduktory, na kterých předváděli svůj taneční um. Jedinou osobou, která se do tance nezapojila, ba se ani nepouštěla do žhavé konverzace sžádným zpřítomných kluků, byla Yashin, mladá dívka zčínské čtvrti, ačkoliv ona sama byla japonského původu.

20. 06. 2012
2
1
737
Próza na pokračování

Propast

Propast
mezi něčím
nebo snad někým
je to jako tužba

15. 06. 2012
1
2
805
Volné verše

Čajový klub

Čajový klub
co tě okamžitě otráví
růžový porcelán
šest kostek cukru v každém šálku

14. 06. 2012
4
5
942
Volné verše

Šarlatové Nebe

Šarlatové nebe
Na zarostlém travnatém plácku před základní školou, která byla už několik let opuštěná a jejími jedinými obyvateli byla smečka vyhladovělých psů, ležela čtyřčlenná skupinka přeživších obyvatel. Nejstarší ze skupiny, devatenáctiletý Jared Napalm, nejmenovaný vůdce bandy, ležel slevou rukou pod hlavou a požitkářsky potahoval zjointa. Další zpřítomných, byl sedmnáctiletý Alex Bitterman, sedící na Turka vedle své mladší sestry, teprve dvanáctileté Angie Bittermanové. Vmožná příliš přehnané vzdálenosti od ostatních ležela sedmnáctiletá Lisa Sullivanová.

20. 05. 2012
2
4
942
Próza na pokračování

Sněhurka je jen spratek

Jmenuji se Arwen. Ale budete mě znát spíše jako Zlou královnu, která mohla za smrt Sněhurky. Víte, ráda bych vám pověděla svou verzi příběhu.
Se svou adoptivní dcerou Sněhurkou jsem žila v nádherném zámku.

12. 04. 2012
1
3
683
Povídky

To kdybych věděl V

Lou otevře dveře a nakoukne dovnitř.
„Myslím, že už můžeme jít,“ zašeptá.
„Proč šeptáš. “ zeptám se spozvednutým obočím.

01. 04. 2012
2
1
866
Próza na pokračování

To kdybych věděl IV

„Možná jo. hele promiň, asi ses mě dost lekl. Ale nejsem zvyklá na návštěvy. vlastně neznám „z venku“ nikoho jiného, než Rickyho, Lucy, Aloize a pár dalších mafoušů.

26. 02. 2012
2
1
899
Próza na pokračování

Zdá se to tak dávno...

Jdu po zarostlém chodníku
život se zdá tak bezstarostný
jsem mistr báboviček
nevím, že děti do písku čůrají

24. 02. 2012
7
8
1197
Volné verše

To kdybych věděl III

„Ale jak je možné, že je to tu už tak rozjeté. Chci říct…vypadá to tu, jako by to fungovalo tisíce let. “
„Rozjelo se to tu tak, aby to nevzbudilo podezření. A všichni zdejší mají vzpomínky na minulost, kterou vlastně nikdy neprožili.

24. 02. 2012
2
0
900
Próza na pokračování

Zvrácenost je krásná věda.

Ačkoliv vím, že je to špatné
morbidní, možná až zvrhlé
zvědavost mě žene kupředu
až na samotnou hranici

21. 02. 2012
2
4
1060
Volné verše

To kdybych věděl II

Zrovna jím večeři. Vlastně se mi nechce čekat na Loua. A navíc mám příšerný hlad.
Uslyším řinčení klíčů v zámku.

15. 02. 2012
3
3
861
Próza na pokračování

Povrchní krása

Ten pohled je komický
umělé tváře
plastické rty
černé krátery na místo očí

31. 01. 2012
5
5
962
Volné verše

Konec Anče Novákové

Uprostřed noci běhá po lese,
neví co dělat, celá se třese.
Vytí se line ze všech stran,
a k tomu skřekot kostlivých vran.

30. 01. 2012
3
6
907
Smíšené verše

Nevyřčená nenávist

Prý, že ani jedna z nás není svatá
i když na tom něco bude
Stejně obě víme, kdo je v právu
a ty to nejsi

30. 01. 2012
1
4
944
Volné verše

Kamenné tváře lámou srdce nejlíp

V tom jediném okamžiku
jako by se zastavil čas
padají na mě mořské masivy
i členité hory

30. 01. 2012
3
5
1036
Volné verše

To kdybych věděl

V Louově domě bydlím teprve necelý týden, ale už jsem se stačil docela dobře zabydlet. Ven ale vycházet nesmím, prý abych na sebe zbytečně neupoutával pozornost. Těch pět dní mi už ale bohatě stačilo k tomu, že mám z tohohle místa totální ponorkovou nemoc.
Lou bydlí v typickém činžovním bytě.

27. 01. 2012
7
5
1228
Próza na pokračování
Nahoru