Uroboros

1
Kráčel jsem, jen tak, prostovlasý a bez milenky. Byl jsem bez knihy, bez časopisu a vůbec bez žádného čtení. Šel jsem bez přítele, kamaráda či známého, jen tak, bez cigarety v koutku. Bez láhve vína v brašně.

29. 02. 2020
7
16
1122
Povídky

Korporatnik

"Chci vidět průměrného vojáka mé armády. " zahuhlal František Josef I.
Úkolem byl pověřen jistý Alois M. , vojenský fotograf.

02. 08. 2019
2
4
661
Povídky

Émile Zola: Přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství

Výběr

V letošním roce jsem četl především naturalistická díla z přelomu století; a krom Germinie Lacerteuxové bratří Goncourtů, Kuprinovy Jámy a dalších děl jsem se začetl hlavně do Zolova životního díla, a sice do série románů odehrávající se za druhého francouzského císařství sledující osudy členů rodiny Rougonů a Macquartů. Cyklus je tvořen dvaceti romány, které vycházely téměř v pravidelných ročních odstupech od roku 1871 do roku 1893. Do cyklu patří nejslavnější Zolova díla včetně románu Germinal, Lidská bestie, Zabiják či Nana. Díla lze číst samostatně, neboť návaznost je až na jednu či dvě výjimky velmi volná.

23. 12. 2023
7
14
228
Ostatní nezařaditelné

Šumná monstra dávných dnů

Sotvaže doplály první velké ohně a k zemi se v oblacích šedého prachu zřítila první ruina, z podvědomí přeživších humanoidů se vynořila záplava šumných monster dávných dnů. Předantické bestie vpochodovaly na světlo a po stoletích racionálna opět udávaly směr. A zběsilé lidské ornamenty pohlcovaly poušť, a v divé abstraktní koláži pokrývaly svět. A dávná rumiště, žhavá jezera, podzemní bunkry, děravé jeskyně, krátery i noční obloha; vše bylo nabito hustou emoční záplavou vřelých lidských citů a tužeb.

16. 07. 2022
0
0
140
Povídky

Krvavý obzor

Zřetelný je nedostatek jakéhokoliv dramatického talentu. Charaktery jsou pokřivené karikatury, které klidně pronášejí banální moudra obalená vrstvou absurdního cynismu; vše je prodchnuto cizí snovou atmosférou a události jsou nahodilé, nepravděpodobné; pointy slabé a neužitečné. Dynamika tu žádná neexistuje. Po obsáhlých úvodních odstavcích následuje rychlý sled příhod, věty jsou krátké, úsečné.

08. 06. 2022
1
4
214
Povídky

Kordžia

Z tíživého polospánku mě vytrhnul zpěv matčina konkubína. Nekonečně dlouhé vibrující tóny se plížily podél chladných stěn a odrážely se od hrubých bloků antického kamene. Kdy to skončí. Stonal jsem.

03. 04. 2022
0
0
108
Povídky

Cizí světlo

Symposium lékářů ve skleněné vitríně; koloběh života ve vaší kapse; kurvičkárna na cesty a mnohé více; předplaťte si zbytek vlastní existence za zvýhodněnou cenu. Hrdinný padělatel zahynul v samotném závěru své čtyřdenní směny; davy pláčou nad míhajícím se oběživem.
Obojživelník hledí do oblak, lomí ručkama a hlasitě pláče, protože pochopil, že nebude - a zkrátka nebude - létat.
Hezounek hledí do oblak a sleduje svůj vlastní odraz, slunce a množství aviatikonů.

03. 04. 2022
0
0
129
Povídky

Rozbité písně

Lithius byl saxofonista druhého jazzového věku; hrával v kvartetu poloamatérských muzikantů, k divému nočnímu reji návštěvníků levných barů a náleven v černošské čtvrti amerického velkoměsta. Lithius se nespokojil s fádním přehráváním populárních motivů a s opakováním tehdejších klišé; dlouhá léta se pokoušel o vytvoření zbrusu nového tónu, jenž by zněl zcela nově a neotřele. Vytrvale experimentoval s částečným mačkáním klapek, s přefukovanými tóny za hranicí zamýšleného rozsahu nástroje a s nejrůznějšími dusítky. Lithius věřil, že v každém hudebním díle by mělo zaznít cosi dříve neslyšeného; příčila se mu konstrukce dalších a dalších kombinací dávno ohraných partikulí.

03. 04. 2022
0
0
134
Povídky

Naprasklé panděro

Svěšený voskově žlutý lalok se tupě odchlipoval z tukové vrstvy obklopující širokou postel; žluklá hrouda, jež se konečně osvobodila, apaticky pleskla na podlahu, kde zůstala ležet v jedné pitomé kaluži sádla. Pravidelnou nudu denního světla vystřídala šeď. Nuda byla přesná jako jízdní řád autobusu. Šeď byla všeprostupující jako troubení tramvaje.

03. 04. 2022
0
0
137
Povídky

Červenec a Čtverec

Korporátní agent v přestrojení, jinověrec s kostěnými obroučkami, seděl u baru, posrkával mícháný nápoj a pohrával si s paraplíčkem; oslava byla v plném proudu; a desítka polosvlečených postav poskakovala po pódiu, byl to pestrý shluk písmenek a čísel; byla to oslava jako stránka z dětského slabikáře. Živá hudba přehrávala reportoár z počátku minulého století a sólové nástroje se podbízivě vpíjely do kolektivního podvědomí. Lidská masa se svíjela v rytmu pradávných dob a zcela ničemu nerozumněla, a nad ničím se nepozastavovala; vše bylo dáno; vše bylo instantně spotřebováno bez námitek, úprav a dotazů.
Šum barevné televize se vmísil k divému nočnímu reji; světla z desítek obrazovek a monitorů; tlačítka a neviditelné řetězce písmenek a čísel.

03. 04. 2022
0
0
143
Povídky

Sebekritika

Nářky, plačky, planá melancholie; to ještě nikomu nenavlíklo špagát; ponořme se hloubš do minulosti. Do chvíle, kdy byly nastaveny neurony, kdy byly všechny buňky citlivě vyváženy a seřízeny na okolní svět; tedy do chvíle, kdy byl svět ještě v pořádku. [Střih do světa pohádek a bájí. ]
Z levého reproduktoru zaznívá dětské vybrnkávání rozladěného harmonia, z pravého reproduktoru zaznívá hlášení o příjezdu spěšného vlaku.

14. 01. 2022
0
0
164
Povídky

Sociální argument

Petroň tiše vstal, po ranní hygieně si sladce obléknul svou bílou pracovní košili. Snídal. Poslouchal pitomoučké šlágry a myslel jen a jen na veselé věci. A nic mu nemohlo zkalit náladu; usmál se, když rozlil voňavou kávu, usmál se, když mu praskla levá šle, na plné kolo se rozřechtal, když mu oblíbený refrén přerušilo zpravodajství v sedm.

28. 08. 2021
1
1
208
Povídky

Hříchy moderního člověka

Při své cestě ze zaměstnání se Loremius Ipsumdale zastavil v malém zanedbaném papírnictví. Jaksi bezmyšlenkovitě si prohlížel regály s prázdnými výkresy a stohy všelijakých sešitů. Zalistoval v tlustém černém zápisníku s pevnou vazbou a vložil jej do prastarého nákupního košíku z kulatého drátu. Ve chvilce si vybral také malou soupravu propisovací tužek v několika barvách.

09. 07. 2021
2
4
282
Miniatury prozaické

Princip zdánlivých protikladů

"Dovolte, abych vám obkroužil oblinku," požádal malíř a jeho štětec pak překonal veškerý dívčin ostych. Okaté děvče s šetnácti léty na krku přitrouble špulilo rtíky a dočista se již zabydlelo v roli modelky.
"Tyto vaše tahy budou zdobiti slavné síně, mademoiselle," zazněl tlumený malířův hlas z nitra měkkých křivek.
Záplava tvarů na plátně a rozechvělé tvary na živé předloze, mladé svaly, pevné prsy a silná stehna; malířovo kostnaté předloktí, žilnaté ruce a zašpiněné nehty, bříška prstů rozleptaná od ředidla, sytá omamná vůně z růžového dívčího těla i ze zasviněné palety.

08. 07. 2021
2
12
327
Miniatury prozaické

Úsměv z cizích tváří hrá

Výběr

Z rádia hraje známá píseň a dobrá nálada zahryzává drápky do podvědomí nás posluchačů, neboť je to píseň stará veselá a tuze krásná, normalizační. Melodie, jež se honila v hlavách dělníků několika generací, zvesela kráčejících na ranní směnu, se opakuje a opakuje a refrén je prostý a tak chytlavý, a text je tvořen poblouzněnými mantrami zamilovaného chlapce; a výkony hráčů jsou přímo skvělé.
Převlékáme se v šatně a slyšíme starý šlágr, a žijeme životy svých otců a otců našich otců. Jak se necítit povzneseně.

01. 07. 2021
1
1
221
Miniatury prozaické

Kombo

Čtyři mladí přátelé se sešli ve zkušebně na kraji malého města.
"Tak dneska naposled," řekl Jozka, zapojil si elektrickou kytaru a z reproduktoru zazněl pískot zpětné vazby. Bohuš šrouboval činel a Luděk ladil baskytaru. Čeněk postával u okna, hleděl na siluetu starého nádraží a popíjel pivo z láhve.

08. 06. 2021
2
5
304
Povídky

Potrhlo

Názorové proudy se střetly zhruba uprostřed malého náměstí; a lidé si tam začali vzájemně rozbíjet lebky. Masa postav se přetláčela sem a tam, a ti nejslabší byli ušlapáni svými soudruhy. A jenom bláznivý pozorovatel vše sledoval ze štíhlého obelisku, škodobolibě se ušklíbal, uhýbal před vyraženými zuby a chvílemi ulehal na vršek černého monumentu a zamyšleně zíral do nebe. Do jarního podvečera zazníval šaškův přiškrcený chechtot a zběsilé cinkání z rolniček, které měl připevněny na nohavicích, rukávech a v rozcuchaných loknách.

27. 05. 2021
1
2
194
Miniatury prozaické

Poslední spotřebitel

Blonďatá paruka mi sjela do čela. Cosi zlověstného jsem zasyčel a štítivě ji odhrnul na zem. Příčesek plesknul o podlahu a odplazil se mezi regály. Z police vyskočil smeták a rozpřáhl se mi po hlavě, ihned jsem ale poznal, že útok byl veden až příliš zbrkle, příliš brzo a příliš rozmáchle.

03. 02. 2021
7
11
323
Miniatury prozaické

Vočka

Představte si parné léto v jakémkoliv velkém městě. Své myšlenky směřujte dále od centra do zapadlých uliček, a tam. do malého hotelu umístěte člověka. člověka na útěku, jenž nervózně přesedává z kraje notně proležené matrace na rozklíženou dřevěnou židli a po chvilce zase zpět.

24. 01. 2021
6
8
370
Miniatury prozaické

Nefritová Metropole

Vše pochopitelně skončilo úplně jinak, než jak bylo předpovězeno filozofy, vědci či populární kulturou. Nelze tedy mluvit o mimozemském útoku, atomové válce ani o hordách živých nemrtvých. Konec se podobal povodni myšlenek, která zachvátila každou lidskou mysl.
Průtrž informací se objevila bez zjevné příčiny a hystericky se probíjela do všech hlav bez ohledu na pohlaví či věk.

30. 07. 2020
0
1
303
Povídky

Mým národům

Mým národům,
s okamžitou platností zakazuji užívání zájmen; ve všech formách, ať už v psané či v orální podobě. Jedině přísným zákazem lze efektivně zamezit nekonečným rozhovorům typu:
"Podej mi to. "
"Co. "

15. 05. 2020
7
2
447
Miniatury prozaické

Ergonomie pracoviště

Hans najel na hrbatou lesní cestu. Po pěti minutách opatrné jízdy zaparkoval vedle drobného dřevěného stavení na kraji rozkvetlého palouku. Dříve než bezpečnostní technik vystoupil z vozu, pročetl si záznam zaměstnance, jehož domácí pracoviště měl prověřit.
Hodnoty byly z formálního hlediska zcela bezvadné.

11. 05. 2020
5
3
424
Miniatury prozaické

Rudá je krev, černá je zem

V momentu, kdy jsem vešel do údolí, jsem pocítil dříve nepoznanou lehkost, kráčelo se mi jaksi volně a bez starostí, a už jsem i zapomněl, zda jsem do údolí odešel ze svojí vlastní vůle anebo zda jsem byl vyhnán, abych se v tichu a samotě napravil. A vězte, že nápravy mi bylo třeba jako sůl chlebu. Smilnil jsem, lhal jsem a kradl. Pletl jsem mladým devčátkům hlavu a vše jen tak pro zábavu.

20. 04. 2020
2
4
494
Povídky

Spisovatel Stydký

Obyčejná špinavá putika u nádraží, jeden z posledních pajzlů. Dožil jsem se doby, kdy mladí touží po moderním stylovém interiéru a čisté sklenici, po netuctové značce piva a po zahraniční značce rumu. A všecky ty zahulený knajpy, výčepy, sklepy, hospody zmizely bůhvíkam. A já jsem zůstal sám, všem těm změnám navzdory; navzdory vysokým sklenicím a navzdory mizejícím popelníkům a navzdory hygieně, navzdory moudrým řečem a navzdory edukativním kampaním.

19. 04. 2020
1
5
526
Povídky

Maltézské pláně

Seděl jsem na staré kožené židli v čekárně jakéhosi úřadu či na pohotovosti. Proletěl jsem očima místnost a spatřil jsem celou řadu banálních detailů, žadný z nich mi však nenapověděl, kde sedím a proč.
Nervózně jsem si na ošoupané sesli poposedl. Pohlédlo na mě hned několik ospalých zraků, neboť koženka pode mnou hlasitě zavrzala.

06. 03. 2020
7
26
1378
Povídky

Epická báseň

seděl jsem zaměstnán s dalšími dvaceti lidmi ve velké otevřené kanceláři
vzájemně jsme se obtěžovali mluvením, zápachem a řečí těla
-- kreativní dodržování pravidel = porušování pravidel
z toalet zavanul slabý zápach moči

04. 03. 2020
8
2
473
Volné verše

ústa má temná

seděl ve svém kutlochu obklopen špínou a starými obaly a usilovně potlačoval podřadné duševní návyky které si osvojil v minulosti. omyl. potlačoval duševní návyky které mu byly v minulosti podsunuty a které slabošsky přijal za své, ach ano, slabošství bylo prvotní příčinou. slabošství, lenost, tichá rezignace, ztráta perspektivy.

27. 02. 2020
2
2
523
Povídky

Kaitmannovy deníky

Výběr

Kaitmannovy deníky
První Kaitmannův deník jsem získal čistě náhodou, to když jsem si jednoho mrazivého listopadového rána zapomněl vzít čtení na cestu do kanceláře. Jel jsem tehdy vcelku neobvykle, z chvilkového rozmaru jsem totiž přesednul do jiného autobusu. V přestupním místě byla na dřevěnou stěnu zastávky přibita polička s odloženými knihami. Je možné, že jsem o té ubohé knihovničce podvědomě věděl, neboť jsem denně projížděl okolo.

19. 12. 2019
4
7
623
Povídky

Místopis Lömmunijského kontinentu (úvodní slovo a tři fragmenty)

Úvodní slovo
Lömmunia se nachází padesát dnů jízdy od říší Středu, a to ve východním směru. Pobýval jsem v tomto zapomenutém koutě světa po plná dvě léta v převorství Bhütrdkském, odkud jsem v rámci svých povinností prostého regimina vyjížděl na dlouhé výjezdy do dalekých měst, městeček, vesnic, osad a samot. A tímto bych rád prostou profánní formou shrnul místopisné povšechnosti, jichž jsem v průběhu vzrušujících měsíců nabyl.
Dlouze jsem přemítal o struktuře tohoto pojednání a po únavné noci plné tíživých snů jsem se rozhodnul pro strukturu nahodilou, spontánní.

28. 08. 2019
0
0
363
Povídky

Lodivod

Lodivod se vzhledem podobá loutně, sedí na ráhnu a hledí skrz moře do zemské kúry, posiluje negativní myšlenky, přebírá se v hlenech, smrká, saje z moře plankton a slzy plačících dětí. S hypnotickou pravidelností se kolébá do rytmu dalekých vesmírných vibrací. Palcem u nohy přejíždí po palubě. Hrubé dřevo s hrbatou texturou a na něm tlustej prst podobající se živému červu.

08. 07. 2019
3
1
601
Miniatury prozaické

Fotbalová simulace

Výběr

Vtomto textu bych se rád svěřil se zajímavým fenoménem dnešní doby; a pro většinu sportovních fanoušků jistě půjde ostará známá fakta. Ktěmto faktům jsem přišel náhodou a zcela mě - fotbalového laika - ohromila.
Stalo se, že jsem si ve městě potřeboval ukrátit pár hodin času, na okolnostech nesejde; prozradím jenom pár klíčových slov: nezdařená schůzka, výluka vlaků, sněhová kalamita. Vešel jsem tedy do náhodné restaurace.

30. 12. 2018
14
14
1469
Miniatury prozaické

Zhoubný názor

Výběr

Když se Samuel Řanda jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že mu mezi lopatkami vyrostl jakýsi nestvůrný názor. Tvrdý byl jak pancíř. "Co se to se mnou stalo. " pomyslel si.

14. 07. 2018
14
20
1808
Miniatury prozaické

Dvanáct rozechvělých paží

Nastoupil jsem do malé kanceláře v přízemí starého domu pár kroků od brněnského nádraží. Všichni mí noví kolegové už dávno odvykli jakémukoliv pracovnímu režimu a nedovedli mi s určitostí říct, čím bych se vlastně měl od sedmi do tří zabývat. Poctivě jsem si odseděl každou směnu, přestože vlastně o nic nešlo, snad jen o to, abych si udržel jakous takous vnitřní disciplínu.
Chápal jsem své podivné zaměstnání jako trest.

13. 07. 2018
4
10
968
Miniatury prozaické

Odvaha

Odvaha
Odvaha je nebojácnost. Odvaha je věrný druh, jenž pomáhá překonávat strach při chůzi tmou, je to rytíř Falstaff, mluvka, poživačník, pozér, jehož je a není radno poslouchat. A v srdci je to zbabělec a hlupák, jenž se neodvažuje projevit slabost, je to nízký tvor, kterému záleží spíš na mínění druhých než na vlastním přežití.
Odvaha nechť leží v srdcích prostých lidí a nechť se projevuje při jejich prosté práci a v jejich prostém životě, nechť je odvaha rozvíjena v romantických dílech pro plebs, v knihách a v televizi a v rozhlase, odvaha však nepatří nikam dál, odvaha se nehodí na bitevní pole, odvaha nepatří státníkům a nikomu, kdo ovlivňuje masy.

26. 06. 2018
0
5
853
Povídky

Poslední tón

Rozhodnutí odjet z Bezejmenné díry ve mě klíčilo několik let; a vlastně odjakživa, od první chvilky, kdy jsem už nebyl děckem. A snad právě v tom byl rozdělovník, či spíše most, mezi dětstvím a dospělostí: v tom, že jsem si uvědomil nízkost a bídu místa, kde jsem žil, kde jsem pracoval a kam jsem se chodil napájet vínem a kde jsem hledal poddajné dívčí klíny.
Ještě před měsícem bych tento svůj příběh popsal jinak, rozepsal bych se o Díře i o svých bratrech, den za dnem bych probral vše, co mi teď připadá tak fádní a bezbarvé; a proč s tím ztrácet čas. Teď se chci soustředit na svůj přerod, je-li jaký, kdy jsem i ze svojí hlavy vyhnal Bezejmennou díru a stal jsem se jiným člověkem.

28. 05. 2018
2
14
1355
Povídky

Ten báječnej Nitkův svět

Ten báječnej Nitkův svět
Muž jménem Nitka spěchal stmívajícím se městem. Vracel se z kanceláře a pohrdal ostatními chodci. "Jak jste hnusní. " mrmlal si tiše.

06. 03. 2018
4
5
1016
Povídky

Pastvina

Zachariáš si po dlouhé době vyšel ven s přáteli. Pět mladých lidí se usadilo v tradiční české pivnici. V podniku bylo plno, odevšud zazníval smích a bujaré hlasy, pingl přecházel po place s tácem půllitrů, pozorně se díval; a když některý z hostů dopíjel, položil mu pod nos další škopek.
Zábava byla v plném proudu, jenom Zachariáš seděl trochu stranou, seděl a tupě zíral na ozdobná kachlíková kamna ve výklenku.

12. 02. 2018
9
18
1719
Povídky

Janek Mluvka

Janek Mluvka
S úsměvem magora se Janek zvaný Mluvka rozloučil se ženou a s dítětem a se svým bytem a se všema věcma.
“Nehrň se do chomoutu, Mluvko,” poradil mu kdysi starej dobrej otec, poradil mu dobře a měl pravdu, Mluvka si ale nedal říct a do chomoutu se nahrnul jak dobře krmenej poplašenej býček na jatkách.
“Ahoj, ženo,” řeklo Mluvka. “Ahoj, děcko.

05. 12. 2017
7
13
1777
Povídky

Trosečník ve vaně

Trosečník ve vaně
Ospalý večer v domě na tichém předměstí.
Ze strany, kde stálo město, se šířil vzdálený hukot automobilů, zatímco z protější strany, kde stál les, se šířil vzdálený hukot sov. Ach ano, od mého domu bylo ode všeho daleko, příliš daleko. Daleko od starostí i od božského klidu.

26. 11. 2017
2
7
1187
Povídky

Strach

Strach
Strach je tichý společník v krajinách snů a představ, neúprosný průvodce, jenž vytrvale našeptává, napovídá a lamentuje, a cynicky se baví u dramatických pochodů, jež dokázal zařídit.
Tělo kráčí po chodníku, mysl se zabývá čímsi nevýznamným a strach předělává všechny ostatní chodce na padouchy s najfem u pasu, pohazuje jedovatý jehly a ostrý střepy, vyžívá se v průchodech a v průjezdech. Strach se zabývá čistě teoretickými věcmi, zasazuje je ale do skutečných kulis. Strach roste, stárne a moudří spolu s jeho nositelem.

24. 11. 2017
2
6
1269
Povídky

V pustině

Stalo se, že jsem se s pěti svými přáteli vypravil na dobrodružnou výpravu do ruin předválečného města. Bylo to dva-a-dvacet roků po válce, tedy v době, kdy byla většina trosek již dávno rozebrána či řádně přebrána sběračskými výpravami. Zvolili jsme proto město obklopené rozlehlou pustinou, kam se, jak jsme předpokládali, dosud nevydalo mnoho skupin.
Plán naší výpravy jsme předložili městské radě.

23. 11. 2017
6
10
1472
Povídky

Následující forma Karla Potůčky

Karel Potůček se toho dne vzbudil a během několika málo chvil si uvědomil změnu. A byl to pořádnej šok. Ne že by se přes noc proměnil ve švába nebo mu narostly kraví rohy, kde ty věci, přátelé. Změna se udála uvnitř Karlovy hlavy.

03. 10. 2013
1
1
1094
Povídky

seděla mi na klíně

Seděla mi na klíně, pusinkovala mě, já jí to vracel
a trpělivě jsem jí vysvětloval, že to nic neznamená,
že láska je chcaní proti větru,
že venku je zima a lidi tam v noci mrznou

09. 05. 2013
2
2
1696
Miniatury, hříčky

Hostina

Chcíp jsem jak pes a rád mám svůj hrob, jsem tu já - a - a hlína - a každej den hostina (pro červy jsem cosi jako poklad).
A nejspíš už tě neuvidim a už se nepodívám do Disney Landu.
A nepřivítám novýho prezidenta, nepozvu ho dál a neposadim ho do starýho křesla před starou televizí.
A to je škoda - že mistrovi neřeknu, jak velkej že je kokot, a že jsem celý leta krad nářadí a krátil si směny.

03. 05. 2013
1
2
1279
Miniatury, hříčky

Sląski

Koncem října se odehrál dvojitej mord, jednalo se o párek výletníků z Práglu. Když jsem dorazil do vesnice (byla to poloobydlená osada u hranic jménem Sląski – alespoň dle mapy, místní si říkali všelijak), odvedli mě – div mě za ucho neodtáhli – k svýmu felčarovi. Doktor si zbudoval malou improvizovanou márničku přímo pod svou ordinací.
„Brunon,“ představil se lékař.

25. 01. 2013
1
2
1429
Povídky

trdlo od vedle

"na sousedy si člověk musí zvyknout," řekla domácí,
a já si myslel, že je to taková ta běžná fráze.
a první noc kolem půlnoci jsem se probral a s údivem zjistil,
že vedle mne leží někdo další.

18. 01. 2013
1
8
1694
Miniatury, hříčky

a nač bych tak cvičil a šlechtil se

a nač bych tak cvičil a šlechtil se
a bystřil si paměť a oddával se počestnosti
a přestal si tupit hlavu a začal si ostřit smysly
- v hrobu se beztak leží v šatech

11. 12. 2012
5
4
1861
Miniatury, hříčky

Pozitivní pohled na prodlouženou pracovní dobu

cestou do práce zhasínaj pouliční lampy
Brno s tupou lhostejností odkládá plášť
svlíká se jak laciná holka někde v klubu
předvádí svoje zle zkroucený údy

06. 12. 2012
3
2
1769
Miniatury, hříčky

Sníh a lešení

jdem po ulici; já a moje holka
sněží a ona hledí nahoru, sleduje poletující vločky
a nechává si je rozpouštět na nose
sněží a já hledím dolů; po kotníky v rozbředlý břečce

05. 12. 2012
6
5
1658
Miniatury, hříčky

Úplná balada, chvílema blues

slečno. paní. vy tam.
ukažte na mě prstem a já se toho chytnu
a budem se milovat a vyznávat si lásku
a hladit se po tváři, fakt

04. 12. 2012
4
2
1457
Miniatury, hříčky

Pro chvilku ticha

Starej Balcar - kdysi to býval klenotník - seděl na zápraží, kouřil dýmku za dýmkou, houpal se v křesle a vyrval by si koleno pro trochu klidu.
Kočka si brousila drápky; precizně a čistě, kdysi tak i Balcar přibrušoval šperky, věčně mžoural a rád si pro tichou práci zničil zrak.
Už jak děcko řval a ječel a kopal kolem sebe pro chvilku klidu, hlasivky by si ztrhal pro pár momentů božskýho ticha. Marně.

30. 11. 2012
2
3
1630
Miniatury, hříčky

Evoluce v cyklech

Vstala a spolykala hrstku prášků. Ostrá bolest hlavy rázem pominula, neboť byla přebita čímsi tupým; úmorným. Hrdlem si prolila něco kávy, namazala pár chlebů pro děti. Navlékla si předpisovou minisukýnku a rty si zvýraznila předpisově rudou rtěnkou.

05. 09. 2012
3
5
1620
Miniatury prozaické

Murkův návrat

"Kriste-je-ží-ši. Vzpomeneš si ještě někdy na Karlíka. " zavřeštěl z ničehonic ten nezvanej přízrak. Kývnul jsem že jo a v mžiku jsem přehodnotil ten bláznivej nápad jít se projít do svýho rodiště.

29. 07. 2012
3
3
1828
Povídky

Kouzlo nevyřčeného, vážení přátelé!

S oblibou užívám nevyřčených slov. Kouzlo však pominulo,
zde totiž - snad nešťastným rozložení či volbou písmen,
snad vlivem nevhodné konstelace hvězd či vývoje ceny piva -
nezbylo nic:

28. 07. 2012
2
1
2166
Miniatury, hříčky

Lojzova noha

"Kriste-je-ží-ši. Vzpomeneš si ještě někdy na Karlíka. " zavřeštěl z ničehonic ten nezvanej přízrak. Kývnul jsem že jo a v mžiku jsem přehodnotil ten bláznivej nápad jít se projít do svý rodný čtvrti.

19. 07. 2012
4
4
1689
Miniatury prozaické

Čokl

A ona prý že jaký bych byl zvíře.
A já že zrzavej čokl.
To kvůli těm mejm vlasům.
Načež si cosi poznamenala do notýsku,

10. 07. 2012
5
4
1807
Miniatury, hříčky

Střepy

Mě vám se bude krásně umírat,
budu sedět v proutěným křesle,
číst si a popíjet klaret ze skla.
A z ničeho mi klesne ruka,

09. 07. 2012
5
4
1874
Miniatury, hříčky

Pedant

Seděl ve své kanceláři a hleděl do monitoru.
Poté listoval časopisem a luštil křížkovku.
A poté skrz okno pozoroval ptáky.
A dělníky spravující fasádu protějšího domu.

27. 06. 2012
5
3
1853
Miniatury, hříčky

A v čem že je ten rozdíl?

A nač bych se tak těšil.
No vždyť je to putna.
Požehnanej počet políček
nachází se v kalendáři.

24. 06. 2012
2
1
2072
Miniatury, hříčky

Močící žebrák

Stál u křoví,
ramenem se otíral o kmen,
kosár jak turecká šavle,
kropil do trávy, dolů na zem.

17. 06. 2012
6
6
2081
Miniatury, hříčky

Flašky jako střelivo

Stovky a tisíce
prázdnejch nábojnic,
jo láhve sou
půvabná munice.

27. 05. 2012
8
7
2182
Miniatury, hříčky

Ospalá kráva

Pod nohy jí štípu klacky rovnou z hřbetu.
Řežu a sekám a dlaní třísky metu
přímo na zem - na zem z hřbetu.
No a nic. Kráva spí.

23. 05. 2012
5
6
2021
Miniatury, hříčky

Proutník Poruba

Proutník Poruba seděl na sesli,
zručně ohýbal vrbové proutí.
A zatímco neúnavně pletl koše,
děvkař Mrázek mu doma ohýbal ženu.

22. 05. 2012
8
6
2222
Miniatury, hříčky
Nahoru