Vinobraní

Šli jsme včera nudou zrána
do jetela kraje
píchala nás bosá rosa
a teď jenom tma je

25. 04. 2017
4
2
1193
Vázané verše

Básničky pro maminku mých dětí, I.

I.
máš tělo děvky spříběhem a kundu zapartmánu nula
ta bytost kterou miluješ vtvém svědomí se hnula
na pásu zpodvazků čas lásky tryskáním se krátí

08. 08. 2020
0
1
488
Smíšené verše

Básničky pro maminku mých dětí, II.

na louce pasáčci už zapálili brambory
a tvé vilné tance kduze přišly jim k duhu
ty ráda zahýbáš a ještě víc se točíš vkruhu
se švarným perem a ještě švarnější tou liturgií

08. 08. 2020
1
1
469
Smíšené verše

Můj Pán a paní Voršilkovi

I.
Kdysi byla vtakové ulici Voršilská studijní jídelna Univerzity Karlovy. Chodili jsme tam sPetrou, ona mě tam poprvé uvedla. Bylo to jiné než vjiných jídelnách, ale byla blíž.

13. 06. 2020
1
3
334
Miniatury prozaické

Literární setkání online...(s Janem Škrobem a Tomášem Vaňkem)

Ahoj všem Písmákům,
zvu vás na snad zajímavou zítřejší online událost. je otevřená všem
zájemcům. Díky i za případné sdílení pozvánky,
T. V.

07. 05. 2020
2
2
617
Ostatní nezařaditelné

Polobůh ze serailu

Bez licenčního poplatku za provoz systému se manželka tvou bohyní nestane, ani nestanoví za sebe právoplatnou náhradu, ani se nestaví v lékárně pro tvé ušní svíčky, a už vůbec z peřin nevyklepe prach a nenechá je vyvětrat na čerstvém vzduchu, neuhneš pohledem, ale utrhneš si hlavu jako rytíř svaté aliance, jako polobůh ze seriálu nebo ze serailu mocné královny, jako červ či jako stonožka, kterou se hází do žita mnohem snadněji než flintou nebo sličnou lékárnicí s cedulkou na ňadrech, nebo ospalým stokilovým psem, co už zapomněl aportovat.

18. 02. 2020
2
3
452
Miniatury prozaické

Bezedné prohřešky

Bolí. Ano, moc mě to bolí. Ta bolest je hroznější než smrt. Teď právě.

29. 01. 2020
2
1
392
Miniatury prozaické

Vzkaz pro Světlanu Sergejevnu M.

Jsem po roce opět doma. Mám železnou představivost. Rok strávený na klinice mnou nijak zvlášť neotřásl. Mám hodně práce.

09. 01. 2020
3
3
421
Miniatury prozaické

Sedmnáct lží Eberharda Softa

Kruci písek, řekl jsem si a povalil ji na záda, teď nebo nikdy, řekl jsem si a vytáhl z kapsy ještě nepoužitý prezervativ.
Kruci hadr, řekla ona a roztáhla závěsy. Na okně se třpytil pyl.
Ale já nejsem lhář, lhalo malé dítě ve mně, musel jsem ho obejmout a upokojit.

29. 08. 2019
4
4
442
Miniatury prozaické

Setkání s K.O.

Les se kácí na třísky, mamka smaží sýr, a já hloubám ve střevech světa. Nejprve si prohlédnu kundičku asijské krásky, ale po čase mi přijde zabíraná moc zblízka, tak si radši pustím video shudbou. Ano shudbou. Kdysi jsem byl elegantní pán, ale teď už jsem jenom pán.

15. 08. 2019
1
1
318
Miniatury prozaické

Omnia vincit marmor

Katalog krásek z jeho bývalých přítelkyň zapadal prachem a vrstvou podkožního tuku, kůže, ve které byl svázán, ztvrdla a vytahala se, vyrostly na ní bradavice. Byl starý, pekelně. Nevěděl, co by ktomu měl ještě dodat, tak začal své ranní cvičení ve slohu, jako asi kdysi bájný Borislav Rejsek nebo někdo jiný, kdo se jmenuje podobně. Chci milovat cikánku, má prima nohy a dětské papuče.

04. 08. 2019
6
1
454
Miniatury prozaické

Ruina

Takové ty pluhy na odklízení sněhu
projely mojí zahradou
s pěstí zaťatou
sleduju své krvácení v čase

17. 06. 2019
4
1
840
Volné verše

Letošním hitem je překlep

„Máme opět dokonalou příležitost přesvědčit se o dechberoucí přítomnosti a průměrnosti autora těchto řádek. Je to kamikadze a vrhá se po hlavě do erotických scén, které nejsou připravené, a proto nejsou čtenářem ani zvlášť vyžádané. Ještě nevíme, jaké měla vlasy, kolik měla zubů a jak bělostné měla podvazky, neslyšeli jsme ji promluvit, ale už vidíme, jak jí samozvaný spisovatel proniká do lůna prsty svého svéhlavého hrdiny, který páchne korunou, jestli ne něčím horším, řekl na můj účet hostinský Petera, když jsem se pokoušel zaplatit textem na vývěsní štít jeho lokálu. Tak jsem radši zaplatil penězi a rozčarovaný se vracel domů za svou milou.

07. 06. 2019
13
13
1292
Miniatury prozaické

Extrakce zrnitosti

Je to už osm let, co jsem tady. Pořád se snažím, a nikam to nevede. Jako dvorný blázen se procházím světem plným dvorních dam. Jejich lůna, jejich mlaskání a laskání, jejich zívání, jejich rty na patřičných místech, moc tomu nedám.

13. 05. 2019
1
3
497
Miniatury prozaické

Bronzová kočka a jiné broskve

Viděl jsem, že nejlepší vysoké podpatky mé generace byly osvětleny temnotou.
Křest je samozřejmě distribuován na nahém těle.
Viděl jsem svou matku obhájit dítě.
Naše zjištění nebyla potvrzena.

09. 05. 2019
1
1
539
Volné verše

Mauriciova přítelkyně

Nosil jsem tehdy modré boty a sako a toulal se po městě jako intelektuál, který nemá co jiného na práci, než všemožně okounět. Četl jsme knihy a ty mi pletly hlavu. Švadlenka, která obsluhovala vbaru u Rudolfina, mi říkala, ale já jsem obyčejná holka. Nechápal jsem tehdy moc, co to znamená, emočně jsem na tom byl zle, velmi zle.

15. 04. 2019
3
3
542
Miniatury prozaické

Krásné vzpomínky na modrou louku

Byl jsem ochrnut na spodní část těla a dělalo mi to dobře. Bolela mě záda. Měl jsem opravdovou chuť se rozbrečet. Asi jsem ji skutečně miloval.

11. 04. 2019
5
2
445
MIMO

Normalita 3

Výběr

Mám dvojky ve škole.
Je mi pětatřicet.
Vidím svobodu na kanále snahotinami.
Sháním se po přátelích a po zábavě.

06. 04. 2019
10
7
1118
Volné verše

Satanův polotovaryš

Jsem zpola Bůh a zpola On, kdo vším vládne, jsem polotovar a Antikrist. Ale to jen jako. Neumím mluvit pravdu a ještě míň ji umím dělat, už dlouho jsem ji neudělal, ani ze sebe, ani zjiných. A tak se obracím ktobě, milý čtenáři, sotázkou, kdo znás tu zkoho profituje, kdo si zkoho utahuje, a komu je vtip určen.

23. 03. 2019
1
6
685
Miniatury prozaické

Dědek

bába křičí
vnouče svírá
dědek oči
neotvírá

19. 03. 2019
1
4
561
Vázané verše

Pokřtěná hanou

Není to tak dávno, co mi mí čtenáři vyčítali, že si nevolím pro hrdiny svých povídek ta nejobyčejnější česká jména, jako je Jana, Hana nebo František. Když už pak dojde na jejich oblíbenou erotickou scénu, neumí se do ní vžít, vadí jim, že je hrdina exkluzivní a jmenuje se divně. Méně se jich pak dotýká jeho orgasmus tváří vtvář nicotě. Proto jsem se zaměřil na Janu a Hanu, mohl bych zkusit i Danu nebo božskou manu, nesmějte se, já hrozně rád šaškuju.

13. 03. 2019
0
0
443
Indispozice

Na život pozdě

Odporná melancholie, čím jsem si tě zasloužil, ledabyle. Mám za úkol se ztoho všeho vypsat. Chlípné zvonečky jejích ňader, parazitické snění. A pak jako na potvoru budování vlastního já, připínáčky vlastností už sice trochu vyčvachtané, ale stále funkční.

08. 03. 2019
4
6
639
Miniatury prozaické

Noc

Bylo to první den, kdy jsem se loučil s lůnem matky a prožíval hned také znovuzrození v Kristu a v míse na hašlerky.
Nikdo není imunní vůči těmhle záležitostem života a smrti.
Byl to první den, kdy jsem se dotknul ženského lůna zevnitř, byla noc a táhlo mi na dvacet vran egyptských, na záda, ledviny a na celé odhalené bytí citlivé jak kořen zubu.
Bylo mi neteskně smutno, prohraboval jsem se nicotou a vršil trumfy na ruce.

25. 11. 2018
1
3
715
Miniatury prozaické

Mladí a přece už dospělí

Sedím sBarborou na verandě a dělám jí návrhy na portrét
„Dovolte mi, abych se přetavil vnoční můru. Jsem pravda ušatá potvora a stroj na orgasmy. Zahřívám si pivo zapuštěnou sondičkou na příjemných 18. Šoustám je zaživa, mažu si krajíc chleba máslem a polykám po hrstech kešu ořechy.

01. 11. 2018
1
4
814
Povídky

Mlha v tanku od piva

Sedíš. Prohlížíš si zbytky květinové výzdoby a něco kund na svém laptopu. Chcípáš na dýchavičnost. Ale už se probouzí meditace světla, už vsobě cítíš zárodky čehosi kvetoucího a hluboce milujícího.

27. 10. 2018
2
1
600
Miniatury prozaické

Lucka v mlze slov

Miluju to nakrčování nosu v intimních chvílích a ještě víc se podílím na pravdě, kterou žiju. Vypadl jsem ze slunovratu, už mě nelámou v kole. Rád bych ti podal ruku, Lucie, ale má kapsa, kde ji schovávám, je plná otvorů. Děrovaná a vzrušující.

26. 09. 2018
3
17
1377
Miniatury prozaické

Z ničeho nic.

nic z ničeho nic pojde
prodej
vše z ničeho nic projde
podej

03. 09. 2018
0
2
1034
Citáty

Podivín

Ztrácím vše, co žiju, když se někdy nudím, až zívám. zeptal se Juan-Je svého mistra.
Ano. Odpověděl mu Juan-He, zvaný též nebeský nefrit.

29. 08. 2018
3
6
882
Miniatury prozaické

Byl jsem mlád

na zpáteční cestě
černošedé vrány
sivé jak smrt
pak zase kolena

01. 07. 2018
6
5
1133
Volné verše

Set či dva

Sestry Machkovy, Jana a Petra, byly pro mě odedávna tím nejvíc, co jsem byl já, zasloužené vítězství nebo snad prohra. Přestaly se mnou úplně mluvit, prý jsem… Nedopovím. Bojím se, že už jsme jedno tělo a jedna duše, ale duchové jsme dva. Já a Kristus vsukních.

29. 06. 2018
0
0
667
Indispozice

Haiku o hadovi

Pochopil jsem, že pro mě na světě nic není, a nakreslil hada bez ocasu a bez střev. V jeho nitru se mluvilo o blanitých křídlech ptáků. Ale já taky musím přežít, říkal si had, a já to psal pod obraz do legendy a sžíral se prozřením, že pro mě na světě nic není kromě hada bez ocasu a bez ledvin.

01. 02. 2018
6
8
1300
Miniatury, hříčky

Masaryk Černý Čapek Patočka Svěrák

Nesnáším Masarykovy poznámky o Dostojevském. Když už psal o sebevraždě, měl ji také spáchat. Na to byl však příliš zahlcen povinnostmi běžného dne. Konec konců každý z těchto velkých Čechů nakonec skončil u toho, že je potřeba si to nějak v hlavě srovnat a být za dobře s Bohem a s manželkou.

28. 04. 2017
1
2
1261
Recenze i neliterární

Trojjediné haiku

Bůh a jeho syn
hleděli si sami sebe
víc než ducha
Duch a bůh

27. 04. 2017
4
3
1295
Haiku

Haiku balalajku...

blekotám
však nikdo blíž mi není
než mé snění

25. 04. 2017
1
1
1184
Haiku

Hostie na saních

Beru si za úsvitu svou nejlepší beranici a vyrážím na lov jarního ptactva. Na mušce mám zvonky a na saních milenku v silonkách. Třemi prsty ji rozhrnuju a otvirám knoflíky na halence, která je ještě cítit včerejším milovanim. Ode dne, kdy jsem přežil ptačí chřipku, žiju fakt naplno.

19. 04. 2017
2
1
1429
Miniatury prozaické

Nes ten sen

Nes ten sen
Ženy, které byly znásilněny, mají silnou tendenci tuto zkušenost opakovat. Připomínají si tím, co už dříve zažily.
Ferdinand Peroutka
Když jsem prohledával citáty českého novináře, našel jsem tuto zajímavou větu a rozhodl se nad ní zamyslet. Zdálo se mi dnes vnoci něco dost šíleného.

17. 04. 2017
4
2
1072
Miniatury prozaické

Z deníku bez metra II.

Soulož nálož sounáležitost. Koprová omáčka, kterou jsem neměl už roky, se mi obrací v žaludku jako trojstěžník. Kontempluju sám sebe a přitom ztrácím víru, když zapomínám plnit pokyny bohnické dietní sestry. Hledám sobě rovného mezi pohlavím něžným jak úder do brady.

05. 04. 2017
0
0
948
Próza na pokračování

Z deníku bez metra I.

Dnes jsem nešel do práce, jako ostatně žádný den. Na volné noze se mi pěkně žije, na druhé mi rostou bradavice. Nějak si s hrůzou uvědomuju, že mám, co jsem chtěl. Jen mi chybí náplň a akorát.

04. 04. 2017
0
4
1134
Próza na pokračování

Instantní sen a jiné fantasmagorie

Den jako by nebyl. Spal jsem vsobě a zjistil, že jsem sám. Když jsem volal, nikdo to nebral vážně ani jinak. Nakonec jsem se vyspal shezkou slečnou a neměl ztoho radost.

04. 04. 2017
5
0
916
Indispozice

V nevěstinci života

Podej prosím mi tu svíci
co hořela na měsíci
v roce nula jedna čtyři
nebo nula jedna šest

01. 04. 2017
2
6
1316
Smíšené verše

Zrzavé srdce

Zrzavé srdce větří laně
Proč páříš se tak odevzdaně
Proč tváříš se tak nesměle
Jak Kristovy tři prdele

30. 03. 2017
0
4
1224
Smíšené verše

Bezostyšná

Žaneto od Boha
tělo sis nechala
pod stolem v prádelně
ošklivě vyschnout

25. 01. 2017
1
4
1412
Volné verše

Proč chodit na Písmák?

Málokdy se v depresi vrhám na Písmák, abych tu načerpal rozumy. Čtu si a pak si říkám, vždyť bych mohl taky vlastně něco napsat, a píšu rovnou do obdélníku jako teď. Povídky sem nevkládám, jenvelmi zřídka neprovokuju. Ale poslední dobou, rozuměj dnes ráno, mě vyděsilo jak něčí odporné a hloupé texty, snad ještě odpornější tou hloupostí, než hloupé svou odporností, dostávají desítky tipů a výběry a různé další pochvalné poštěkávání se ozývá, zatímco jiné zapadají.

08. 12. 2016
4
13
1899
Fejetony

Vyznání

Přeskočil jsem řeku kwai
myslím že jsem asi gay

01. 12. 2016
2
3
1513
Miniatury, hříčky

Beraní rohy

Samuela se vkleci pěkně chvěla pod nárazy mého tvrdého pohledu. Dělal jsem se větším, než jsem. Dělalo mi to dobře. Ona se také přičiňovala.

29. 11. 2016
1
5
1190
Povídky

Prosím o souznění

Ladím se na boha
A křičím pro Krista
To jsem to zase vzal
Oklikou

21. 11. 2016
2
3
1593
Volné verše

Semelé

„Už se mele,“ smáli se mi démoni, a já na to: „Vítej starobylá bohyně do příbytku vidoucího tvé bradavky pod blůzkou zjitrocele. “ To jsem je vypekl na pekáči plném nevinných klobás. To jsem je zachytil u celnice pravé hemisféry a všechny je vyhnal. Zapálil vonné tyčinky skadidlem a vrhl se do sexu se Salomé za přívětivého syčení démonů, kteří mi chtěli odpárat hlavu.

09. 07. 2016
2
1
1243
Miniatury prozaické

Kradmo a zdvořile

bezzubé lešení
starobního hradu
památné polibky
u děvky kradu

25. 02. 2016
1
2
1804
Smíšené verše

Ropná plošina splínu I.

Výběr

tvé věčné potraty
už mě nudí
a vyhazují z kopýtka
co bylo kdysi

24. 02. 2016
9
4
1732
Smíšené verše

Ropná plošina splínu II.

Kolem je Márinka s piercingem
na stole papoušek žako
tetovaný touhou po koitu
jak samotář

24. 02. 2016
0
0
1367
Smíšené verše

Ropná plošina splínu III.

Tak se tu rozhlédni
určeno ženě
tak se tu rozléhej
jak mrtvé štěně

24. 02. 2016
3
1
1559
Smíšené verše

Dořina komoda

Výběr

Bylo to, jakoby se zdálo včera. Bylo to dnes. Povšechný vítr idejí mi přiblížil mou roli ztroskotance. Hodiny odbíjely půlnoc a já se rodil.

20. 02. 2016
4
2
1305
Miniatury prozaické

Ke kmitočtu srdce

Lokám. Jedinec už mě přestal zajímat. Berou mě jen skupiny, třeba holky s tetováním. Jejich motýlci na kříži, kteří rozhodně mávají křídly i níže.

17. 02. 2016
0
1
1163
Miniatury prozaické

Esmeraldiny zahrady

Jinotaje smrti a spoluživení se snoubí ve visutých zahradách božské Esmeraldy. Nezřídka se první větou všechno zprzní a odradí se dívka, která jinak mohla skončit se mnou v posteli, říkal si urucký Manuel, majitel polepšovny. Měl jednu zásadu: holky ani chlapce nebrat, dokud nejsou zajištěni ve hmotném světě. Proto si odpíral všechna potěšení kromě bití a šmírování při sprchování a několikrát svolil i k nucenému sexu, který neskončil koitem.

15. 02. 2016
2
7
1523
Próza na pokračování

Nebroušený diamant

Výběr

První housle spustily můj oblíbený trylek, vedle mě má budoucí láska a břicho se mi klube zkošile jak úspěšně složený těhotenský test. Sako nedopnu a Romea a Julii nepochopím. Tenhle týden není prostě pro mě. Vúterý to bylo, kdy jsem si zavolal společnici a měl stím spojené jen samé starosti.

29. 01. 2016
2
4
1569
Povídky

Zbytná

Zbytná
Jennifer se strojila a sledovala jedním okem pohyby komodského varana na televizním přijímači. Doufala, že Tim nezapomene na výroční koncert jejich lásky. Dali za lístek každý půlku výplaty. Věhlasný švýcarský dirigent Claudo Abbadio měl stvrdit jejich lásku našeptáváním vášně Čajkovského a Beethovena.

26. 10. 2015
1
2
1196
Povídky

Chvíli po soumraku

Kostely plné divných ran proklávají srdce…
…proklínají boha ty panny zahalené jen ve vybělených tunikách
Procházím po ochoze a mluvím o jeho lásce, která se nespokojila opětováním, nespokojila slovy.
Však on taky prořízlými dlaněmi drtil lidské kosti, nejednou přilil vína do ohně, aniž by jej zhasil.

13. 10. 2015
1
3
1791
Smíšené verše

Infekční stříkačka

Zdály se mi vnoci zase sny znemocničního prostředí. Je třeba pracovat na tom, abych si je lépe pamatoval. Vždy jsem šílený, ale je jasné, že jsem nadán nějakou mocí. Vpraktickém životě se ale neprojevuje.

12. 10. 2015
0
2
1461
Povídky

Víno, krev a kefír

Oscilovala mezi přijetím a odmítnutím tak dlouho, až jsem si sáhnul na dno. Div, že jsem si nesáhnul i na život. Přitom jsem si na ni ani jednou nesáhnul. Stáhnul jsem kalhoty až doma v osamění.

05. 10. 2015
1
1
1354
Miniatury prozaické

Rakev

Sbitá z dubových polen, opatřená víkem a zrcadlem. Umírám a hledám ji, abych vyjádřil svou důležitost písmeny ze zlata. Jsem, který jsem a nejsem a uštvaný kladu hlavu zase jednou na polštář. Derreck B.

02. 10. 2015
2
4
1464
Miniatury prozaické

Kreace s nocí Ariadny z Naxu

Jedenkrát v životě uslyšíš zaznít zvony, vezmeš nohy na ramena a pomočíš se v davu. Sejmeš. Odpravíš. Hovoříš o nikom a nikomu podáváš ruku, aby tě zachránil.

30. 09. 2015
0
0
1199
Povídky

Žena s agamou

Je to znovu totéž. Diskotéky, holky, pivo a špiritus. Venku je hluk a já pomalu stoupám po schodech do svého bytu. Motá se mi hlava.

26. 09. 2015
1
2
1306
Miniatury prozaické

Sekunda od setnutí hlavy

Odměřená pravidla soužití bolestného bytí zde. Je mi zle, na cokoliv se jí zeptám. Rád bych profitoval z nicoty, ale nejde to. Chodím do nevěstince, kde mají jasné zásady.

21. 09. 2015
0
0
1267
Miniatury prozaické

Blahoslavení smutní tlustí

S upřimností lasičky nebylo něco v pořádku. Nějak často se scházela s kamarádkou Vlastou. Až mi oznámila, že to byl Emil. Že to byl omyl si se mnou něco začínat, když mám schízu.

16. 09. 2015
5
4
1345
Miniatury prozaické

Ona

Bolest, kterou cítím, je nenapravitelná. Stud za emoce oprávněný. Proč je to tak, že vždycky ti krutí a bezcitní ubližují méně. Ohleduplnost na pranýři.

11. 09. 2015
2
2
1736
Miniatury prozaické

Hovorné zdarma

Hovorné ženy se posadily u stolu nohama dolů. Muži je obletovali se zápalem andělů druhé kategorie. Splín se snášel spolu s mlhou. Bylo potřeba zcela se vzdát názorů a bylo potřeba vyměnit přehrávač hudby.

07. 09. 2015
3
2
1356
Miniatury prozaické

Kolokvium kritiků

Kolokvium kritiků
Semiramis se poprvé protáhla a zjistila, že jí Ben působí orgasmus. Stáhla se do sebe jak černá růže. Její tělo bylo napjaté a kůže snědá s bílými krůpějemi. Semiramis se protáhla a zjistila, že se Ben udělal.

06. 09. 2015
0
5
1422
Miniatury prozaické

Meditace přeživších psychiatrické péče

Bože, dej abych poznal krále
mého srdce domova
gorilí žal ale musí
začít zase odznova

06. 09. 2015
1
2
1527
Miniatury prozaické

Byznys s objevením člověka

Byznys s objevením člověka
Markéta si oblékla svá nejlepší tanga a vydala se do města. Nikdo na ni nečekal. Pod sukní ji příjemně hřála teprve nedávno osvojená necudnost. Bylo jí už přes dvacet, ale zdaleka ne příliš.

05. 09. 2015
1
3
1411
Povídky
Nahoru