Berany,berany,duc

Berany,berany,duc
Na Velikonoční pondělí jsme si sklukama přivstali. Měli jsme jasný cíl. Být letos první u „hraběnky von Zvičina“
Tak jsme jí přezdívali. Ve skutečnosti to byla německá stařenka, která bydlí na polorozpadlém statku uprostřed divoké přírody pod Zvičinou.

12. 03. 2023
3
1
264
Písmáci dětem

Jak jsem se naučil číst

Jak jsem se naučil číst
Konečně vánoce. Jupí. Nevím to jistě, ale snad od Ježíška dostanu postel ve tvaru auta. Doufám, že to bude parádní formule, přesně taková jakou má můj nejlepší kamarád Michal na tričku.

30. 12. 2022
5
4
188
Povídky

Malá mořská víla aneb jak to bylo dál

Když se mocný král moří rozloučil po svatebním dni se svoji nejmilejší drahocennou dcerou, daroval jí obrovskou lod´ která nesla její jméno. Chtěl, aby se mohla plavit po všech oceánech světa. Kdykoli vyskočit a plavat se svými sestrami a vodními kamarády. Princ byl zvelkolepého daru nadšený.

17. 04. 2022
2
1
195
Pohádky

Velikonoční neděle

Mařenka sedí u kuchyňského stolu a maluje pečlivě na obarvená vajíčka drobné kytičky. Jiřík drží tatínkovi proutky a sleduje jak znich plete pomlázku. Venku se nebezpečně stmívá.
„Tak Jiříku, hotovo.

07. 03. 2022
2
1
194
Povídky

Popelka aneb jak to bylo dál

Když si krásný princ odvedl Popelku na zámek, hodovalo se a pilo několik dní. Novou královnu měli všichni rádi. Na každého se usmívala, ale uvnitř byla smutná. Bydlela v přenádherné komnatě vyzdobené zlatem a na stěnách visela obrovská zrcadla.

27. 02. 2022
2
2
232
Pohádky

Kentaur a Meda

Meda je neposkvrněná dívka. Žije s bratry Orestem a Timonem v chatrči, kde dávají lišky dobrou noc. Za celé dny s nikým nepromluví. Stará se o zvířata a to je její jediná radost.

16. 11. 2021
0
0
181
Povídky

popletené pohádky díl 11 písmácké spolupsaní

Václav, Rumburak i liška hledali trpaslíky a krkavce, ale marně. Tak si unaveně sedli na palouček až usnuli. Vtom do Rumburaka lehounce šťouchnul motyčkou do kolena strýček Pompo.
„Au, to je bolest, co se děje kde to jsem.

27. 09. 2021
6
14
515
Pohádky

Můj první školní den

Můj první školní den
„Tak už je po pouti,“ vzdychne maminka. Vyrostl ztebe velký chlapec, za pár dní půjdeš do první třídy. “
„Néééé, ještě né, já chci do školky. Daníček se taky vrátil ze školy, zase knám do školky,“ říkám vzdorovitě.

30. 08. 2021
1
4
281
Povídky

Sněhurka aneb jak to bylo dál

Když si Sněhurku odvedl krásný princ na zámek, byla velkolepá veselá svatba, kde nesměli chybět i trpaslíci. Když se to zlá královna dozvěděla, zlostí rozbila zrcadlo a střepina z něj jí vlétla do oka. A v tu ránu se proměnila ve velký černý lesklý kámen.
Tatínek si Sněhurku na zámku brzo našel a stal se zámeckým lesním správcem.

04. 07. 2021
1
0
215
Pohádky

Perníková chalouka aneb jak to bylo dál

Perníková chaloupka aneb jak to bylo dál
Když se Jeníček a Mařenka šťastně vrátily domů s pokladem, který ukrývala zlá perníková bába, otec nakoupil za zlaté šperky kravičky, kůzlátka a selátka, aby už se nikdy netrápili hladem. Zbytek pokladu uložil do truhly a přemýšlel co dalšího by si měl pořídit, aby si on i děti nestýskali, když přišli o milovanou maminku.
Mařenka se oháněla v kuchyni a všechny domácí práce hravě zvládala. Tatínek byl rád, jelikož macechu dětem nepřál.

14. 05. 2021
1
2
231
Pohádky

Červená Karkulka aneb jak to bylo dál

Uplynulo mnoho vody, když myslivec zachránil babičku i Karkulku od mlsného vlka. Karkulka vyrostla do krásy a
oblíbenost červené barvy jí už zůstala.
Otec i matka churavěli a proto se rozhodli Karkulku provdat. Karkulka se jen smála.

01. 04. 2021
0
0
222
Písmáci dětem

Kentaur a Rebeka

Rebeka je mladá neposkvrněná dívka. Žije s bratry Tomasem a Antoanem na ranči, kde dávají lišky dobrou noc. Za celé dny s nikým nepromluví. Stará se o ovce a to je její jediná radost.

07. 03. 2021
0
3
330
Povídky

Princ a Večernice aneb jak to bylo dál

Královně Večernici a králi Solimanovi se narodila krásná holčička. Měla světlé kučeravé vlasy po tatínkovi a
velké zvídavé modré oči po mamince. Princeznu pojmenovali Jitřenka, protože se pravidelně probouzela
jako první.
Roky utíkaly, na zámku bylo blaho a veselo.

02. 02. 2021
4
4
286
Písmáci dětem

Trochu jiné odpoledne

Trochu jiné odpoledne
VBoha jsem nikdy nevěřil, přesto jsem ho tenkrát ve vesmíru cítil. Bylo to zvláštní. Byl jsem vyslán na poslední výpravu. Stalo se to před dvaceti lety.

30. 12. 2020
2
5
331
Povídky

Vojtíškovy sněhové vánoce

Konečně vánoce. Moc se těším, protože budeme od štědrého dne na horách lyžovat.
Doma s tátou zabíjíme po velkém zápolení pětikilového kapra, pořád se mrská, dokonce nám i vyklouzne na betonovou násep. Nakonec ho držím v utěrce a tátá ho klepne paličkou.

28. 11. 2020
4
6
331
Povídky

Můj princ záchranář

Můj princ záchranář
Sobotní noc jsem trávila v Praze na taneční lodi Visla. Když jsme připlouvali k Rašínovu nábřeží, přiřítil se k lodi můj tajný miláček Vojta na motorovém člunu. Pracuje jako vodní záchranář.
„Hele záchranář, řekni mu at´ tě sveze,“ smál se lodník Arnošt.

29. 10. 2020
2
2
309
Miniatury, hříčky

Tajný fiktivní dopis od Boženy Němcové

Tajný milostný dopis
Můj nejdražší,
když se večer z okna podívám z dálky na hrad, vzpomenu si na tebe.
Na tvé modré oči, na tvůj důstojný černý klobouk co sis vypůjčil od synovce. Na sýr s tvarohem kterým si mě pohostil. Na to jak si najednou zmizel když se stmívalo a já tě dodnes podezírám, že sis někde za hradbami hradu užil nezávazného povyražení.

28. 09. 2020
3
6
344
Miniatury, hříčky

Semtínská lípa poprvé a naposled

Semtínská lípa spatřena poprvé a naposled
Ráno jsem se probudila do sobotního slunečního dne, bylo 27. května 2000. Vešla jsem ven před dům a můj táta přidělával na auto cyklistická kola.
Vyjeli jsem si i s mamkou z Vidonic do Sobotky.

31. 08. 2020
3
2
380
Povídky

Sára a její chlapci

Na včerejší večer u Vincenta si zakazuji myslet. Raději jedu na panáka na loď.
„Nazdar Sáro, co si dáš. Prý jsi utekla Vincentovi z postele.

30. 07. 2020
1
3
303
Povídky

Sára a její chlapci

Druhý den mám od Marka několik nepřijatých hovorů.
Jedu se právě koupat k rybníku, když se znovu rozdrnčí mobil.
„Ahoj Marku, máš štěstí, zrovna lezu do vody,“ říkám neutrálně.
„To ty máš štěstí.

29. 06. 2020
1
4
469
Próza na pokračování

Sára a její chlapci

Snad je nenapadne otevřít dveře. Slyším hlasy. Nejspíš jim Marta pořád nadává. Ráda bych se dostala na záchod, ale zatím to je nereálné přání.

30. 05. 2020
1
1
289
Próza na pokračování

Sára a její chlapci

„Jsi tu sama. “
„Nejsem. Mám tu kluka,“ zoufale se rozhlížím po Filipovi. Třeba šel jen na záchod a vrátí se.

25. 04. 2020
0
1
371
Próza na pokračování

Sára a její chlapci

Sedím u malého kulatého stolu a brčkem cucám koktail Divoká jahoda. Novinka místního barmana. Hrozně mi chutná, ale zajímalo by mě, jak moc může být divoká. Mám těsné červené mini šaty a černé střevíčky na vysokém podpatku.

31. 03. 2020
1
2
407
Próza na pokračování

Smutné blues

Smutný blues
Hrozně se mi stýská po životě. Píší jako kdybych byl mrtvej, ale asi jo. Život bez lásky je jako mrtvola na dovolený. Někde jsem to četl, asi to řekl někdo chytrej.

01. 02. 2020
1
2
416
Povídky

Noční zaklepání

Dnes poprvé se vydávám sama na velkolepou párty do místní horské chaty. Ukončení lyžařské sezony si nikdo nenechá ujít. Ale půjdu až po dvaadvacáté hodině. Nemůžu vynechat svůj nejoblíbenější rozhlasový seriál Tlučhořovi.

22. 12. 2019
0
2
406
Povídky

Zahradní slavnost

Začaly prázdniny a v našem městečku chcípnul pes. Jediné co se dalo dělat bylo koupání v rozbahněném rybníku a přejídání se přezrálých červivých třešní přímo z koruny stromů.
A vida. Při procházce mě zaujme plakát u autobusové zastávky.

01. 10. 2019
0
1
381
Povídky

Trabant

Trabant
Vstávání do školy nenávidím. Hlavně v zimě. První hodina začíná už v půl osmé a na autobus musíme vstávat příliš brzy. Já se probouzím v šest hodin a nastupuji jako poslední do autobusu, který odjíždí přesně v šest hodin dvacet dva minut.

29. 08. 2019
1
2
380
Povídky

Záhadný chodec

Záhadný chodec
Na své čtrnácté narozeniny jsem dostala od své nejmilejší starší sestřenice lístky do Lucerny na kapelu Mig 21. Na velkolepý zážitek jsem se těšila celý měsíc.
Cesta do Prahy trvala autobusem přes dvě hodiny.
Jízdu metrem jsem zvládla aniž bych se ztratila.

28. 07. 2019
2
2
402
Povídky

Patnáctiletá prohlídka

Konečně jsem po nemoci. Je začátek června a já ležela dva týdny s angínou. Dnes jdu na polikliniku na kontrolu.
Paní doktorka mě pečlivě prohlíží, přeje pěkné prázdniny a já se už nemůžu dočkat velké točené jahodové zmrzliny na náměstí.

27. 03. 2019
2
5
1661
Povídky

Toužení zbloudilého varhaníka

Byla zima a mráz. Na nebi zářily hvězdy. Sníh křupal pod nohama
a já doufal, že příjdeš. Že mi odpustíš.

27. 02. 2019
1
5
588
Povídky

Mistr Gott

„Zítra budeme mít na lodi Mistra,“ oznamuje kapitán Matěj.
„Jakýho zas Mistra. Nemyslíš lodníka Ládíčka z parníku. Je na všechno levej.

25. 01. 2019
1
5
665
Povídky

Nebezpečné lyžování

Nesnáším ranní nedělní vstávání, ale kvůli lyžování jsem schopný vstát i v pět ráno. Naštěstí dnes to není tak strašné. Je jaro, probouzím se do vycházejícího slunce. Paráda.

28. 12. 2018
0
2
493
Povídky

Stará stodola

„Dnes není hezké ráno. Podívej se na ty šedivé mraky,“ říká bratranec Olda.
„Hm, brouknu rozespale a jdu se podívat z okna.
„Ty.

23. 11. 2018
3
4
713
Povídky

Filmování na výletní lodi

„Kamarádi, mám super zprávu,“ přihnal se lodník Marek na výletní loď a mával papírem nad hlavou.
„Ukaž mi ten rozpis vyjížděk,“ řekl nevzrušeně kapitán lodi Karel.
„No. zítra, tu bude to.

30. 10. 2018
0
4
603
Povídky

Sněhové narozeniny

Nečekal jsem, že na mé šesté narozeniny druhého listopadu napadne sníh. Měl jsem krásnou oslavu u příbuzných v Jilemnici.
Každý mi dal drobný dárek až na staršího bratrance.
„Copak ty pro mě nic nemáš.

30. 09. 2018
2
2
540
Povídky

Faleš na rybníku

Prázdniny byly v plném proudu a můj miláček Patrik byl na čtrnáct dní s rodiči na dovolené v Polsku.
Nemohla jsem se dočkat až se vrátí. Detailně jsem plánovala co všechno můžeme s Patrikem podniknout. Dokonce jsem si koupila nové plavky.

15. 08. 2018
0
4
640
Povídky

Výlet do Prahy

„ Mamí, kdy se tatínek vrátí z práce. “
„ Nevyptávej se pořád. Jdi si hajnout a ráno až se probudíš bude táta doma. “
„ Ne, já na něj počkám.

11. 07. 2018
1
4
673
Povídky

Nedělní obědy

Za komunismu bylo všeho málo. Táta ze mě chtěl mít silného chlapa co umí vzít za práci. Tak se snažil, abychom co nejčastěji obědvali klokaní maso.
Mí splužáci, nikdy nic takového nejedli.

28. 06. 2018
0
9
778
Povídky

Nečekané setkání

Petr ležel doma s angínou. Rozmýšlela jsem se, jestli ho mám navštěvovat. V pondělí byl zachumlaný do deky ani se na mě nepodíval. Zrovna mi to nebezpečně slušelo, určitě bych se mu v krátké sukýnce s volánky líbila.

06. 05. 2018
0
3
718
Povídky

Cesta do kina

„Ještě nemáš posekanou trávu. “ lamentuje strýc.
„ Nemám. “ odpovídám naštvaně.

01. 04. 2018
0
1
792
Povídky

Prasátko

Nemohl jsem dospat. Dopoledne půjdeme se školkou do divadla. Nikdy jsem tam nebyl. Prý se tam sedí ve tmě.

02. 03. 2018
2
2
722
Povídky

Vínový dýchánek v dílně

Zvolna kalhotky si sundej. písnička od Jiřího Macháčka je dost chytlavá. Ester jí pouští v dílně pořád dokola a zpívá spolu se zpěvákem.
„ Co na mě koukáš jak na Boha.

21. 10. 2017
1
1
790
Povídky

Útěk

Bylo mi čerstvých pět let. Celou zimu jsem promarodil, doktoři nevěděli co se mnou. Nakonec padlo rozhodnutí, že strávím léto v dětské ozdravovně specializováné na dýchací cesty. Ozdravovna byla v Jizerských Horách a jmenovala se Ve dvorku.

23. 08. 2017
1
4
788
Povídky

Lotrovinky v družině

Loudám se ze školní jídelny. Tak hrozný jídlo jsem dlouho nejedl. Naše milá laskavá kuchařka zneuctila můj nejoblíbenější pokrm španělského ptáčka. Celý týden jsem se na něj těšil.

08. 07. 2017
1
10
1046
Povídky

Dokonalé doučování

Dokonalé doučování
„Odpoledne přijede Jana zJaroměře. Doufám, že se těšíš. “ Volá na mě mamka zchodby.
„ Určitě.

07. 06. 2017
3
6
1162
Povídky

Nejhorší nerande

Nejhorší nerande
Moniku, moji první velkou lásku jsem už pět dní neviděl. Chodíme do stejné základní školy. Nejčastěji ji potkávám na obědě. Tam jsme se seznámili.

20. 05. 2017
0
4
902
Povídky

Překvapení na letišti

Překvapení na letišti
Jedu tramvají ze školy, bezmyšlenkovitě koukám zokna. Vidím jak nastupuje Petra.
,,Ahoj Ivo,“ mává na mě.
,,Ahoj.

01. 04. 2017
0
5
922
Povídky

Potápěč v metru

Doháním metro vposlední vteřině. Akorát se za mnou zavřou dveře vagónu. Těžce dosedám na sedačku a otřu si pot zčela. Mám málo času.

03. 03. 2017
1
6
1012
Povídky
Nahoru