Tomáš Gabriel - Tak černý kůň tak pozdě v noci

a2a2a

Tomáš Gabriel

TAK ČERNÝ KŮŇ TAK POZDĚ V NOCI

Nakladatelství Literární salon Praha 2012, Svazek 16, Edice  Ouvertury

 

Tomáš Gabriel, dosud spíše znám jednotlivými básněmi z literárních serverů Písmák a Totem, popřípadě ze stejně zaměřených časopisů, jakými jsou Host, Tvar a možná ještě více pověstný svou literárně kritickou a organizátorskou prací ( např. internetový časopis Kafe, redaktor poezie na Písmáku) představuje svou první (nechce se mi napsat prvotinu, neboť zdá se, že obsah zobrazuje určitý formální vývoj a tedy i delší časový úsek) ucelenou sbírku TAK ČERNÝ KŮŇ TAK POZDĚ V NOCI. 

Vlastní obsah je rozčleněn do čtyř samostatných částí, z nichž první tři vytváří jakousi pomyslnou linku navazujících etap životního zrání a návratů, čtvrtá pak má své adresáty v podobě skutečných osob autorovi blízkých a akcentuje výrazněji jejich charakteristiky.

Grafickou stránku sbírky má na svědomí Ján Petrovič a řekl bych, že ji zvládl citlivě.  Jedinou ilustrací je barevná zadní část obálky, která je ozvěnou, dlužno říci půvabnou ozvěnou, úvodní básně na záložce Půlnoc a vítr. Přední bílá část obálky, opatřena jen názvem sbírky a jménem autora, tak navozuje stejnou, řekl bych klasicky nevtíravou úpravu textů uvnitř knihy.  J. Petrovič vsadil na obsah sbírky, kdy jakákoliv zdobnost by ji rušila, přičemž již zmíněné rozčlenění knihy do čtyř sice navazujících, ale přece jen tematicky odlišených částí umožňuje dostatečný nádech pro čtenářovo vnímání.

 

Část první:   K r a j i n a  b u d o u c í c h  m ý t ů

Třináct básní úvodní části sbírky vnímám jako reflexi na lidi a místa, která v nezanedbatelné míře vstoupila do autorova podvědomí, přičemž své poznání zobrazuje niterně a zdá se až nostalgicky, nikoliv však sentimentálně. Společným znakem této části je čistý, úsporný verš (to ostatně platí pro celou sbírku) zarámovaný do venkovského a nutně i krajinného prostředí, které na mnoha místech nabízí pro mne (a pevně věřím nejen pro mne) velmi krásné lyrické obrazy, některé ukázky uvedu. Lyričnost je nejnosnějším znakem úvodní části a opřena o prožité a zakotvené nutně snadno proniká ke čtenáři.  Ještě bych zmínil báseň NA VESNICI, která je ukázkou spojení lyrické obraznosti a nápaditého, neotřelého vyjádření zákonitostí života a UTOPIE, ze které pochází i vlastní název celé sbírky. V této kratičké básni prostřednictvím metafory s koněm snad autor vyjádřil přání, aby navzdory nástrahám osudu nebyl zde sám a jen pro sebe. A nyní již avizované ukázky (výňatky z některých básní):

NA VESNICI

Koník zadupal –

   Králičci v horkých samochýškách

   se chlípně pousmáli – V pokoji za zdí

   na peřině vzdychla snící dívka

   na hřebci – Hodiny řekly kuku

   a rudá podkova pod chladným úderem

kladiva přijala podobu kovářovy myšlenky.

 

MALEBNÉ PLÁTNO

Na spodní okraj rámu dosahuje tráva

A nad ní plody keře

Nad nimi můj žal

 

PŘESPŘÍLIŠ PIL, AŽ PŘIŠEL PODZIM

Zamžilo, déšť, navlhla hlína,

sesedlo pole, usnul kůň,

jako daleká svítilna

vlaštovky shořely na jihu.

 

Část druhá:   V í c  n e ž  j á

Devět básní této části působí autobiograficky, případně se vztahují k osobnímu zákoutí autora. Na rozdíl od první části je zde znát posun od lyricky nosných obrazů k civilnímu jazyku, který se spoléhá na sdělnost prožitého a konec konců obecně platného, přičemž zde najdete laskavou ironii, jako např. v básni MÝTUS, kde na pozadí narození potomka srovnává role matky a otce, podobně v básni VÍC NEŽ JÁ,  ale také se zamýšlí nad úlohou prožitého ve vztahu k všednímu žití a neschází i postřehy, viz výňatky ze dvou básní:

PRACHOPLACHOST

…Ale

Odvážíš se mne líbat ráda?


Jsme dnes tak daleko

že někteří lidé

za celý život nemusí spatřit

svou krev.

 

HROMADA PRAŽCŮ

Dívky, které jsem miloval,

vždycky mi vyčítaly, že nevnímám,

jaké právě jsou.


Část třetí:   N a j e d n o u   t m a

V deseti básních třetího dílu sbírky se nejvíce shlédnou čtenáři, kteří v poezii hledají ukryté klíče vlastního "já" v širším kontextu současného světa. Některé z nich, např.  STARÝ MLÁDENEC, VADNUTÍ nebo KAPITÁN snadno pronikají k čtenářově mysli, navíc vynikají svou lyrikou, další pak na více abstraktním, ale uchopitelném půdorysu plynně probouzí vlastní čtenářské asociace.  Trochu jsem pochyboval o básni REÁLNÁ SITUACE, ve které je vyobrazena mentalita ruské duše a říkal jsem si, že je to klišovitý pohled, ale posléze jsem ono „ruské pozadí“ pochopil jako metaforu pro jeden z přístupů k životu jako takovému. Tato báseň svým koloritem vybočuje a svědčí o autorově nápaditosti. Na závěr připojím jednu ukázku, která charakterizuje široce rozkročené téma této třetí části:

VADNUTÍ

vyprahlá tráva poklesla v kopci na záda

pohasly tisíce nepodstatných stínů

zbývají týdny přemýšlení o smrti

 

Část čtvrtá:   C e s t y   z a   s v o b o d o u

Jak už jsem zmínil v úvodu recenze, závěr sbírky obsahuje deset básní z poloviny inspirovaných lidmi z autorovy blízkosti či věnovaných místům ponejvíce na jižní Moravě. Zde si čtenář po předcházejících stránkách sbírky, kde byly jeho srdce i mysl vzestupně atakovány, odpočine.  Přátelské i vřelé odezvy dost možná vypovídají o autorově povaze samé, ale není nutné o tom psát.  Rád bych zmínil báseň POLEDNÍ KLID, věnovanou prarodičům. Tady autor spojuje život své babičky a dědečka s možným vyústěním vlastního života, prostřednictvím lyrického popisu chvilky odpočinku vyjadřuje úctu jejím životům i vztahu.

C o   ř í c t   n a   z á v ě r  ?

Knížku jsem hned první den přečetl dvakrát a pak jsem se znovu vracel. Očekával jsem sbírku básní, které nebude snadné plynule číst, tak alespoň na mne působí jednotlivé básně Tomáše Gabriela publikované na Písmáku či Totemu. Opak byl pravdou. Četl jsem hned na poprvé s velkým zalíbením a až při třetím a čtvrtém čtení jsem najednou zjišťoval, že v řadě textů je to ten Tomáš Gabriel, kterého si nedovolím s jistotou vykládat. Nicméně v každé básni jsem našel v pozadí hudební doprovod, který mne přenášel z básně do básně. Autor si byl při uspořádání sbírky dobře vědom úskalí, která mohou čtenáře provázet. Svědčí o tom měkký polštář skvostných lyrických obrazů v první části, který se stal spolehlivou kotvou čtenáře ve stupňujícím se vlnobití zejména třetí části a zklidnění v závěru. Pokud bych měl nalézat slabá místa, pak je hledat nechci, neboť jsem četl poctivě a našel jsem vše, pro co poezii čtu – krásu slova, nápaditou obraznost, odrazy reálného života a pokoru, která činí autorovou práci důvěryhodnou.

 


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.