Střepy

Apecko

Kdesi mezi střepy
sbírala vykřičený plíce
a mezi rudý střechy
křičela další noční part
Z nebe na ni pršívalo
škubaný peří a vlasy
jaro zimu vystřídalo
a nezměnilo se vůbec nic
Zašívala si oči
a přirom slzela krev
Jenom tušila ten pocit
jaký z toho měla mít

Pro jednoho barvila si vlasy
a pak si je stříhala
pro druhýho si je nechávala růst
Hromadu cetek na sebe věšela
a nosila si s sebou svý minulý vztahy
a v každým pořád trochu byla
Balila se do čáry minulosti
jako do kazajky
a pořád tvrdila
že je šťastná

A když jí někdo řek´
že se sama v sobě topí
otevřela doma velkou skříň
a zavřela se do ní
Místo kostlivců vyndala
několik hlav psích
a pak už je jen pro jistotu
nasadila okolí

A pak mezi střepy
sbírala vykřičený plíce
a mezi rudý střechy
křičela další noční part
Z nebe na ni pršívalo
škubaný peří a vlasy
jaro zimu vystřídalo
a nezměnilo se vůbec nic


Toto dílo bylo publikováno na literárním servru WWW.PISMAK.CZ.