Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Aktrops

Výběr: G_B_Show
24. 10. 2010
22
24
4258
Autor
Lakrov

 

 

 

 

Aktrops

 

 

„Oblačnost a četné srážky se dnes budou...“

Zprávy na téma slunce nebo déšť tě nezajímají; ani žádné jiné. Neposloucháš je. Čekáš na písničku, co zahrajou, jakmile domluví.

„Ve druhém tahu dnes budou vylosována čísla...,“ zpozorníš až při jedné z posledních vět. Ač zní spisovně, cosi tu není v pořádku. Něco z ní tě vrací do dětství, ale nevíš co. Ani proč vzbuzuje úsměv. Jo tak... Předpověď počasí, výsledků loterie a jinak samé lži. Tvá nezřetelná dětská vzpomínka je možná taky úsměvná. Jako to přeřeknutí – budou vylosována... Přeřeknutí jsou prý známkou potlačovaných myšlenek. Jenže čích? Přeřekl se hlasatel a myšlenky jsou tvoje.

Ve druhém tahu... přehráváš si pozpátku.

Čísla... dostává tvá vzpomínka jasnější obrysy.

Přeřeknutí nebo přeslechnutí? Pokušení? Nebo znamení?!

„Je neděle 24. října, od zpráv se s vámi loučí...“

Co když je právě dnes něco jinak! Co když stačí zakřížkovat ta stará čísla – pamatuješ si je ještě? – a ona přinesou bohatství. Tak, jako jste si to kdysi malovali. Už vidíš ten obraz z minulosti i se zvukem. „Ty to jednou spočítáš,“ říkával přece nahlas, s důrazem kladeným na poslední slovo.

 

 

Kolik je to let, co ti dával každý týden pětku, jak říkal. Jeden sloupec za šest korun a dvacetník za tiket. Zbylo tři osmdesát, tedy na každý den, od pondělka do pátku, kopeček zmrzliny po 70 haléřích a ještě třicetník; na rohlík. Takové počty už jste ve škole zvládali. Tobě možná nedělalo potíže spočítat ani kolik je (49x48x47x46x45x44):(2x3x4x5x6). Jenže nemělo smysl o tom mluvit, probouzet pochyby, když jeho slogan zněl pokaždé tak přesvědčivě a lákavě – budou vylosována čísla...

„Proč vždycky ta samá? A odkud se vzala?“ bylo jediné, na co tě napadlo se ptát.

„Protože jsou šťastná, jsou to roky narození,“ začal jmenovat čí, a tobě ta čísla připadla zaručená osudem. Jenže v přímém přenosu v neděli před polednem vyšlo někdy jedno; výjimečně dvě.

Za čas možná zdražili zmrzlinu. Nebo bylo potřeba ušetřit na něco nového... Vždyť čím jiným oslňovat, když ne jměním. A kolem pošty se dalo jít třeba až už měli zavřeno (aby bylo na co se vymluvit, neměla-li tvá spořivost být spíš chválena). Jen v neděli u televize jste si najednou přáli každý něco jiného. Ale pravděpodobnost neúspěchu byla tak spolehlivá... Tu určitě nemyslel, když říkal spočítáš.

Až jednou, ve druhém tahu pátého týdne: 13, 21... 8. Ta hrůza! Tři z šesti; nárok na cenu, čtvrtou. Patřilo se výskat radostí, a tobě dalo práci odlepit pohled od země. Ta hanba! Tvé nebe se zamračilo; jak zařídit, aby slunce nepřestalo svítit...

„Zítra to vyzvednu,“ nezbylo ti, než se smířit s prohrou výhry a sáhnout do úspor pro 45 korun; jen aby nechtěl vidět vítězný tiket.

„Nech si je“, potěšilo tě, a zároveň zabolelo; „tady máš ještě pětku a nemrač se, příště vyhrajem víc...“

A jiní tě dál učili počítat; ne jak investovat a vítězit, ale jak ušetřit. Nikdo však nebyl ušetřen; křížky na šťastných číslech se změnily v křížky na nešťastných. Už víš, jak chutnala tehdejší první cena; ačkoli ta čísla nikdy nevyšla.

 

 

Jeden takový kousek papíru doteď schováváš ve školním penálu odloženém na půdě. Dnešní sázenky jsou jiné a kancelář nemívá zavřeno ani v neděli. Desetikoruna nestačí? Co na tom, v den narození, po sto šesté. Někdo nosí ke křížkům květiny; ty místo toho skládáš pod vázu křížky počmáraný blanket. Ve druhém tahu budou ve 42. týdnu vylosována čísla 4, 8, 13, 21, 37 a 46.

 

 


24 názorů

Lakrov
17. 02. 2014
Dát tip

Pro sveřep: Díky za návštěvu a ocenění.


sveřep
17. 02. 2014
Dát tip

no, jasně !  


Lakrov
17. 06. 2011
Dát tip
Pro avox: Děkuji za návštěvu a názor. Ich-formou by se z toho příběhu dalo možná udělat cosi jako fejeton. Du-forma byla zvolena záměrně, jako způsob jak "zveřejnit" hluboko zasunutou vzpomínku; vzpomínku na něco tak dávněho, že mám pocit, jako by se to přihodilo jinému člověku, dítěti, které se ve mně možná skrývá. Podobných textů mám napsaných asi pět a nápady ještě na několik dalších. Děkuji za zájem.

avox
17. 06. 2011
Dát tip
ich-forma by byla působivější, myslím... zajímavý příběh to je, i ve mně vyvolal takovou černě-humornou vzpomínku: Moje maminka měla poměrně krátké sázecí období, každý týden sloupek, nikdy nic z toho... jednou zapomněla tiket podat, v tom týdnu by byla vyhrála druhou, trochu si zanadávala, ale pak došla k závěru, že jí není souzeno tak snadno přijít k penězům a sázet přestala :-)) */

Lakrov
11. 11. 2010
Dát tip
Pro čučenka: Děkuji za návštěvu a názor. Přiznám se, že taky dávám přednost sofitikovanějším disciplínám (než jsou sázky) :-)

čučenka
11. 11. 2010
Dát tip
No, je to zajímavý příběh, ale ve mně to nemá s čím rezonovat, neboť v naší rodině se sportka nehrála (nepodávala). Vlastně ani netuším, jak se to dělá :-).

Lakrov
01. 11. 2010
Dát tip
Všem děkuji za návštěvu, komentáře nebo ocenění. Pro Aurora Těšínská: Taky mám raději klasické povídky. Jenže co dělat s náladami, založenými na vzpomínkách. Vlastně to ani nevydávám za povídku. Pro Tangens_Omega36: "smířit s prohrou výhry" je záměrné, kvůli onomu opačnému pojetí téže události dvěma stranami. Nevylučuji, že to za čas upravím. Díky za upozornění. Pro G_B_Show: Víc, než na tón, kterým budu vyprávět, se zaměřuji na to, co chci sdělit. V těch několika textech, co jsou psané ve druhé osobě, je tón, jenž byl použit, takový nápadnější, ale taky "násilnější". Není to záměr, spíš jen prostředek. Nechci se "zaměňovat za tón" nebo se za něj schovávat.

G_B_Show
27. 10. 2010
Dát tip
Velice dobrý. Nepociťuju potřebu k hlubšímu komentu. U tebe už nejde o skládání slov za sebe, ty už se zaměřuješ na tón, kterým budeš vyprávět. Je to pro mě u tebe novinka, ale o to jsem nadšenější. Tenhle mi sedl.

Bíša
26. 10. 2010
Dát tip
**

Benji
25. 10. 2010
Dát tip
Velmi příjemné čtení. Vyvolává vzpomínky na dětství. Bavil jsem se. A smířování se s prohrou výhry mě sem tam také potkává. Dík za avi. T

Příjemné čtení, bylo mi potěšením se ponořit. Text hraje na citovost, ale takovým způsobem, že mu sežeru s navijákem. Díky za zážitek.

Ahoj, díky za avi. je to příjemně nostalgické. Jde vidět, že sis docela pohrál s ich-formou i vypravěčem, ta du-forma, je poměrně zvláštní. I když tohle je ojedinělý případ, kdy funguje. Jsem spíše pro klasické, v kruhu uzavřené a ohlazené povídky, ale i tímhle jsi mě zaujal...

filemon
25. 10. 2010
Dát tip
Príjemná spomienka

baronka
25. 10. 2010
Dát tip
Je jako květina vhozená časem T

Lakrov
25. 10. 2010
Dát tip
Děkuji všem za návštěvu, porozumění a ocenění: Pro Janina: Slovní obrat "až už měli zavřeno" je poněkud kostrbatý. Budiž mi omluvou, že je to snaha o zachycení způsobu mluvy mých prarodičů (60. léta, středočeský dialekt). Nevylučuji, že to časem upravím. Pro Nicollette: Snažím se naopak nebýt v tom textu vidět skoro vůbec; možná dělám chybu... Pro rímoraj: Ano (kdyby ovšem bylo vsazeno; matematika je stále na straně pořadatele :-) ). A několik avíz; dotčení prominou.

Marcela.K.
24. 10. 2010
Dát tip
26, 20, 42, 30, 1, 2 | 21 :-) tak zase nic.

sveřep
24. 10. 2010
Dát tip
docela působivé, T

Nicollette
24. 10. 2010
Dát tip
Já věřím na šťastné náhody... Můj otec tohle dělal celý život, vždycky mi to přišlo děsně vtipný. Mě poslal koupit ráno rohlíky a on zatim vedle v trafice vyplňoval tyhlety blbosti... no a jednou... asi po deseti letech.. lup ho tam :)) Zasloužil si to. Tenhle druh prózy, kt. se vrací do minulosti se mi taky líbí. Je to vlastně celé jedna velká vzpomínka. Já bych v tom radši viděla ještě kapánek víc osobitosti, abych se do toho mohla vnořit. Něco specifickýho jenom pro tebe.. ale "k zamyšlení" to pro mě opravdu bylo, takže *

gabi
24. 10. 2010
Dát tip
pekné *

Janina6
23. 10. 2010
Dát tip
To je pěkný příběh, ke vzpomínání a k zamyšlení. Trochu neuhlazeně mi zní "třeba až už měli zavřeno". Jinak mi bylo potěšením...*

Marcela.K.
23. 10. 2010
Dát tip
Trochu se v těch číslech ztrácím. Možná i proto, že nevěřím na osud ani na šťastnou náhodu. Věřím jen jednomu, že by se nezlobil...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru