Holčičí scénka

Na parkovišti pod mostem.
Přes říčku a parčík.
Kousíček za domem.
Odmítám vystoupit zauta.

02. 06. 2011
4
7
997
Dramata, scénáře

Podzim XXVI

Tak jako vlaštovky zemi
mě opouštějí
Přátelé, iluze i smích
Skonalo teplo léta

30. 09. 2008
6
10
1009
Volné verše

ZLÁ

Procházím obdobím uschlé jabloně
Zklamaná pádem svých iluzí
Zatratila jsem svět .
. i sebe

28. 08. 2008
3
6
901
Volné verše

Zakázala jsem si na něho myslet ..

Večerním vzduchem prolítla smažená ryba
přitáhla ssebou Baltské léto
až k Letné
léta zmizelé

24. 08. 2008
7
6
1277
Volné verše

Padací sen

Padám do černého jezera
Jsou vněm cizí
Napůl už utopení lidi
Ještě se držím břehů

23. 01. 2008
1
6
1130
Volné verše

Podobenství o psu v lese

Zablýsklo nadvakrát
Obzor se prohloubil a ztáh
A zezámku na stavidlech
Se tiše zvednul prach

05. 01. 2008
5
8
1277
Vázané verše

Ve snu koně viděti

Jsem unavená artistka
S kotětem na visuté hrazdě
Zdá se být nemocné
a už snad ani neumí být

17. 12. 2007
5
6
2333
Volné verše

O tmě, co žere malé děti

Rozstřílenáke střepůmjsem
a mizím se schovat domů.
Z vlčice přízračné pošlo štěně
co je jen kořist v rámci lovu.

24. 07. 2007
2
8
1114
Vázané verše

Jste šťastní?

Slova jsou klece myšlenek .
. a myšlenky jsou klece pocitů
. a pocity bývají klece .

23. 07. 2007
4
7
1216
Volné verše

Blues o labilitě

Neděle ráno
Svítá
smořem vlaštovek
a mourovatou kočkou

18. 07. 2007
5
18
1972
Smíšené verše

Tak je mi

Nihil esta tak se podle toho chovámpiju rychlea souložím v zatáčkáchlidem pro radostprotože svobodu máme jen jednua zdá seje třeba si ji dokázatNemiluju pro strach ze svázánínejsem blízká sobě anijsem cizía čekám až mě z toho někdo vytáhne .

02. 07. 2007
9
23
1758
Volné verše

FAQ

Ráno.
Zmatená.
Jako každé.
Jen po včerejšku

28. 06. 2007
5
18
1582
Vázané verše

Říkejte mi Velmisladká

Jsi láska, láskotaková, . že kdybys byl kafechtěla bych být mlíkoa kdyby rum,tak ta loď z etiketya kdyby tramvaj. tvé soukromé depo kolejových vozidel.

26. 06. 2007
13
49
2718
Volné verše

Neděle, 8:30

Ráno na zahradě dozrály třešně
vypila jsem si kafe
a kněmu zelenou detektivku
s rádiem od sousedů sdžezem

25. 06. 2007
2
10
1296
Volné verše

Hound Blood Marmelade

Výběr

Prostrkávám si cigaretu skrze střepy
uchem do oka jehly (snad)
třpytivé a křehké je pak polykám . rozvážně . festina lente .
přesto to skřípe.

21. 06. 2007
7
4
1443
Volné verše

Samsára

Jako fénix periodicky vstávám zpopela
do kterého mě svět uvrhá
rozkládá na tabulku prvků
tabulku hořké čokolády

20. 06. 2007
2
8
1405
Vázané verše

O labutích a tak vůbec

Výběr

Alternativně kalternativám
poslouchám proud
a bušení ve své hlavě
na žluté lince undergroundu

19. 06. 2007
6
15
1594
Volné verše

Lidi prostě za nic nestojej

Východ je blízkoa tma je nejhlubšíkdes mi, můj bože, vymyslel místona tomhle světěkde každý ví svý(kromě mě teda)Naučils mě mít rádaletní konce pod listíma světla bouřeka svítánípomalá, ještě spaváAle milovat lidi neumím. přesto, že bych si přála . Když vono to jde těžkoprotože povětšinou chodí schovanízhruba za sedmero půjčenými maskamia sami od sebe utíkají . Jak jenom můžutohle milovat.

17. 06. 2007
3
26
2571
Vázané verše

Klasická historka

Výběr

Pokoj byl tichý, velmi tichý.
Vznášelo se vněm teplo, částečky prachu zulice, vůně deště,
jasmínové toaletní vody a něčeho neznámého.
Ležela obrácená tak, že jí pod přivřená víčka pronikalo ostré odpolední slunce,

29. 05. 2007
7
17
2143
Miniatury, hříčky

Ohromná ostuda

Nepamatuji si, kdy to naposled bylo horší, naštěstí ještě stále (připouštím, že poněkud iracionálně) nevěřím tomu, že jsem v tom skutečně hrála hlavní roli já.
Díkybohu, když trapnost mého života dosahuje svých vrcholů, vyplaví se mi do krve jakýsi hormon, který mi dovolí si to neuvědomit v plné hrůze, nechá mě situaci pozorovat odosobněně od stropu a následně ostrost toho pocitu zapomenout .
Zdá se, že to je mechanismus fungující na podobném principu, jako potlačení bolesti u porodu; ten nahoře to zřejmě zařídil tak, aby ženy znovu rodily a já mohla zase mezi lidi .
Navíc tuším, že dostat se z nejhoršího mi bude rovněž trvat zhruba šest neděl.

24. 05. 2007
1
4
1282
Blbůstky

K zázrakům

Mizím daleko . jsem Jako-plachetnice
dítě co mě vymyslelo zkusu olše už je pryč
jsem svou paní (. až po větru ovšem)
nanábřeží nepřeskáčeš po hřbetech labutí

21. 05. 2007
2
7
1276
Volné verše

Šťastné narozeniny

Prší – a ten déšť se už zdá být jarní
jenom barvy ještě spí
konec února
dneska to je poprvé

27. 02. 2007
3
4
1433
Úvahy

Dvě města

Je ráno. Město se rozjíždí, houstne, ostří se . nad řekou je ještě mlha a tráva na Havlíčkově nábřeží se ještě tváří, jako by vyrostla na pastvině pod horama.

16. 11. 2006
0
11
1893
Miniatury, hříčky

Opuštěná

Jsem tebou posedlá
vidím tě ve všem
jsi jako přízrak
přítomný v každém nadechnutí

15. 06. 2006
1
0
1457
Vázané verše

All Beauty Must Die

Poslední slova neskončené věty
a první kapky deště
prolétly vzduchem
a nesly ssebou tajemství

31. 03. 2006
3
0
1894
Smíšené verše

Pád

jako jabloňový květ
se vznášela
když padala ze schodů
jako nevěsta

02. 01. 2006
5
1
1720
Volné verše

Olomouc

Nikdy bych nevěřila, že se mi zasteskne po tom šíleném městě – plném feťáků a bláznů … po těch strašidelných kočičích hlavách a po mlze, která se na nich válela, po dlouhých úzkých ulicích, ve kterých jsem se pravidelně ztrácela, po lidech, kteří byli vrostlí do jeho zdí, po té zvláštní vlhké vůni, která padala sprvním sněhem, po šedém nebi a přeplněných kavárnách, po chodbách místní knihovny, ve kterých i ticho mělo ozvěnu a vaše vlastní nevyslovené myšlenky se hlučně odrážely od zdí – a kousky znich jako by se při tom vryly do bílé malby … a vytvořily tam sostatními to, čemu se říká duch místa.
Oblíbené pekárny, večerky, nonstopy, restaurace, kina, hospody, kluby, trafiky (ve kterých člověku vždycky prodali kusovku), parky, … a všechna ta místa, která se teď už zdají být neskutečná – úplně jako by si je někdo vymyslel a pak mi o nich povídal … úžasné trojrozměrné kulisy pro šíleně skutečné herce – zůstaly znich jen jména a pocity … jejich tváře už jsou rozmazané knepoznání, stejně jako adresy, na kterých jsem kdy bydlela – kdo ví, kolik oken, ze kterých jsem se dívala na to město, bych byla ještě schopná najít.
Nesnášela jsem to tam - a obdivovala, plazila jsem se tam po zemi a brečela – a párkrát jsem tam byla šťastná, utíkala jsem odtamtud a když jsem se zase vrátila, bylo to podivně sladké … a teď se to zdá být ztracené, mrtvé, odešlé, zmizelé – už je to město jiných a pro jiné. Měla jsem ho jen vypůjčené a pak prostě přišel čas ho vrátit.

18. 11. 2005
7
1
2025
Miniatury, hříčky

Dešťová

Venku se rozpršelo
do tmy
ve které potají
kvetou šeříky a kaštany

03. 05. 2005
3
0
1933
Smíšené verše

12. 3. 2005

Stmívá se
A venku zpívá pták
Té tmě vstříc
Uprostřed března

12. 03. 2005
1
0
1617
Smíšené verše

O poslední cigaretě

Když s někým vykouříte
úplně poslední cigaretu
napůl
už navždy budete

23. 02. 2005
1
0
1871
Smíšené verše

Podzim v zahradě

Podzim v zahradě
se jmenovala knížka mojí matky
když jsme ještě zahradu neměli
A já teď sedím

25. 10. 2004
4
0
2421
Smíšené verše

Oběd

Matka: obyčejná příslušnice středního stavu středního věku
Dcera: obyčejná dcera své obyčejné matky na prahu dospívání
Scéna: obyčejná středostavovská kuchyně,poledne, před obědem.
Dcera: ( rozhodně ) Mami, nechci obědvat.

07. 09. 2004
8
1
4579
Dramata, scénáře

Akrostich a akrostich

L ampář před večerem vstal
U licí prošel až nahoru
N a oblohu, touhou po výšce hnán
A ona se jím rozsvítila

05. 09. 2004
6
0
1865
Vázané verše

Znáte ten pocit?

Takhle mi naposled bylo
Když jsem poprvé usínala vcizím městě
Ke kterému jsem se odsoudila
A pak ještě

02. 09. 2004
7
0
1233
Indispozice

Jsem špatná a dělám špatné věci

Jsem špatná a dělám špatné věci
Jsme na procházce
Já, můj pes a Startky
(svatá trojice)

31. 08. 2004
8
2
4532
Smíšené verše

Sad Sad (Smutný Orchard)

Chtěla bych
Zažít znovu
Žlutočervené světlo
Podzimního sadu

29. 08. 2004
10
1
3138
Smíšené verše

Podzim v srpnu

Podzim
je ve vzduchu
Tak 'sem
si koupila Kamelky

28. 08. 2004
3
0
2137
Smíšené verše

Co mi dnes ráno zpíval pták

Naučil jsem se
nic není stálé
nic není napořád
Naučil jsem se

24. 07. 2004
1
1
3220
Miniatury, hříčky

Tmavomodré sbohem ( : ))

Spálil jsi mosty
za sebou
Spálils' je dřív
než jsem stihla

30. 12. 2003
12
0
2793
Vázané verše

Egocentrická veršovaná úvaha

Jaká jsem nebudu
už ani nevim, jaká jsem byla
Světice
Bohyně

28. 12. 2003
6
1
2068
Úvahy

19. 12. 2003

Bang - bang : )))
myslim
na svoje zippo
který mi někdo šloh‘ vté hospodě

20. 12. 2003
17
5
5597
Ostatní nezařaditelné

Dědičné hříchy

Seděla jsem vkuchyni
A jedla dva dny starý rohlík
(čerstvé byly na ráno)
Dopila jsem kafe

16. 12. 2003
13
0
2714
Ostatní nezařaditelné

Kremační

Být bez starostí – jaké to je.
Jako spát pod teplým sněhem.
Poznám, až oheň spálí moje kosti
… tedy . bude-li můj odchod korunován

15. 12. 2003
3
0
2691
Blbůstky

Kdo poradí Emě?

Ema nebyla ničím. Už skoro měsíc nebyla ničím a pomalu ji to nic začalo dostávat … protože když člověk ničím není, má spoustu času na to, aby o tom přemýšlel.
Ema při tom přemýšlení došla tak daleko, že zjistila, že nejenom měsíc, ale vlastně vůbec nikdy nebyla ničím jiným než ničím.
Celých pětadvacet let nic … dobře, pár let ztoho byla dítětem – jenže už to dítě jako by bylo předurčené ktomu, aby zněho nic nebylo – zatímco jiné děti si hrály na prodavačky a na doktory, Ema chodila po lese a poslouchala stromy.

14. 12. 2003
5
0
5086
Hádanky

Listopad

LISTOPAD
Listopad –
Poslední
Ztracený dnešní nocí

30. 11. 2003
7
1
2738
Vázané verše

Ráno

Víš, co je dobrý na tom špatnym, co bylo.
. že už to není .
A každé ráno je nový začátek.

23. 10. 2003
9
0
1986
Miniatury, hříčky
Nahoru