a ta a taková

zatčená do slov vpolokrocích zmezidob
rozpukám, léta jsou daleka napřímení
a slova, slova má. vbezedění
chybí mi jmen obyčejných věcí

01. 05. 2011
6
7
1869
Volné verše

úzkost je pták pelichavých per

úzkost je pták pelichavých per
snídá sám
je němý
na krkavčí kosti nosí rána

06. 06. 2010
14
18
1512
Volné verše

Interpunkční znaménka

Zde máte prostor pro své dotazy ohledně obecnějších otázek interpunkce, ale i pro uvedení konkrétních vět a souvětí, se kterými si nevíte rady. Rádi se pokusíme nad nimi podumat spolu s vámi.

03. 01. 2010
0
9
2933
Jen tak pro radost

S/z ?

Diskuse je určena pro otázky po záhadách tvarů slov se soushláskami s a z. Prokousejme se společně jazyku na dřeň a zjistěme jejich původ a důvod ve vámi neproniknutých slovech.

03. 01. 2010
0
5
2412
Jen tak pro radost

Synonymie, opozitnost, polysémie a homonymie

Trápí-li vás význam nějakého slova v jeho vztazích, rádi se s vámi podělíme o své postřehy ohledně jeho dalších možností. Stejnou míru pozornosti si jistě zasluhují i vybrané obecné kategorie významových vztahů uvedených v názvu diskuse.

03. 01. 2010
0
0
3774
Jen tak pro radost

Se

hleděla jsemjak ruce mi usychajía křížem krážem možno byluštit ze hřbetů jejich skalse něžně obejmouta spolykat svá mrtvá slovasvé jáa přinést jej na dlaních--tvé oči vedly němý monologa dávaly znamení letcůmmyslivcům do polía běžcům o život"jen dál. za hranice těch sivých skalkde dýchat zabolí. ""jen dál. však jsme jen síla za ustání.

14. 10. 2009
4
6
581
Volné verše

close closing

zdálo se mi
že jsem kdesi nechala půlku tebe
zprstů mi šel nad ránem strach
- kdy jindy -

20. 07. 2009
20
16
2366
Volné verše

Malá Próza

hledá v nebi vlny lemy nádražních věžía věřív obyčejné věci člověkahledá za pachem výstřihůmaně rozpjatých košilívyzáblých gestv davu průchodůhlesu hovorůskrze městonaskrz člověkasbírá z pocestí deštníkymašle tkaničky bota v odrazu slunečních brýlíhledá přítomné očipřítomného člověkaa dav. na dotek tuhne v expresitíhne očima co medjen cílíhledá večer spočíváa stále věřív obyčejné věci člověka.

20. 06. 2009
7
7
1943
Volné verše

-

-- panelové domy lampiony na skráni města planou Novým rokem--.

27. 12. 2008
6
17
1648
Miniatury, hříčky

Janince

ty se nudíš v práci, já doma to mě trochu děsí naši koukaj šici na televizi. na nějakou blbost. českou. nuda to se snad i učit budu muset jít achjo norimberk byl super.

30. 11. 2008
2
9
563
Blbůstky

ze zahrady soch

ó, jak jsi krásná, přítelkyně máó, jak jsi krásná,mahulenotřemi z pokojů kráčím ti vstříctřemi doteky očí tě líbám, vícnicmahuleno,kol tvých střevíců my nicotníkameníme v zemtřeba mi postevřených rtů tvých z pola dechutřeba mi mlčení jichv echumahuleno,kol pasu tvého kradměobchází sebekradpředestře mi paží tvých jímání klidných ránpředestře mi dlaní tvých, kde příliš hranv sobě mámmahuleno,kol tmy tvých očí zračí se třemikrásky
tetě Věře.

23. 11. 2008
2
4
778
Smíšené verše

pražce

pracuju přesčas na pozemním plánujak se vrátit zpátkydo svých vlastních kolejípracuju do úmoru- a někdy až k ránupouštím dech na volnoběh- na místa, kam se tepy ztrácejí.

09. 09. 2008
19
17
2539
Smíšené verše

manikúry

náruče dam prokřehlých rukouhřejísedí a sbohem šeptá letokruhůmstřiženým srpům za konci dlanía šepot roků se vznáší nad čaramia šepot po pokojiruce dam prokřehlých náručíse znajía spínají samotěa tichu po pokojispí a prach hrudi neposedně vzdycháletmostí nádechůbojí se čichatje drobná před stěnami a přejinak zní - jsme sami - a přejinak voní když - peřinami -vstávání pro stínající chlácholivé klínykam hlavy spočívají odevzdaněvýskává za skráněmii milované jednohlavé saněvrní a lehounce sípá nad snídaníspěchyhledá sýr, míchá zeleninu, hází úsměvya zpod očí vrásky dračí rozněžněle sčítávstávání stíná chlácholivé klínykde hlavy odevzdaně chybívajísnad pro milované dávnéa pro skráně hlídázda jípak sedí, sbohem mlčí letokruhůmprotuhlým prstů konečkům, stříháa ticho roků dusne nad čaramii ona se budídenně;denně za hlavami.

10. 08. 2008
4
3
1659
Smíšené verše

babysitter

mám ses otazníky. pohrdám cajdáky ve kterých se utápíma léto je dávno tady- zimně břečkovatíma nevycházím, za sebepouštím hudbu skrz kterou se neslyšímutíkám seutikám se- vteřiny. semestry. prázdno ze sestry.

21. 06. 2008
15
15
2483
Volné verše

brněcí pinknic p(r)odruhé

Takové malé růžové nic opět dostalo hlad.
– KDE . TUDYMA TAM ANEB PAPOUCHOVA BÁSEŇ V PRÓZE, KOLÁŽ ANEBO TAKNĚCO
– KDY . štyryadvacátýho máje a nevzpírejte se.

05. 05. 2008
2
151
5024
Srazy, akce

mezirána

narážím mezi dvěma protáhlými otazníkynarážet, narážet málo o něco víc- vždycky je to o tom dojít pro ten papíra tužkunajít tužku, honem, když hlava řičía papily svrbíocet – planý višně – cukr – sůla na nich pocit, že psát už nemá smyslpocit zezbytečněnía jestli není dnešek jenom grafomanstvísvět kde fraktury starých slov jsou cennějšísvět plácnutí do vodycennější aoristy metafor a vůbec časy páduantepozice interpozice a za čím jíta jestli psátjestli je moje ego školy silnějšía jestli psátkam snít.

27. 04. 2008
6
14
2725
Volné verše

Princezna Škaredka I

9, 2oo3
Část I. – Jak se to všechno semlelo.
Na jedné daleké planetě v jednom dalekém, nám neznámém ostrovním království po nádherném obrovském hradu se rozlehl umíněný křik princezny Deriny: „Ihned. Povídám, ať už je tu.

01. 04. 2008
4
7
2479
Pohádky

je to tak banální

Výběr

jestli vyschnu dokonale. jestli ve mně zemřou slova. odmítají slyšet můj hlasvodníci pentlovaníposlední pomocní ponocníjestli mi epiglotis propadla stávcejestli mi přirůstá, že je nepotřebnájestli jsem se dusila a teď to vím. příběhů je na míledaleko do sebe hleděta zmar, zmar nad zmarya všechno zmarkaždá má pohádka se vzpírá vyprávěníbezměrné nerytmnípolykání slovkterým unikámdo nikamna iktech života čeká překvapenína konci stébel vážky.

14. 02. 2008
10
25
3442
Volné verše

Bezaretační

Panáci kmitavých barevných obleků,šepotní davové divadel, pěnyzámořských parníčků, kláštery, bez lékůtaneční horečky, okaté ženy.
Sílící vědomí rostoucích odpadků,drzí rackové, pistole, patrony,slavnostní bankety zlomených podpatků,cizí, omšelá, svítící neony.
Praha dlouze letmých hodin,marnivá, houpavá panenka,Praha spěchu, horních spodin,
pečlivě leštěná skleněnka,Praha děcko vlastních zplodin,podivná proutěná slaměnka.

11. 11. 2007
4
35
1584
Vázané verše

jírovec.rezaví., Kdesi

korábemze snuv tvých očích
řeka se rozlila a všemi pažemi roztáčela vír,proud sílil, přespalubní námořníci mávali nohamaa ztracený trup lodi klubko Ariadny ještě odvíjel
opustíš,zesnuv tvých očích.

25. 09. 2007
3
9
1132
Volné verše

brněcí pinknic

bylo by to takové růžové nic, takové brněnské odpolední posezení v trávě, takové klábosení, takové flákání se, takové požírání všeho, co kdo přinese.
co je hlavní – asi KDY, co. mno. tak jako v pátek, jo.

31. 07. 2007
1
98
3809
Srazy, akce

Někdy..

Sometimes I’m much too blind to see the damage I’ve doneSometimes I must awake to find that really I have no-one
Někdy. zahlédnu svou tvář v podchodu, jak zíráněkdy se zavrtávám do země a sama sobě vzpírám čekám odpovědi na hluchých linkáchněkdy když obsazená do ticha jen cinká
Někdy . moji měnící se strážníci s deštěm pláčouněkdy kropí mi plášť, když jsem hloupou káčou zas zní ulicemi dvoje podrážky cestou unavených botněkdy je poslouchám, někdy se blíží, když v cestě mají plot
when I’m not too deaf, dumb and blind to see the damage I’ve donemy body turns and yearns for a sleep that will never come

10. 07. 2007
7
32
1585
Vázané verše

ukolébám

hřmíš a už přicházíš.
venku voní škobrtavé mokro
naťapu ti na bříška prstů šelestem listoví
jasný šlic moudrosti

14. 06. 2007
5
29
1112
Volné verše

3:0 prohrávám

ve tři ráno mě vzbuď nechci se zaspat až zas půjdeš hlavou proti ledničcevzbuď mě potichu aby mi nespadla víčkajak bříško moučníku raně uloženého do troubyvzbuď mě pomalu budu se ještě chvět sny o dekádách dek a prášku na praní -až mě moje poezie pohřbí a tříděný odpad nepošle kondolencivzbuď mě na noční hody ve svítání navozeném tou naší lednicízakryj si ústa že málo spím a našlápni vodu cos rozlil těsně před spanímmiluju tvoje otisky na linoleu a stinné na stěnáchvzbuď mě ve tři ráno abych věděla že tu není to ticho co teď.

03. 06. 2007
18
14
2777
Volné verše

Pojídání

Chtěla bych to vyjádřit v šesti krátkých větách, jednu na řádek – že 5 koček, pes a zahradní kbelík plný teplé, sluncem ohřáté vody ještě nedělají život a že štěkot je jenom otázka nedorozumění mezi šálkem a konvicí, když do rána vzdychá horký čaj a že tamtomu pánovi s buřinkou, kterého nevidíte, nebo spíš který nevidí vás, protože poledne uletělo do křoví, je moc málo zelených let a chtěl by víc, ale v kapse vítr a odvaha loupená, nebo loupaná jak pistácie z kabelky slečny, co vytvářejí cestičku pro Jeníčka a že mít narozeniny alespoň jednou do roka, děti z domova by byly živější, protože stropy by zmodraly a podlahy zhnědly a ten pes kočky pokousal, bál by se listonoše na svém ocase, a psaní by bylo víc, se všema těma pestrobarevnýma obálkama mezi zuby pouličních půlnočních ponocných, hlídajících noc, aby neutekla, vyplašená z odrazu v kaluži jarního podvečerního deště – ale nejsem na básnickou zkratku. Světe jsi dítě. Zavři pusu a nemlaskej.

30. 04. 2007
6
31
1717
Ostatní nezařaditelné

za chvíli

01. 04. 2007
5
41
2033
MIMO

čápe..

opouštíš měsvětlo se odráží od skelných očí a pomalu se tmívykotlaná, otáčí se s-nímožná že samamávám si a desky skel černých onou stranouodvracím, mezi malou pauzou na poslední vyvzdechnutíšeptám si do ucha ty hloupá, marnivá. některé šperky se nekupujíne ty žahavéhledáš a opouštíš mětady žádná taková není. žába. rtovatá.

23. 03. 2007
3
7
1537
Volné verše

nechci se ptát na štětce

Výběr

---je mi zle, mý steny se odrážej k malovanýmu dnu jako mušky v parnuse hledajnež posedajsteny mezi stěnama a dlouhý ruce, skládaj se kamsi, né, visíjsou zmátoženýmalovanýjenom pro sebe, mam chuť se vzdátjestli nejsem trapná
ó bože, no tak holt budu skákat šestipatrovým dortem ze svýho života a zpívat
a třeba nepro Alberta, šel spát, těch jeho jmen bylo tisíc na podlaze a já mezi nima(možná že) plavuotočit se v přepadu a nepoužít žádný slovaznovase zdáš, ne nebudu na tebe mluvit, vždyť to nemá smysl, bláznebábochce se . škrtit svoje plyšový sny zlomeným párátkem na okraj mnohoúhelníkunejsou jenom dorty, člověčenejsou jenom krápníky, jestli se ptáš na tohle. odkápnu vodorovněna plátno otočit se v přepadu a nepoužít žádný slova zas mý steny stejný jsou
---.

11. 02. 2007
27
40
5310
Volné verše

posté co jste seli .. klíčím

--jinak než že jsem malá nedá se(v kolotočení se vyznám líp a na hřištích)přerůstám tě mlčeníma přece u tvých kotníků zdá se svět tak zoufale dalekýzníš z níž to ty hysterické touhy dávat teplo a žít tím druhýmsvedu se k tobě na blízko . a snímjestli se jednou utopím -skrz zdiskrz žalu-zie . zeje tma mezi odrazy ránaa nimby a cumuly a vítr nástupišť kam někam se míjímea sny a rozvraty a columelly háďat v Evině klíně se chvějíjestli je blízkost klíč žít tak chtíč rozdat sebe dopoblíž komusi je řešení -jsem malájsem mladáa přece u tvých kotníků se líp přemýšlíže leze leze po železe -že sebou znít v stenu záchvatech klíčení je řešenía blízkost chtíča jestli přerůstám tě mlčením---.

23. 01. 2007
14
21
3451
Volné verše

rozhledy

Výběr

z mostu odrážím se ve vlastním stínuve vodáchuličky na hřbetech se lámou křížem kráža staré nádražní domy si stýskajídni v počest asi své tváře loupoupo stranáchje chladno-přechází koleje, vlakům příča znív mých očíchje chladno, všude se ztrácím.

16. 12. 2006
25
30
4071
Volné verše

6

srpky měsíce se ti v očích rozlilydo moří,tenké nitky šáchorů mezi rty -a znějí,znějí mnohem dýl,když se obrátímnazad a vpřed a šestkrát zpětv rozedněnímísto vprostředdennítvým linkám ránse ztratil stínnazad a vpředa možná,možná že zpět,když se obrátím. za seboucítím změndýchejnazad a vpředpro mě a teď,když nevíš.

10. 12. 2006
5
7
1075
Volné verše

do bloků

700 mil odložených auttvého městazavírá se do ulic těžko si vidímdo dlanískrz skleněnou tvář patníky cestsem a tampospávat v náručíchměnících se strážníků-jeden den jako životco to zkouším. do bloků. se snést.

27. 11. 2006
11
11
1966
Miniatury, hříčky

mno, bylo tam sedm kroužků... a každý den od předtím, asi, do nich padal déšť

(mlhya šero studí chodníkystíny pod oknyranní růžové záře do černa) dny se mi krátíze stěn prázdného domu,mrtvých much, co už prostě umrzly,z kaluží pod prašnými tvářemi,z šedivých pohledů, lepkavých listů, vzdálených hlasů, z tvých starých kroků, co snad ještě slyšímu sebe tlouct- dýchám dny se mi krátí.

19. 11. 2006
11
11
3328
Miniatury, hříčky

jiný pohádky

je mi smutnozavírám oknaohnivý ptáci evidentně nelítajkrál umřela pršíkyselí dešťové

01. 11. 2006
5
3
2650
Miniatury, hříčky

časový linky, ale žádný emhádé

Výběr

sedět uprostřed poválečných Čech,děsit se fašismu a čekat až nastoupí, ale nejdřív republiku, republiku nezapomínej. chybí mi pár stranasi tak náruč z Romea, Julie a tmyjo a dílek padající pavlače,-jsem Hugáč-(a moje svědomí Honzlová)ale zvednu se, protože můj skvělej stát je sám a chtěl by dětiovšem, má na to léta, zralých třináct-no v tomhle věku dneska přece každej mrdá vo sto šest. jen jestli už pro něj není pozděne všichni se k rodičovství odhodlaja někomu to prostěnejde.

25. 10. 2006
3
6
2909
Volné verše

mých dvacet stop

spočívám na mlhách-lítat nechtěně možná tak dvacet stop nad zemínení přece štěstí-mámvprostřed sebe sama šuměníšumění sama sobě vprostředek-chyby na příjimačích nikdo nehlásí-tak se svlíkám jednou tu a tamza rohyjednou tu a tam se svlíkám taknajdi cíl-a možná že tančímna mlháchkolem sedících.

13. 10. 2006
5
3
1010
Volné verše

Dialogy

v poloze ležmo kladu chodidla po stěnách jedenáct proroků a sedm věrtak jako moucha do stropů a před jarem sebe zastínípřicházím nitky praskají dešťové celých pět oblak a jeden směrkroupami ztěžklé –ony– už bouřky se chystajíkam dál. je chladnoa bezvěří.

09. 10. 2006
5
1
1005
Volné verše

BARVY

rozneseněmlhou zmoklá místa na chybykrapání (a jestli vůbec snad že protožesesedat v zatáčkách- za vlastní vzdálení asi můžem si sami)
jedním slovemse štíty zvedají, lásko, . meče
šepot ve tmě, ženaše slepoty nejsou samytvoje moje splývající a zdání
Pane, odložte prosím ostré předměty letová kontrolamožná směrem na sever

17. 07. 2006
7
2
1719
Volné verše

we are leaving

sevřít se uvnitř
a skrýt se před sojčími zraky
nežli mě stráví moje já a moje my
a než se propadnu tam někam

17. 03. 2006
6
3
3762
Volné verše

světe...

dvakrát tři páry sedmi lichých vět
to je jedno moje slovo a stovky tvých mlčení
a když si stoupnu na špičky
a uvidím víc než jenom obzor

05. 02. 2006
3
0
1470
Volné verše

determined

a že nemáš slov bude se tě vítr ptát proč mlčíš
a že sočima dokořán objímáš svět, slepý
a že prsty svíráš si nic křečovitě do dlaní.
měla jsem sen kde všechno bylo modré

21. 01. 2006
4
0
1699
Volné verše

procitnutí

- dřevo ztrouchnivělé pod prsty těžce sípá
ta tma se probudila kdesi uvnitř ticha ,
mami.
- pavouk pěti noh se na stěně tak jemně kývá

28. 12. 2005
5
0
5311
Volné verše

Jinotaje

leč
no/já
bych/se
s/vámi/ta

27. 12. 2005
8
2
2111
Miniatury, hříčky

5

a zpod řasama rozmazaný dekyvylezlo svítáníchce se ti křičet. pokoje s něhou za dolarpárek v rohlíkuzmrzlej nosšelesty na srdcico trápíto tichodo pokojůdo p o k o j ů . . .

23. 12. 2005
6
1
1923
Volné verše

Můry v bodláčí

Výběr

vzpomínám
tak malá bylas
a tak moc chtivá
já tvým okružím,

04. 12. 2005
10
1
3018
Smíšené verše

NOXAE DOMNATUS

až pukne obzor
ve spoustě vrás
až rozlehne se
za clonou řas

29. 10. 2005
4
0
1455
Volné verše

korouhvičkám tance začínají

nad hlavou mi vzplály spodní vody
a špičky větví se barví krví listů za oknem
cítím mluvit rozbahněnou zemi
a stíny obzoru už bývají mi prorokem

02. 10. 2005
7
0
3548
Volné verše

Den za dnem-

Den za dnem
v tvých rukou spočívám
a tisknu se ktvému bytí,
vpeřinách ostnatých

08. 09. 2005
4
0
1523
Volné verše

až dnes bude tenkrát

až budu opotřebovaná
a z práce vrásky jak oraná zem
mě na tvářích budou objímat,
až oči živé jiskry pozbudou

28. 08. 2005
4
0
2549
Volné verše

krůčky po špičkách věží se vzdálit snad

křídla ti roztrhám až budeš vzlétat
a skývou chleba udám směr hladovění
zavřu tvoje ruce do konce léta
a dokážu jim, že nebe dávno není

22. 08. 2005
6
1
1697
Vázané verše

zoufalé vítání

za malou úplatu velkými ústupky
sešedlým bublinám dne
tě tuvítám
obejmi mě,

19. 08. 2005
8
1
3056
Miniatury, hříčky

za všechno nepotřebný

sešívám si jehličí do malých korálků
abych pozítří mohla hrát kuličky
smouchama za okenicí
prosím

16. 07. 2005
10
0
4211
Volné verše

Svetr

stojím ve vitríně
v poušti pannen,
co nedosáhly pokory skrz
vlastní

29. 06. 2005
0
2
1001
MIMO

4

Výběr

rozcuchané zítřky
mi svítají na pozdrav
a stejně nechce se mi
- vpůl čtvrtý ráno

23. 06. 2005
8
1
1828
Volné verše

Hana

mám beznaděj
mnohých řečnění
vtesanou do skrání
a rukou smývávám

11. 06. 2005
6
1
1917
Smíšené verše

Ať vím, že žiji

zkousni mě.
Slyším hřmění
a obilí,
doteky prvních hvězd

06. 06. 2005
5
2
2604
Volné verše

Noční déšť

Padají skleněnky sperlovou náplní,
nastav jim líc a nechej se bičovat,
tříštíc se o chodník pak vzduchem rozvlní
vůni, co skrz listy budeš vdechovat.

05. 06. 2005
1
0
1796
Vázané verše

Chuť moře

Na molu stál vkalužích přílivové vody, blyštících se několika paprsky, co pronikly večerními mračny, zatoulaný pes. Huňatou srstí se mu proháněl vítr a na tlapách ho pálila sůl. Ta malá holka se mě zeptala, kde se tu vzalo moře. Byla mi protivná se svými copánky a s úsměvem zpohádky, pokrčila jsem rameny a toužíc ublížit jsem řekla: "To jak lidi celé věky pláčou.

05. 06. 2005
4
0
1398
Ostatní nezařaditelné

Strávená

Čechrám si vzpomínky
jak vlny bolesti
sopájejícím chtíčem
po zvuku vlastního

31. 05. 2005
5
0
1815
Volné verše

Nepřítel pirátů

Pouze potajmu se cítí sám,
elegantně opouští vše,
tak se ve strachu vyhýbá opuštění,
rozum odsuzuje pro stáří, skoro

21. 05. 2005
8
0
1725
Miniatury, hříčky

Shrben

Malíčkem vyťukává
každý déšť
tvou vůni na
parapet

18. 05. 2005
3
0
1798
Volné verše

Trouchnivějcí sípky

Slabika lačných mlh lká
umrlčím brumendem ruměných hor,
vjarně nahých korunách
hostují hejna otrhaných vran.

18. 05. 2005
1
0
1170
Smíšené verše

3

vrukou si hloupě schovávám vítr
vchřípí cítim syrový pach borovic
a smůly
je to jenom obyčejnej pocit

02. 04. 2005
9
2
2336
Volné verše

-naději-

Vsrdci oheň
a prsty zpopela
oharky co
nikdys mít nechtěla

19. 03. 2005
11
1
2422
Vázané verše

Ticho Tvých nocí

Připadám si hloupě. Noční šero obklopuje mou kůži a vtírá se do ní jak hojivá mast. Temnotou léčit temno. Přišla jsem za Tebou.

19. 03. 2005
1
0
1678
Ostatní nezařaditelné

2

Skrz kapky vrstvené do duchen
dere se záře tvaru blesku
vdálce zkroucená zelenavě,
zde zlatavá jak jiskřivý pruh netušených změn.

12. 03. 2005
4
5
2726
Volné verše

A lonely stupid body

Hořce si zoufáš
dechem zhrobu vzešlým,
hořce se otáčíš
za svící znaděje.

26. 02. 2005
4
0
1833
Volné verše

1

Děravý nohavice
opuštěných snění
na skládkách kolem cest
volají od prvního

26. 02. 2005
5
2
1251
Smíšené verše

Saze

Výběr

slzu na horkým jazyce
nechat si lačně vypařit
polykat hrsti hřebíků
rezavejch nánosem času

05. 02. 2005
12
1
4035
Volné verše

Zpuchřelých provazů zdí

Stíny stop zanechaných
návštěvou zminulosti
dupou mi po vnitřním
světě ze zažehlených záhybů

05. 02. 2005
11
1
6173
Volné verše

Objetí

Kzemi se snáší sníh, vpomalých piruetách dopadají vločky uléhající na šedivé, chladné chodníky. Přestal dout vítr a uklidnil se vzduch, ledová vůně dýchá na všechno živé a halí tmavé domy a zamračené postavy do mlžného oparu.
Už dvakrát jsem dneska odklízela sníh. Než jsem stihla odházet několik desítek těžkých lopat, byla cesta za mnou zas bělostná a neposkvrněná.

05. 02. 2005
2
0
1338
Ostatní nezařaditelné

tlak

ve stavu bez duše
bezduše bloumat zdí
proplout jen bolavě
oči pak odvrátit

29. 01. 2005
3
0
2292
Volné verše

x-x-x-x-x-x

Za jednou loukou mnoho cest…
Zasnění andělé prý
smutek odkládají pod polštář.

02. 01. 2005
7
0
4371
Miniatury, hříčky

Rozpoznávejte šetrně

Rozpoznávejte šetrně:
Čtěte pozorně:
konečných pár sedmidenní zakouším svízel kreativního strašidla se zřetelem k všednosti
posledních několik týdnů prožívám krizi tvůrčího ducha ohledně prózy

02. 01. 2005
4
9
2002
Blbůstky

Už i milenec léta

Podíval se jí do očí. Modrých. Průzračně smutných. Vzala ho za ruku, svými ledovými prsty se dotkla jeho tváří.

11. 12. 2004
4
0
2402
Ostatní nezařaditelné

Já - - -

se sedmnáctkou na křížku
s úsměvem z nevyspání
s pocitem, že nepatří
nikomu a ničemu.

03. 12. 2004
6
3
2367
Volné verše

Zrychlený tep

Každým svým dotekem
šeptáš, že přijdeš zas.
Vrytmu uzardění
lapeš po dechu a

26. 11. 2004
8
0
5080
Volné verše

Lucie

Cítím se tak sevřeně, úží se mi hrdlo a vplicích to píchá, když dýchám, hlava třeští, ruce mě zebou, ale lije se znich pot. zespoda pryčna, ze stran to bodá, ze shora na hrudník tlačí.
Maminko, kde jsi.
Byl tu pan doktor, ta paní odvedle ho zavolala.

26. 11. 2004
8
0
4042
Povídky

T'sert

Na rukou krev mají, vočích zášť
-čeká věčnost vás a temný plášť,
vduši zloba, vsrdci jen zrada
-smůla vpatách a msta se vkrádá.

13. 11. 2004
5
0
3895
Povídky

Lajmilhuli

Výběr

Křičí míli, sílí vílí víry býlí,
roucho roků orlů kulo obrům
léta léna, němá, ženám vsetá,
spící slzy slzí líci tichých chvílí.

08. 10. 2004
16
3
14221
Vázané verše

Část IX. - Probuzení myslí

Hned druhého dne se Daniela vnořila do přípravy lektvaru. Četla ji tolikrát, že ji nakonec znala nazpaměť. Rozdělala oheň pod kotlem a nanosila do něj vodu. Pak ji podle receptu nejdříve osolila a pak osladila.

29. 09. 2004
2
3
436
Próza na pokračování

Část VII. - Temnými lesy do hradu ticha

Na mýtině poblíž kraje lesa stály tři postavy. Jediná znich byla žena.
Daniela balila na cestu. Všechny její magické schopnosti zmizely, odešly spolu se zakletím.

28. 09. 2004
3
0
440
Próza na pokračování

Část VIII. - Nejedno zakletí

Nebyla by se probudila, kdyby ji něco nezačalo olizovat. Víčka otevřela jen stěží. Myslela, že se jí to zdá, když se dívala velice zblízka na psí čumák. Zvíře tu však doopravdy bylo.

28. 09. 2004
2
0
468
Próza na pokračování

Pro ruku vílí cest

dala mi úsměv pod polštář,
prý: ať víš, jak použít svou tvář,
vzít si ho, když je správný čas,
vždy, kdy uslyšíš můj tichý hlas.

28. 09. 2004
13
1
7486
Vázané verše

Část V. - Tanec meče

Daniela se rozhlédla po útulném pokoji. . Takže mág, ano. řekla nakvašeně.

27. 09. 2004
0
0
358
Próza na pokračování

Část VI. - Dopisy

Hrad jí už zmizel zočí, když se odhodlala poprvé ohlédnout. Trochu ji to zamrzelo, ale nezastavila se. Fernb jí na cestu věnoval tolik věcí, až myslela, že omdlí. Plášť, rukavice, veškeré oblečení měla v černé.

27. 09. 2004
1
2
382
Próza na pokračování

Část III. - Setkání

Vzbudil ji už za svítání, ale podařilo se jí vzpamatovat ztvrdého spánku během pár minut.
. Mluvil jsem o tobě včera smanželkou. Jsme jenom obyčejný hostinec, i když jsme přímo na hlavní cestě do královského města, tedy na místě největšího ruchu, a tak bych tě chtěl požádat, aby ses při své práci opravdu raději neukazovala lidem.

26. 09. 2004
2
0
454
Próza na pokračování

Část IV. - Změny v hlavním městě

Zpoza koní, kam nedohlédla, se začal ozývat hluk. Její meč znovu vibroval. Nemohla se téměř udržet, aby její vědomí nezavalily podivné myšlenky. Když se přiblížila knic netušícím strážím natolik blízko, že je mohla spatřit, jak bojují sFrykem, její hlava již nevydržela nápor zaříkání.

26. 09. 2004
0
0
365
Próza na pokračování

Část I. - Jak se to všechno semlelo

Na jedné daleké planetě, vjednom dalekém, nám neznámém ostrovním království, po nádherném obrovském hradu se rozlehl umíněný křik princezny Deriny:
. Ihned. Povídám, ať už je tu. Co mu tak dlouho trvá proboha.

25. 09. 2004
2
0
2464
Próza na pokračování

Část II. - Učení se býti tvorem

Toho dne ji nečekalo nic pěkného. Prakticky celý jej strávila pochodem pryč zlesa. Několikrát zjistila, že chodí dokola, jednou prchala před podivným zvířetem srohy a modrým čumákem, které se jí nezdálo ani zpola tak milé jako samota. Kdyby nebylo té strašné únavy zchůze a nesnesitelného hladu, byla by snad i Jerdánovi vděčná, že ji oprostil od všeho toho shonu na hradě a od všední nudy všech dní.

25. 09. 2004
0
0
437
Próza na pokračování

Dopis na rozloučenou

Nebudeš snad věřit, ale bude stačit, když budeš naslouchat.
Byl podzim. Trochu podivný čas na výlet, trochu podivný cíl. Nevěděla jsem, kam či za čím jedu.

14. 08. 2004
9
0
2254
Povídky

O Vrtáčkovi a Vrtačce

To si takhle žili, byli vjedné bedně na nářadí Vrtáček s Vrtačkou. Byl to šťastný pár, na zdejší poměry – haštěřivé matky i podložky nevynechaly den, aby si pouhým hloupým rýpnutím nezačaly předlouhou hádku a šroubováky sváděly kruté boje o necudné šroubačky…
Vrtačka každé ráno budila manžela do práce, připravila mu snídani (nejraděj měl dubové dřevo, pěkně proleželé, asi tři roky staré) a neopomněla mu vyčistit nástavec, aby se hezky lesknul a vrhal prasátka. Vrtáček byl však pěkný mrzout. Obzvláště brzy poránu.

30. 07. 2004
5
9
3008
Písmáci dětem

Vrah

Zrcadla zkřivená, stíny a mihotání,
cítíš ten pach, to smrti zalykání-
střepy vzpomínek, bodají,
zavzlykáš potají.

20. 06. 2004
9
1
7927
Vázané verše

Vysvobozování

Přes vodní příkop kradu se,
nemůžu dostat khradu se.
Pomozte, vážení,
mému snažení,

11. 05. 2004
5
3
5447
Písmáci dětem

Brát život

Byl pryč. Po lese se rozhostilo nepříjemné ticho. Přemýšlela jsem. Zvenčí to muselo během té hodiny vypadat podivně.

03. 05. 2004
6
2
4014
Povídky
Nahoru