Až bude válka

(při rytí na políčku sama se mi přihodila odrhovačka)
Až bude válka, stanu se dezertérem
Uteču z vojska s fungl novým kvérem
Ten kvér pak prodám a pojedu na výlet

01. 01. 2024
4
2
77
Texty písní

Jiný Chudák

(Je to podvod. Nejde o povídku, ale tzv. treatment, literární námět filmu. )
(prolog / sen) Listí ovocných stromů v letním slunci, zvuky hmyzu a ptáků.

30. 12. 2023
5
5
117
Povídky

minidemoalbum demoVYKAShLI: Konspirační teorie

Buňky / Ruský agent / Danse macabre / Falešný dub / Rádio Ještě svobodnější Evropa / Špatní milenci
demoVYKAShLI - Konspirační teorie (full demo EP) - YouTube
celkem 23 minut a 27 vteřin

02. 02. 2021
2
6
350
Místa, Internetové odkazy

Ruský agent

Když vstávám
už se obávám
že mě sleduje
Někde tu určitě je

29. 01. 2021
3
4
392
Smíšené verše

Buňky

Nikdo o nich nemluví
Nikdo na ně nemyslí
Ale krémíčky proti stárnutí
si vesele patlají na ksichty dál

23. 01. 2021
1
1
270
Smíšené verše

Rádio Ještě svobodnější Evropa

Dobrý den, tady rádio Ještě svobodnější Evropa
právě vysílá rádio Ještě svobodnější Evropa
Legalizujte konečně prostituci
ať se nikdo nevymlouvá na finanční situaci

17. 01. 2021
6
4
236
Vázané verše

Bad Lovers

There was a boy
with so bad liver
he went to bed
laid there untill death

09. 01. 2021
4
13
348
Vázané verše

Chci mít aspoň deset dětí

Chci mít aspoň deset dětí
chci mít dětí jako smetí
i kdyby měly jíst smetí
chci mít aspoň deset dětí

07. 01. 2021
4
7
358
Vázané verše

Vaše argumentace stojí za hovno (Chudák IX)

Půjčil si v knihovně Milence od Marguerite Duras. Překvapilo ho, že autorka téma prostituce v podstatě nijak neřeší. Jsou tam dvě, tři věty o tom, že od Číňana bere peníze a dává je své matce, jednou slovo „prostituce“ použije přímo. Ale žádná dilemata, žádné obkecávání.

06. 01. 2021
3
4
291
Próza na pokračování

Život není tak hrozný, když máš kde spát (Chudák VIII)

Maruška byla dívka, která věřila na horoskopy, ale zároveň špatně snášela, když ji lidi nebrali vážně. Špatně chápala ironii, ale mluvila básnivým jazykem plným metafor, ve kterých se sama občas ztrácela. Byla samá vonná tyčinka a lotosový květ, tvářila se duchovně, ale odmítala se zabývat konkrétním náboženstvím – na buddhismu, hinduismu, šamanismu, islámu a dokonce i na křesťanství a na kvantové fyzice prý něco je, ale nikdo nemá úplnou pravdu. Maruška byla prostě originál a Vilém se právem bál, že pokud ji nechá v blízkosti Martina zbytečně dlouho, začnou si povídat a to bude katastrofa.

04. 01. 2021
2
3
301
Próza na pokračování

Představ si, že peníze neexistujou (Chudák VII)

Když ho asi ve čtyři ráno přestalo bavit bloumat ulicemi, vzpomněl si na kavárnu mezi Muzeem a spodkem Vinohradské, která má otevřeno nonstop. Dal si kafe a přihlásil se na wi-fi. Co tam napsat. Holky Praha.

02. 01. 2021
3
6
275
Próza na pokračování

Při existenčních problémech IQ prokazatelně klesá (Chudák VI)

Kristina mu ráno uvařila kafe. Ptala se, proč nezůstal v bytě ještě aspoň měsíc.
Kde bych vzal dalších dvacet tisíc.
Byznys s peněženkama už nenese.

31. 12. 2020
3
7
281
Próza na pokračování

Není náhodou úplně blbá? (Chudák V)

Řekl, že mu ten telefon musí dát, zná tu holku ze školy. Kluk nechápavě svraštil čelo -
A co s ním chceš jako dělat. Chceš ho zase vracet.
Viděla mě.

28. 12. 2020
3
6
361
Próza na pokračování

Je zločincem pytlák nebo ten, kdo staví plot? (Chudák IV)

Přemýšlel, co na sebe. Jak moc je to „oficiální“. Jde k soudu, ale jen do kanceláře, zároveň to vlastně patří do výuky – měl by se obléct tak, jak chodí normálně do školy. Stejně nic oficiálnějšího nemá, snad jen tu jednu proužkovanou košili.

24. 12. 2020
5
4
343
Próza na pokračování

Žádný tričko počmáraný lihovkou, vole (Chudák III)

Naučili ho krást. Za bílého dne během chůze po chodníku, v metru při vystupování ze dveří, v supermarketu u zeleniny, kde paní potřebuje obě ruce na zvážení kila mrkve, tak nechá často tašku ve vozíku. Brali mladým, starým i těm nejstarším. Robin Hood by neměl radost z okrádání babiček, ale ti dva zřejmě nerozlišovali, nedívali se lidem do tváře, nýbrž jen do kapes a do kabelek.

22. 12. 2020
4
5
331
Próza na pokračování

Díogene ze Sinópé, oroduj za nás! (Chudák II)

Ráno se byli v bytě podívat další dva lidi, na kterých šlo vidět, že se jim nelíbí, a pak už Martin běžel do školy.
Jedna přednáška před polednem, druhá po poledni a potom seminář – cvičný soud. Neměl čas se připravit a snažil se to profesorovi říct, omluvit se, ve smyslu vykecat se z úkolu, který dostal. Ale profesor řekl, že to se taky stává, dost často, že jsou advokáti v jednací síni absolutně nepřipravení a nemožní, takže pojďte, pojďte, směle do toho.

21. 12. 2020
4
6
475
Próza na pokračování

Každý, kdo má iPhone, má víc peněz, než potřebuje (Chudák I)

Už cítil nohy, a to nebylo ani šest hodin. Naběhal se s meníčkama. Teď byla hospoda prázdná – dvě znuděný holky v rohu, u okna chlap s novinama pije tři čtvrtě hodiny jeden birell. A u stolku naproti baru čtyři čtyřicátnice s londýnským přízvukem.

17. 12. 2020
5
8
461
Próza na pokračování

Nalezená báseň VI

Kamera zachytila zamrzlou poušť Gobi. Vypadá jako ledové království
Mrtvého myslivce našli na posedu
Člen britské královské gardy ukázal, že má srdce na správném místě
Divočáci mu pomohli najít poklad. Les ukrýval džbán pražských grošů z dob Václava IV.

11. 01. 2017
3
2
551
Volné verše

Nalezená báseň V

Jedna účtenka, druhá účtenka. Čemu se divíte, vzkazují úřady, máte znát zákony
Sestřičky v akci: Nafotily kalendář, aby získaly peníze pro pacienty
Island proti Icelandu. Ostrovní stát chce sebrat značku britskému řetězci
Bulharsko vyhostí migranty, kteří se střetli spolicisty

25. 11. 2016
0
0
456
Volné verše

Nalezená báseň IV

Terfel i potřetí exceloval - i v pískání na prsty
Báseň Anne Frankové se vydražila téměř za čtyři milióny
Olda Říha z Katapultu: Chtěl bych napravit svět, ale nevím jak
Ikonická choreografie Ultimy Vez míří do Prahy

23. 11. 2016
1
3
702
Volné verše

Tati

Občas se ve snech setkám smrtvými. Vždy to má stejný půdorys. Ahoj – to jsem rád – že tě vidím – já jsem myslel – že jsi mrtvý. Babičku jsem takhle viděl třikrát.

20. 11. 2016
5
4
825
Ostatní nezařaditelné

Třetí nevyprovokovaná úvaha státního zaměstnance

Vulici, kde poslední tři roky bydlím, poblíž školky a lékárny, je bordel. Cestou z práce chodím většinou právě tudy, kvůli aleji platanů a relativně menší koncentraci od psů prochcaných omítek. Občas tak zahlédnu holky, co vnočním podniku pracují, vyhazovače, zákazníky, ráno uklízečky a dokonce i dvě malé děti smaminkou, jejíž muž či ona sama to všechno asi vlastní a bydlí tam.
Kvečeru, když po té ulici jde vprotisměru mladá žena, více méně jakéhokoli vzhledu, skoro vždycky si počkám, otočím se nenápadně a podívám – zajde do těch dveří nebo ne.

06. 11. 2016
8
34
1883
Povídky

Nalezená báseň III

Irácké jednotky na předměstí Mosulu
Vrah z tramvaje potřeboval peníze na cestu domů
Čína představila "neviditelnou" stíhačku,
před očima veřejnosti ji schovávala šest let

01. 11. 2016
3
4
525
Volné verše

Druhá nevyprovokovaná úvaha státního zaměstnance

Vystoupil jsem zmetra jako každé ráno, sambicí ovládat se a nechrlit vduchu vulgární nadávky na pitomce se sluchátky v uších, telefony v rukou a chůzí náměsíčných, které je vždycky tak těžké předběhnout, když člověk spěchá. Naštěstí jsem tentokrát na žádného nenarazil. Má mimoděčná pozornost se proto mohla otřít o tvář dívky s krokem skoro stejně rychlým jako ten můj. Hnědá rtěnka a posmutnělá víčka.

01. 11. 2016
6
20
1495
Povídky

Nesmělá

Potkal jsem dívku
hrávali jsme si
vtichém domě rodinných známých
Viděl jsem ji naposledy jako dítě

31. 10. 2016
5
10
1107
Volné verše

Nalezená báseň II

Střední Itálii postihlo zemětřesení, země se chvěla i v Římě
Státní podnik Povodí Moravy utratil statisíce za koncert Tří sester
USA poprvé nehlasovaly proti rezoluci odsuzující americké embargo vůči Kubě
Pavouk táhnul po stěně mrtvou myš

26. 10. 2016
4
2
629
Volné verše

Nalezená báseň

Syřan podezřelý z plánování útoků v Německu spáchal ve vězení sebevraždu
Hollande šokoval: francouzská Marianne bude jednou v burce
Virus se šíří Facebookem jako lavina, piráti oprášili starý trik
Američanka vypěstovala 866kilovou dýni

13. 10. 2016
4
5
617
Volné verše

Jedna nevyprovokovaná úvaha státního zaměstnance

Přišel jsem do práce spůlhodinovým zpožděním, ale byl jsem si jistý, že si toho nikdo nevšimne, a bylo to tak. Studenou žulu hlavního schodiště zrovna drhla nějaká nová Ukrajinka, ještě jsem ji tu nikdy neviděl. Mladá, ne moc hezká, drobná. Těsně před prázdninami vlastně dala výpověď ta starší bloncka, přišla za mnou tehdy ubrečená, jestli bych jí to nepomohl sepsat.

10. 08. 2016
9
72
3360
Povídky

Vyzpytatelné cesty - boďák / první verze scénáře

Vyzpytatelné cesty
verze 1
magisterský film KR
scénář Vít Zapletal, Václav Hrzina

06. 03. 2012
2
3
1397
Dramata, scénáře

AMERICKÝ SEN Wima Wenderse

AMERICKÝ SEN
He´s afraid and confused
And his brain has been mismanaged with great skill
All he believes are his eyes

23. 12. 2009
3
3
2173
Citáty

něco z "Poznámek" a jiných textů či rozhovorů Roberta Bressona

kamera
Skutečnost, která dospěla k mysli, už není skutečností. Naše příliš myslící, příliš inteligentní oko. Dva druhy reality: 1. syrová realita, zaznamenaná kamerou taková, jaká je; 2.

07. 11. 2009
1
0
1893
Citáty

Nebývale romantická přiměřeně dlouhá próza

Poprvé jsem tě spatřil ve školce, netušíc, že jsi to ty. Zamiloval jsem se až mnohem později. Sedmá nebo osmá třída, myslím. Vlastně až po tom, co jsem tě pořádně poznal.

17. 08. 2008
6
12
2773
Povídky

Josef Chvílama má několik možností na vybranou

Byla sobota ráno, prosluněný den pozdního léta. Josef Chvílama, pětapadesátiletý průměrně inteligentní soustružník, již nespal, jen se tak nazdařbůh převaloval vposteli. Sám. Vhlavě si přehrával včerejší večer, manželčin výstup, její slova, prásknutí dveřmi.

28. 10. 2007
16
22
5115
Povídky

POHÁDKA O POSLU MOROVÉ RÁNY

Výběr

Děj našeho příběhu začíná vmalém, ale bohatém přístavním městě. Je tu mnoho pěkných měšťanských domů i skromných stavení rybářů, náměstí skašnou, kostel a dokonce i lazaret. A kromě jiných jedna zapadlá tmavá putyka, osvětlená jen několika svícny na dlouhých úzkých stolech ze smrkových latí. U jednoho znich sedí naproti sobě dva mladí muži u džbánku červeného vína.

28. 08. 2007
9
12
2688
Povídky

Proč byly smazány nicky dva_karlove, Norsko 1, červen, Fouckault, Papouch, Noe 1, eowi a pohřební_služba ? (a proč má Honzyk zablokovanou IP adresu ?)

Údajně byly zablokovány i některé IP adresy (Fouckaultova nejen údajně, ale opravdu). A tož tak. Diskutujme.

30. 06. 2007
5
130
3417
Diskuse

Co má krása společného s láskou ?

Možná jsem vás názvem spíš zmátl. Krása, o které chci psát, nemá nic společného snějakou líbivostí nebonádherou. Není to vlastnost ani měřítko. Je to spíš pocit, jakýsi duševní stav, ne-li přímo „stav duše“.

11. 05. 2007
5
83
5182
Diskuse

KRÁTKÁ PRÓZA S JEDNODUCHÝM REFRÉNEM

Výběr

Vešli jsme do jeho bytu a položili ho na postel. Byl pořád ještě malátný, hned usnul. Seděl jsem u něho a vybaloval ztašky nějaké jídlo a věci, co nám pro něho dali vnemocnici. Ostatní byt prohledali a odnesli všechno, čím by mně nebo sobě snad mohl ublížit.

12. 02. 2007
23
43
6510
Povídky

PODZIM

Noc, pokoj, stěny oblepené plakáty, povětšinou se skupinou Nirvana, nějaká písnička od stejné skupiny hraje vCD přehrávači, docela nahlas. Martin, vruce svůj černý kabát, stojí uprostřed pokoje a dívá se na mladíka sdlouhými vlasy sedícího na zemi, který si se lžičkou a zapalovačem vaří dávku pervitinu. Mladík se usměje :
„Slyšel jsem, že Ted půjde za katr…“
„Jo…. “
„Hmm.

31. 12. 2006
5
6
3288
Próza na pokračování

ZIMA

Noc. Vtmavém pokoji souloží mladá pohledná dívka a jakýsi mladík (kolem pětadvaceti let). Dvojici osvěcuje žluté světlo zmalé lampičky. Dívka leží na stole na zádech, je úplně mimo, přidržuje se kraje stolu, má lehce pootevřená ústa, zavřené oči, tiše sténá.

30. 12. 2006
4
1
2532
Próza na pokračování

JARO

Výběr

Večer, ještě trochu světlo. Martin a nějaká dívka vysedají zauta a jdou do nějakého domu, drží se za ruce. Dívka se rozhlíží po stromech a pořád mluví o tom, jak je šťastná, že už přišlo jaro.
Přijdou do domu, koná se tam večírek.

30. 12. 2006
7
7
3693
Próza na pokračování

LÉTO

Výběr

Martin a jeden zjeho kamarádů na zahrádce nějaké hospody, slunečný den, pivo, drahé cigarety. Kamarád, scigaretou vústech :
„Asi se teď na chvíli někam odjebu. Začíná to tu být docela nebezpečný…“
„Proč…. Kvůli Tedovi .

30. 12. 2006
4
3
2856
Próza na pokračování

- kontrast : odpověď sestře -

Drahá sestro, jelikož jsem se celý týden vypíjel jak brus a naspal jsem sotva několik hodin a ktomu jsem ještě snejvětší pravděpodobností trochu (nebo snad i trochu více) zamilovaný, neber to moc vážně, protože bych teď nejradši spal anebo myslel na Nikol – teda na ten svůj film-jsem chtěl říct – ale abys teda měla aspoň ten den času, zkusím ti teď místo toho něco sesmolit. Snad to bude ktématu.
1) 2) (. ) : Co se týče jakési té transmise náboženství ve filmech nebo teda spíš toho, co asi oni duchovně založení filmaři chtějí sdělit publiku, je to dost různé, ale mám pocit, že začínám chápat toho Tarkovského, jak říkal, že vlastně všechny jeho filmy jsou jenom a o ničem jiném než o kráse.

27. 08. 2006
2
3
1548
Ostatní nezařaditelné

Hodina pátá

Výběr

Má strašně ráda marmeládu. Hlavně jednu takovou divnou sdivným názvem, kterou prý na celém světě umí jenom její babička. Nemůžu si vzpomenout – mořská nebo lasturová nebo tak něco… Taky mi minulý týden přivezla jednu zavařovačku.
Byla tady celý rok – je o dva ročníky níž.

31. 05. 2006
9
1
1688
Povídky

Hodina čtvrtá

Všichni přátelé již se ode mne odvrací, všichni překrmeni kutálí se pryč. Nemohu myslet na nic jiného a už vůbec nemohu mluvit o ničem jiném, než o ní. Včera mi skoro praskla hlava – musel jsem jít do polí a křičet –
křičet…
Není možné slovy vyjevit ten cit. Není možné do písmen zachytit ten stav.

22. 04. 2006
4
1
1960
Povídky

Hodina třetí

Mladá dívka klečí a pláče.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď vkrálovství Tvé buď vůle Tvá jako vnebi tak i na zemi, chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás vpokušení, ale zbav nás od zlého – amen.
Pane, odpusť mi… že jsem to zase udělala… odpusť mi prosím, ale Ty víš, proč jsem to… Pane, prosím Tě, smiluj se nad námi a odpusť nám naše viny… Ale Ty víš… Já vím, že jsem slabá… a že se za něho… za nás málo modlím… a že nemám teď právo, potom, co jsem udělala, prosit Tě vůbec o něco… Pane, prosím Tě, odpusť nám. Ty víš, že to nedělám kvůli sobě, ale kvůli němu.

03. 01. 2006
4
0
2210
Povídky

Hodina druhá

Výběr

Ony totiž ty ženy možná vůbec nerozumí lásce. Poslední dobou jsem o tom skoro přesvědčený. Anebo lásce nerozumí muži. No, to je možná pravděpodobnější.

02. 01. 2006
13
2
1951
Povídky

Hodina první

Výběr

Hodina první
Právě jsem se vzbudil. Začíná svítat, už zpívají ptáci. Může být tak pět nebo půl šesté. Vždycky se budím přibližně touto dobou, když jsem tady.

30. 10. 2005
6
0
2198
Povídky

bez názvu (?)

Ostatně se to dalo čekat
žádné šprýmy mezi hroby hromadnými
už dlouho mě nebaví rýmy
ibišek je bílý

30. 08. 2005
4
0
1672
Smíšené verše

bez názvu (Chodím v ohni)

Vlezlo mi to do hlavy a začalo to chcát
Mám trochu obavy, že se už neumím smát
Hemoroid bolavý tak akorát
Kopni mě do hlavy, ať tě mám rád

29. 08. 2005
3
1
1614
Vázané verše

Smutná žena

Žena otevřela dveře a vešla do kuchyně, ve svátečních šatech, na lokti malou kabelku, vdruhé ruce kytici orchidejí. Položila květy a kabelku na stůl a z vázy vytáhla už trochu povadlé gerbery a hodila je do koše. Napustila do vázy čistou vodu, postavila ji na stůl a dala do ní orchideje. Pak vzala kabelku a šla nahoru do ložnice.

25. 08. 2005
11
30
6006
Povídky

COPPENHAGEN CALL-GIRL

Výběr

Vždycky jsem chtěl být Kurtem Cobainem, mít chronické bolesti žaludku a nezastřelit se.
COPPENHAGEN CALL-GIRL
(je noc)
Strčila jsem do foťáku baterky zwalkmana, aby se přetočil film – doufám, že nebude osvícený úplně celý. Vždycky jsem chtěla být zdravotní sestřičkou a pomáhat těm nejbeznadějnějším pacientům, nejlépe sleprou. Ale třeba i jenom srakovinou - ale to by museli být ještě aspoň mrzáci nebo strašně staří a nechutní.

11. 08. 2005
13
6
6929
Povídky

Povídka - XIII, XIV

- XIII -
Dnes jsem čekal, že se za mnou Ivan staví – je už pátek. Ale nepřišel. Plánoval jsem, že ho seznámím sJanou a pak zajdeme kNetopýrovi a oba seznámím sdědkem. No nic.

23. 07. 2005
9
2
1844
Próza na pokračování

Povídka - XI, XII

- XI -
Dnes ráno jsem vpráci potkal jednoho svého starého kamaráda ze střední, jmenuje se Ivan – koupil si Zločin a trast, takže záhadný čtenář bude asi trochu nasraný. Ivan byl odjakživa zajímavý člověk. Na škole byl první znás paniců, který se vyspal snějakou holkou a zrovna na školním výletě – bylo to tenkrát trochu nečekané, protože si o něm všichni mysleli, že je buzerant. My všichni ještě neodhalení heterosexuálové jsme mu tenkrát záviděli a odpojovali jsme jim zchatky, ve které se zamkli, elektřinu a teplou vodu – ale myslím, že jim to moc nevadilo.

22. 07. 2005
4
1
1167
Próza na pokračování

Povídka - IX, X

- IX -
Pršelo. Obchod byl celí den prázdný, ani záhadný čtenář tam nebyl. Skoro pořád jsem kouřil na dvorku pod okapem. Až půl hodiny před zavíračkou přišel spasitel – ten, co jsem ho tehdy viděl na náměstí zastavovat chodce a nabízet jim spásu.

21. 07. 2005
5
1
1297
Próza na pokračování

Povídka - VII, VIII

- VII -
Vknihkupectví sednes dělá inventura, mám volno. Sedím na zahrádce jedné restaurace, zbraň mám u sebe. Piju pivo a čekám, až někdo zhostů dopije a odejde, abych si sedl pod slunečník, nebo mi to pivo začne lézt do hlavy. Je naprosto nádherný červencový den, lidi mají blažené úsměvy – jako po orgasmu.

20. 07. 2005
7
2
1937
Próza na pokračování

Povídka - V, IV

- V -
Záhadný čtenář teď čte Zločin a trest od Dostojevského – to bude na dlouho. Někdy kolem oběda vešla do obchodu nějaká slečna. Nezdržela se moc dlouho - celou dobu jsem zní nespustil oči. Ani nevím, jaké knihy si prohlížela, jak jsem věnoval veškerou pozornost jejímu poprsí, zadku, nohám a vůbec všemu, ale hlavně obličeji.

19. 07. 2005
4
2
1243
Próza na pokračování

Povídka - III, IV

- III -
Ráno jsem zaspal do práce, naštěstí to vypadalo, že žádný zákazník ještě nepřišel. Za hodinu jsem prodal jednoho Vančuru, jednu knížku o letectví a dva dívčí romány. Pak jsem dal na dveře cedulku „Přijdu hned“ a šel jsem si zapálit na dvorek. Jednou mě tam nachytal šéf, když se přišel podívat, jak jdou obchody.

18. 07. 2005
7
2
1587
Próza na pokračování

Povídka - I, II

Výběr

- I -
Je naprosto nádherný červencový den, sedím na lavičce na náměstí, hned vedle kostela sv. Heleny. Lidi chodí sem a tam sblaženými úsměvy, důchodci krmí holuby, děcka sedí na okraji kašny a strkají ruce do proudu vody. Asi před hodinou se se mnou Viktorie rozešla.

17. 07. 2005
9
2
2138
Próza na pokračování

Monika ist hier

Sedím na gauči, modré světlo obrazovky dává pokoji něco jako právo účastnit se nekonečna – ale to je možná i pokročilou noční hodinou, vlastně skoro už ranní. Lednička je příliš daleko, už jen ta vzdálenost mě naplňuje beznadějí a lahváč je už skoro prázdný. Ale stejně… i kdyby byla blíž, nedokázal bych kní dojít. Dnešní noci mě reklamy na „horké“ linky z jakési rakouské televize naprosto ovládli – nedokážu se pohnout, jsem si vědom debilního výrazu své tváře, ale nic stím neudělám, pomalu mi vysychají oči – občas se mi podaří mrknout, ale to je pak snad ještě horší.

14. 07. 2005
5
0
3798
Pohádky

Voskovky

Jsem chladný romantik, živím se sladkými kapičkami na květech voskovek – mám jich doma tucty. Včera nepřišla, asi ji zklamaly mé řeči, které jsem vedl minule – předminule jsem jí totiž slíbil, že příště již nebudu ani trochu nudný.
Jmenuju se Artur, jsem romantik. Mám kocoura, jmenuje se taky Artur – nikdy nevíme na koho volá, vždycky přiběhneme oba (já i Artur).

11. 07. 2005
15
6
5642
Povídky

Chleba (pokračování Dalamánku)

Chleba
Procházel jsem se po chodbě, celé hodiny jsem tam nikoho nepotkal. Přemýšlel jsem nad tým, jak to, že měl ten malý pán klíč. Snad některému ze sluhů jednou vypadl klíč vjeho pokoji s kapsy. Nebo ho spíš zapomněl vzámku, to by byla velká náhoda, kdyby mu vypadl zrovna ten od jeho pokoje.

09. 07. 2005
5
0
2455
Povídky

Dalamánek (pokračování Rohlíku)

Dalamánek
Jednou jsem se vzbudil a plíseň už na zemi nebyla. Vylezl jsem zprádelníku a šel jsem kvaně. Myslel jsem si, že jsem spal tak dlouho, že plíseň slezla sama, ale pak jsem si všiml, že podél zdi ještě trochu je, takové ohlodané kousky, takže ji asi nějaká služka oškrabala. Zem byla bez plísně studená, musel jsem se zase obout.

08. 07. 2005
5
0
1881
Povídky

Rohlík (pokračování Loupáčku)

Rohlík
„Otevřete . No tak otevřete, vím, že jste tam, vaše výsosti. Slyšela jsem vás. “ Nemohl jsem už dál udržet kliku.

01. 07. 2005
4
0
2676
Povídky

Loupáček (pokračování Pletýnky)

Loupáček
Seznámil jsem se shostem zvedlejšího pokoje. Vyměnil jsem sním dvě pletýnky za jeden a půl loupáčku. Říkal, že ho nemám hned sníst, že si mám nechat přinést kakao.
„Vaše výsosti, bohužel mám pro vás špatnou zprávu.

12. 06. 2005
9
0
5878
Povídky

Pletýnka (pokračování Preclíku)

Pletýnka
Procházel jsem se po chodbě, nevím jak dlouho. Pak jsem šel do svého pokoje a zavřel jsem dveře, protože byl průvan. Stál jsem chvíli pod oknem, byla temná noc, ani jedna hvězda. Napadlo mě, že si půjdu na chvilku lehnout.

11. 06. 2005
5
0
3834
Povídky

Už nechci

"Dej si ještě. "
"Ne, už nechci. "
"Ale noták. "
"Ne.

31. 05. 2005
19
16
4863
Jen tak pro radost

Preclík (pokračování vdolku, ale jinak zcela samostatné dílo)

Preclík
"Vaše výsosti. Vaše výsosti . "
Vzbudil jsem se. "Ano .

30. 05. 2005
11
3
6003
Povídky

Vdolek

Výběr

VDOLEK
Byla už skoro tma. Pokoj byl i tak velmi tmavý, malé okénko skoro u stropu ho nedokázalo dost prosvětlit. Teď už jsem ale neviděl skoro nic. Jen jsem pořád slyšel bzučet tu masařku.

28. 05. 2005
11
2
7221
Povídky

bez názvu

Vsugeruju si dobrou náladu
a budu se chovat jak debil
vetřu si do vlasů marmeládu
a vrátím se tam, kde jsem nebyl

26. 05. 2005
5
2
1731
Texty písní

Lahváče

Lahváče
. ležim na gauči, došli lahváče
nechce se mi spát, ležim na gauči
není mi do pláče, nechce se mi spát

26. 05. 2005
6
2
2029
Texty písní

další bez názvu

Nůž na podřezání žil
cigára na rakovinu
prachy, abych se spil
a abych pak měl kocovinu

26. 05. 2005
2
2
1380

O čemsi, co -doufám- neznáte

O čemsi, co -doufám-neznáte
„Tak kam . “
„Nevím… Daleko. “ Možná už vím kam. Stojíme na nádraží vPřerově, je červen, ale je docela zima.

20. 05. 2005
13
4
7184
Povídky
Nahoru