Písmák Říjnová
V oparu mlhy
dnešního rána
co zmizel kolem poledne
usedám do křesla
A jsem zas já
A jsem zas já
na tisíc kousků rozbitá
jak něha na pavlači
a slza která rozkmitá
Třetí-promarněná
Vprach se obracím
pod kopýtky
klopýtání
a rozmařilost růženců
OBRAZ(OVÁ)
Sesbírám Poustevní č k y
lásky
a rozemelu na prášek skořápky
podivení
straky
Ticho se
přesýpalo vprstech
a skrojky tepla
pomalu chladly
září
Nechala jsem ti na polštáři
jenom to prázdno
a hrst jehel
a ty ses divně tvářil
plameny
Šero vhebké mlze
se schoulilo do korun
a ticho nočních křídel
praskalo vohni
Tak trochu (pr)o vás
Dnes do dna.
A zítra zas
budu tichá
do sametova
malý princ
Miláčku,
každou noc
mi do oken narážejí
bezhlaví ptáci
Tomu, který miluje moje srdce
Je plamínkovým dotekem
ale jemněji prosím.
víš Lásko
stále tě držím na provázku
večerní
Tma plakala
do sešeřelých chorálů
a nezbývalo
než si tě prsty vyťukat do zápěstí
STROM kůru shazuje
Odrolím kůru
a zkvětů Balzámovníku
vonící čaj
vroucí vodou
rozslzení
Vrozslzení
pochytám všechny sykavky
a zamknu je vpředsevzetí
po horkých tvářích
nenovým fixem v korzetu
Vyznám se
ale vyznání nečekej
vpestrobarevných
tmách
kolombína
Dívám se do tmy
a nad hladinou
tančí…
Zrzavého kolombína
bojím se tmy
Směju se statečnosti
když každo-večerně
hledáš…černě.
slovíčko na el
s příchutí malin
Růžovobíle omamná
voda a Jedůvka
co jedním kousnutím
zamotá hlavu
tanečnice
Viděla jsem dýchat Slunce
hned vprvních taktech
a nemohla umlčet
vášeň
má malá pomsta
Prsteníčkem rozprohýbat
prstence větviček
(zlomím tě políbením)
Ledovka po tvářích
stýskání...
V čase osolení…
nechám křidélkovat
ručičky
proti proudu
S úctou...
Zaskleně rozbitá
na očích dětem
v kaluži deště
přeprat vlasy
neomlouvám se
Pastelkový půlvečer
v pětikorunách
…korunuji steskem
usínání
od středu
Ostrůvek beze snů…
prorůstám od středu
a je mi jedno
že z čekání
strach
Stahuji vlasy v týle
studenou stuhou
ocelových pout
(do tepla ulehnout)
Duháňky
(s nádechem mistře Vančuro)
…
Rozmarné léto
v kontur(k)ách
vám do dlaní
Čajové svíčky svítají
tichem zas utichám
v zelených rybkách
přesýpám hodiny
Hvězdáři
Chtěla jsem…
absolutním sluchem
namalovat hvězdy do deníku
na tři doby
Plakátový štěstí
Byla jsem Amadeem.
před smrtí našich stád
palčivost
prostupovala do morku kostí
obzory z inkoustu
Na prstech
jedné ruky
vycházel měsíc
každé ráno
Tajemství (k)roků...
Rodit se v bolestech
uprostřed chléva
za dechu beránků
svázaných v otep slámy
Nejtišší rekviem (za vodu)
Šeptem ve větru
protínám nerozum
Bylo to tenkrát
na lavičce u Vltavy
Zdialogů
Jsem už tak dávná
skoro k nerozeznání s tmou
(ta dnešní noc
mi tě připomíná…)
Variace
Jdou nočním stínem
povzdechy milenců
korálky závěsu
pohání čas…
Moje krajina
Moje krajina
je země důvěřivá
když dlaně otevřeš
v gestu pohlazení
Po vodě
Možná´s mě viděl
na břehu řeky
v oblázcích
proti proudu
Co mi zůstalo...
Zarudlé brázdy na zádech
a stará rozvrzaná matrace
(kolik se asi platí
za postel s nebesy)
(z)povídání
Bylo to těžké začít
na prstech přepočítávat
odlesky nesmíření
a štětcem
Budiž mi země milostiva
Ticho objalo obrysy slov
měsíc se přihnul k úplňku…
Jak smečka vlků na potravu
čekal jsi na mne
Opuštěná
Nad linkou
dohasíná ráno
milováním
hřejivě mihla se
Soukromé území
Znavení růženců
nechám Tě odpočinout
na břehu pokory
V rozhaleném živůtku
ovečky k snídani
Ovečky k snídani
přišly
zcela nečekány
les ještě
Ať je mi jedno
Kdybych zas někdy chtěla
(třeba milovat)
tobě, beránku
drásat kůži
Rondo pro druhé housle
Nejsem ta socha z mramoru
vždyť míza stoupá nahoru
celým mým tělem splašeným
pramenem hrozbou hašeným
Tichý blues pro tebe
Pohaslý hvězdy
nad Petřínem
a tichý blues
co prší
Jiná (smutná)
Pomalu počítám
frekvence ticha
a cítím závrať
z nasládlé příchuti
Čekání na slunovrat
Ukrývám (ta)jemnost
v perličkách milování
s molovým zachvěním
proplétám struny…
\"Sváteční\" u Vltavy
V ozvěnách něhy
hledám
v konečcích
svých prstů…
Rozárko...
Kudrlinky zlaté
modré oči bolí
proč mi umíráte
zaplaveny solí
Krajina v soumraku
Zavátá krajina
zvoněná touhou
pomalu usíná
zklamaná pouhou
Pro Tvoje oči...
Pro skleněné kapky
co pálí na dlaních
namísto něhy…
…roztančím noc
Věnovánky
DABLIKOVI008
Píšu ti tady krátké vzkazky
ze život není na zakázky
já už to bráško dobře vím
Naučím tě...
Naučím tě tančit,
lásko,
v rytmu samby
naučím tě krotit déšť
Odpoledne u Seiny
Asi proto
že jsem tam nikdy nebyla
toužím se projít
úzkýma uličkama
Meziřádky
Vcházím neslyšně
do ticha (s)vědomí
s obavou
naslouchám
Vánoční pohlednice
Posílám se ti
na vánoční pohlednici
schovaná v závěji
sněhových vloček
hledám Tě
Hledám Tě…
ve svitu svíček
v chrámovém chorálu
v dnešním dni
Co na to říct...
Potichu uvadám
do sebe schoulená
s bolestí
dávno vykřičenou…
...(11.září 2001)
Bolest jsem ukryla
do hořících pírek
pěnkav
křičely strachem
Otázky...(poslední pro tebe)
Já vím že už
asi nepřijdeš
pod balkón
vyznat mi lásku
Krajina
Jsem to já
ta smutná krajina
provlhlá deštěm
provázky slz
Už...sněží...
Sněží…
zase se leskne
(moje) krajina
je konečně ticho
Nikomu...
Měsíc na nás shlíží
přes temnotu strachu
a stíny zapomnění…
Bolí nás oči
Přetvářka
Už i slunce trpí tou nemocí
prosím zastři ho
nějakou z čarokrásných nocí
Ať nebolí nás
Namísto ticha
Když tančím po špičkách
po kotníky v ledu
ve zlatých střevíčkách-
plakat nedovedu.
Anděl
Nejdřív mi říkali
Že jsem anděl…
Asi se jim líbily
Tmavé copánky vlasů
Podzimní malování
Je zase chladno
vlaštovky odlétly na jih
zůstal jsi sám…
Pokorně stojíš mezi poli
Tak už to bývá (aneb na jednu noc...)
Princezna v negližé
-to už se nenosí
koho má poprosit
o svoji nahotu….
Až zase jednou
Až zase jednou
budeš se ptát Boha
nejdřív si uvědom
že jsi to vlastně chtěl…
Pohádková
Maličké rudé slunce
horký červencový večer
s trochou nostalgie
vnikající do přítomnosti
Noc pro dva
Smutný klavírista
hladí svými štíhlými prsty
klávesy starého klavíru
Noc lehce objímá tóny
Slyšíš?...ticho...
Slyšíš…
Motýlí křídla šumí ve vzduchu
ticho ozývá se
za ozvěnou oblaků
Blues pro smutnou dívku
V potemnělém baru
zesmutnělý blues
hladí tvoje vlásky
U protějšího stolu
SMUTNÁ
Kdyby se tvé ruce
ještě jednou rozběhly
po mém těle
jako po strunách violy
Moje (skoro) dekadence
Zůstali takoví,
co chtějí se milovat
a v zběsilé touze
snaží se předhonit svět
Pocitová...
Už mi to nemusíš říkat.
Jo někdy je legrace
učit se.
Pojď
MEZI NÁMA...
Proč nemám právo
na modlitbu.
Snad proto že jsem
ze žhavého popela
Vzpomínky
Někde vysoko nad mojí hlavou
zazněla Bachova suita.
A potom přišly-
křičely z plných plic
V knihovně...
Sedím a čekám až přijdeš,
samotné mezi regály knih
je mi všelijak.
Tuším,že jednou
Ve tvých plamenech
Snad že jsem smělá
prosit jsem směla
tančící těla
v ohnivém víru
(Ne) tak jako tenkrát...
Půvabná Julie
(tak jako tenkrát. )
stojí na balkóně
a elegantně šermuje
Konečně
Zakletá v dešti
v příboji vln
ve vodopádu hořkého štěstí
stojím,
Zápalky
Připadám si jak děvčátko
se sirkami,
já a krabice vzpomínek-
samy.
Černé růže
Dnes ráno jsem našla
kytici černých růží
položenou na hřbitovní zdi
z dálky jsem slyšela melodii.
Kolotoč lásky
Jdu prosit o lásku
a nevím kam
čím více chci
tím méně dostávám.
POŠLU TI...
Už nevládnu
smutkem, pláčem a bolestí
v rukou držím klíč
od brány ke štěstí
Služebná
Zástupy lidí
stojí před chrámem.
Přicházíš němý poutníku
zaslepen vším co bolí
Čekanka
Je ještě chladno
ale motýls
už nebaví čekat na jaro
Snaží se barevnou duhou
Po hvězdách
Toulám se po nebi
váhavým krokem
opatrně našlapuji
na hvězdy
VZKAZ
Podívej
světlo zhasíná
a Sicílie se opět
potápí do tmy
Trocha z geometrie
Vidím tvá okna
pod úhlem šedesáti stupňů
Po přímce ti pošlu
VERŠOVÁNÍ
VERŠOVÁNÍ
Jsem pěnou kretá šumí na vlnách
a ty sen v mojich dětských hrách