A modrý trenýrky do tělocviku, co měly gumky nejen v pase, ale i v nohavičkách... strašně škrtily. Tělocvik jsme mívali v obecním kulturáku, v sále, kde se odbývaly plesy a školní besídky k MDŽ... Jednou jsme hráli vybíjenou a náhradníci seděli na "pódiu", dřevěný prkna, co znamenají svět, byly ve strašném stavu, a jak jsem seskakovala dolů, šoupla jsem po těch prknech prdelí a zadřela si do ní asi tak šesticentimetrovou třísku, pořádnej špičatej kus dřeva.... Nešla vyndat, nakonec jsem musela vysadit prdel na pohotovosti a konal se malých chirurgický zákrok :D Ten kulturák tam pořád je a funguje, jen tělocvik už se v něm neučí.

Vyrůstala jsem na venkově, ale to přece nevadí... ;) protože kromě panelákového bytu můj svět byl hodně podobný tomuhle. Ježiš, ty pytlíkovaný mlíka... tak dobře se mi na ně zapomnělo.

Co drží celý vesmír, nemůže být drženo. Jen milováno...

Úplně mě přeprala.

No jo, na hlavní straně ten nàzev s první slokou "straší" dodnes, i když je smazaná. Asi proto, že měla tři výběry... to už dnes nehrozí ;) Tuhle znovu vloženou už nesmažu, slibuju. Zůstane, dokud web.

:)

Asi to tak dopadne.

iiiii:  ...a odměníš mě pohledem.

Žijeme každý v jiném čase.

Mauglí: "Bratři moji. Jak mám opustit tyto noci?"

Bene, já se tím nikdy netajila :), redaktorovala jsem prózu několik let a pomáhala s organizováním soutěže Povídka měsíce. Možná jsi tu v té době ani nepůsobil? A nebo nečetl prózu. StvN je super prozaik. Chybí mi tu. 

Vážně? :Musím přiznat, že tuhle a ještě tu, co vyhrála soutěž - Baladu o vlaku, považuju za dvě svoje úplně nejhorší :D  Takové jakože ohlasy starých klasiků. Nic originálního. Ale emoce v nich jsou férové, to zas jo.

Jů :) Děkuju! A díky za ten odkaz! Koukám, že jsem z čarovného lesa udělala tajemný háj ;) asi to opravím. Jste zlatí.

Kipling: Knihy džunglí.

A ze zdejších? Autor StvN, povídka Studna.

Taky se tu směju ;) Upouštění ptačího trusu má v sobě cosi uklidňujícího.

Kdyby už to muselo být, tak by pro mě mohla být chlap, krásnej a rychlej, asi jako Schwarzenegger v Terminátorovi 1. Prásk a hotovo ;)

iiiii: ochutnávka 5 let starého zákusku? Stále hořký... :(

:D

Bene, ne, o mně... ;)

Nejhorší mi na tom připadá, že je jich víc a víc... že se nad tím už lidi skoro nepozastaví. Celej život mě vzrušujou detektivky, jak složitě a usilovně se vyšetřuje nějaká vražda... protože vzít život, to prostě nesmí nikomu projít. Ale když je jich tolik..? 

Phil, Pusík? Tomu nikdy neodpustím, co hnusného o tobě napsal. Naštěstí ty komentáře zmizely spolu s ním. Napsala jsrm mu, že je odporné hovado. I kdyby byl vtipnej a geniální, pro mě upadl hluboko. Doufám, že na novém webu ho nepotkám.

uplavat samotu v záchranné vestě

Krásná.

Radši jsem na tebe zapomněl... a přitom na tebe mluvím

Úplně přesně ne, to bych musela slyšet asi i čtvrttónově ;) a taky v té rychlosti, jak to kos chrlí, stíhám jen hrubé obrysy.... Možná by se hodilo si zpěváčka nahrát a pak to analyzovat po částech. Ale zahrát třeba na klavír by to určitě nešlo, možná na housle, kde můžeš "klouzat" mezi tóny... Fajn tèma k přemýšlení :D

Tahle verze se mi zdá o mnoho lepší. Snad že mi v té minulé vadily právě ty jepice... nemám ráda to slovo a navíc mi přijde, že jsou takovou často používanou poetickou "rekvizitou".

Občas něčí radost může být i pro zlost.

Mám kosy moc ráda, jejich hvízdání je jedna z mála věcí, které mi spolehlivě vylepší den :) Fascinuje mě, jak je kosí trylkování rozmanité, jednou jsem si zapisovala ty motivy do not a neopakovaly se, pořád se měnily, vzdala jsem to asi u dvacáté nové melodie...

Jů, ta je...

Skvělé!

Jen ta leptavá káva... byla spíš lepkavá, že? ;)

Mně taky! (chybí, připomíná ;))

Je pravda, že "špatné není nic" se bude těžko vysvětlovat někomu, kdo třeba ztratil někoho blízkého... Ale "všemu špatnému se přizpůsobit" je, myslím si, jedna z vlastností, které jsou nezbytné pro přežití. A s tou pasáží o spokojenosti souhlasím bez výhrad.

No, hezký, ale... v lese si nedáš kafčo, tabák ani alkohol? ;) Fakt ne?

Pořád moc pěkný, fajn se vracet. A komentář od Agáty...

Krásně vyvolává vzpomínky... Ty gumky na tepláčkách...!! Na ty jsem nepomyslela asi tak 50 let ;)

Skvělé.

Krásné moc.

Přiznám se, že ephemeron jsem musela gůglit... česky nakonec našla efemerní, třeba rostliny.... žijí prý velmi krátce, zrychleně. Názvy některých zástupců jsou velmi poetické: rožec, lomikámen, rozrazil, myší ocásek nejmenší.

Dadi, ty máš teda starosti ;) Vědět, kdo je kdo, je trapárna, jo?

Jo, bezva. Myslïm, že by se mu to líbilo ;)

Tyhle vztahy, to jsou ty největší věci v životě, říkám si. Spoustu toho cestou poztrácíme, ale tohle prostě platí...

Bezva :) díky! Vypadá to velice dobře.

Mráz po zádech z toho jde... Jako rekviem za všechny virtuální identity, co tak snadno zmizí... Ale pak ta paralela ke skutečnému bytí. Strašně tenkej led, na kterej ses pustil a tančíš na něm, jako by to nebylo o život. Jako by to bylo o život.

Ty tvoje lesní miluju. Les je prostě tajemná oblast... zvlášť v noci. 

:)

To je nádhera! Haiku mi občas připadají moc stručná, ale tady se mi vybavily přímo barevné obrazy... A škrábající drápky evokují i zvuky. U nás takhle řádí kočky, ale občas někde zarámusí i kuna...

Tak já mám špatnou paněť na letopočty odjakživa... v dějepise katastrofa, dodnes si pamatuju jen 1212 Zlatá bula sicilská :D  Narozeniny svých blízkých si musím psát do kalendáře a vždycky dlouho přepočítávám... Všechno mi připadá, že bylo "tak před 5 lety"... :)

Plácáme nejlí, to zní zajímavě, ale je to překlep, pardon. Plácáme se v tom nejlíp, jak umíme.

Moc hezky napsané. Přeju ti, že to tak máš. Myslím, že je to správný přístup ;)

Každý věk má svoje plusy i mínusy a my se v tom plácáme nejlí, jak zrovna dokážeme. Ono ani dětství nebo "mladá dospělost" nejsou zas tak idylická období, jen si je časem idealizujeme. Těším se, jak budu jednou nostalgicky vzpomínat, jaké to bylo krásné, když jsem byla stará... :D

No tak tys na ni třeba zírala, div ti oči nevypadly, tak ona ti je zvedla, a ty bys jí zase mohla zvednout záložku - pohled, co jí vypadl z knížky... 

Pardón, mám nepřekonatelně hravou náladu, to je u mě většinou předzvěst kolapsu... :D

"Martičko..."

"Co zas meleš?!"

To bude klasicky šťastný, harmonický pár... ;)

Nemáš pocit, že much od té doby nějak ubylo? Dokonce i vos... Otravné byly, ale jak je nevidím, zaràží mě to.

Takovou "lásku" bych teda nechtěla... ostatně ani takovou "báseň" ;)

Trochu překvapený tím

mávnu ploutví, odletím...

Víš, kdysi jsem tam studovala. A složila skladbičku pro klavír "Holubi nad Petrovem". Toho se chytil spolužák a vymyslel "Havrani nad Špilberkem"... :)

Tajemství o jívách mě dojalo... 

Ne, formulovalas to naprosto správně, já jen moc ráda vnímám zvláštnosti jazyka... Je to tak - když sklopíš oči, tak je potom zdviháš, klidně i k něčemu, co je mnohem níž než ty oči... ;)

A ta situace, kterou jsi popsala, je moc pěkná, takový zàzračný okamžik.

Bomba.

Hehe, paraplíčka :D

Jo, dokonalá! Jen mi srdce trhá,

že často manžel od takové zdrhá....

Za husou, kterou těžko popsat slovy!

Možná mít všechno trochu nudí, kdo ví?

mám na mysli rumovým

Tak až se z omámení vzpamatuješ, oprav si překlep ;)

ale jinak moc hezký

Ta je krásná... Krásná prostě.

Zvláštní představa, jak stojící zvedne oči k sedícímu... ;) Paradox. 

Ach, moje Brno...

Ach jo. Já myslela, že tohle dělá ťuhýk jenom hmyzu...

Skvělá.

Teď mi došlo, že takový den když se protáhne... tak je to dlóóuhý den!

Vida, jak pěkné čtyřverší. Dobře to ten den dělá, že jo? - než sebou mrskne, měl by se protáhnout :)

Taky tě ráda čtu.

No však já to mínila jako doplnění, ne nějakou zdrcující kritiku. Jsou tu mnohem lepší "pamětníci" než já, asi by si vzpomněli na další skvělé autory. Beru to tak trochu jako loučení s Písmákem...

Zajíci, Host nevydá knihu každému ;) 

ML dostal třeba egil.

Já asi znovu sáhnu po Santiagovi a jeho velké rybě... 

:) No nevim, kolik jsem vybrousila... ;) ale chytrý to je. 

Moře mě fascinuje, ale tohle povídání o stále se rodících vlnách mi přijde na báseň málo (je to velmi tradiční a mnohokrát použitý obraz).

Jo jo, tu jsem na Marcelinu radu četla, je hodně dobrá.

Napsal jsi to docela dobře, podařilo se ti zachovat dojem objektivního pohledu. Když jsi se zmínil o Incognitovi, který tu působil krátce a poměrně nenápadně, tak bych dodala, že tu máme nebo jsme měli další, dnes už známé spisovatele. Z prozaiků bych zmínila Jakuba Dotlačila, který zde mnoho let působil jako redaktor prózy, a jehož román Jiné životy Hynka Harra vydalo nakl. Host. A vzpomínám i na Romana Bureše, který je už dneska poměrně uznávaným autorem historických a sci-fi románů (např. série Propast času). Kdyby nám Olda ve snaze "vylepšit" Písmák nezrušil kluby, mohli bychom se stále kochat seznamem písmáckých autorů, ktetým vyšla tiskem kniha. Klub spravoval autor Aleš Novák a jmenoval se Písmácké knihkupectví. Byly tam i odkazy na příslušné knížky. Tyhle informace jsou nadobro ztraceny...

Vida.... a já v tom četla takové to "kupování lásky"...

Tancovat už mi nejde, tak tleskám do rytmu ;)

Stalo se toho docela dost... a ty jsi to dokázal postřehnout.

:)

přiťukanej... :) Děti Boha tak krásně polidšťují.

To je fajn, pro mě hlavně ta brána bez pletiva ..

Rudé máky kvetou,

to je správné léto.

Přestože jsou vlčí,

neboj, nezavrčí ;)

*

Díky moc všem.

Phil, jů, ten je krásnej!

:) Kočkodánku, ty určitě voníš ;) Jo a už jsem se vám přiznala, že od narození nemám čich? Nejspíš proto mě to téma fascinuje. Představuju si vůně a smrady asi jako barvy... 

To je mi hodně blízké... ráda jsem četla.

Děkuju a považuju si.

Jiří, "zda někdo někomu něco určuje či zakazuje" jsem si nevymyslela, cituji Zborovo dílo:

"Nepoužívejte facebookovou stránku písmáka k diskusím!!! Vyjadřujte se jen k dílům. Nediskutujte ani pod tímto textem. Není to diskuse, ale oznámení. Na dotazy nebudeme reagovat. "

Tento přístup mě zaráží a odrazuje. Zvlášť v kombinaci s vyjadřováním se za jakési nekonkrétní "my". 

Naopak Karlovy iniciativy a práce si velice považuji od začátku. A taky jeho způsobu komunikace. 

Irčo, děkuji i tobě, já samozřejmě tuším, že někteří iniciativní uživatelé Písmáku zřejmě něco chystají a vymýšlejí, a vlastně bych jim ráda děkovala a fandila, nebýt toho zvláštního tajnůstkaření.

Můj přístup k facebooku je takový, že se mu vyhýbám, ale určitě to nechci nikomu "dávat za vzor" :-) Asi mi přijde povrchní. Ale znám pár lidí, kteří si na něm docela libují.

Jo, moje kritiky by ti určitě chyběly - většinou nejsem schopná napsat skoro nic ;) (to proto, že vedle tvých veršů mi każdé moje slovo připadá navíc)

Dadi, ano, to asi všichni tušíme, mě jenom zarazil způsob, jakým je po nás hozeno to oznámení. Žádná jména, nediskutujte, na dotazy nebudeme reagovat. Možná jsem na tenhle tón už alergická z ne tak dávných dob "vylepšování" Písmáku. 

Šlo mi o to i.

Tady ještě není diskuze zakázaná, tak to napíšu sem. Přijde mi zvláštní, že o názvu nového webu jsme tu dlouze diskutovali a hlasovali, ale teď se s námi místo Karla baví Zbora jménem jakýchsi anonymních "my", proč? Proč anonymních? A hlavně nediskutovat. A honem všichni na facebook, ale ani tam nediskutovat. Ale lajkovat, lajkovat, to se může, tak hurá na to ;) Hmmm. Tak tohle bude po všech těch letech nakonec to, co mě z Písmáku vyžene.

:)

brindák?

Klobouk pod vlasy? Nebývá to spíš naopak?

Krásné.

Hmmm. Nemuset nic, to je někdy docela zhoubné. Jsou dny, které se líp přežijou, když něco musíš... I kdyby třeba jen vyvenčit psa.

Děti jsou strašně netrpělivé ;) a třešně zrají tak pomalu. Ale stejně je občas stihnou dřív sklidit špačci.

Tahle. Posté...

Ach.

Pořád si ji potají šeptám ;)

Omlouvám se za komentář, v tom P.S. jsem přehlédla, že si je nepřeješ.

Díky za info, jsem ráda, že vyhlídky na nový web začínají vypadat slibně.

Facebooku se budu vyhýbat i nadále ;)

Když já při čtení pořád myslím na Kingovo "To", to je totiž jedna z mých nejoblíbenějších knih... A to mě mate. TO mě mate! :D

Fajn, hořkej úsměv... ;)