[florenc]

Nad námi duté kaštanyjako vy pane. jako vy, pane…a vám se zdlaní, milá panídrobí zrezlé klíče od doma

odkudsi zevnitř trháme kotvustřílíme poraněné koněstudí, když z našich příštěvyhořel rodinný krb

05. 04. 2008
9
12
2291
Smíšené verše

Báchorka o třetím stupni

Jdi ty kříšťalo, máš průhledné očiplašíš mi z okna vitamín dédnešní ráno bahno hustíjen popojdu - chronické zatopeníabych to neměla dlouho do postele mezi stěnamipravoúhlí suchá zákoutí sevzpomínám nahranatost světaže sklapne pohozené šálky, lásky, dětia mikrovlny ožehnou břehytenhle jarní úklid vduši… předstírám vodu na plicích (neskáču si na to) snad bych si nechala do ušístrkat jejich slova, kdy cokoli nechalatak mi praskne voda - budu čistá.

30. 03. 2008
4
19
1771
MIMO

Báchorka o digitálním tichu

Výběr

na půlky, na čtvrtky, p-odepsaná ryješ do mě jak do písanky na prázdné stránky tak už je to rozdělené do řádků a přesně i ten pes si nalajnuje kde může(i když to posbírají) precizní přístup, žádná škodná něžné pohlaví a virgule na blondýny naše versus tvoje. ,,slyšíš to. “ ,,praskají klouby. “ komorní hudba zvrhla gramofón přestali svačit, hledají stroje na tři, hoši.

25. 03. 2008
5
9
1065
MIMO

Šlapání tmy

Roztřesené nedošlapávání, jen měkce, zatnu zuby Smekni se mi po tváři, vlídné zemětřesení balance Křesání podrážek v úprku, zabliká pod víčkem Po krůčcích dotknu se tě, černě pošlapaná Pohladím tělo bosou patou Po zemi rozmazlená Prohni se, zatnu zuby, bych bezohledně nekřičela V kmenech se nám díťata řehní Ten smích se rozpustí v trávě Polib je, zahal úskoky zvuků Polib mne, zatemni zásvity vzdechů Ve stopách po rtech tě uchováme Vděčni zešílíme z té příchylnosti S tajnými přídechy strachu Vtisknem ti do slabin svou váhu Noční chodci, tebou plující Na prsou hýčkaná, mezi rty kříšená Spatřená v mrknutí slepého oka Cítím tě, tak měkce, pohlaď mne Rozemnu tvou vůni do kopců Do ucha šeptaná modlitbo samoty Zbožňovaná pro chladnost něhy Předkloň se, než zhyneš, zabij mne Znovu mi vášnivě objímaná umíráš To proto že svítá….

24. 03. 2008
1
1
1253
Volné verše

Báchorka o elektřině

Spi už měsíc loupe se a opaleskujeSpí olejová skvrna na kalužiNúr Mahal loďku mířínabírá ráda lahvičkuje nádheruvodu trochu se topízaprodá pak se ji…ďáblům a jiným sběratelůmvrůžovém oleji obplouvá souhvězdísub rosa miláčku fibriluješčišíš ten fádní šumzapíráš přízemní výbojtvá konstrukce mě nesvede nevodivánaše klenuté tajemstvíaž usedneš na elektrický trůna dráty se roztěší tvou korunovacídávno budu probíjet do jiného.

20. 03. 2008
7
10
1459
MIMO

[hloubětín]

Výběr

když světlo zhasne nad předposledním schodem
tma zavrátí úkrok pod načatou kolej
tak mi to patří, tak…
kříkat alenčinou studnou do zázemí hloubek

20. 01. 2008
6
7
1274
MIMO

[křižíkova]




když. na tvůj důmkřivkou ze měfalešné kamínkyzvoní o okeniceboří se jak dunahejna skleněných rackův přístavu hučíparníky z včerejších novinfalešné parníkyvíš. a to moře to je pravéjen míň mělké než jinápro průměrného plavcepřed tvým prahemparkem projdu do zvoniceještě slaná, slyšíšjakoby se někdo vdávalod mořev kterém se snadno plaveve kteréms dřív plaval.

27. 12. 2007
3
1
1220
Volné verše

A co ti říkají knihy?

Výběr

Jsem slepá knihovnicetápu v regálechmezi hluchoněméjejich prachem víříjen tvůj dechnarážím na tebejako vlnobitímodlíš se za odlivv měsíčním taktuna druhou se zřítímjen mlčíš, sotva živpřese dno hrnkutiše se podívámco brnkají do hlasivekkdyž povídášjako bys byl sámdám prsty do křivektvojí zvukomalbyOhmatané, rozečtenév prologu ještě spíz té druhé stránkyčíst z otočenébez tebe, nemám s kým.

17. 11. 2007
4
4
1551
Volné verše

Popelení

Výběr

V prstech se smekávečer sebevrahůleskne se na špičce nosudo trávy vsákne mastnou vláhumlaskne a spolyká rosuze žlutých mrakůprší petrolej…báby ho chytají do lamp svítivýchchlapci si házejí s křemenyzadusme jiskryv očích svýchmilý chce tančit s plamenysmrt nadhodila hoří…drolí se, na křídla,jež vítr zvedá dívky uhání se džbánemzbyla tu pro ně jen hejna šedá popelí se v nich nad ránem.

17. 11. 2007
7
0
818
Indispozice

[rajská zahrada]

[hloubětín] do rajské daleko nezáleží odkud prosímtudy žvýkám tě šťávavleče se na prsa ráno vždy vycházím svatá a slízneš to, že jaká kurva tě zas ujídala zaklíníš mě přesně do rány a uložíš ještě hloupou paranoiunapíšu si do diáře, na zítra že tě miluju budu tě volat víš (protější pár si zapomněl na děti zdivočely hrají si jak opičky a nemluvía malý muž, je tak malý, že se mu lidé diví první den druhý už se posmívají strop je o trochu blíž obden se stěhuje je kočovný)[rajská zahrada] utírám si braduvíš, někdy ti upeču závin.

14. 11. 2007
10
13
1533
Volné verše

[zpět]

A až přijdete zevnitřdětipřevlečte se z mokrých očí…(rituální obětovánípřed vlastním panenskýmstrachem ze smrti,první pseudosmysluplnávěta od minulého masakru v dřevěných kůlnách,vzdech při smétání jarníchlistů z drsného víkavlastního neobdělaného hrobu,křivá přísaha za průhlednav pařátech uhrančivých jasnozřivých veritás)Miluji tě. [ Zpět ]Jak nádherný výhledvně své mysliubíjející nekonečnojak ovčácký pesjátisíc semykajících se.

12. 11. 2007
3
9
1341
Volné verše

[palmovka]

Výběr

[palmovka]jsou slzy, co jedouod palmovky až kčernému mostumožná zopuštěnínebo jen strachu z nějjsou lidé, co odrazí se od můstkua vše se hned počítá na [prosím]vím, co si myslítečem po stejných drátech(že by chtěla boky od šmíruže čichá jeho pot a levné mýdlože si vjejím údolínašel poezii na cestu…)mezi dveřmi jen loučeníčas neníukončete [prosím]výstupa nástup na polibkyrty urychleně se zavírajína konečné… [prosím]vystuptedoma, mám překročit bílou čárui když se to nesmíjako říct: zůstaň [prosím], ač jsi jen malý zloděj na to, abys mi vše vzal, mně, milence na černém před bílou za bílou nikdo nesmí stát. [palmovka]
.

11. 11. 2007
16
32
2948
Volné verše
Nahoru