Dokud nezakokrhá

Tekutý sloupy – odstavce páry.
Nonsens ve vzduchoprázdnu.
Otevřená zlomenina – karmická jehlice.
Bodá ve spáncích, tiká vkoutcích.

06. 12. 2015
0
0
608
MIMO

Jaro v (srdce) rozpuku

Je večer.
Je úterý.
Je tma.
Je Brno.

10. 04. 2014
4
4
749
MIMO

Všechno a nic

Vápence zbarvený západem do ruda-
předcházela tomu železná obloha s otiskem rorýsího zpěvu.
V dálce byly letní kopce zmrzliny s příchutí bouřky
a protáhlý stíny, který se nikam nehnou.

26. 03. 2013
5
2
677
MIMO

V hustotě kefíru

Vhustotě bílýho kefíru se topí devět mravenců.
Křeče jejich kyselosti doznívají pod hladinou.
Tam, kde sou, je člověk prej strašně sám.
Tak jako tady.

29. 05. 2012
3
2
1485
MIMO

Tragédii

Melpomené jako med na rtu.
Melpomené jako okvětní lístek.
Melpomené jako metronom,
přichází vintervalech.

01. 02. 2012
1
1
1107
MIMO

Skřítek

Po tváři mu ve spánku cupitá skřítek,
botičkama se zapírá o kůži na líčku.
Gravitace. Vpohádce.
Zakopne o víčko,

27. 01. 2012
1
4
1204
Písmáci dětem

Enkláva tebe ve mně

Štěpí se jádro na štěpence.
Utíkají do stran, ale jsou jen čtyři.
Prej světový, jako na dlani
jsou si prsty stejně vzdálený.

14. 09. 2011
14
13
1629
MIMO

Oběti

Rozbolavěný kousky těla
posypaný moučkovým cukrem,
jako plátky mramorové bábovky.
Na karlovarským porcelánu…

28. 01. 2011
4
6
1562
MIMO

Vytvarovat vodu

Vlny odlít do sádry.
Vytvarovat vodu.
Nechat rozestoupit břehy
Vyvést se zomylů.

01. 01. 2011
11
10
1471
MIMO

Co má v kapse?

Vkapse nosí vlka. Stepního.
Sedí tam a nebo leží,
taky někdy poslouchá gramofon
a desky velikosti bonbónu.

02. 12. 2010
14
12
1685
Písmáci dětem

ooo-ooo

Betonový sloupy
se stoickým klidem
procházíš, kličkuješ.
Úmluva a podstata slibu – zakopla.

30. 08. 2010
9
6
1825
MIMO

Tetování kamena

Kaluže a pak ostrovy…netknutý přílivem.
Černý tůně spotěrem-mazlavá vlhkost.
Podél cest kjeskyním.
Lemovaný ornamentem kopřiv.

13. 07. 2010
11
11
2336
MIMO

Odlitky

-pudy sebezáchovy-sevřený kazajkou-
-otevřený ohně-hasící pěnou-
-sebranou naběračkou zmoře-
-kouše se ksrdci-žíravina pěny-

17. 06. 2010
7
7
1673
MIMO

Elektrifikace víry

Tekutý odstavce lámu přes hrany,
jako pendreky z cukrárny-zůstávají mezi zubama.
Malý osobní černý díry,
kouzelný sametový škvíry –

10. 05. 2010
6
13
1882
MIMO

Signum domova

Tekoucí pramen svážu do snopce,
zubama ho vyždímám.
Sluneční paprsky přetrhnu jak babí léto
svářečským sklem od táty –

03. 05. 2010
8
8
1733
MIMO

Šumy

Bolí světla,
bolí, bolí,
škrábu si je ztěla.
Škrábu si ty skvrny.

16. 04. 2010
6
12
2392
MIMO

IIIIIIIII

Emotivně rozladěný – piáno.
Na stole útržky klapek.
Dekadence linky kreslí tenčeji,
než tence – pod oči.

15. 04. 2010
6
5
1676
MIMO

-o-

Zvrácenou představou.
Otáčím těla naruby.
Do důlků kameny.
Do koutků větvičky.

27. 03. 2010
11
16
2562
MIMO

Zkouška ohněm

Jsou dny, kdy se fotografie poddávají samovznícení.
Vzpomínky jen na slunné chvilky a nakynuté úplňky.
Jen píchnout prstem a vytekl by meruňkový džem.
A pak by se lepily ksobě ty prsty-cukrem.

06. 03. 2010
10
12
2506
MIMO

Konzervace

Širokospektrální vize, vduze oka.
Pod prahem, tam někde mimo vědomí.
Si každej zametá svoje smetí sám.
Do sítě chytám křídlo, který plácá se vzduchem,

01. 03. 2010
6
9
2219
MIMO

*V*l*o*č*k*y* *p*o*p*e*l*a*

Zbytky urny, jako drobky chleba.
Na talíři…prázdno.
Ptáci se ztoho ještě nakrmí.
Je zima a lůj už ozobali.

06. 02. 2010
8
8
1811
MIMO

Plochy zdí

Otáčím se na všechny strany zdí.
Vsamotě se prostě bydlet nedá.
Ozvěna vlastního srdce je nesnesitelnější.
Umírám každý den znova, ale pomaleji.

08. 01. 2010
7
6
1791
MIMO

Hliněné slunce

Prach zpeří,
zvelkých naducaných peřin, které svou těžkostí pohřbívají každou noc.
Ten prach se víří okolo paprsků, hliněného slunce.
Povstalo vden, kdy se vstávat, ale vůbec nechtělo-nikomu.

05. 12. 2009
14
16
2959
MIMO

Útěk

Evakuace zčasu, kde hoří okřídlení úhoři.
Ve smyčce, vbludném kruhu.
Uzda strachu na jehličí, kde voní ambra místo vlasů vheřmánku.
Silice slin pod paží se pne.

07. 11. 2009
19
19
2816
MIMO

Konce

Pěnila se voda u mých úst, ocelové ráno požehnalo horoucím tepnám.
Kroky vnaťovém kouři se vytrácely jako ovoce nakažené hnilobou.
Oči upadaly samy do spánku-tělo se toulalo po polích.
A někde mezi vlásky pletlo babí léto vrkoče a vzdorovalo trnům.

30. 09. 2009
7
7
2021
Jen tak pro radost

Syrová

Osázím Ti víčka tulipány zDelft,
do koutků očí zasadím cibulky…
…třikrát denně je pak stačí zalít.
Na zrcadlo Ti udělám vitráž zNarcisů,

09. 08. 2009
9
9
1799
MIMO

Bouře

Tamtamy kapek rezonují znaky slov.
Písmena vokapech nechávají inkoustové stopy.
Asfaltová cesta zdá se být černou stužkou řeky jako linka pod okem.
Staví se potopa zcihliček mračných slz, bublají kanály, na třešni se zpěvem dáví kos.

09. 08. 2009
8
11
2078
MIMO

Křížek na čelo

Myslím, že mdloba je jen prahem smrti. A sen je něco jako trénink.
Brodím se hustým térem nevědomí.
Jako náraz, náhle tuhnou stavy kolem, jako mrznoucí kapalina.

22. 06. 2009
12
12
2856
MIMO

Tíha srdce

Upadlo mi vjednu chvíli srdce,
olověné závaží padlo do hlubin vláken měkkých vnitřností.
Gravitace svýma dlouhýma rukama tahá dolů a dolů.
Kůže se napíná, králičí kožka na dveřích kůlny plné dřeva a myší.

15. 06. 2009
10
12
2933
MIMO

Výprodej

Ostří měsíce mi hloubí ve sklivci díru-ostatky jak po moučném červu. Stigmata na dlaních nejdou smýt ani solvinou. Z hlavy každému znás sundávám po trnu a každý spořadovým číslem řadím do velkoobchodního relikviáře.
Od zítřka bude výprodej.

27. 04. 2009
8
11
2249
MIMO

Záplava

Záplava- - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - - -

26. 04. 2009
4
8
2749
MIMO

16.4.2009

Srdce mi osciluje jarem.
Tětiva vibruje po výstřelu.
Měsíc zase hloubí vduši díru-pro samotu.
Satieho prsty mi tu stále hrají.

16. 04. 2009
2
3
2184
MIMO

/////////\\\\\\\\\\

…………………………. //////////////\\\\\\\\\\\\\\\………………………….
Rákos se kymácí ve větru.
Ječmenné klasy kynou jako kyvadlo nad jámou.

22. 03. 2009
10
9
1808
MIMO

Máme ještě naději?

Propálím ti dlaň svými slzami. Solí budou leptat tvoji kůži. Máme ještě naději.
Kosti ti jak krápníky prosvítají, obmotané žíly tepou slastně životem, ale kde jsme se navzájem poztráceli.

03. 02. 2009
7
5
1848
MIMO

Rozumíš?

Lokty se bořím do tofu, vím, předstírat požitek je lež největší.
Včerných kadeřích tvých šustí lístky habru. Co teprve ta vůně.
Struny mám provlečené obočím a rty, jazykem pak brousím tón.

25. 01. 2009
10
19
2457
MIMO

V povětří

Je nutné vymanit se ze svěrací kazajky osudu pro blázny, kteří si staví hrady zpísku a karet. Přilepíme jazyky na rozpálená skla, rozmrznou nám hlasy vhrdle a soudnost nadobro uletí. Všechny klouby vyvrátíme a údy otočíme proti směru. Vzduch do plic nabereme a už ho nevydechneme.

27. 12. 2008
8
12
2979
MIMO

Zbavíme se stínu

Stínu se zbavíme, jen když zhasneme. A pak na sebe necháme po kapkách stékat vlastní vinu, na hlavu jako popel se sype odkudsi ztemného stropu podvědomí. Vté tiché zpovědi vlastnímu já si pak uvědomíme, že rádi ubližujeme a rádi býváme zraňováni. Zvrácenost našich snů svýčitkami nepočítá… a tak pořád dokola, až se nám zatočí hlava, namířená proti zdi.

29. 11. 2008
5
9
1931
MIMO

Duch doby

Každý den vidíme duchy lidí, co už nežijou svým vlastním životem, ale životem, kterej našli schoulenej vnákupním košíku. Navlíkli si ho na tělo jako plastikovej sáček, zatavili se do představy o něčem lepším. Lidi – dýchaj záhrobní vzduch televizního předpeklí. Do žíly si pouštěj miliony nadějí.

26. 11. 2008
4
8
2026
Miniatury, hříčky

Waiting for Connection

WAITING FOR CONNECTION
Ve středu města čekám už několik hodin. Pozoruju lidi a ty stále nepřicházíš. Kolem mne je klid, usmíření a vyrovnanost. Jen tiše sedím a dívám se kolem, je to městská meditace, vhektickém bodu.

23. 11. 2008
4
8
1953
Povídky

Meziprostor

Paprsky řežou mlhu, která jako molitan obaluje kraj a pohlcuje to ticho podpatků. Dunivé ticho. Jizva se mi táhne od lopatky až nad kotník, kde kdysi šlachu polechtala. A všechno je tak tísnivě bez citu.

26. 10. 2008
5
13
2694
MIMO

Nad hladinou

Jsem těsně nad hladinou svýho zrcadla, dívám se dolů a vidím… .
Je težký dýchat vmlze, která hltá zvuky a vozvěnách odráží jen duté ticho. Liju si olovo na spánky. Kovám si tak vlastní hřeby do tváře, aby mi někdo odpustil.

18. 10. 2008
4
3
1790
MIMO

Před spaním

Těsně pod hladinou dotýkáme se malíčky zrcadla. Závrať se dělá ztoho času, který proudí mezi prsty na nohách. Malé zločiny nám bývají prominuty a ty velké schováváme za závěsem zetlelých vzpomínek. Svědomí se trochu děsí odhalení své nahoty a přikrývá se tím závěsem, co padá při každém doteku, jako popel se snáší na hlavy.

04. 09. 2008
5
12
2415
Miniatury, hříčky

Kdy konečně otevřou

Pracující těžce a bez dechu nacházející kamenné úlomky vpoli. Vhlíně svědí prsty. Vduši zase kyslík schází. Ve spáncích žilky zbělma problikávají.

05. 08. 2008
9
12
2850
MIMO

Běloba kaolínu

Provaz jak tětiva. Hlasivky se dovolávají pomoci. Na kost jsme to všechno obřezali, že nezbylo nám nic. Uškrtit roupy na jehlici studu.

22. 07. 2008
7
9
2487
Ostatní nezařaditelné

Kolik

Kolik kolik hodin let staletí a hvězd v náručí minulosti vzplanulo v dáli, která blízko je za závěsem snů, krouží jako posel dnů, jako sup nad krchovem, kolik kolik lží přes prahy domů vešlo, kolik sýpajicích matek syny proklelo, kolik let kolik jen let proměníme v to, co dřív ve zmar za mříží sklepního osudu, co v talíři vidí jen krev se žlučí smíchanou. Kolik kolik místa v srdci dentista nosí, kolik lkajících vdovců na dlažbě zarostlé travou, kolik křivých nosů proti slunci ohrnuje krk, kolik kolik kolik kolik kolik kolik o nás ví, a kolik my víme.
Nepovíme, vědění schované za potměšilým úsměvem, kolik piv dnes do bažiny buněčiny rozbředlé spadne.
Kolik vody ústy proplulo na korábu s modrou vlajkou osudu.

20. 06. 2008
15
23
3174
Ostatní nezařaditelné

Bude pršet

Knoty místo provazu kolem krku utahuju.
Pevně, pořádně a stále není dost.
Ohně už nerozsvěcím, vosk utekl do všech stran.
Bude pršet, říkala babička

11. 06. 2008
10
16
2663
MIMO

Plno žalu

Plno žalu ve mně, ale ten žal je jen Tvůj. Vím, že trpíš někde na hraně svých sil. Nikdy nevím jestli si to Ty, s kým mluvím. Plno žalu v slzách mých, které jsou na dlaních.

11. 06. 2008
8
14
2602
MIMO

Dál bude odvíjet se den

Dál odvíjet se bude den za dnem jako zadrhávající se jehlice nad vinylovou deskou. Tam a před soumrakem zpět, tam a před soumrakem zpět, tam…a strom je plný holých vět(ví).
Burácí příval mrtvých cvrčků na okenní římse. Burácí potok pod nátlakem vody zbarvené znamením.

09. 06. 2008
3
3
2610
MIMO

Znovu se ztrácí kontrola

Mé srdce hyne nad mučivou plání Tvé lásky.
Otisky Tvých prstů už modrají na mé kůži.
Odešel jsi dřív než začalo svítat, nechal si
tady jen svůj stín pod postelí a moji zraněnou duši.

08. 06. 2008
5
19
3295
Volné verše

Doznání Tobě

Chci vyrvat Tvoje srdce a uložit ho do hrudi ktomu svému, aby spolu navždycky by(i)li.
Po pěšině polibků chci stoupat na Tvou šíji.
Každou zTvých jizev chci obtisknout do své kůže.
Každým Tvým pohledem si chci vytapetovat zdi.

07. 06. 2008
7
9
2083
Volné verše

Je těžké říct...cokoliv

Snídávám poezii, zapíjím ji jen tak vodou, ale vústech stejně sucho mám.
Na to pár bílých prášků polykám a stavím se do zástupu, v řadě do pekla.
Nemá cenu předbíhat, nemá cenu mluvit, když stejně je těžké říct…cokoliv.
Zase se setmělo a vkorunách šumí šedivé moře, avšak racci vkosy se proměnili.

03. 06. 2008
6
10
2384
Volné verše

Ukolébavka

Po špičkách přicházím na bláznivé nápady večera, za svitu modrého měsíce, který je duší slunce. Listy se pomalu klátí ve vánku, u zdi zbylo jen pár červánků. A já Ti je nasbírám do dlaní. Kapkami vosku vyznačím nám cestu nočním lesem, abychom se mohli ráno po kolenou vracet.

23. 05. 2008
8
13
3071
Miniatury, hříčky

Možná znovu

Za každou jizvu, kterou máš na těle, Tě toužím obejmout. Za každou jizvu, co ukrýváš na duši, Tě toužím políbit. Za slzy, kterými si kropil zahradu, Tě toužím do dna pochopit. Do dna a pak se zase zvednout.

16. 04. 2008
9
16
3255
Volné verše

Odhalení

Třesouc se v podzimním odhaleníse slzami v ústech říkat, co je a není. Tak tiše a beze stopve sněhu, který se rozpustil. Tak tiše jako vidět nevěru a bolest té tísně (někde) v břiše. .

14. 04. 2008
22
25
2878
Volné verše

Nahota

Nahota je jako sirup.
Občas se nesnesitelně lepí,
jindy zas je vobrysech jako jantar proti slunci.
Mám jí ráda, je všude kolem.

14. 03. 2008
10
17
3450
Volné verše

Srdce


Vytrhnout ho zhrudi jako plevel vzáhoně. Se všemi vlásečnicemi, se všemi vzpomínkami na tělo. Vyrvat ho zjeskyně, kde ho halí jen lži. A pak co.

22. 02. 2008
9
15
3263
Miniatury, hříčky

Poprava

Dnes naposled andělé sepjali křídla, se zavázanýma očima je totiž před popravčí četou začli střílet, jeden padal k druhému, do krvavé louže s peřím. Do srdce přímo mířily ty střely, do duše mířily jedovaté myšlenky střelců. Dnes naposled padal sníh, naposled nebem táhli andělé.

06. 02. 2008
7
9
2405
Volné verše

Probuzení

Skočím do prostoru vzducholodí, rukama zamávám a vdálce provazu se zachytnu, nad hlavou úctyhodný oblouk barevných her. Usmívám se pořád dál a dál jen nevím proč, snad za blázna mě pokládají, ale to je dávno známá věc. Dotykem hvězdného paprsku prolomí se škraloup na mých očích. Probudím se a potom pokání, zlehka jen pár kroků do krypty všednosti a zase zpět, před tím tam.

01. 02. 2008
6
7
2358
Volné verše

Pouto deště a mlhy

Mezi deštěm a mlhou. poutoa zase kapky padají na hlavu. Když se zase potácíme z rána,točí se zem a hrouda bláta lepí. Já pak půjdu ven, navštívím někoho.

12. 01. 2008
4
4
2508
Volné verše

Můžu říct

Můžu říct, že Tě budu milovat na věky, je to má pravda a Ty jí věřit nemusíš.
Můžu udělat mnoho chyb, za které mi svědomí nedovolí spát, můžu a taky nemusím.
Někdy se možná ráno probudím a Ty už tu nebudeš, pak možná mi tichá prázdnota vyčte mé pochybné kroky.
A až jednou ráno pochopím, že Ty už se nikdy nevrátíš, už na věky Tě budu milovat, bude to má pravda a Ty jí věřit nemusíš.

07. 12. 2007
4
4
2477
Volné verše

Žízeň do ticha

Už utichá má žízeň do ticha
a hlava brousí kosu ke sklizni
na oknech kapky místo krystalů
a ve výtahu se zasekly dva lidé

07. 12. 2007
9
12
2987
Volné verše

Vzpomínka na balónek

Bolí, bolí hlava jako porcelán-tříští papírový obraz minulého létaNoha v obvazech svědí jizvou Tvých vzpomínek na ukradený balónekS nafouklou kyticí ke dveřím spalovny mířím, poklonit se Utřu slzu slin na vlasech Tvého králíčka a sklopím zrcádko, ale jen na krátko. než sníh zase začne tát.

07. 12. 2007
6
10
2353
Volné verše

Nechtěný dopis

Struny se potrhaly mezi námi, a propast už jak příkop za domem. Bolí odřený loket a v kapse pár sirek do zvonků. Dopis se starou známkou zahodíša o půlnoci někdy se probudíš v úděsu svých napsaných slov. Potůček potu poputuje ke dveřím a zastaví ranní výběrčí těch železných úschoven myšlenek.

07. 12. 2007
18
16
3293
Jen tak pro radost

Rány

Rány, které jsou rozryté pluhem bolesti, musíme otupit. Vočích se často lesknou slzy, ale vždycky je zpět vezmeme do duše. Kdo zapomene vzdá se tak svého práva na očistu vutrpení. Kolem srdce bolí místa, která jsme si sami vymysleli.

30. 11. 2007
6
7
2638
Ostatní nezařaditelné

Teskně

Vtvých dlaních jsem mrtvá, ale bez nich je tu jen prázdnota.
Život jen na chvíli a tvé dlaně na věčnost.
Vzpomínky se vytratí shvězdným prachem.
Stačí jen sfouknout znártů a pár kroků do propasti…

29. 11. 2007
8
12
3377
Volné verše

Tak jako Edgar ve své nicotnosti

Kolo, to které kdysi bývalo štěstěny, nyní na skřipec mne natahuje.
Hlava v oblacích se sněhem taje.
Rozervané oči mé, hledí do střepů.
Kousek sklivce v dlani zahřeji a hodím ho krkavcům.

27. 11. 2007
8
13
2825
Volné verše
Nahoru