Můj písmácký autor
umístění původního díla je zde
Autor roztomilých povídek a vyprávění
Romanticky zasazených do nádherného
Kouzelného prostředí moravského venkova
Rok
Rok s rokem se sešel
s létem již dohrál ten
kdo chtěl být s tebou
svůj náročný boj
Jarmilo
ať bylo jak bylo
má milá Jarmilo
s tebou se mi to
pokaždé líbilo.
Nervi
orvi mě o vodu
orvi mě o lásku
orvi mě o chleba
je to pryč
Návrat do dětství
Když mi byli asi tak tři roky miloval jsem tři kouřící věci.
Komíny z nedalekých skláren, továren na výrobu porcelánu, povrchových dolů a šachet.
V údolí supící parní lokomotivy táhnoucí, těžké a dlouhé vlaky, vlaky těhotné hnědým, nekvalitním uhlím, směřujícím do chřtánu kotlů, srdcí energetických zdrojů.
Protisměrně jedoucí osobní a rychlíkové soupravy, vagóny třetích tříd s nástupní plošinou z boku, krytými převislou střechou, plnými začouzených dělníků jedoucích za svou každodenní obživou.
Letní déšť
Déšť, letní déšť omývá tvoji tvář znavenou z dlouhých cest zbytečných zoufalých. ref. Ty však musíš jít dál musíš dál Svojí cestou snů cestou snů Zabraň větru aby vál do tvých dnů.
Víte že...
po nocích bloumámztracený a sámv kruhu svých blízkýchv hlavě hlavolamzda jsem tak zbolenzdrcen samotoua já jen dělámbotu za botou.
dlaždič
vzletnými slovy dláždím zemi po které kráčíš den co den poznáš mě lásko mezi všemi mám sen ať po ní spolu jdem.
Slepec
Déšť se tříští v oknech mých vzlykání mých očí zoufalých. Tiše běžím vzhůru k oblakům samota jenž mě tíží usínám. Jako kámen, jako kámen letím dolů z výšky k vám slepé oči mám já je slepé mám a tma můj hříšný ráj.
Hledač
Celou noc jsem nespalz rozervaných skalna úbočích bílý sníha za potu noční zářez ďáblových paží jsem jej rvaldoloval jsem měsícMÁM HOpro tebe. má láskoje nádherný. úplněk se opřelo fazetu v bílém kovupůjdu trochu ráno spáta zítra budu kutat znovu.
Ještě je brzy
Už zase vstávášdřív než mya za okny je naplivánopřitul se blížvrať trochu tmypak rád ti řeknu:dobré ráno.
Realita
Co po básníchkdyž chce se jísta spáta býta není kde bynezbudenež si rozestlata kafe vařit někde v nebi.
Závislost
Hádky jsou na denním pořádkupísmák má na tom velkou vinuchci prožítmilostnou pohádkuale ta moje ne a nečte si tukaždou volovinu.
Průzračně
O čem všem dneskadá se říctže průzračné jevoda v zemiukrytá mezi těly skaločiv nichž jsem se nehledala přesto jsem se našelcelýkamenypro které jsme smělijít spoluaby svedly násspolečnou cestoupokračovatcitco bych chtěljen v tobě schovatsrdcev němž není po hříchustopydnes chci ti potichuaž nadosmrti opakovatže zasypu tě démantamav mířejiž dovolíšty sama.
Vztah
Největší ze všechdosavadních vztahůmám k toběco jsem obdarovaltě prstýnkemkdyž jmění schovalsvé pečlivě v němdo platinymiluje víc těněkdo jiný.
Odpustek
Miláčkujen co skončím túrušňůru té drti přivezu tico mate smyslymysl drtíbude ti slušetkolem šíjevíšna tretky mě neužije.
Nechci
Denně se zříkámtvojí vášněabys mě láskonezabilaje v tobě sílaco ji neznámmůj seznam jmen jsi završilaženco jsem ještě toužil mítjsi sopkanoc co noc tak činnáa každou jináaž mi zdá semně samémuže podobáš sevíc nalej vínarozvazujejazykychci ti ještě tolik říctvzpomínky vzkřísitdát je toběuložit v tebe sebe sámjak dlouho jsem těláskohledalmám teď být šťastnýže tě mám.
Hluboko
Z dávných dobkdy tajné sílykontinenty trhajícískálytvrdou zemije pověst snadže jenom ďábel smělv pekelné výhni státa bolest z žáruplakat pod kopytaji ztvrdlounajdujakkoli hlubokoje skrytádvě jeho slzyvíc už nicobjevíš v párunových náušnic.
Kódovaná
Pod kůžichci ti čip nainstalovata vědět o všech tvých krocíchříkám tiříkáš mijsme to dva cvoci.
Čas
Spoutal jsem těna zápěstív jedenácti kamenechodrážíš se ve dne v nociaž to světlo bere dech.
Démonovy oči
Já jsem je viděls prvním zamžikánímkdyž srdce lampy prozradilo jasmarně se bránímbělavému světluztratil jsem paměťzasa ještězřejmě několikrát ztratímpokaždékdyž se zblízka zadívámvždycky jsem platiltaké dneska platímjen ne tím všímčím běžně platívámdémanty čiréprozrazují rádyjak dobře je jim v kroužcích na rukoutak si ho vezmimám ho tadybuď jeho ryzostnaší zárukou.
Démonovy slzy
Stvořitel dal ti je do vínkurozsvítil jimi tvé očijá hrst těch jiskřivých kamínkůokolo šíje tvé stočím.
Hradlo
Zase je neděleden kdy perusvé osobní prádlošňůru dámna kliku od oknaa druhý konec kam. bodlo by hradlo.
Hádanka
Od dětství užmě zajímalo uhlíod něho krok jenzbývá k uhlíkudneska mě berecoby kámen drahýnevyzpytatelné dráhymysli básníků.
Víš...
Já jsem tě nikdy nehledala nevím kdonám zkřížil naše cestyprostě jsem kráčel za hlasemkdyž promluvila´sz rozepnuté vesty chci ti teď říctmi málem vyskočilosrdcea najednou jsem přemýšleljaké by to bylomít tě plné rucea plná ústazaplnit tě celoujó boží mlýnyustavičně melouaž semelou násnebraňme se tomuvezmi si dary ušetřil jsem ti jekdyž z předešlého životami zbylysíly. na tebe.
Pražce
Smrděly po naftěa umazaly botusnadno se uklouzlo po olejové skvrnědneskaty z betonuuž žádná romantikapohlédneš na obzora skončíš nejdál v Brně.
Troleje
Prodloužené paže chlapůsápají se po zdrojipo aktu dost hlučně chrápuv mládeneckém pokoji.
Výměny
Necestou a cestou takykam se dívášvšude vlakyna výměnách zamrazí- srazí se či nesrazí.
Čuba
Hoď tam čubukamaráde. nedala mizhola nicpříští turnus beru hákemna výměnách do Teplic.
Blue army
Na mou věrujsou nás šikyale ženská nejvíc výrákdyž se zjeví mašinfíra.
Koleje
Zpravidla jsou to rovnoběžkyjen když jde o nohy mojí milégeometrie narážíale to svůdné nádraží.