Vyhnálovský déšť
Déšť padá do lesů a sráží žluté listí,
i v sadu každý strom se stává průhledným.
Skrz větve vidíš však jen času do čelistí :
čerň, zástup kostlivců a za ním sivý dým.
Vyhnálovská tma
Třpyt světel velkoměst již nikdy neuvidím,
až bude noční vlak k nim z temnot přijíždět,
již nespolkne mne dav a v dravé řece z lidí
se rázem neztratím. - Již nedobudu svět .
Li Čhing - čao : Větvička z rozkvetlé švestky
Z OŠATKY PRODAVAČE KVĚTŮ
Z ošatky prodavače květů
vybírám jarní ratolest
sotva v rozpuku,
Srpnové ráno
V půlměsíci hor - či snu se zdály . -
nad proudem se chýlí rybář nenadálý
obrys jen a bílý v spoustách rybařící
Nemá - li či má - li ryba mu co říci .
Já - Mandelštam
Já - Mandelštam
Mráz třísní jíním ocel zrezlých lodí
co v petěrburském doku zimují
a kolem kdosi molem sem tam chodí
Zátiší s berlami
2. 7. 2020
Šum připomíná vlny oceánu .
Je červenec a prší do jahod
Má mysl hledá v čase pevný bod
Romance II
Nad řekou mlha v ní pár kaněk žluti
ze sáněk s trojkou ozývá se smích.
Sankt Petěrburg a lucerny v té čtvrti
kde pozdě k ránu začal padat sníh
Romance
Sníh padá tiše do zamčených dvorů
Až zítra ho z nich někdo odklidí
I lidské duše jsou dnes na závoru
a snad jen básník vidí do lidí
Vězeň
Déšť bubnuje do obrácené vany
jak tympány by liják rozezněl
Dál voda padá na plech zinkovaný
a kdosi dávno doma už být měl
Skoč si, babi
( Skoč si, babi )
Domov důchodců -
Na dlažbě dětskou rukou
křídový panák
Rychlíkové blues
Rychlíkové blues
Déšt' rozmazává světla v oknech vlaku
At' čert už vezme tohle nádraží
ten pivní odér ty špekáčky v láku
Tea party II
Tea party II
Hovory uprostřed porcelánu
si nezadají křehkostí
s čajovou soupravou z Číny
Muškát
Muškát
Vítr lomcuje suchým stvolem
břečt'anolistého muškátu
někdejší ozdobou
Nakreslené jaro
Kresbičky křídou -
Před školkou zatím kvete
aspoň silnice
Kresbičky křídou -
Konstelace
Skončil ohňostroj -
Na tichém nebi zbyly
nudné stálice
Nádraží Vyhnálov - sever
Nádraží Vyhnálov - sever
Za odlivu světla
něžný déšt' svléká hájek lip
až po vnitřnosti jmelí
Klipy z Vyhnálova
Vyhnálov - neděle ráno
Ponuré bezvětří listopadu
kdy váhavý dým
se slévá nad vesnicí
Černé na bílém
Mlha nad sněhem -
V širém poli vidím jen
od vrány k vráně
Nostalgie
Nostalgie
Vlaštovčí září.
V sklizených polích
se zmítá nad ornicí
Billboard
Další neděle
Další ráno
kdy světlo vniká mezi čtyři zdi
tak nějak po špičkách
Továrna III
Továrna III
Tovární dvůr je tovární dvůr
a žádné nádvoří
pohádkového zámku
Pamětník
Jak restaurátor
se snažíš odstranit nepatřičné
přemalby
a pod nánosy balastu
Zlatá padesátá
Vpřed k zářným zítřkům
Do nových pražců vsakuje se olej.
Dav," horké párky. ", prodavačův křik,
na drátě kavky, prohýbá se trolej
Poslední noc doma
Ve vyklizeném bytě
karimatka a spacák.
Poslední nocleh doma.
Parkety bez koberců
U řeky
Po břehu říčky kdosi šel,
déšť z oblohy se snášel,
proud listí kamsi odnášel,
splav zpíval v šeru plaše.
Ocúnové blues
Siesta
Mezi padajícími listy
kličkuje motýl.
Neslyšná křídla
Zprávy
V přesýpacích hodinách
ubývá černý písek.
Skrz prázdné sklo
už vidíš čárový kód
Svědomí
Noc, medvídkové, panenky a můry.
U stolku sedí hračky na židlích,
mdle září hvězdy z větví prořídlých
a pozorují "garden party" zhůry.
Směr Vyhnálov
Nádraží v kopcích
jsou daleko od sebe,
vlak spěchá pomalu
a v podzimním přítmí
Před odletem
Alejí lip dnes nosí vdovy
pugéty aster na hřbitov.
Jsou mrtví šťastní. Možná. Kdoví,
zda je pro ně vše odbyto.
Plachta
Mezičas
( Pozdě k ránu )
Město už bez žárovek
a ještě ne v slunci.
Já - archaik
Vím - básníkem jsem pro nikoho nebyl.
Boj o vavříny dávno jsem už vzdal.
Snít přestal jsem o literárním nebi,
leč poezii přesto píšu dál.
Rozluka
Zpustlý dům oněměl po našem rozchodu.
Neslyším kroky, jak stoupají do schodů,
kliky se nedotknou prsty, co pohladí.
Mráz kreslí na okno stříbrné kapradí.
Kapky na okenním skle
Až vstanou, budou rozespalí,
ti, kteří psali do noci.
Včerejší básně možná spálí,
napíšou nové s pomocí
Krvák
Sklapla jsem knihu -
Komár. V cizím příběhu
náhle moje krev
Dvakrát kuličky
Kluci utekli -
Do důlku s kuličkami
padají kroupy
V důlku po bouřce
Temné svítání
Jen katastrofy.
Vypnu zprávy a zvenčí
krákot havranů
Lunapark ve svitu luny
Skřípot celou noc -
Na houpačkách bez dětí
se houpá vítr
Bez lidí
Zbořené domy,
kříže stojí rovně dál -
Kraj patří mrtvým
I do vsí v troskách
Velký bratr
Začalo pršet
V pouličních kamerách
jenom deštníky.
Přenosy z ulic.
Opadávání
V dubnovém větru
sníh a okvětní plátky,
které netají
Studené jaro -
Čerstvé zprávy
Klepny na rohu -
V mrazu jim stoupají z úst
oblaka páry
Zas na čekané.
Zimní sakury
Poupata sakur -
Naučím se psát haiku
dřív než rozkvetou.
Včera už jaro,
Vyhnálovský ranní splín
Ves probouzí se dlouho před svítáním.
Tma teprv řídne. První kohout zpívá.
Dál nízké nebe s hřebeny hor splývá,
i do kopců už dorazilo tání.
A zase jednou strašáci
Strašák a čápi -
Kdo vydrží stát déle
na jedné noze.
( Přírodní výběr )
Světýlka ve tmě
Oheň dohořel
Místo červených jisker
zeleň světlušek
Zafoukal vítr -
Za zenitem II
Jiná doba
Časy se mění:
nejprve barokní
sochy a lípy,
Já - emeritní kouč
Kdejaký nesmělý
začínající básník
mi kdysi strkával pod nos
zpocenou ruku s demosbírkou,
Underground
Jsem přibit k putice a šenku.
Vše jedno je. Jsem opilý.
S mým štěstím letí do mlh venku
koně, kteří se splašili.
Sonet Rainerovi
A byla téměř dívkou, v závoji
průzračně jarním, přišla plná jasu
za souznějící slasti strun a hlasu,
že si v mém sluchu lůžko přistrojí.
Tma před svítáním
V tmách k ránu míří luna nad propast.
Je unavená. Nebojí se pádu.
V tmách k ránu - kalných - ponurých jak v Hádu
pár beránků se chystá šero spást.
Sonety z výprodeje
Rokoko
Dým halí záhon nerozvitých růží,
ty pupeny, co jíním stříbří mráz,
cár zimní mlhy, za ní příkrý sráz,
Vyhnálovský Silvestr
Noc - díra v mraku - hvězda, co se chvěje
a ojíněné jmelí ve větru.
Třpyt sype se z něj líně do závěje,
já na zápraží stojím ve svetru
Lodníci
˙+ + +
Když náhlý průvan sfoukne svíci
a básník neví, co dál říci,
vlaštovkou zkouší rozsvítit.
Pianino
Dům podobá se výškou věži.
Schody jsou úzké, samý zlom,
siláci po nich vlečou stěží
piáno jako na věž zvon.
Rolničky II
Rolničky II
Rolničky daktylů zvoní jak v kostele
oltářní zvonečky v kadidle mší.
Obláček vločkami cestičky zastele,
Senrjú 1 - 3 /12/20
Tramvaj ve špičce -
Blond dredy nabízejí
místo šedinám
Honem pod stříšku .
Pastva pro oči
Vzducholoď nad městem
je vzácnější host,
než třeba srnka,
která tu spásá
Vyhnálovské On the Road
Podzimní slunce nad obzorem
zapadá jen co vysvitlo,
psí štěkot souzní s vranním chórem,
pár tuláků se vyskytlo
Rolničky
Tulák most vykročil do mlhy
železnou botou
a betonoví hadi estakád
vesele škrtí předměstí.
Tančící bůh
Ve vzduchu zmrzla gesta mimů,
na jevištích si hoví prach,
král Covid nám vzal pantomimu
a bájný pták Pcheng křídly mách,
Li Čching - čao : Nebeský vítr
V M L Ž N É M R O Z B Ř E S K U.
Vmlžném rozbřesku po nebi plynou
vlny oblaků.
Na hvězdné řece tančí na tisíc
Haiku 14 - 16/11/20
Penumbře
Mlha se zvedá.
Pod opadaným listím
zmizel dětský hrob.
Vyhnálovská tma II
Žeh bílý světla v lampě mé duše jsi stáh,
že v agonii rudé krvácí do šera.
Pod zvlhlými klenbami dní jdu v myšlenkách
jak chodbami opuštěného kláštera,
Mariánský sloup
13. 11. 2020
Z veřejných prostranství se náhle ztratí svatí
a když se vrátí zpět, jsou mladší o sto let.
Kam zmizel černý prach .
Haiku 11 - 13/11/20
Zapomenutí. -
Chceš vědět, kdo tu leží .
Odtrhej břečťan.
Podzimní slunce.
Hráč
Na starém pianě, v kovových strunách spících,
jak z rozvlněných harf jsem slyšel rytmů spád,
jenž slznou rosou tónů mdlých a žalujících
se věšel na strun jemně vibrující drát.
Čtenář Tajemných dálek
12. 11. 2020
Do mlhy nad hroby se žluté listí snáší
na trsy všesvatek a dušičkové věnce
a první havrani už hrdličky zas plaší.
Haiku 5 - 6 /11/20
Fouká to, fouká .
Jenom poutník se sklání
opačným směrem.
Prázdné haluze. -
Haiku 2 - 4 /11/20
Klidná hladina -
V korunách vrb a olší
kvetou lekníny
Rybník v bezvětří -
Senrjú 4 - 6 /11/20
Nedělní ráno. -
Před kostelem hejno ryb,
mokré kapoty.
Obec Turzovka. -
Li Čching - čao : V prázdném pokoji
N A L Ů Ž K U Z R Á K O S U .
Na lůžku z rákosu, za chladným hedvábím
růžové jitro
zlehka mě probouzí.
Senrjú 1 - 3 /11/20
Říjnové slunce -
Slunečnice už mají
zdřevěnělý krk
Za plotem psisko
Sdílení
Sdílení
V deníku
jak v zaprášeném zrcadle
hledáš svou někdejší tvář
Haiku 1/11/20
Ruina hradu -
Z okna do kraje shlíží
vězněný měsíc
varianta II :
Li Čching - čao : Vodní hodiny
P O D J A S N Ý M N E B E M
Pod jasným nebem
uprostřed podzimu
krouží mé smutné myšlenky.
Pompeje
Co bys dělal, kdyby ti zbývalo vzduchu jen na pět minut .
Schovával by ses, nebo bys běžel jako o život .
Nebo bys tady stál a trávil čas se mnou .
Kdybychom už měli jen pět minut vzduchu,
Little Rose
Ne, nelíbíš se mi,
jen jsem si myslela,
že jsi dost v klidu,
abys do toho šel
True blue
And I´m still so blue
True blue, true blue, hey,
true blue
Billie Eilish - True blue
Li Čching - čao : Podvečer
P O D V E Č E R
Podvečer. Svěží závany
větru a deště
smývají stopy žárného dne.
Naivní malíř
Naivní malíř
Podbízíš se
kvetoucí jabloní
kreslenou pečlivě
Umělec
Umělec
Vzpomínky čisté jako sníh
a pak ten dopis . Slůvka - saze.
Když jiný příběh vyčteš z nich,
Li Čching - čao : Vítr nad jezerem
NAD JEZEREM ZVEDL SE VÍTR
Nad jezerem zvedl se vítr,
až k obzoru čeří
vějíře drobných vln.
Haiku 9/20
Vystěhováno.
Zdi bez obrazů, jenom
úplněk v okně.
Východ z nádraží. -
Li Čching - čao : Vetřelec
ZDVIHÁ SE Z HOUPAČKY
Zdvihá se z houpačky
a zemdleně spouští
své hebké paže.
Dvě čínská čtyřverší
Jdu domů sám
U vína necítíš, že už se připozdilo.
Strom opadává z květů, posněžil mi šat.
Vracím se opilý. Pod lunou bílo, bílo.
Já - Bukowski
já - Bukowski
bojovat každou minutu
o slova která zběsile prýští
z nezatažených kohoutků
Li Po - Z hospody v Ťin - lingu se nechce domů
Rozloučení v hospodě v Ťin - lingu
Kvetoucí vrby vítr povívá.
Až v pospodě to voní. Dívka z Wu
nalévá víno, srdce okřívá,
Svět krásných madon
Plastové madony za výlohou
ty bez Ježíšků
upírají své snivé
nehybné oči
Stařec Bukowski II, III
stařec Bukowski II
zkárovanej
poslouchá stejnýho Brahmse
už víc jak čtyrycet let
Korida
býk, kterého táhli za oháňku,
za nic nemohl
ale měl to za sebou
a cestou dlouhým tunelem, všude samé
Nechce se domů
Rychle se smráká -
Poslední drak se vznáší
mezi hvězdami
Paroles
Na dlažbě kaváren
se vysrážela rosa
klaxony místo skřivánků
vítají nový den
Stařec Bukowski
vždycky jsem myslela
že prasák Bukowski
určitě umřel mladý
po všech těch nocích plných sexu
Vyhnálovský klid
Tam pod horama, pod vysokýma,
k nebi co zvedly své témě,
tam žije krása nevykreslená,
nevyzpívaná, nezpodobená,
Dekadent
Na ztichlé hřbitovy se chladná mlha vrací
a svící chladný třpyt se v mlze rozpíjí.
Proč mnozí básníci zas najdou inspiraci
v té scéně morbidní, vše v sobě rozbijí
Odysseus
Ztemnělá ulice
a ve dveřích žena -
Silueta bez tváře
má za zády žár
O slunečním králi
O slunečním králi
Setrvalý stav šera -
Je marné vyhánět myšlenkami
ze zahrad dešťové kapky .
Narcis po prázdninách
Modř bez rorýsů náhle oněměla,
je chladná jako mořská voda u dna.
Má slovíčka jsou vyčpělá a nudná
a postrádají půvab, který měla
Ruce
Sním o příteli klidném, rozvážném,
ne o svatbě a ústřicových hodech.
Až budem stoupat po společných schodech,
vím, kam až ano, taktéž, kam až ne.
Jacques Prévert - U květinářky
U KVĚTINÁŘKY
Muž vchází do květinářství
a vybírá si květiny
květinářka ty květiny zabalí
Na kraji lesa
Zavírání okenic
tlumí zpěv ptáků
Budeš mít pocit bezpečí
Záhada
Dveře jež kdosi pootevřel
nebo jen zapomněl přivřít
kočička která se prosmýkla dovnitř
Provaz
Provaz
Když se hodiny zastaví
uprostřed noci
ztratíš se v čase a čekáš
Vítr a kyvadlo
Severní vítr
Severní vítr nad kopule
jižního města přihnal mrak,
na řetězech se houpe drak
Proměny
Tento způsob léta
červen 2020
Mrtvý klid mokrých svítání
kdy prší na stavby
Karélie
Kraj kam nevstoupí lidská noha
jen vtančí vločky metelic.
Milosti žádné - ortely
Krajina pustá němá strohá
" Dovolená "
" Dovolená "
Mlha - postavy v bílých pláštích
já v nemocniční košili.
Do nosu odér chlóru praští
Anně A.
Anně A.
V prsou chlad a srdce zkřehlé mrazem
šla jsem přesto lehce jako dítě
Rukavičku levou navlékla jsem
Zmrzlina
Zmrzlina I
12. 5. 2020
Mží do louží a v stínu pod podloubím
si optimista koupil zmrzlinu
Koncert
Jaro už nabírá grády
a do zpěvu drozdů
vplétá dva vzrušené hlasy
soprán a bas
Na hranici tmy
Ptáci odlétli
déšť kroužkuje louže
a řeka v drátěné košili
tichá voda
Labutí píseň
Labutí píseň
Je po sezóně - vlak odjíždí plný
dav rekreantů domů odváží
i výpravčí už zmizel z nádraží
Letiště I
V manželské posteli
spí sama
Betonem letiště
prorůstá tráva
Vyhnálovské zvuky
Vlci
Vhrouží se do mlhy
krouží v ní pomalu
okolo stavení
Vyhnálovské samoty
Na samotě
Po smrti muže
se žena na samotě
začala bát stromů
Bubliny
bubliny
Uprostřed křižovatky
se objala dvě auta
a vášnivě zaklesnutá
U trati III
Dým lokomotiv odvanuly roky
jen vítr zvedá chmýří z bodláčí.
Po úzkých stezkách nikdo nekráčí
hloh s ostružiním zastaví tvé kroky
Pan Estét I
Proč píšu hůř když mám silnější vůli .
Co ještě mohou mí čtenáři chtít .
Dřív končívaly moje básně v půli
dnes daří se mi všechno dokončit
Meandry
Uplakaná jeseň jako vdova
v černých šatech soucit vyvolává
Anna Achmatovová, 1921
Meandry
Mozková příhoda
Je po hádce a její ruka
zas rovná ubrus na stole
kouř stoupá z hlavně pistole
tam v šuplíku - už chybí důkaz
Noci s Jeseninem
Už nepij směj se zůstaň veselý
Já nesnáším když k ránu začneš vzlykat
To zamkla bych se raděj do cely
a na samotu začala si zvykat
Na chatě
Den po večírku vítr na terase
zas oleandrem cloumá sem a tam
Jsem unavená nikam nechvátám
když do růžových kvítků opírá se
Žár I
Dnes večer ještě sálá žár
z uliček co se lidmi plní
vzduch nad dlažbou se lehce vlní
a nad kostelem první star
Vyhnálovský listopad
Z ořechu padá zmrzlé listí
ven za vrata i do dvora
Stop - ojíněná závora .
Psovi se kouří od čelistí
Páně Estétova rondó
Bronzové rondó
Jen sochám nechá hladkou pleť
čas který lidské tváře drtí .
Bronz posmívá se pyšně smrti
Vyhnálovský folklór
Je po dešti a pod večerním nebem
se zdvíhá pára z hor a ze sadů
I kos má zase na zpěv náladu
tak mlč má skepse - slova z úst mi neber
Zmrzlý nektar
V mátožném slunci
hledá podzimní motýl
poslední květ
snad chryzantému
Slaný akvarel
Teprve k stáru
se ticho naplní
dlouhými ozvěnami
stále hlučnějších vzpomínek
Hejno
Poutníky spící na dlaždicích
přeplněného chrámu
probouzí ranní zvon
Vyhnálovská siesta
Deštivý červen - moknou sena
tiše mrholí do jahod
V kuchyni okna orosená
horký čaj s medem přijde vhod
Večírek
Už v náladičce
si vyměňují slova
jak barevné známky
z dětských alb
Poezie odjinud
Opřený
o svůj stín na zdi
už nevrávorá
Je po dešti
Červnový liják
Konečně prší .
Lilie se uklání
dešti až k zemi
Červnový liják -
Jen hra
Jen hra
Pořád to někdo vzdává
a hned se uráží
z prázdného vlaku mává
Akustika
Opuštěný chrám -
Od klenby se odráží
křik z hnízda vrabců
Les kam dohlédnu -
Romantik
Romantik
Dnes odjíždím a nechystám se plakat
když z okna vlaku zírám na moře
Ten obzor v mlze přestal mne už lákat
Svlačec
Svlačec rozkvetl
na královské lilii -
Kdo má hezčí květ .
Zanedbaný hrob -
Jasná páka
Velká slova
Velká slova
se občas nevejdou
do malých úst
Přehrada
Ze dna přehrady slyším zvon
ačkoli lovci barokních soch
si po sté oblékli marně
sváteční neoprén
Kolemjdoucí
Je zimní ráno
ústa už dýchají na květy z ledu
tu a tam z bílého záhonu
vykoukne oko
Sonet o nudném dešti
Sonet o nudném dešti
11. 5. 2019
Den propršel pak druhý třetí
mdlý šelest kapek uspával
Na konci světa
Slunce zapadlo do jehličí
a mráček nad hřebenem
sám sebe rozčesal
v chuchvalce páry
Studený máj
V opuštěných zahradách
prší na plastové stoly
story se vrátila za zdi
Jiná souhvězdí
Ohňostroj skončil -
Jen svíčky na hřbitově
tiše svítí dál
Podzimní nebe -
Jaro ve městě
Zmatený motýl
nad městskou křižovatkou -
Do parku kudy .
Čert vem sakury .
Odkvétání
Vyhnálovský mráz
Už zas komíny .
Bílé třešně u chalup
halí hustý dým
Podzimní hřiště
Děti odešly -
Na nehybnou houpačku
usedá listí
Drobky z rohlíku -
V aleji
Hospoda zhasla -
Ve větru se kymácí
i noční alej
Vítr zesílil .
Drama
Devátá
Do oken školy
proniká víc a víc světla
vzduch voní prázdninami
Hic Rhodus hic salta
Vyhozen za městem z auta
hledá lišejník na kmenech
sever je ale všude
a bílí vlci
Black tea
Black tea
Dekadent dopsal báseň
mrtvým jazykem
Smrtihlav naráží na sklo okna
Konec příběhu ?
Víc neuvidíš .
Běžkař na konci stopy
se změnil v tečku
Hosté
Vždy přišel někdo jiný
než jsem čekala
jen se rozhlížel
těkavýma očima
Barvy noci
Ve čtvercích bílého světla
okno co okno
jiné drama
a nad hranoly z betonu
K výšinám ?
Zapomněla jsem kód
k zašifrované poezii
přesto s lanem a cepínem
sveřepě zkouším
Odkaz budoucím rytířům
Odkaz budoucím rytířům
Yanovi73
Co s rytířem jejž musí kladkostrojem
dva panošové zvedat na koně .
Dubnové stíny
Dubnové stíny
Dubnový vítr probouzí stíny
a do pavučin z větví
loví růžové sedmikrásky
Z cyklu Zavřeno
Z cyklu Zavřeno
Ten smutek zamčených vrat
kterými neprojdeme.
Skřípající kruh klepadla
Pierot
Pierot
Déšt' bez konce dnes nutí k rozjímání
a k zírání na sešeřelý sad
Stát u okna a nepohnout se ani
Kalný proud
V bitevním poli
Do promrzlého pole padá
spíše než sníh jen bílý prach
a solí úvozovou cestu
Skleněné intermezzo
18 . 3 . 2018
Skleněné intermezzo
Zvířený sníh
se topí v prázdném bazénu
Neurčité blues
Neurčité blues
Pomalu ubývá svítících oken
tma houstne v úzkých uličkách
a nehybná
Kolikrát ještě ?
19 . 3 . 2018 ráno
Březnové vločky -
Žlut' talovínů v bílé
znovu pohřbí sníh .
Průhled
Průhled
Letadla nad hejnem vran
a fialová pára.
Trhlinou v šedi
Balkon v šest ráno
Balkon v šest ráno
Zatarasené předměstím
hledají oči horu v dálce
dneska se ale nad spící řepkou
Kámen a les
Kámen a les
Zapomenuté pomníky
pohřbívá decentně les
větvemi náletů
Plesová sezóna
Plesová sezóna
Uprostřed ulice
polyká mlha chodce
dál už jen lucerny - bludičky
Balada
Balada
Šed' vln se vpíjí do hladkého písku
a rozbíjí se o čerň útesů
a vítr láme osamělou břízku
Jiřičky
Jiřičky
Nad balkóny hospicu
už krmí jiřičky
mlád'ata v hnízdech
Jiskry a vločky
Oheň skomírá -
V nočním vichru se mísí
jiskry a vločky
Temné veduty
Temné veduty
Zimní pohledy na město
připomínají linoryty
z dávné LŠU
Minuty navíc
Minuty navíc
V lednovém bufetu
dávkuje zpoždění
hosty a závany vichru
Výhybky
Výhybky
Po starých kolejích
vjíždím do nočního města
kaňonem který světélkuje
Z výšky
Z výšky
Tvůj les je plný pařezů
z kterých si přehráváš
jak z vinylových desek
Pamětník
Vrata
(Emilia Medková : Železná vrata , 1956)
Do věčně zavřených vrat
vsakují otázky
Přes park
Přes park
Žebroví větví
tu zastřešuje ticho
a chybí už jen kadidlo
Mráz
Mráz
Mrazivé bývá rozednění
na prázdné pláni Severu .
Jezero , ticho v plném znění ,
Black and white
Black and white
Fotoalbum plné stínů
utopených v šerosvitu.
Toho citu . A těch mýtů .
Vyhnálovské noty
Vyhnálovské noty
Dým z komínů se plouží zahradami
už do stínů se hrouží kontury
splín hlásky z básní zvolna rozkrádá mi
V čase mší
V čase mší
Nedělní splín
ten ucpaný odtok
ve výlevce dřezu
Muzika
Nástupní ostrov
Ačkoli neprší
v davu se množí kapucíni
s pohledem upřeným do kaluží
Inverze
Inverze
Když opilý dým
zakopává o komín
z šedého jezera
Němý film
Němý film
Střechy si osedlal dým
a cválá nedělí
Sníh zasypává jizvy
Vyhnálovské klávesy
Vyhnálovské klávesy
Jak báječné by bylo do kláves
vír emocí smět svými prsty vložit .
Ves vyběhla by rázem na náves :
Gothic
Dřív nikdo v černé krásu nehledal
a pokud ano , v tichosti to tajil ,
dnes se však z černé pravzor krásy stal
a čistou krásu za parchanta mají.
Traklovská noc
Traklovská noc
Po dávné vůni
zbyl v paměti jen chlór
a torza šeříků
Básnířky
concetto : věta umný úhoř se předvádivě kroutí
Wanda Heinrichová
Básnířky I
Poddajný svět se deformuje
Mr Hyde
Mr Hyde
Až přijdeš domů
sundáš si z tváře masku
a z prstů rukavičky
Koberec
Koberec
Poslední listy
se v letu smísí s vločkami
leč neroztají
Tsunami
Den po vichřici
30. 10. 2017
Pomalé káně
kreslí své ospalé
Zrnitý obraz
Něco si přej
Nebe je netečné
když dole padají stromy
Vichřice hvězdani nehne
Pracující den
Vernisáž
Do mlhy krvácí
neviditelný semafor
na zmoklé koleje odnikud nikam
Letní divadlo
Letní divadlo
(Jeviště II)
Už pouze mlhu spatříš na jevišti
když v okolí se drolí kulisy
Továrna IV
Továrna IV
Továrně vládne prach
když průvan - poslední úderník
z betonu podlahy tisíckrát zvedá
Černá senrjú
Brána hřbitova -
Křižák uprostřed sítě
čeká kdo vejde
Do jámy prší -
Haiku 1 , 2
Uprostřed mostu
zmizely břehy v mlze -
Vidím jen řeku
Přes pavučinu
Podzim v Paříži
Podzim v Paříži
Sychravé zrnění
odělo modelky do kabátů
a sjednotilo tvary
Po sezóně
Po sezóně
Psi táhnou své pány
na vařené nudli
do psího počasí
Dvůr
Dvůr
Pro dark matters
( Dále básničku věnuji Blešaté zpěvačce , whispovi , Profesionálnímu básníkovi ,
Radovanovi Tvořivému , Mirosláwkovi a Elizabetě , kteří mi tak výborně rozuměli.
On the Road IV
Půloblouk mostu -
Než dojdu na druhý břeh
ztratím se v mlze
On the Road III
On the Road III
Šum větru ve větvích - to teskné vyprávění
jímž dnes tě provází tvá temná alej lip.
Zní echa nářků tvých . Zní v zimomřivém chvění
Sapfó
Sapfó
Zdendovi
Už ani zrcadlo nepoznává
odmaskovanou královnu
Vášeň a mráz
Vášeň a mráz
Po ohnivé noci
rozvěsí ráno na stromy dým
než splihlé vzpomínky stažené z kůže
Na motiv z Morgensterna
Prádlo na šňůře -
Rifle si zkouší vichr
sukni vichřice
Listopadová zátiší
maurii
Pod starou hrušní
zapomenutý žebřík
míří do mlhy
Rádio
Rádio
Román a kočka v klíně
žárovka dál se žhaví
ručičky hodin líně
Barokní soumrak
Barokní soumrak
Vzlet holubího hejna nad kopuli
když pozdní slunce pozlacuje kříž.
Hle : pohyb kopí zastavený v půli
Literární nokturno
Literární nokturno
Kolobajdovi
Bílá luna na hladině
houpe se jak vratký člun
Barokní podzim
Barokní podzim
Lhář pozdní podzim - vratký nestálý
ty kulisy hry s Mrazem na jevišti.
Dnes první dějství květy přestály
Uzda
Uzda
Nad pýrem pcháčem lebedou
modř nebi stále vládne .
Dál cesty že už nevedou
Traklovské ráno
Traklovské ráno
Chlad rána čiší z kovového nebe
a stéblo k stéblu tiše přimrzá
- Mdlé kalné slunce jako medůza
Kříž v cestě
Kříž v cestě
Darmo - šlapovi
Je málo světla - řídká mlha
dál rozmazává obrysy.
Podzimní déšt'
Podzimní déšt'
Muamarkovi
Déšt' bez konce dnes na větve se věší
a na záhony padá nadvakrát
Slunce nad obzorem
Holé stromy spí -
Za soumraku rostou dál
jen jejich stíny
Anima
Anima
Uprostřed noci
probuzen v půli snu
uvízl mezi dvěma světy
Hototogisu
CarverlsBackovi
Hřbitůvek za vsí -
Komu tady kukačko
počítáš léta .
Kukačkový čas
Kukačkový čas
Kukačkový čas
dělá z chaloupky hájovnu
snad přímo ve Schwarzwaldu
U řeky
Dernier cri II
Světlo zpoza skla
spojilo dámu s figurínou
v lesbickou dvojici
Pavučinka nadranc
aleši novákovi
Pokorný pavouk
zas souká sít´ - Jde si svou
křížovou cestou
Staccato
Rybáři
Pomlky rybářů
ve zpěvu řeky
v zrcadle nad jezem
Plechový tobogán
Lnici
Jak si tak prší
kaštánky se svléknou a
hup do okapu
Úklony
Nad lesní stezkou
pavouk uprostřed sítě -
Skloň se před křížem .
Nádražíčko v polích
Déšt' , červená - a
perón plný hlemýžd'ů .
Stihnou nastoupit .
Ruce
Ruce
Průvodčí píská
právě když začalo pršet
na všechny ty ruce
Místo kapesníčků
Vlak se rozjíždí -
Ten uvnitř i ta venku
vytáhli mobil
Šepot
okoloidúcimu
Dvůr plný mlhy -
Jen padající listí
prozradilo strom
Ironie
agátě5
Propočty
Noc plná temné energie
a pod žárovkou
Kousek za nádražím
Kousek za nádražím
Je listopad a prší na koleje
kavky ty kaňky tuši
se rozpíjejí v mlžné prázdnotě
Černobílé veduty
Veduta I
Úsporný linoryt z kontur a ploch.
Město bez barevných stromů
zježené kříži
Lekce anarchismu
Onomatokasta
Zvolna to protéká básněmi
kyne to z limuzín
neptá se to
Rozvzpomínání
Rozvzpomínání
Josephině
Z husté mlhy se vynořují
torza domů a stromů
Bod nula
Bod nula
Na ledovec ticha
se sápou holedbavé hlasy
s hospodským přízvukem
Natvrdo
Pointilismus
Jen špičkou štětce
nanášet
opatrné barvy
Jen špičkou štětce
Mé kavárenské milieu II
Kavárenská krása
mdlých dopolední pondělních
kdy děti jsou ve škole
Němý film
Etuda
Ve čtvrtém patře věžáku
nasadil kdosi Chopinem
vysokou lat'ku
A nejede to
A nejede to
Už pozdní noc
konečně prázdné tramvaje
zastávky jako vymetené
Marsyás
Marsyás
Tahací harmonika
zatáhla náměstí o sto let nazpět -
Žebrák odkudsi z Balkánu
Děvčátko na telefon
Děvčátko na telefon
Mrtvá ulice
vyústí v tůňku rynku
a stále tytéž lampy
Uprchlík
Uprchlík
Povadlá ulice schlíplého města
ten Brownův pohyb zástupů
v němž chodec - chaotik
Karkulka a les
Meandr II
Mrtvé rameno řeky
a polomrtvé vrby - stařeny
zešedivělé kočičkami
Tam u nás II - KRYCHLE
Tam u nás II
(Krychle)
Vystoupím z vláčku - vida rodná hrouda
mi kyne z bejlí rozpačitě vstříc
Sólo pro bicí
(Sólo I)
Nikde živáčka -
Pod osamělým křížem
v sklence petrklíč
Rotunda
Meandr
Milanovi Šedivému
Línější krok
meandruje s řekou -
Okolo dvanácté
Okolo dvanácté
Věže a kopule
pod korpulentní lůnou
to leporelo z temných siluet
Tam u nás
Trocha domkářské poezie pro Petra 333
Demolice
Veliký žlutý bagr
cvičí své toporné sprostocviky
S jarem
S jarem I
V bezvětří visí loutky - stromy
na skleněných nitkách
V zahradách
Noc na sídlišti
Noc na sídlišti I
V ulicích ustal ruch
duch doby ustlal si ve snech
o lepším příštím
Sabat II
Sabat II
Ve výloze léta
spíš míň než víc :
úsporné sporné nedbalky
Sudkovské variace
(Barokní divadlo)
Most za soumraku
ten stínový balet soch
v zrcadle řeky
Barevný prach
verulindě
Světlo z vitráží
proráží do tmy chrámu -
Obarvilo prach
Pouliční kamerou
Doposud ještě.
Na modrý papír
uhlem črtané mraky
černání věží před bouří
Pozdě k ránu VII
Pozdě k ránu VII
Milovníkům blues
Až pozdě k ránu hrát své černé blues
všem co se loučí co se rozcházejí
Benátská tma
Zběsilý déšt'
Noc je tak hluboká
že ani netušíš kdy začne svítat
Chceš zaspat zběsilý surový déšt'
Předjaří
Předjaří I
Lahvovou zeleň tůjí
odzátkovalo tání
Už trčí z kuželkárny zahrad
Nehybný muž a křídla
Nehybný muž a křídla
Panenský sníh
nabílo vymalovaný byt
za jedinou noc
Trosečník
Trosečník
Vzbudit se uprostřed noci
být plavcem ve vlnách
topit se v obrazech uprostřed tmy.
On the Road II
On the Road II
Sníh leží na polích a Cesta v mlhách mizí
zas Poutník míjí kříž a černé hejno vran
zas řetěz jeho stop se váže k směšné vizi
Faustův dům
Faustův dům
Prázdný dům plný tmy
po žárovkách jen třpytky střípků
a z oškubaných křídel oken
Osamělý dav
Osamělý dav
V klepetech sluchátek
rezonující hlavy
Každý z nás žije svou hudbou
On the Road I
On the Road I
Mlha si bere vše
a vrací po troškách :
kříž
Úplněk v trní
I ve vánici
se zelenají břízy -
Čížci jsou tady .
Na dětském hrobě
Lednové haiku
Lednové haiku
Pod bílým nebem bílá zem
stromy a stožáry načrtlé tuší
na drátech temné kaňky vran
Zimní žalm
Zimní žalm
Prosinec 2015
Smutná šed´ zimních nábřeží -
Vlny se tříští o prázdná mola
Co na srdci to na jazyku
Co na srdci to na jazyku
Prosinec 2015
V ponurém dešti
jsou lavičky prázdné
Kauza Bukowski
Ze života hmyzu
Ta příliš velká města
kde nikdo nikoho nenajde.
Jen samé standardní tváře
Nádražní bufet
Nádražní bufet
Odlepený roh plakátu
je zlomené křídlo
co mává už jen s námahou
Robinsonka
Garden party
V zahrádkách vany dnem vzhůru
a s nimi drny obrácené rýčem
spí v tichém souladu
Konec podzimu
Poslední barvy
Mosazné modříny
a opadaný ojíněný les -
Dřímej dál červenko
Pozdě k ránu IV
Pozdě k ránu IV
Vysoké nebe a vysoká trubka
konfety hvězd a tancovačka kdesi daleko
léto už přet´até v půli
Příliš
Narcis
Stříbrná voda v tůni zrcadla
a Narcisova tvář
bezvětří v jeho duši
Popelka
Popelka
Otevřeš skříň
a vylétnou moli
Otevřeš ústa
Dušičky
Dušičky
Jak listí ubývá
drolí se malby v drobnokresby
obrazy řídnou v rytiny
Pozdě k ránu III
Pozdě k ránu III
Zlaté a zubaté lístečky bříz
ty známky na dopisy
lepené větrem na lak aut
Říjnové akvarely
Uhasínání
Krajina z barev svlékaná
už tkaná ze stínů jen stíny
už tknutá únavou
Kde nekončí les
Kde nekončí les
Nahnilé hrušky
lámou ocůny
při každém pádu
V zámeckém sále
V zámeckém sále
Přeludní hosté.
Šum hlasů rozhostil se mezi nábytkem
a do pavučin vetkal dialogy
Hikikomori
Hikikomori
Už nevycházet z dveří svého bytu
jen brzy ráno na nákup
když všechno ještě spí
Míjení
Míjení
Muž na zápraží
župan láhev a cigareta
a poklid sešpulených úst
Panelstory
Pozdě k ránu I
Jen v pekárně se svítí
Ve tři ráno se snáší prach
na vylidněné chodníky
Holubička a vodotrysk
Mé múzeum
Nahota růží uvadlých
z květů už jenom trny
stíny jež bloudí zrcadly
Dřív než se setmí
Tenhleten způsob léta
Už tolikátý den
jen modré nebe
na pánvích horkých dní
Přeháňka
Přeháňka
Vyzutý střevíc mokne v parku
na červencovém asfaltu
Čas vylidněných básní