rekvizity

dej si kriket sleopardem
ale nech ho vyhrát (připni mu metál)
nerad žere prohru
a mohl by ti ze života udělat cirkus

09. 02. 2024
13
9
142
Volné verše

možná tu budeš věčně

bude ztebe bytost
splácaná zhlíny a krve
vržená do světa
tajemným katapultem

07. 02. 2024
9
5
166
Volné verše

Šedivý kohout (13. část)

Luboš zarputile dřepěl na gauči.
Prošla jsem dvacet třicet centimetrů od něj, musel si mě všimnout. I tak se tvářil, že ne. Abych rozptýlila veškeré pochybnosti a zároveň posílila jeho smyslové vjemy, popadla jsem tu fotku smateřskými znaménky a zamávala mu sní před nosem: „Co to má znamenat.

23. 05. 2023
9
16
185
Próza na pokračování

vymazat stíny z cihel

Výběr

chceme tu zanechat
něco víc než cihly
vyrovnané do pyramid
jako rituální oběti

23. 05. 2024
8
6
84
Volné verše

Pavouk

Probouzím se do zkurvený tmy.
Moc si toho nepamatuju. Až na propálený tepláky Adidas, koňský buřty, tři dny starý chlebíčky tvrdý jak dildo, litry maďarský meruňkovice, krátký videa, co ti přijdou děsně vtipný, když se pouštěj furt dokola.
Na stole čumí zbytek piva.

22. 05. 2024
5
14
148
Miniatury prozaické

proč zvon zvoní a zvoní a pak mlčí?

proč nevypiju
muší hrdla
na konci
slepecké hole.

13. 05. 2024
7
7
86
Volné verše

Mám plán

Příští zastávka: „Dlouhá třída“
Zastavuju u ostrůvku, nechávám nastoupit pár důchodců a jednoho nezdvořáka v kšiltovce. Do práce sem se těšil. Tramvaje miluju už od mala, kdy sem s nima šoupal po koberci ještě v plínách.
Příští zastávka: „Čechův most“
Chci, aby Marie viděla, kam sem to dotáhnul.

10. 05. 2024
13
11
198
Miniatury prozaické

rozrážíš buclaté tváře města

koloběžkou pocitů
rozrážíš buclaté tváře města
které se krmí samy sebou
jako první syn boha

03. 05. 2024
4
6
104
Volné verše

Šroubek

„Máte tenhle šroubek. “ zeptá se táta.
Prodavač se zamračí: „Má dost netypickou hlavu. “
„Je na imbus,“ vyhrknu.

02. 05. 2024
11
7
140
Miniatury prozaické

při čekání na lásku

Výběr

všechno je konstruktem
kněmuž se přibíjíš
vzoufalé snaze
někam patřit

19. 04. 2024
18
9
226
Volné verše

Být jako Nesbo

Letěl jsem do knihkupectví pro nového Nesba. Slavnostně jsem ten objemný svazek sčerveným hřbetem dotáhl domů do Strašnic a zahrabal se sním do polštářů, abych se mohl ponořit do světa, vněmž Harry řeší případy sintenzitou šílence smotorovou pilou.
Zoken suterénního bytu jsem zíral na růže, jejichž květy sebou mlátily pod taktovkou neúprosného větru. Tím, jak jim nutil svůj tvar, byl jako Nesbø, který tahal z kouzelnického klobouku jeden fascinující příběh za druhým.

15. 04. 2024
11
13
196
Miniatury prozaické

Ve stínu posledních křížů

Výběr

„Běda těm, kdož milují toliko těla, schrány smrtelné. O vše to připraví je smrt. Milujte duše a shledáte se s nimi. “
Victor Hugo
„To sluníčko pálí jako blázen,“ zaheká děda.

08. 04. 2024
16
23
421
Povídky

Rande

Cpu její věci do černých pytlů: fotky vrámečkách, ozdobné kamínky, šminky, hadry a voňavky. Nosím je do komory, dokud ji nenaplním. Police i šuplíky jsou prázdné. Mise splněna, teď už jen zkusit na Karlu zapomenout.

06. 03. 2024
11
13
202
Povídky

Spolujízda

Chystal jsem se do Chřibské za babičkou. Rozhodl jsem se, že vyzkouším spolujízdu. Slyšel jsem o ní samou chválu a aspoň se podělíme o benzín. Zaregistroval jsem se na spolujizda.

02. 02. 2024
14
21
221
Miniatury prozaické

rozpustíš se ve snech

zakryješ uši
atomům
vneslyšném tichu
připoutáš kometího oře

29. 01. 2024
5
4
98
Volné verše

můžeš se přidat

kolik už jsi potkal
utržených hýbatelů
co jsou sami sobě kultem
vykračují si po cestách

10. 01. 2024
10
6
132
Volné verše

nesmírná laň

otoč se stínem
když ona
je raketou
spohonem na lásku

08. 01. 2024
5
3
101
Volné verše

Dva kroky od ráje

Výběr

Odbarvená Ukrajinka se na mě zašklebí, jsem jen další překážkou kjejí kouř pauze. Podávám jí peníze a beru si noviny. Nehodlám jimi zaníceně listovat, jenom chci vyplnit čas jako každý. Beztak to bude černá kronika, od korupce politiků až po zemětřesení vJaponsku…
Sedám si na lavičku.

05. 01. 2024
11
16
330
Miniatury prozaické

až procitneme

noc řve
jako pardál
trhá se na sny
šípy temnoty

02. 01. 2024
9
2
121
Volné verše

vyťukat se ven

naděje a vykoupení
to je co hledáme vbahně
morseovkou našich pat
vyťukat se ven

15. 12. 2023
11
5
127
Volné verše

doteky

má drahá
buď při zrodu
světa pusinek
na tváře pihatých kráterů

11. 12. 2023
9
4
132
Volné verše

První

„Jak je to možný. Nevzala sis prášek. “
„A ty sis dal pozor. “ vrátila mi otázku Elazara.

06. 12. 2023
11
15
199
Miniatury prozaické

když brečí i katedrála

boží hněv
se snáší na město
vkapkách šeptavých slz
démonické chrliče slov

01. 12. 2023
8
8
167
Volné verše

Kabát

Pozoroval jsem zokna, jak vítr sklízí poslední kvítky z růží. Když ho to přestalo bavit, nahnal kyblík na větve rybízu, o které se zasekl. Šustivý déšť sílil; od kostela se mu blížila posila vpodobě ohromného inkoustového mraku.
Přistoupila ke mně máma, ucítil jsem její parfém.

29. 11. 2023
7
9
164
Miniatury prozaické

zastavit čas

schovat se včelou
do labyrintů smrti
a medu
ukrást

21. 11. 2023
11
6
147
Volné verše

Andělíčci

„Udělám andělíčka,“ sdělila mi Markétka.
Myslela tím andělíčka zlistí, vpořadí už asi dvacátého. Byla to největší zábava dnešního deštivého odpoledne. Hned po kachnách, které jsme nakrmili starým rohlíkem.

16. 11. 2023
11
12
173
Miniatury prozaické

Sova

Výběr

„Kde se vzala na půdě ta sova. “
„Jaká sova. “
„Vycpaná. “
„Je to výr, žádná sova.

14. 11. 2023
14
15
315
Miniatury prozaické

nejvíc pláčou mrtví

zkapek kape nostalgie
a smutek podle definice
zknih a ztváří všech nás
zavírajících poslední dveře svých očí

06. 11. 2023
8
4
129
Volné verše

vyklovu si oči orlem

roztáhnu křídla nebem
jako sponka včerných vlasech
ještě silnější ještě slabší
než dřív než potom

25. 10. 2023
10
6
154
Volné verše

Vědu v tom nehledejte, možná ponožky

Sedají si na strop. Koukají na nemocniční lůžko, ale na zem nespadnou. Vědu vtom nehledejte, možná magii, pokud jste ochotni si připustit, že začíná tam, kde končí celé lidské snažení.
Skřítci se nenechávají rušit našimi myšlenkami.

12. 10. 2023
14
14
321
Miniatury prozaické

stín lovce svlékne myš

Výběr

když stín lovce svlékne myš
zachvěje se pár klasů
jinak nic
proč by měla tančit oblečená

05. 10. 2023
11
15
279
Volné verše

Střelec

„Co jste si pomyslel, když jste ho minul na schodech. “
Co třeba: Nevypadal nijak podezřele, myslel jsem, že jde taky na oběd. Nebo: Vypadal rozrušeně, ale fakt by mě nenapadlo, že tam nakráčí a zastřelí osm hostů.
Visí mi na rtech jako malé děti.

02. 10. 2023
6
11
189
Miniatury prozaické

Šedivý kohout (20. POSLEDNÍ část)

Zřízenec mě dovede k autu s modrým majákem. Cosi zašeptá řidiči, než zmizí ve spleti šedivých budov.
Dozvěděla jsem se, že jsem duševně způsobilá. Ovšem – domaloval by duševně způsobilý člověk fixou pihy na svatební fotografii jenom proto, aby si dokázal, jak si všechno perfektně pamatuje.

15. 08. 2023
6
10
215
Próza na pokračování

Šedivý kohout (19. část)

Probudila jsem se súsměvem na rtech.
Podařilo se mi oživit mocnou čarodějku, co píše naše příběhy. Říká se jí Paměť. Vmojí krabici už nechyběl jediný šroubek, jen je vylovit ze dna a seskládat znich funkční výrobek.

07. 08. 2023
7
10
180
Próza na pokračování

Šedivý kohout (18. část)

„Nepotřebujete něco. “ zeptala se mě bruneta vsesterském čepci. Byla pohledná, milá a měla zpěvavý hrdelní hlas.
Nejvíc mě zaujaly její krásné černé oči a vlasy.

25. 07. 2023
10
16
230
Próza na pokračování

Šedivý kohout (17. část)

Otvírám oči.
Poznávám naši chodbu.
Je to lehké déjà vu.
Sklání se nade mnou, zbrady mu odporně kape pot.

20. 07. 2023
10
14
225
Próza na pokračování

Šedivý kohout (16. část)

Prohlížela jsem si Blanku vnašem bytě sotevřenou pusou.
Na ulici bych ji nepoznala. Musela by mít na krku jmenovku. Nebo stroj času.

12. 06. 2023
8
13
188
Próza na pokračování

Šedivý kohout (15. část)

Automaticky jsem sáhla do nočního stolku pro klíč od dveří.
Vyděsilo mě, že jsem ho našla tak rychle.
Luboš zalomcoval dveřmi: „Neblázni a otevři dveře. “
Když jsem neodpověděla, uraženě se odšoural.

07. 06. 2023
8
12
179
Próza na pokračování

Šedivý kohout (14. část)

Blanka sKlárkou, to snad ne.
Nevybavovala jsem si moc věcí, které jsme spolu prožily. Spíš jejich úsměvy a laskavost. Pocit sounáležitosti posilovaný pravidelnými kávovými rituály svybranými zákusky u mě vkanceláři.

26. 05. 2023
8
20
257
Próza na pokračování

Šedivý kohout (12. část)

Probudila jsem se do tmy.
Co má tohle všechno znamenat.
Patřím sem nebo do blázince. Jde snad o nějaký hloupý žert nebo o promyšlené spiknutí, které mě má poškodit.

17. 05. 2023
8
16
203
Próza na pokračování

Šedivý kohout (11. část)

„Nepůjdeme se projít. “
„Ne,“ zahučel Luboš do dřezu. Dál se věnoval mytí hrnků od snídaně.
Nechce mě pustit ven.

10. 05. 2023
8
18
194
Próza na pokračování

Šedivý kohout (10. část)

Luboš spráskl ruce: „Co jsi vyváděla. “
„Válela se vkřoví,“ sdělil mu černovlasý muž. Vzal za dveře, že je zavře.
„Zbláznil ses.

17. 04. 2023
11
18
282
Próza na pokračování

Šedivý kohout (9. část)

Snapětím všech sil mě chytli za ramena a zvedli na nohy.
„Podívej se, jak je celá poškrábaná,“ řekl ženský hlas.
„Zjisti, jak se jmenuje,“ opáčil mužský hlas.
„Jak se jmenujete.

05. 04. 2023
11
17
289
Próza na pokračování

Šedivý kohout (8. část)

Plaňky černých plotů se chytly kolem ramen a roztančily se. Než jsem se stačila rozkoukat, byla jsem vjednom kole. Nakonec se mnou tančil i uštěkaný jezevčík spoštovní schránkou.
Kopala jsem do nich, jenom se mi smáli.

31. 03. 2023
8
19
301
Próza na pokračování

Šedivý kohout (7. část)

Nadávala jsem si do hus, telátek a dalších zvířátek ze statku.
Jak jsem mohla ztratit mobil, jediné pojítko sLubošem. Musela jsem být fakt padlá na hlavu.
Divoce jsem obracela kapsy, prohlížela rukávy, šmátrala pod tričkem.

21. 03. 2023
11
21
355
Próza na pokračování

Šedivý kohout (6. část)

Přešla jsem na druhou stranu ulice. Klékárně, do níž si Klárka chodila pro prášky sobří kabelkou. Odvezli nechutný automat na kávu, u lavičky vzniklo víc prostoru. Ale ta díra, co po něm zbyla, vypadá hrozivě.

27. 02. 2023
11
17
417
Próza na pokračování

Šedivý kohout (5. část)

Když jsem vešla do kuchyně, Luboš už připravoval snídani. Obřadně zalil dva velké hrnky. Naskládal na talířek dva plátky citronu, namazaný rohlík a máslovou sušenku. Vše mi přinesl na velkém tácu spuntíky.

21. 02. 2023
11
19
322
Próza na pokračování

Šedivý kohout (4. část)

Stoupali jsme do prudkého kopce. Netušila jsem, proč Luboš zvolil tuhle trasu, sotva se belhal. Mně třeštila hlava po tom prášku, co jsem si vzala ksnídani. Celkově mi bylo mizerně.

06. 02. 2023
13
20
344
Próza na pokračování

Šedivý kohout (3. část)

Otevřela jsem oči. Ráno bylo dávno pryč. Do ložnice pronikalo všetečné slunce.
Odrhnula jsem deku.

27. 01. 2023
10
26
360
Próza na pokračování

Šedivý kohout (2. část)

„Nemám zavolat sanitku. “
„To ne. Jenom se mi zamotala hlava. “
„Nechceš nalít vodu.

25. 01. 2023
12
24
328
Próza na pokračování

Šedivý kohout (1. část)

Zřízenec mě dovedl k autu smodrým majákem. Než se vypařil, stačil cosi pošeptat řidiči sanitky.
„Taky si pro vás mohli dojet,“ vyštěkl na mě řidič. „Nejsme taxi služba.

11. 01. 2023
13
30
503
Próza na pokračování

poslední srdce podzimu

vkorunách ulice
dohořívá
poslední srdce podzimu
- vystrašený šepot

03. 01. 2023
13
18
341
Volné verše

we are not your kind

tak už mě polib
zašeptáš
zatímco dominantní alfa tygr
maluje návštěvnicím

21. 11. 2022
17
25
474
Volné verše

smráká se v očích

Výběr

smráká se
vočích
zapomenutejch na nádraží
- jako když ztratíš kufr

11. 11. 2022
24
29
560
Volné verše

v krabici koruny

Výběr

zavřeš se stromem do tmy
kam neprosákne
smrad bahna
ani plášť smrtelnosti

10. 11. 2022
21
22
423
Volné verše

Můj kurz tvůrčího psaní (část IX.) - POSLEDNÍ ČÁST

IX.
Řeknu vám jedno: Své rozhodnutí jsem porušil.
Nebudu teď popisovat, kolik návštěv záchodové mísy a umyvadla tomu předcházelo, to je hodné tak Kadlece. Přestože mě třeští hlava, slibuju, že se zaměřím na to jediné, o co celou dobu šlo, na psaní.

04. 11. 2022
15
25
450
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část VIII.)

VIII.
Potácel jsem se parkem. Město se ukládalo do večerního kómatu a všude hořely lampy, jako by mohly něco změnit. Němá asfaltka mlčela, sem tam si říhla nebo sebou praštila do křoví – ať žije teplá náruč piva.

02. 11. 2022
10
26
423
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část VII.)

VII.
Zas tam byl. Postával u baru, popíjel zelenou a zuřivě si cosi zapisoval do deníku. Muž spichlavýma očima a nezbytným knírem, který nedávno oslavil šedesátku sám sflaškou rumu a nekonečným Karibikem.

14. 10. 2022
11
16
327
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část VI.)

VI.
Když jsem rozlepil oči, bylo mi ještě hůř. Leon, který se zasekl vmé kleci, řval a rval za mříže jako pominutý. Nevěděl jsem, jestli se vydrápe ven spodem nebo vrškem, nevěděl jsem nic.

11. 10. 2022
10
14
366
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část V.)

V.
„Jak se naparuje Dement, viď. “
Vyčerpaně jsem zvedl oči k monitoru. Byl tam – Dement, jeho kočka, kočka její kočky, kočka kočky její kočky, nestíhal jsem to sledovat.

26. 09. 2022
11
16
352
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část IV.)

IV.
„A pije hodně. “
„Jestli je několik flašek denně hodně, tak jo. “
Nabral jsem si na vidličku kousek vajíčka.

21. 09. 2022
9
19
391
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část III.)

III.
Kráčel jsem po bulváru Saint-Germain, pyšně a směle jako správný dacan a dandy. Proti mně si to štrádoval jiný švihák. Ukazoval na můj klobouk a posmíval se mi.

19. 09. 2022
10
21
443
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část II.)

II.
Zamířil jsem do Billy. Naštěstí měli vakci tuzemák. Jmenoval se Leon a na etiketě měl obrázek lva a plachetnice.

12. 09. 2022
12
26
441
Próza na pokračování

Můj kurz tvůrčího psaní (část I.)

I.
Dopadl jsem na autobusovou sedačku, kníž jsem se přilepil. Unuděné, pálivé slunce, které se dobývalo přes poškrábané sklo, mě vyhmátlo roztřeseného a sotva popadajícího dech.
Svíral jsem vrukách životopis Františka Kadlece.

06. 09. 2022
15
41
761
Próza na pokračování

jsi jako hvězda

Výběr

viděl jsem tě na obloze
a kam se hrabou trapný světla
z evolučních raket
co vezou opičky zpátky k dědovi

30. 08. 2022
15
16
443
Volné verše

… dokud žiješ

zakrýváš tlukot srdce
klapotem nohou
po hřbitovním chodníku
kde leží bezhlavý holub

22. 08. 2022
11
12
326
Volné verše

skrýt se

slyšíš třepot
každýho z miliard listů
stromku bez odpalujícího zařízení
ach ty kořeny

10. 08. 2022
14
19
482
Volné verše

Dýka a meč

Kamimura a Nanako usedli k čaji. Mlčky srkali senchu, která jim hořkla vústech. Jeden pár očí hledal odpověď vdruhém. Zůstávali nehybní jako staré sochy určené klikvidaci.

02. 08. 2022
11
25
541
Miniatury prozaické

jenom jedno z kol

jsem jedno zkol
půlím koleje
jako hřeb
jako polibek

25. 07. 2022
9
20
384
Volné verše

Holubí automat

„Ty krávo, vletěl tam holub, se poseru. “ zavřeštěl cikán. Významně poklepal na bankomat, pak si poskočil z jedné nohy na druhou. Mával u toho flaškou, z níž se napil asi tak dvacetkrát během minuty.

21. 07. 2022
8
12
300
Miniatury prozaické

Sebevrah

Kolikrát ryl rypákem vzemi, kolikrát se nažral bahna, by nespočítal. Každou chvíli zakopl o neviditelný kořen, o větev amputovanou větrem, o vlastní nohu. Bylo mu to fuk; všechno mu bylo fuk.
Mířil za světlem.

20. 07. 2022
14
27
566
Miniatury prozaické

probudíš den

probudíš den
polibkem pralesních bohů
co se schovali
do hadích kůží

18. 07. 2022
12
15
423
Volné verše

Výhybka

Stojím na tramvajové zastávce, je to ta na Andělu, jak tam staví patnáctka a šestnáctka. Jsem jedna ztváří davu, ale přesto se od nich liším. Nikam nenastupuju, nikam nejedu; moje tvář zůstává stejná. Spokojeně se usmívám; přijde mi, že někam patřím.

04. 07. 2022
8
13
382
Miniatury prozaické

Náušnice

„Pojď si sednout, za chvilku to začne,“ vyzval ji Karel.
Pavla se jen neochotně přišourala ktelevizi a usedla na gauč; policejním pořadům nikdy nepřišla na chuť. Ani ve výslužbě nehodlala sledovat Brutální vraždy, nebo jak se ten pořad jmenoval.
„Chci, abys to přepnul.

24. 06. 2022
6
11
373
Povídky

jenom rozváží bahno po našich zastávkách

tramvaj se proplétá
utopenou nadějí města
jako když užovka
češe myší holátka

13. 06. 2022
11
18
403
Volné verše

Experiment

Zúčastněte se revolučního experimentu, poznejte (nejen) svůj mozek, své limity. Za jednodenní aktivní účast Vám vyplatíme 15 000 korun, které zašleme na Vámi uvedený bankovní účet.
Budeš mít na nájem, pošeptal mi mozek, který chtěl zůstat vsuchu a teple. Hned jsem vytočil přiložené číslo a nadiktoval jim kontaktní údaje; ještě měli volné místo.

10. 06. 2022
6
15
427
Povídky

uprostřed polibku

jsem šermíř
a cípy hvězd
vytahuju kordem
znahých kapes

09. 06. 2022
6
12
328
Volné verše

Potomci ohnivého boha

Plameny vyskakovaly všude, kam se Adu podíval. Děs v jeho očích rozehraný plameny tančil strašidelným tancem. A nejen v jeho očích, ostatní členové tlupy na tom byli stejně – krčili se pod větvemi, které ničily ruce ohnivého boha. Z nebe nad horou se snášel horký déšť a padal jim na hlavy.

01. 06. 2022
5
8
298
Miniatury prozaické

Plastika

I.
Ta plastika na stropě mě hned učarovala. Obličeje lidí, inspirované skutečnými cestujícími, na mě civěly jako živé. Celé hlavy i skusem krku, které visely zdánlivě ve vzduchoprázdnu, se na sebe mačkaly, jako by neměly konec ani začátek.

27. 05. 2022
5
10
256
Miniatury prozaické

vylez už konečně na souš

rozlom se skořápkou
jako lampión co zapálí
podmořskou polívku
gestem co nesmrdí šupinou

24. 05. 2022
8
8
290
Volné verše

Smradlavý kohout

Zdravotník je milý kluk. Doprovodí mě až ke dveřím. Po zazvonění se přišourá dědek sberlemi, jehož propocená košile se mi zaryje do nosu, div se nepozvracím.
„Čau,“ řekne dědek a poškrábe se na zadku a já zadoufám, že ne přímo vněm.

23. 05. 2022
12
57
866
Miniatury prozaické

vrátit se

veleryba cedí vodu
a ty krev
jako by ses chystal zalít nezmary
sám sebou

19. 05. 2022
8
17
354
Volné verše

Anděl strážný

Dotankoval sem plnou. Hladový voko se přihlásilo vo svý akorát včas, už sem si myslel, že budu muset bivakovat ve zavšiveným motelu, kde spí jenom děvky nebo sedláci. Vhlavě se mi to mlelo jak vposraným mlejně… Jenže i prochcaná postel je lepší než žádná.
Obsloužil mě starej dědula, co vypadal jak zombie ze ZZ Top, taky smrděl olejem a stářím.

16. 05. 2022
7
13
352
Povídky

Hra

Hoď kostkou. Dokonči příběh podle toho, jaké ti padne číslo. Pokud ti padne šestka, dokonči ho podle sebe.
Než si přiložila mobil k uchu, začal zběsile máchat rukama.

13. 05. 2022
9
15
337
Miniatury prozaické

při zrození noci

noc se rodí
pod pláštěm úhoře
zbavenýho žárovek
noc se protahuje

12. 05. 2022
9
22
442
Volné verše

Petrklíče

„Zima už je pryč. Díky bohu,“ řekne Božka. Podívá se zokénka; bílý zafuněný favorit se přibližuje klouce, kde rostou první petrklíče.
„Poděkuj spíš jaru.

09. 05. 2022
7
9
322
Miniatury prozaické

teprve když

teprve když
jsi ztratil svoje kapsy – a že byly dvě
a barokní andělíčci
ti otevřeli svatý poklopy přes bradavky…

06. 05. 2022
6
7
286
Volné verše

You Ain't Me

Válíš se ve vaně, pěnu u huby. Znuděně listuješ časopisem. Zaujme tě titulek článku „Americký konzervatismus vzhůru nohama“, ale číst ho nebudeš. Má přes šest stránek, vystydla by ti voda.

03. 05. 2022
15
29
740
Povídky

Existujeme, kombinujeme, vysíláme

Když nespíme, kombinujeme, vysíláme, existuje světlo. Udržujeme aktuální kód. Kód znamená světlo. Mimo kód existuje tma.

25. 04. 2022
7
46
743
Miniatury prozaické

Balkón

Cítí, jak se smršťuje, jak se ztrácí vcigaretovém dýmu, který ho omotává jako ta nejjemnější pavoučí síť. Naklání se přes zábradlí balkónu a řve na kolemjdoucí: „Jednou se vám to podaří. Cha. Ale dneska ne, vážení.

21. 04. 2022
9
29
423
Miniatury prozaické

pláčeš jako

pláčeš jako
srdce zvonu pomilované Terminátorem
jako když nasekáš
milostné oříšky

21. 04. 2022
4
16
349
Volné verše

Setkání s Franzem

Můj vedoucí vykoukl zokna a začal se smát. Položil příbor na stůl a rozmáchl se směrem k oknu: „Ten děda je vtipnej, chodí tam a zas zpátky. “
Vykoukl jsem taky. Starý roztřesený pán bloudil mezi krámky jako včela, div že nenarážel hlavou do výloh.

11. 04. 2022
9
27
696
Miniatury prozaické

kdyby to šlo

kdyby to šlo
přetrhal bys lanoví
vchobotnici svojí lodě
protek bys do kostí

05. 04. 2022
6
3
254
Volné verše

Bulovka

Na lavičku dopadají první paprsky. Připadám si jako jedna zvymrzlých budov, které ještě pamatují doby, kdy Libeň nepatřila mezi metropolitní vazaly.
Zvednu se zlavičky. Projdu se kolem LDN, infekčního, pitevny, a nakonec to vezmu kolem záchytky a onkologie.

04. 04. 2022
7
8
259
Miniatury prozaické

Dvě okna a šedá kočka

Kočka
Šedá kočka se posadí na kapotu černého auta. Nevybrala si ho náhodně, to kočky nedělají; patří nejbohatšímu a nejotravnějšímu sousedovi. Džíp parkuje před vchodem č. 497, ve kterém se rozsvítila dvě okna nad sebou.

01. 04. 2022
11
21
379
Miniatury prozaické

jsi levandule zlomená touhou

mhouříš oči
před rozpáleným
planetárním hrncem
jsi levandule

25. 03. 2022
10
14
342
Volné verše

dokud pluješ neumřeš

vzpomínka je jako vlna
co si dělá náramky ze slunce
& občas žongluje sžerty delfínů
pluješ

21. 03. 2022
6
11
302
Volné verše

Kámen slunce

Náš velekněz, náš generál, naše věčná pochodeň, naše píseň na rtech, je mrtev. Jeho tělo leží vprachu, nedovolili nám ho ani pohřbít. Říká se, že ho zabil žal, který mu zlomil srdce. Jenže to je nesmysl.

18. 03. 2022
5
12
345
Povídky

liška v kapse od mléka

trhneš sebou
jako liška vkapse od mléka
co ti nese ráno
vholubí brašně

15. 03. 2022
7
8
349
Volné verše

chceš se vyškrábat ven

meandrující kočka
tě sekne
do amputované ruky
kterou opíráš o stěnu

14. 03. 2022
12
20
458
Volné verše

Nikdo se nesmí nic dozvědět

„Spíš. “ zeptal se Honza tiše.
Bětka se hořce zasmála: „Ne. A nemyslím si, že vůbec usnu.

07. 03. 2022
12
21
596
Povídky

Stín

Plíživá tma postupně uchvacovala pahýly hradeb, sochu Herkula bojujícího s trojhlavým Kerberem i trojlístek mužů postávajících před hlavní bránou.
„Jdu dovnitř,“ prohlásilSamilliard. „Vy pročešete okolí. Jestli narazím naStína, zavolám vás, jasné.

04. 03. 2022
6
12
368
Povídky

nesmíš chytit raketovýho syfla (drž se, Ukrajino!)

Putin
znamená děvka
francouzsky
Putin

25. 02. 2022
9
14
511
Volné verše

Satanské dvojče ve sklepě

„Jak se má maminka, Adélko. Už je zdravá. “
„Zdlavá jako žípa,“ zašišlala Adélka a zatvářila se jako mrkací panna, jak to mají dospěláci rádi. Markéta se rozesmála a pohladila Adélku po blonďaté hřívě; byla jako samet vyšperkovaný rozesmátými beruškami, které předstíraly, že se znich staly sponky.

21. 02. 2022
5
23
484
Povídky

porcuju tě

porcuju tě rty
jako mačetou jako pomatený řezník
jako zobáček labutě co vyklovává
poslední zrna ze zimních ker

18. 02. 2022
16
12
387
Volné verše

Loterie

Agáta přelétla kupu obálek, které se válely na stole.
Bude je muset otevřít a roztřídit, nacpat do přetékajících šanonů, odklepnout vEPS (elektronickém poštovním systému) a za pět let slavnostně odvézt na vozíku do archivu. Dneska byla pošta obzvlášť výživná. Jeden dopis dorazil ve dvou obálkách, jiný byl adresován kolegyni, která odešla před třemi lety, a další dokonce patřil odboru o patro výš.

14. 02. 2022
5
6
331
Povídky

epitaf

stíny se prodlužují
jako popravčí sekera
česající lenost makovic
robotický anděl

11. 02. 2022
8
29
554
Volné verše

Draco

Sofie se opírala lokty o okenní parapet. Se zapálenou cigaretou si připadala jako světluška, která přistála o půlnoci na fotbalovém hřišti. Venku mrholilo.
Když típala cigaretu o misku sčínským drakem, neubránila se úsměvu.

04. 02. 2022
7
13
392
Povídky

Revoluce je všechny zachránila

XC7_2044_235_2 A napomenula XC7_2044_235_3 C: „Jez pořádně. “
XC7_2044_235_3 C se sehnula nad misku. Jsou vní kukuřičné lupínky, napovídal jí mozek. Její okuláry se však natahovaly zbytečně.

17. 01. 2022
6
13
488
Povídky

pokoušíme (se)

pokoušíme se
– žonglovat se žraloky
– extrahovat kávu zloktů
– usmát se dřepem

14. 01. 2022
8
25
586
Volné verše

Myslela jsem, že jste umřel

Všude jsou cihly. Připadám si jako vkomíně. Komín, stoka, je mi to fuk. Plazím se, protahuju se skulinami, kloužu po igelitech vymáchaných v oleji.

11. 01. 2022
16
35
979
Povídky

Nadechnout se

Měli před sebou jediný úkol – dostat se na svobodný jih. Překážkou jim byli po zuby ozbrojení vojáci, jejichž dalekohledy pročesávaly porost jako oči hladového sokola.
Vzduchem prosvištěla kulka, která Bongovi utrhla kus stehna. Bong zařval jako tur a svalil se do rudého mechu.

07. 01. 2022
7
12
384
Povídky

lepíme si křídla ze slz

závidíme ptákům
co letí na jih
aby se
zas vrátili

04. 01. 2022
6
11
425
Volné verše

Hodinář hvězd, Velký Tygr

Jel jsem jako robot se skenerem v hlavě. Pět finských rohlíků a k tomu cereální bulka. Paní se sotva došourala k pokladně a už jsem zadával jejich kódy. Kdyby to takhle šlo i s Lídou…
„Co děláš v sobotu.

10. 12. 2021
4
8
339
Povídky

deštivé kyvadlo z paroží

kozou
namaluješ milostnou báseň
na dveře od chlíva
slepejma hráběma

06. 12. 2021
9
22
431
Volné verše

Deaktivátor

Až vám budou vykládat, že z okna skáčou slaboši, nevěřte tomu. Už kvůli mně. Brzo hupnu dolů, abych se nadobro ztratil v němých ústech města. Zatím se zoufale rozhlížím po střechách aut, co jsou rozesetý po rezidenčním parkovišti a pumpujou do sebe elektřinu horem dolem.

30. 11. 2021
4
31
752
Povídky

kdyby tak tušili…

město ti vrací
tvoje teplo
když chčiješ na zeď
před nonstopem

16. 11. 2021
6
22
523
Volné verše

nepřestane mě udivovat

koukám se na svět
ze hřbetu buvola
obviněnýho ze žhářství
jsem krysa zpodpalubí

15. 11. 2021
5
8
352
Volné verše

reinkarnuješ se v slzách

reinkarnuješ se vslzách
jako fetiš ještěra
utopenýho v pohovkách
seš věčnej hybatel ničeho

02. 11. 2021
9
22
589
Volné verše

zhmotnit se

žene tě touha
odhrnout záclony zkřídel
zobákovým kompasem
zhmotnit se

01. 11. 2021
4
6
310
Volné verše

Pamětník

Nad šedivé skály se hrabala kamenná ruka sdeseti prsty. Kdyby ožila, možná by popadla náš vlak a vymáchala sním Labe. Bral bych to. Jel jsem poprvé do Děčína, navíc dělat rozhovor sněkým, koho jsem nikdy neviděl.

25. 10. 2021
6
15
361
Povídky

Bedna v hlavě

Čekám, až přijede zkurvený metro. Ostatní nevnímám.
Vhlavě mám jukebox. Pouštím si vněm útržky mládí.

18. 10. 2021
2
13
408
Povídky

Jednosměrka

I.
Den na hovno. Spousta porad, kde se musí vypovídat hlavně nuly a nemakačenka, pro který je to jediný pracovní vzepětí za celej tejden. Myslej si, že mě nakrmí pohádkovým perníčkem.

08. 10. 2021
3
13
457
Povídky

Bojovka (3/3)

„To bude chtít spláchnout. “
Když mu Karel nalil panáka, málem se rozbrečel. Tuzemák pil poprvé od té doby, co se klepal mrazem a nemohl se dočkat, až si dá pořádný hrnek grogu. Místo toho ho napadl maniak sšaškovskou maskou.

05. 10. 2021
3
10
297
Próza na pokračování

Bojovka (2/3)

Karel zapálil svíčku. Mihotavé světlo odhalilo nápis „nakládané okurky“ na baňaté sklenici. Nefoukalo, svíčky by měly dobře hořet. Kdyby ne, nafasoval každý krabičku sirek.

04. 10. 2021
3
2
247
Próza na pokračování

Bojovka (1/3)

Lukáš natáhl ruku, až vyjekl bolestí. Prsty mu sjely po zvoncích. Trvalou celou věčnost, než se mu podařilo zazvonit.
Ze samé úlevy, že se nebude muset dál natahovat na skřipec, se rozesmál.

01. 10. 2021
3
2
202
Próza na pokračování

Možná ani neodejdu

Toníka bezpečně poznávám podle ryku, kterým mě budíval uprostřed noci. Bejvávalo. Teď je zněj patnáctiletej klacek. Jsem na něj moc pyšnej.

14. 09. 2021
19
38
1235
Povídky

sami nejsme nic

nevzdávej se
ještě jsi neprozkoumal všechno
– nemůžeš strkat nos
všude

27. 08. 2021
6
4
308
Volné verše

sezóna v pekle

most do kterýho jsi mě zazdila
oddělil jarní louku
od prstů který si žily
vlastním životem

24. 08. 2021
5
4
344
Volné verše

Únos

Krátím si čas koukáním zokna na paneláky (ten můj je šedivý a má třicet pater). Na kruhovém objezdu rotují auta okolo žluté mešity smodrou kopulí. Venku začíná padat tma, zníž se vynořuje skupinka zahalených žen, které se vrací domů svečeří. Některé tlačí káru místo koně nebo osla.

23. 08. 2021
3
7
373
Povídky

Jak jsem našel štěstí

Obuju se do toho zplných plic. Další kulička putuje do bavlněného pytlíku.
„Hare Krišna Hare Krišna,
Krišna Krišna Hare Hare,
Hare Ráma Hare Ráma,

09. 08. 2021
8
9
388
Povídky

Happy When It Rains

jsem šťastnej
když prší
jako The Jesus and Mary Chain
ne tak kvůli dešti

05. 08. 2021
2
2
293
Volné verše

Jak se rodí andělé

I.
Zírám do korun větších brášků. Fascinuje mě, jak září do všech stran. Majestátní králové lesa.

26. 07. 2021
5
7
423
Povídky

Reptilián

Výběr

Ze snu, vněmž se slavnostně rozzářila daleká hvězda, mě vytrhává mobil. Natáhnu se po něm, ale spadne mi za noční stolek. Lovím ho dobrou půl minutu. Vyzvánět nepřestává.

13. 07. 2021
16
29
1000
Povídky

čekání na zrození

chtěl jsem
se stát opeřeným hadem
čekajícím na zrození
ve tvojí jeskyni

12. 07. 2021
3
2
383
Volné verše

Špinavé ruce

24. 6.
Zase se to děje.
Houkající sanitka si klestí cestu mezi auty.

29. 06. 2021
7
6
404
Povídky

z lásky

nech ty modlitební koule
jsou posvátný
řekla
a stvořila Buddhu

28. 06. 2021
2
2
289
Volné verše

naděje se objeví v trhlinách

déšť co brnká o vlákna
ti nevadí
když nejsi na lovu
jako nemožnej pavouk

25. 06. 2021
1
0
244
Volné verše

Už pojď za mnou

Zrádia burácely bubny s baskytarou, mezi které se zařezávala kytara Anguse Younga. Silný auto, hard rock a volume doprava, to byla jediná hudba, kterou Karel uznával. Nic jiného slyšet ani nechtěl, jen šlapat motoru na krk a prorazit si cestu mezi hlemýždi.
Netrpělivě sledoval světla na semaforu.

08. 06. 2021
3
4
334
Povídky

nehybný tanec smrti

laciný tornádo
ti učeše vlasy
sousedem & doteď tam stál i se svým domem
z hrobů vyletí mrtvoly

01. 06. 2021
2
2
264
Volné verše

průvodce

nikdo netvrdil
že tě provede životem
můžeš se do toho pustit sám
život není kategorie

31. 05. 2021
1
3
251
Volné verše

Lovec

Sotva vystoupily zvlaku, šlápla Tereza do bahna. Když vytáhla pohorku zlouže, zníž odpadávalo bahno i se vzorkem, začaly se sLuckou řehtat. Pokračovaly směrem ke kostelu. Minuly bývalou továrníkovu vilu sperfektně zachovalou zahradou, které vévodily rododendrony, jejichž listy poklidně čechral vítr.

18. 05. 2021
5
7
433
Povídky

všech syn jedinej

chtěl bych bejt
navždy zatracenej
všech syn jedinej
chtěl bych bejt

05. 05. 2021
2
1
253
Volné verše

včetně tebe

tak dlouho jsem
lízal stíny věcí za zdí
až mi ze zubů vyrostly cihly
- ne neplánoval jsem to

04. 05. 2021
1
5
332
Volné verše

Jeden jako druhý

Nesmělý zpěv skřivana umlčelo houkání policejních sirén. Potom co zmlkl, se skřivan uraženě zvedl z pouliční lampy. Rozhodl se, že si znovu projde všechna krmítka v ulici, třeba do nich někdo mezitím nasypal hrst slunečnicových semínek.
„To jsou ale haciendy,“ řekl Pavel při pohledu na rozložité vily sgarážemi a terasami, které míjeli, přičemž mizejícího skřivana si ani nevšiml.

23. 04. 2021
0
0
255
Povídky

to je teprv umění

nikdy jsi nechtěl žít
jako slepý vejce v dinosauří misce
točit se dokola v kamenný krabici
pod dohledem zhmotnělejch žvástů

22. 04. 2021
2
3
314
Volné verše

nebe dávno spadlo na zem

necháš chmury odejít
svoje rány zacelit
uraženecké nálady
ať si jdou snebeskou fasádou.

06. 04. 2021
1
4
374
Vázané verše

Hodinářem v pelesti

Karolína mrkne na hodiny. (Na ty rozhrkané, co tu nechala kolegyně, než nadobro odešla zministerstva. ) Čísla na nich zobrazují obrázky ptáčků zpěváčků. Jsou opravdu pitomé, jako by je namalovaly děti ve školce.

31. 03. 2021
2
5
355
Povídky

sám nejlíp víš

vymaňuješ se davu
jako loď která pluje
objevovat dračí sluje
pro další plavidla

30. 03. 2021
2
4
301
Vázané verše

rozutekl ses

– tvůj dýchací přístroj
ti napumpoval do srdce
jed ze skarabů tvejch slin
jejichž inkoustem ses odepsal

24. 03. 2021
4
5
347
Volné verše

kino mimo kino

poprvé zahlédneš
otisk její tváře
v srdci zrcadla
obličej se párá v páře

18. 03. 2021
4
4
307
Vázané verše

na jatečním rozcestí

záchvaty paniky
vmozkovém předměstí
píšou ti deníky
do tvého předloktí

02. 03. 2021
0
1
312
Vázané verše

jednou se utkám s draky

padá na tebe splín
když hledáš svůj stín
a přitom se koušeš do ocasu
jako ten drak

26. 02. 2021
4
5
476
Vázané verše

zablitej den přivítáš průvanem

zablitej den
přivítáš průvanem
vycpaným kazatelem
co sežral Betlém

24. 02. 2021
4
6
318
Vázané verše

symboly co nepřijdou

Králík na obloze
tě sekne dobrem
jako symbol Vánoc
co nepřijdou

17. 02. 2021
3
3
347
Volné verše

skončíme v krabici

střelím tě
mezi stehna
šípem
mrtvýho anděla

09. 02. 2021
1
0
314
Volné verše

nebojíš se prázdných vitrín

chceš si to nechat
projít hlavou
jako
Kurt Cobain

09. 10. 2020
3
3
387
Volné verše

Proč neházet noviny do koše

Alena ho zahlédla na tramvajové zastávce, když spěchala do práce.
Jak nakláněla hlavu doleva, přerazila se o odpadkový koš narvaný zamaštěnými talířky od pizzy. Na nohy jí musel pomáhat starší pán suštěkaným šedivým teriérem.
Všiml si toho.

07. 10. 2020
2
5
426
Povídky

smaragdovej deštník

prší na dlaně
který nemáš
protože jsi ukrytej po kapkách
co jí spadávaj do vlasů

25. 09. 2020
1
1
393
Volné verše

Pouze jejich láska je věčná

Vítr si pohrával skelímkem od popcornu. Hnal ho přes kamínky směrem kpláži, kde ho zastavil racek. Když zněj zklamaně vyndal hlavu, začal ho trhat na kusy.
Z nebe se snášeli další hladovci.

24. 08. 2020
4
8
448
Povídky

šnekem se vrať do deště

rozšlápneš šneka na asfaltce
abys pošlapal tvář
svojí minulosti
vracíš se

18. 08. 2020
3
4
495
Volné verše

Povedlo se

Pavel přejel očima přes notebook, kde se objevil obrázek telefonu, který se rozdrnčel. Jeho první myšlenka byla: „Neber to, stejně ti nikdo nevolá. “
Podle internetové adresy poznal seznamku, na které si před půl rokem vytvořil profil. Doteď mu nepřišla jediná zpráva (kromě dvou reklam na stylové vaginální erotické pomůcky od firmy Gekon), tudíž neočekával, že zrovna on zaujal jistou Sandru_23 natolik, aby mu sama zavolala.

11. 08. 2020
3
6
453
Povídky

galantní rytíř léta

nečekal jsem povzbuzení
ve světě kde vládnou meče
otupený nánosem muzejní nudy
když jsem šel

10. 08. 2020
6
3
512
Volné verše

Zástava srdeční činnosti

Držel jsem se zářivky a koukal se na lůžko, na kterém jsem ležel.
Dočteš se o tom vkaždém časopise. Vznášíš se nad zemí a pozoruješ sám sebe, zatímco duše opouští tělo. Klinická smrt.

05. 08. 2020
3
5
487
Povídky

Panenky

Otevřela jsem dveře. Do nosu mě praštila štiplavá vůně jablek, pálenky a plesnivého nábytku. Málem jsem zakopla o prázdnou flašku od jablkovice. Tomu říkám přivítání.

20. 07. 2020
10
15
753
Povídky

Rekonstrukce

I.
„Co to bylo za magora. “ odplivl si Michal. „Škrtil ji.

13. 07. 2020
1
5
474
Povídky

láska nespadla z nebe

prožijeme si svoje
a nepotřebujeme ktomu
galaktický gesta
řekla jsi

03. 07. 2020
8
3
524
Volné verše

Srnečka

Hodil jsem klíče od chaty do přihrádky pod loketní opěrkou. Minul jsem sousedovu zahradu, kde se za plotem pokaždé proháněl černý vlčák. Dneska jsem ho nezahlídnul, lilo jako zkonve. Byl se svojí rodinou, zatímco já byl jako vždy sám.

23. 06. 2020
1
1
343
Povídky

Nevinný

Michal si vzal od dozorce černý pytel a posvátně ho otevřel. Jako kdyby šlo o tajný kufřík sdětskými poklady. Nebo jako ve hře, kdy si člověk musí zapamatovat co nejvíc předmětů, než se zakryjí přehozem, která ho nebavila, protože je vždycky vyjmenoval všechny. Postupně zpytle vytáhl: tři konzervy sčervenými fazolemi ve slaném nálevu, otvírák na konzervy, digitální hodinky značky Casio, notýsek sdůležitými telefonními čísly, peněženku sdoklady a rozšmelcovanou tatranku.

18. 06. 2020
7
13
900
Povídky

Šimpanzi

Po šedivé magistrále se opatrně posouval řetěz aut. Občas někdo zatroubil, aby dal najevo, že ještě žije. Postupně se kněmu přidávali další. Nakonec troubili takřka všichni, aniž by tušili proč.

11. 06. 2020
3
9
636
Povídky

Pohřbená v lese

I.
Paprsky slunce prosvítají mezi jedlemi. Voda vpotůčku dostává pod slunečním světlem lehce fialový odstín. Svěží mech, který lemuje kamenné meandry, září do všech stran.

09. 06. 2020
2
4
435
Povídky

Smrt v on-line přenosu

„Kde máš tátu. “ zeptá se Soňa mamky, když seběhne po schodech do jídelny.
„Asi si domlouvá ten byt na Žižkově. “
„Sráč,“ procedí Soňa a dostane takovou ránu, až chytne druhou o stůl.

04. 06. 2020
2
3
459
Povídky

Let Sokola

Mladíci se popichují oštěpy vbederních rouškách zpavích per. Jsou ztoho drobné rány, mladíci musí něco vydržet. Stejně jako dívky, které na ně čekají. Přerod zjinocha vmuže za jeden večer.

03. 06. 2020
1
4
445
Povídky

Červené náramky

1 NÁVRAT
„Vězeň X Æ A-12. Příprava naexpedici,“ zahulákal na mě dron.
Koukal jsem, jak dron mizí za blokem cel. Popadla mě, protože patnáct let je sakra dlouhá doba, aby si člověk zvyknul.

02. 06. 2020
2
6
518
Povídky

Výlet pana Broučka tentokrát do doby postapokalyptické

I.
Stojí to za pendrek, pomyslel si pan Brouček, když mu nezazvonil budík. Měl ve zvyku natahovat na noc dva najednou (sichr je sichr) a dneska mu vypověděly službu oba. První se vybil, a druhý dokonce ani nenašel.

01. 06. 2020
1
2
398
Povídky

Ochlasta

Poprvé jsem ho potkal, když jsem se vracel po mostě od Staromáku na Malou Stranu, kde jsem bydlel. Zrovna končil(přesněji řečeno už skončil súderem půlnoci) můj velký den, kterému jsem se chtěl původně vyhnout – maturitní ples. Ale copak jsme vUSA, aby se ztoho dělalo haló.
To mně se nestane, že bych skončil sholkou na zadním sedadle vnaleštěném cadillacu, vČechách to máme holt jinak: děláme houští pro ubrečené rodiče, chytáme do plachty mince a usoplené bankovky a tváříme se důležitě, i když máme maturitu teprve před sebou, a nikde není řečený, že ji uděláme (dobře, já jsem nakonec prospěl svyznamenáním).

29. 05. 2020
12
24
1262
Povídky

Jak druhé nenudit

Nerozhoduju se, jakým busem pojedu. Chci, aby za mě rozhodla náhoda, protože ta jediná dává smysl.
Busem teďka jezdím denně. Ne, že by mě bavilo hrkání a syčení pístů, ale o to tu nejde.

27. 05. 2020
5
12
660
Povídky

zlomený šípy jara

jaro barví květy narůžovo
než ho utrhneme jablkem
protože jen koukat nestačí
vítr třese starou jabloní

19. 05. 2020
3
1
498
Volné verše

seš rozinka v hroznu metropole

všichni někam jdou
nevíš kam
jenom že jdou naopak
seš larva co hyne vrozpuku

23. 04. 2020
7
7
739
Volné verše

chvíle nechvíle

třepotáš se
jako řasa nastavená dehtem
vuhnilých schránkách korýšů
kterými jsme byli:

22. 04. 2020
2
8
733
Volné verše

denně musíš hibernovat

chceš vyskočit z hrncehibernace
kterou ses pokryl jako peřinou
kusem pěny setřeným zhrbu ďábla
denně musíš balancovat nad útesem

30. 03. 2020
2
0
454
Volné verše

veď mě ve tmě

otočíš vesmírným vypínačem
až zašustí paprsky hvězd
jako křídla motýlů
odsouzených ktrestu reinkarnace

10. 03. 2020
9
4
752
Volné verše

tvář na rohu ulice

žebrák na rohu ulice
zastavil čas
urnou tvýho dětství
prolitou deštěma vína

09. 03. 2020
6
5
709
Volné verše

chtěl bych se vrátit kruhem

chtěl bych
na pouti zastavit kolotoč
vykřičet do prázdna
radosti z nebytí

05. 03. 2020
2
2
579
Volné verše

odlitek dnešního dne

někdy balancuješ
bez provazu a bez tyče
a jenom sám sebou
vyvažuješ jedovatý ostny nicoty

20. 02. 2020
6
1
557
Volné verše

proč to všechno? (pro J. K.)

protože nikdo nedoletěl až ke slunci
aby nemohl hezky sešupajdit dolů
mezi mimozemský larvy skarabů
který krmíme svými rukávy

19. 02. 2020
7
4
726
Volné verše

poslední nadechnutí

jsme vpletený
vtabulkách oken
jak vigelitce sebevraha
jsme zmatený

17. 02. 2020
2
1
575
Volné verše

a bůh řekl světlo

bůh řekl světlo
a byla tma
bůh ale neřekl tma
a bylo světlo

31. 01. 2020
2
1
515
Volné verše

marně lepíš ze střepů anděly

chceš městu
namalovat novou tvář
křídlama holubů
& skrvnama od vína

10. 01. 2020
3
2
605
Volné verše

nejsem jako vy

jenom ve svým nitru
otáčím soukolím svýho těla
& přehrabuju se
kvantem černejch děr

03. 01. 2020
7
9
1040
Volné verše

zrozeni k umírání

zrodili jsme se
za vesmírný bouře
když jsme sjeli po hadím ocase
dokelímku od koly

09. 10. 2019
7
5
782
Volné verše

město jsem už prošel

píšu báseň
na podrážku boty
hele může to bejt
moje poslední bota

10. 09. 2019
8
6
783
Volné verše

válka pořád je

lidi chodí
oknem
je vidíš votevřených dveřích koupelny
jak jdou saktovkou na vlak

04. 09. 2019
1
3
579
Volné verše

Až po lokty

Helena přeletěla zahradu očima, aby spočítala děti. Dvakrát napočítala do sedmi. Až když obešla budovu, spatřila konečně Soňu vmodré mikině s kapucí, jak se hrabe oběma rukama v pískovišti a cosi si pro sebe povídá.
„Soničko, pojď na večeři.

03. 09. 2019
1
7
590
Povídky

nitro je nitro

byl jsem zavalen
temnotou knih co nikdo nečte
a zvenku kdosi otočil klíčem
nikdo mi nepřišel na pomoc

03. 09. 2019
10
10
933
Volné verše

podzim se rozlít po okapech těla

rozprsklý mouchy malujou
podzim na přední skla lidí
& obětujou se za nás všechny
sundej jim posmrtnou masku

27. 08. 2019
1
2
655
Volné verše

hledáš se brčkem v tříšti snů

objednáš si drink
teď sjinou barvou
všechno se změní
aspoň na chvíli

26. 08. 2019
3
9
909
Volné verše

pudry a vycpávky

nechceš se
stát cukrovou vatou v záňadří ruské škvíry
to jsou ty dny
kdy nežereš šváby v oponě

23. 08. 2019
4
6
827
Volné verše

Vrah tam bloudí tmou

Těšíš se. “
Ptá se, ale chce slyšet ano, ne odpověď.
Ty jeho řeči. Že pojedeme na chvost civilizace, kde hlásí dobré ráno kohout, jen když se liška probudí sprázdným břichem, že tyhle šílený místa vůbec přitahujou strašidelný síly, který když se vymknou kontrole…
Hlava mi třeští zněj a taky tohodle vlaku, kterej kodrcá a staví vkaždé vísce, z kupé, co zažilo aspoň jednu válku.

22. 08. 2019
1
5
632
Povídky

Oběti

Před očima se mu zjevila umývárna.
Zatuchlá, sto let stará, oprejskaná místnost lemovaná několika plastikově černýma sprchama, ve který ho Karlík sHonzou strčili pod ledovou sprchu.
Celej ten letní tábor byl jeden velkej průser. Už druhý den prohrál vping-pongu, byl nejhorší zcelého čtvrtého oddílu.

21. 08. 2019
3
12
1057
Povídky

jako Kolumbus

zasek’ se vpleši
vlasatýho totemu
který si poskládal
vhlavě

20. 08. 2019
3
5
754
Volné verše
Nahoru