Písmák Nechám se
Nechám se přikrýt listím,
co vyplakaly stromy
a úlevně se schoulím
na ramena jejich kořenů.
Držíme se za ruce
Je začátek února,
ale mží jak v listopadu,
držíme se za ruce
a to mi stačí.
Podprsenka
Nová podprsenka hrozně mě tlačí, na mé poprsí sotva tak stačí, zapínání všude nepříjemně táhne, tělo po pohodlí nevýslovně prahne. Zdobená krajka odporně svědí, však všechny ženy o tom své vědí, kostice dloubají hnusně do žeber, má sestra radila dobře: Tu neber. Ramínka ostře řežou mě do kůže, kdo mi jen od té bolesti pomůže. Statečný princ, co mě z ní zachrání, má mě za ženu a to bez zdráhání.
Stále Tě nacházím
Hledám Tvou tvář
v podzimním listí
a nacházím ji
v každém lístečku.
Po klávesách klavíru
Tančíme spolu po klávesách klavíru,
vhebkém a něžném oparu, ve víru,
jen Ty a já, hra světla šálení,
a duše Tvá - makové mámení.
Svleč mě pohledem
Řeknu: Svleč mě pohledem
A Ty mě pohledem svlékáš
Omámená Tvým vzhledem
Mé šaty sklouznou dolů, čekáš
Obkroužím Tě
Obkroužím Tě svými prsy
na každém kousíčku,
safírově modrá krajka
je jediný prostor mezi námi.
Už nikdy
Chumelí. Stověžatá Praha soupeří sama se sebou, která z jejich věžiček vykoukne nejvýše ze sněhové pokrývky. Jdu dolů za ním po Starých zámeckých schodech - tedy aspoň doufám, protože nic nevidím. Nevidím na cestu ne pro vločky, ale pro slzy z nešťastné lásky… A taky jsem si před chvílí píchla do oka.
Tam v lesích na Dušné
Tam v lesích na Dušné
zimy jsou krutější než jinde
a ticho tak třeskuté
až vytváří ozvěny
Secret Obsession
Anotace: Hádejte, o koho se jedná ;-) :-D
Dnes nastal den D. Dnes se má nenaplněná láska – nenaplní. Nespadla jsem z višně. Přesto v tom nejposlednějším, sladce růžovém koutečku své duše, kde sídlí naivita, romantické ideje a pošetilost, doufám.
Růžové brýle
Čarokrásní motýli se vznáší
mezi barevnými listy bulvárního plátku,
hladká mouka se z okna práší
na mé růžové brýle, jež leží na lehátku…
Už nikdy
Trápí mě,že jednou,až nadejde náš čas,se už nikdyneobejmeme,nepolíbíme,nesetkáme.
Trápí mě,že teď a tadybychom ještě mohli,přesto se už nikdyneobejmeme,nepolíbíme,nesetkáme.
(1. 1.
Úplně bez vysvětlení
Kdysi jsi miúplně bez vysvětlenízmizel ze života.
Později jsi miúplně bez vysvětlenízmizel i z virtuální reality.
Kéž bys miúplně bez vysvětlenízmizel i ze srdce.
Jednoho dnebych se vzbudilaa Ty bys tam už prostě nebyl.
Královna palačinek
Anotace: Psáno z pohledu muže aneb Žádný muž mi podobnou báseň nenapsal, tak jsem si ji napsala sama :-D ;-)
Voníš vanilkovým cukremKrálovna palačinekLžíci domácí marmeládyolizuješ mlsnějako kočka
Palačinkový komínrychle se ztrácíku spokojenosti všecha Ty předeš blahemv zástěře od mouky
A večerjen v rozpuštěných vlasecha s kočičím hřbetemPonořím se do TebeVoníš vanilkovým cukrem.
Krákání vran
Krákání vranrozsekne nebea bez úlevyvalí se kapky
Spolu s listímpadá na zem smutekpadne i na měaž zapraská mi v kříži
Krákání vranptám se do nebeproč je na světětak moc smutku
i když zrovna není podzim.
Kariéra plavčice
Po úmorném hledání jsem konečně našla brigádu. Jako plavčík. V jedněch krytých lázních hledají plavčíka, nebo plavčici. Jelikož jsem žena, asi budu plavčice.
Vůně vanilky
Když cítím vanilku,
schovám se na chvilku
do vzpomínek dávných,
Ty budeš na blízku
Koloběh výčitek
Ve staroegyptském obraze
hrdě stojí Usir a Eset,
chvěji se na chladné podlaze
a na hodinách už je deset.
Štěstí
Na suchou zem padá rosa
Po té rose chodím bosa
Chodím bosa po té rose
Ťapkají mi nohy bosé
Utíkám
Utíkala jsem
a zakopla
o vlastní nohu
zákeřně jsem ji nastavila
Oděna listopadově
Oděna listopadově
ve vrzající rzi
stoletého kabátku
co vůbec nehřeje
Přání
Černá noc a žluté slunečnice,
co usnuly únavou z hledání slunce
a teď jako třpytky ze slavnostních šatů
padají z oblohy Perseidy.
Setkání v čajovně
Vonnými tyčinkami zakouřená čajovna
Na našem stolečku "Čaj Karla Hynka Máchy" z růží
A v mých vlasech vpleteny barevné korálky
Co ručně malovali jihoameričtí Indiáni