Písmák Příšera
Šňůry z oceli kvílí a bojují
s bestií, která se na světlo drápe.
Za zvuku chřestýšů oka šponují,
co stojí v cestě, netvor sápe.
Podzim
Z přeorané hlíny
vlají bílé cáry.
Tajemně mlčí, slzí,
olizují chladný vzduch.
Afrodita z rychlíku
Dvě unavené hvězdy
hleděly kamsi a nikam.
Spadly asi z oblohy,
a usadily se jí ve tváři.
Ničivá
Poslední vzdechy
a pak už nic,
tichá se vkrádá
tma bez hranic.
Bledá
Leží mladá krásná panna,
plavé vlasy prostřeny kolem tváře.
Rty pootevřené jako by chtěla mluvit.
Hlavu zabořenou do polštáře.
Hadrová panenka
V rose se válí
panenka z hadrů,
zmáčená od slz,
třese se chladem.
Paprsek
Olízl obzor
zlatavý šlahoun,
temnotě naposled
vydal se vstříc.
Tulák
Svítání úpí tmou
a vítá den.
Poutníku sešlému
utíká sen.
Holubi
Ve výškách stromu
s korou bělostnou
dva šediví s bílým límcem
vrkají holubi.
Stížnost
Bez poklony, bez pokory,
běží chlapík, bourá hory.
Kapky potu tečou z čela,
aby ho tak bodla včela.
Dopis na rozloučenou
Došlo mi to. Došlo mi, že dnešek byl mým posledním dnem. Byl tak nádherný, spousta emocí zábavy, smíchu. A když jsem vás všechny pozorovala, jak jste šťastní, ujistila jsem se, že to zvládnete sami- beze mě.
Zabitá
Loučím se, loučím
se světem tmavým,
provazem z lýka.
Rychle se dávím.
Tragická hodina
Zmatek a děsy,v ohni lesy,nočních mur běsy,naděje. Kdesi.
I přesto- nicota,strašící samota,tajemná temnota,zničená jistota.
Bijící zvon,k zemi sklon,strašlivý shon,A nakonec.
Vzpomínková
Co tlapka tlapku mine,
cestička se vine,
mezi spoustou kufrů
a mezi krabicemi.
Spálená
Válená v prachu,
pod tíhou věků,
krčí se v koutě,
vzpomínka.
Ukradené
Hadrová panenko,
na sesli v koutku,
oči ti tmavnou,
zapadáš prachem.
Mámivá
Kousíček kotníku,
kousíček stehna,
mrká na pány
staletá běhna.
Psík Alík
Toto není literárně hodnotná báseň, nicméně jde o dílo, které jsem spáchala v 5 letech. Stále si ho pamatuji a stále ho miluji.
Psík Alík spí u krbu,
za uchem ho podrbu.
Alík je můj psík,
Znevážená
Za zády smích
a v zádech nůž.
Nese se hrdinka,
peláší časem.
Zákeřná
Skryla se za ucho,
toho, jenž miluje,
šeptá mu slovíčka,
medově sladká.
Ztracená
S těžkou hlavou,
bloumala po nocích,
hledala odvahu,
už neví co je smích.
Podmaněná
Stiskl krk, pevnou rukou,
odpovědí mu záchvěv těla,
vůně potu, vzrušení,
záchvěvy síly, jak to chtěla.
Zavržená
Polkla ji tma a vyvrhla temnota,
bez citu, malou a zmožněnou.
Sežrala všechno a nechala prázdno,
dušičku v světě ztracenou.
Teskná
Zahřmělo a oblohu proťal blesk.
Otřásla se zimou.
Sžíralo ji temno, smutek, stesk.
A minuty zle kolem plynou.
Světy
Jen co poslední kousek zapadl na místo,
přihnal ses s hurikánem.
Rozmetal jsi na prach všechno,
cos předtím chránil.
Havrani
Pomalu se plouží v rytmu dovlávajících cárů dní.
Tmaví a mokří. Jeden jak druhý. Pochodují.
Sbohem
Zastavila v tichu.
Jen vzdalující se kroky
ji ujišťovaly, že není sama.
On odcházel.
Pomníček
Malý a z kamene,
vyrostl u cesty.
Chladný a šedý,
se jménem nevěsty,
Jen tak
Cože.
To snad nemyslíte vážně.
Já za to můžu.
Kroťte vášně.
Řeč
"Tři panáky rumu,
a nebo rovnou pět.
Jo, to vám říkám lidi,
jak hnusnej je ten svět.
On
Stahuje z kůže,
pomalu dýchá.
Sdírá do krve-
modlitba tichá
Rubikony
Je to zvláštní. Jak snadno se dá vkročit do řeky, která vypadá na první pohled klidná a pomalá. První olíznutí kotníku je osvěžující a příjemné. Uklidňující.