Písmák Mořská pěna
Květině opadaly kvítky,
když vyrostla z mořské pěny,
zbyly jen křehoučké snítky,
které ti nikdo nedá do vlasů.
Slza
Jsem opuštěná slza,
v modrém moři stesku.
Jsem zrezlá kotva, mrzák,
na obloze blesků.
Samota bez lásky
Neshledávám přijatelné důvody proč nebýt sámk uspokojení chtíče milenek vyhledávámPan v černém s nebeskou oblohou na pláštirozhodil do stran ruce a přišla kouzelná nocod svých peněžních přítelkyň odcházím v deštia přemítám jak mají peníze ohromnou mocVždyť i láska je jen pouhá frázebezduše a líně plynoucí časemzrozená ze špíny umírá v kráseale s vyčerpaným stařeckým hlasemJako moucha z kůže láska odlétáa jako balónek v oblacích prasknepo ní zůstává poušť krví zalitás kalužemi v níž občas slza mlaskneJsem sám a vůbec neshledávám žádné pochybyproč bych neměl být do konce života sámMaluji byt a přimíchávám do barvy své chybyabych je v sobě cítil a věděl, že je mámMíchám si krev do vína a připijím na zdravíjak těžké je vzdorovati tepajícímu životuDarovaný a vrácený smaragd mě zevnitř trávíod žaludku je mi mdlo a tak kašlu hlen na příroduHladov smažím si kyanid s topinkou k oběduchtěl jsem milovat a být milovánmezitím mi, ale ukradli srdceSobecky jsem se rozhodl, že už tu nebuduřetězem k přežívání připoutánVe vaně rozřezal jsem si ruce.