Tygří

a je to pořád stejná pohádkao smutnejch pruhovanejch tygrechco hledaj jeden druhýhoaby jim bylo fajn
samotnej sedí schovanej v trávě a potichu pozoruje zebru a diví se, jak strašně je jí podobnej. 'mohli bysme bejt kamarádi' pomyslí si a opatrně se k ní blíží, našlapuje zlehounka - jen tak ze slušnosti - přece jí hned na první schůzce nemůže přepadnout. cestou si nacvičuje oslnivě krásný úsměv, olízne si jazýčkem svý krásný bílý zuby.
a ztuhlá zebra stojí a snaží seklidně přežvykovatcejtí ho v zádechzas dalšího tygřího magora,co si na ní brousí zuby tygr je lehce zmaten, co se to stalo.

01. 09. 2008
6
7
1396
Pohádky

neonově-modře

"chtěla jsem. "svítí do tmy modře - neonověa ty se směješsama nádherná, sama novásama sobějaké to bylo. "dnes jsem si vytrhla první pramen vlasů"konečně i já můžu psát o ranácho lásceo životěa tak vůbec"chtěla jsem říct. "svítí do tmy neonově - modřevytržená ze snastejně nebo jinaksama se seboudnes jsem si vytrhla první pramen vlasůale jakoby to byly jeho prstypotřísněnébolestíživotema tak vůbec.

26. 01. 2008
18
18
2111
Volné verše

pod oknem

Výběr

Stojím pod oknem a čekámčtu cizí básně, protože každý jejich nádechse mi zdá lepší anebo aspoň podobný mémuMáš pravdu, ulice jsou pořád stejné,v nich se snažím pochopit, jak ti může hluk tramvaje znít jako smíchze mě místo něj přece vychází jen chrapotDoma se ponořím pod horkou hladinua mrzí mě, že je tak zakalenákdyž otevřu oči nevidím nic krom bílého smaltulepší je spátnebo nabírat do hrstí sníh a měnit ho v pěnu,co voní černým čajemTěžko se věří, že ani teď nejsem samakdyž se všude kolem odehrává tisíc příběhůa já ani ty do žádného z nich nepatřímeStojíme pod oknem - je v něm zhasnutoa čekáme, až se v té tmě konečně sami octneme.

05. 11. 2007
15
22
2681
Volné verše

moje malá

Občas ji to překvapía to se pak hrozně rozpláče. Když se jí zeptáš,proč stoupá do kopců,když se tak bojí výšek,proč má strach sama ve tmě,když ji tak osvobozuje,proč nechá uschnout svoje kytky a dupe na trávník,když tak zbožňuje přírodu,proč nedokáže zvednout telefon,když voláš. Proč. Když.

22. 08. 2007
9
11
1912
Volné verše

_psí_

Výběr

Oběma psům pršelo z očíkdyž na ně dveře autobusůjedovatě syčely. Vodítka sebou trhlya ve vzduchu zůstalyviset jen dva uslzený jazykyA pak v devět třínáct- už za tmy/zrovna ve vedlejším pokojimuž blábolil o kráse dívčiných vlasů/začali oba ve svejch hlaváchstavět zeď na kterouby vystoupiliz dálky je vidět výš.

25. 02. 2007
18
19
2154
Volné verše

O pánech, co sou ve snu smutný

Výběr

pánové s trubkou na zastávkáchco svačej chleby s rajčetemsou velmi smutníprotože nechtěj hrát jenom v domověco patří důchodcům"ale co naplat, jazz už nikoho nezajímá,čtyři roky sme spolua hráli sme ho jenom jednou,ach, ty starý to nebaví"a pánové v kavárněco se nemůžou rozhodnout,kým tenhle večer budoua co budou pítsou taky smutnýa pak si objednaj všechnoa kouřej dvoje cigarety,snad aby se necejtili samia pánové se zmrzlinářskym vozemve žlutym trikus rozšmajdanejma teniskamasou taky moc smutnýstojej u pramene řek a házej z vozu kostky ledu do vodyaby byla správně studenáa aby měly děti radost(oni za to maj jen zmrzlý prsty)a ty kterej po večerech sámsi kouříš pod nos prázdný myšlenkyseš taky dost smutnejprotože to k tomu všemutaknějak patří. oujé, způsob nás rozervanejch, jak se vyrovnat s bolestí.

20. 12. 2006
49
60
4916
Volné verše

PIKTOGRAMY/malý obrázky

NARÁŽÍŠ NA GUMOVÝ STĚNY
(JAKO TY BLBOUČKÝ MOUCHY DO OKEN)
A DIVÍŠ SE – BRR, TO JE ALE ZIMA
POPRASKALY TI Z TOHO RTY

06. 11. 2006
23
9
3072
Volné verše

mezipostelí

Výběr

oholil se svojí první chlapeckou
břitvou
co zářila a poprvý v tom nebyla lež
protože světlo lhát nikdy moc neumělo

12. 09. 2006
7
1
2175
Volné verše

co pravděpodobně ještě přijde/báseň na potom

zavři očineposlouchejtma a ticho jsou nejlepšimkompromisemvíš že básníci dávno rostou jenom do zeměa kam až sou schopný jítpro bolest cizí. a nosej s sebou i tu svounechoď pryčjá půjdu prvnía obrátím se v němou potrhanou noc.

25. 06. 2006
19
1
2962
Volné verše

kaštanový chrastění

"pane, prosim, stoupněte si kousek vedle,hážete stín na moje kaštanovo-sirkový zvířátka"zašeptala s culivym úsměvembejvalá zlobivá holčičkateď docela napravená"voni potřebujou sluníčkoaby vyschli a mohlisi při chůzi zvesela chrastitobzvlášť ta liškavidíte jí. "ukázala na kaštan - sirkamapodepřenej jako všecky ostatnípán jí neviděla stínil dálpobaven představouže i on bude při chůzi chrastitzvesela.

05. 06. 2006
6
3
2637
Volné verše

strach už se nenosí/viděla sem tvojí tvář

nechtělo se ti nic
jen se rozplynout.
ohromný kapky padaj z nebe
jak niagarský vodopády

07. 05. 2006
15
2
3289
Volné verše

Ucpaná výlevka

tak to zkusíme jinak protože. copak někomu záleží na orosených čelech na potu slepujícím upatlaný ruce jednu k druhý ustříhaný řasy a úlomky nehtů denně ucpávají výlevku umyvadla v koupelně /takže voda vytejkající z očí člověčích neprojde skrz/ a je samozřejmě nutný je klacíkem vyšťourávat a nebát se oblud co za nima někdy číhaj a natahujou chapadla protože to za to stojí jen aby mohla voda utýct kam se jí jenom bude chtít.

03. 05. 2006
9
1
2820
Volné verše

oranžovo-zelená výpověď

Výběr

aniž by se to vědělo
se vrtí rozkošněa s patřičně slastnym výrazem
nahý paže se jako háďata ovíjej
kolem šustících peřin

18. 04. 2006
12
0
3530
Volné verše

smíchovská, naprosto nesofistikovaná

Jakože potichu si vjížděj do vlasů,trhaj je pomaličku -jeden po druhyma rovnaj je pod tíhou knih, jak listy,co se pak vlepujou do herbářů/to sme přece jako děti taky dělali/a uschnou tam,smáčknutý v novinovym papíře,pokropený solnym roztokemse smíchem uvězněnýBezostyšně se dotýkaj vlčích mákůbez okvětních plátků /teda zrajících/myslej na opiuma na Smíchovský nádraží-spíš na ty byty poblíž,vysoký stropy, tmavý pokoje,studený podlahy, starej voňavej nábytek a spousta zbytečnejch schodů lemovanákovovym zábradlimto udělá s člověkem divya taky to nekonečný cinkání tramvajíprojíždějících pod oknamafňukání ve sprchovym koutěnad zbořenou pekárnou /kdemyši v bezvýchodnejch životních situacích páchaly sebevraždy skokem do těsta na chleba,než přijela skupinka fousatejch inženýrůs obří krabicí s nápisem DYNAMITa nechala vyletět starou pekárnu do vzduchuto pak umřeli všichni, i ty nejšťastnější, hlodavciokno ve čtvrtym patře se pokrylo oranžovym prachem z cihel rozmetanejchna kousíčkya pár lidem bylo smutno z toho,že se místo vůně čerstvejch loupákůk jejich nosům dostávaj smrady zauťáků úklidový čety/a dotýkaj se asfaltu,co po neskutečně dlouhý zimě zase začal hřát a běhaj po něm spousty mravencůa diví se nečervenalejm rozšlapanejm tělíčkůmploštic, co si zase jednou nedaly pozor na cestu.

27. 03. 2006
7
0
3073
Volné verše

prorostlá

/kašli na to/
zarejvám nehty do pulzujících nádorů,jako bych je mohla rozdrtita zničit ten nasládlej zápach konců nebo co-to-sakra-je
teď si měl mlčet anebo říct,že nás to odnese a zničí stejně jako všecky před námaže spadnem z útesudo chřtánu všem ostatním,aby se na chvíli zatvářili spokojeně…
ve slabosti, nebo nějakym šílenství/docela podobnym bolesti/se zhoupnu nahoru a dolůpo dlouhatánskejch řasách a zašeptámjenom něco, abych se neprozradila

06. 02. 2006
17
0
3061
Volné verše

rozpadavá

"Já se bojím. " zašeptá mi do klína -kůru ze stromů olupujíc a tráva se ohne i silou nejslabšího vánku Pochopí někdy sedmikráska, čím je tak sedmikrásná.

23. 01. 2006
10
3
2823
Volné verše

přítomná

‚Je to sssračka. ‘ procedila skrz zuby růžová princezna a s horlivostí, jíž vynikají jenom ti opravdoví kuřáci, si zapálila první Startku. Byla to dopověď na všechny moje otázky, který sem jí kdy pložila. Nedočkavě vsála do svých plic štiplavej kouř (vždycky, když jej vdechovala, maličko zasyčela, jako hádě… nevím, jak to dělala, ale bylo to prostě kouzelný), chvíli ho držela v sobě a tvářila se tak požitkářsky… a já ho vydechla –místo ní.

08. 01. 2006
5
0
2296
Povídky

náhodou docela komická

nikdo se nezeptal
jestli chci zase vidět
něco/někoho odcházet
a kapky krve padající do sněhu

02. 01. 2006
2
0
2172
Volné verše

Plouživá... asi

nemůžeš si bejt jistá
ani svým nesmělym úsměvem.
jako vánoční kapr na vlasci
dychtivýho rybáře

19. 12. 2005
3
0
2998
Smíšené verše

prakticky nefunkční

náš stín nás zrovna přerostl
bosý nohy zebou od mokrý trávy
zima přišla odspoda
(přesně jak říkala moje máma)

18. 12. 2005
7
0
2828
Smíšené verše

Tekoucí

prej ticho tolik nehlučí,
když je každej sám.
kolikrát dá se tomu
zas a znova propadnout,

05. 12. 2005
6
0
2727
Smíšené verše

Co všechno udělám ještě předtím, než půjdu opravdu spát

Až se trochu setmí,
tak z lístků čajových
pokusím se přítomnost si číst
a v jejich vůni budu

02. 10. 2005
7
0
3065
Volné verše

já, ty a on

horkej vosk
leješ mu do dlaní
a čekáš, co vznikne za patvar
slon, měsíc nebo snad eiffelovka.

18. 07. 2005
4
0
2189
Volné verše

monolog starého pána

Něco říkaj…
snadno slyšitelný slova
splývaj spárou vypuštěnou
zúst modrýho plameňáka.

14. 11. 2003
2
0
2396
Volné verše

Láskyplný podzim

podzimní listí
spoutává lidi v dokonalý
šílenství.
probouzí vlkodlaky,

01. 11. 2003
7
0
3454
Volné verše

Slova

jsou opadlý listí
z podzimního stromu
jsou propásnutá příležitost
jsou hoká krev, co tiše

15. 06. 2003
7
0
2538
Volné verše

občas vnímat... lidi, sebe

přišla sem tam
co sem viděla.
to si budu pamatovat.
bylo to velmi naučné.

29. 04. 2003
10
0
3057
Volné verše

jenom pro nic za nic

krájím den.
netvař se tak,
jsem tady teď.
tak proč čekat na potom.

18. 02. 2003
4
0
2374
Volné verše

já a dva a půl muže

já a dva a půl muže,
stojíme.
uprostřed kruhu prázdných slov,
každý sám za sebe,

24. 01. 2003
6
0
2775
Volné verše

Batikovanej pes

žádnej strach z toho,
že mě někdo uvidí,
jsem sama,
jen načerno nabatikovanej

11. 12. 2002
13
6
2926
Volné verše
Nahoru