Čouwega a Pyramidy

Sousedi
Stojí ve dveřích svých bytů a koulejí sousedskou řeč. Blonďatá holka a středněvěký seladon, oba ze severní Itálie. Chtějí pro své příbuzné doma už klid. A taky slunce chtějí, vždyť už od včerejška prší, a moře by jim taky přišlo vhod.

01. 06. 2020
5
4
447
Miniatury prozaické

Tak pravil Hayato

Zrození lásky
V letenské ulici u parku oddenku a kultury stojí dívenka Třezalka, v rukách skleničky, čepuje do nich báječnou limonádu slunce, jakmile jsou plné, vrací se do kavárny, pokládá je hostům na stolek, ti do sebe žíznivě obracejí perlivé sluníčko, skrze veliký auslág to pozoruje Eskider Žůža, básník lyrické orientace, směřuje do galerie mladých udat poslední kus své poezie, V prudké kanonádě slunečních paprsků jest osvobozen kraj, vlajko jara, vlaj. čte polohlasem na způsob středověkého čtenáře galerista Metoděj Ryba, poslední výhonek starého pražského rodu, kroutí hlavou, nene, to vzít nemůže, ani jako videoart, Eskider smuten odchází, na ulici ale osloven Třezalkou, Pijte sluníčko, smutný muži, přijme skleničku smíru, pije a vtuchvíli je usmířen se světem, všemi těmi plivanci a políčky, nabírá dech k novému verši, jenže Třezalka jej bere za ruku, běží k parku, proti slunci, do otevřených úst jim teče limonáda sluníčka, Metoděj Ryba zvědavě vykukuje ze dveří galerie mladých, Takový kýč, mumlá si a kroutí hlavou, za ním blikají pokroucené kropicí hadice vystlané halogenkami, dílo Terezie Křikavy, finalistky ceny Jindřicha Chalupeckého, to už ale Třezalka a Eskider padají do trav Oty Janečka, jako ptáčci se k sobě mají, Eskider nabízí Třezalce červíčka, rodí se láska v záplavě už skoro jarního sluníčka.
Tak pravil Hayato
Letenské cikánky v Haškově, vracejí se z lidlu, každá plato vajec a tašku, dvě napřed, třetí, s tučnou zadnicí v těsných džínách, kolébá se jak koráb v moři, tvář markýzy andělů, jinak sprostá, Taková cikánka, když to na ni přijde, dokáže jít na věc zostra, varuje na rohu ulice pan Hayato syna, jemuž se brzy začnou pozdávat ženské, nahoře v bytě zatím cikáni mastí karban, pijí pivo a netrpělivě čekají na ty tři, až jim z třiceti vajec a kila vepřového boku přichystají oběd, markýza andělů se potom jen v kalhotkách tango ohne pro nádobí, jako když koráb propluje okem uragánu, a oni se porvou hůř než divocí psi, snad i z okna do Haškovy se vyházejí, posilněni vejci a bokem, cestou z cukrárny pan Hayato pak synovi nad kaluží černající krve doloží své varování: zase měl pravdu.

11. 03. 2023
12
11
364
Miniatury prozaické

Na dno tobolky

Na dno tobolky
Navzdory inflaci luxuriozní kavárničky připomínají mraveniště. V jednom královna Iveta pěla včera plaidoyer na laskonky: cena 189 korun je zcela přiměřená tovaru, umu a úsilí, jež jsou na takové dílo užity. A tak lidé sahají na dno svých tobolek, neboť jakási magie, spíše než nepříliš přesvědčivý projev cukrářky, nutí je vydat za kousek piškotu a karamelizovaného cukru svou hodinovou mzdu.
Až příští podzim ze stromů budou padat nepřirozeně velká jablka svítící do tmy sadu, děti je budou sbírat čtyřma rukama, aby jim maminky v troubě poháněné odštěpkem plutonia upekly štrůdl, nastane čas velikého zklidnění.

21. 11. 2022
13
8
308
Miniatury prozaické

Olžino louno

Olžino louno
Olga Lounová se rozhodla stát se babičkou vlastního dítěte. V jedenačtyřiceti přivede na svět robátko, s nepřiznanou asistencí doktora Pištína, primáře vaječné kliniky, který vymodeloval ten veliký zázrak na 3D tiskárně, nasál do pipety a kápnul božsky do Olžina louna. Hop a je tu lidoop.
Agáta
Agáta je šťastná, že už nemusí muži platit půlku nájmu, konečně je její chodící peněženka dostatečně naditá.

02. 09. 2022
10
8
271
Miniatury prozaické

Plovárenský kairos

Plovárenský kairos
Z nebe je hadr a ten někdo tam nahoře pěkně ždíme, říká vedoucí kiosku na Pepynce plavčici Terezce, která má o deštivém dni konečně klid vychutnat si pořádně macatý párek.
A taky už dobíhá sedmá, a to je na konci srpna čas konce, Plovárenský kairos, na jehož horizontu jest uzavřen čas plavce, cucaje jegermajstra poučuje zbylce kolem kotelník, který už nemusí přitápět pod vodou, neboť poslední velrybím sádlem natření sportsmeni mizí do šaten. Připomeňme si ale mínění teologa Rahnera, že totiž možnost věčného pokračování dál a dál znamenala by peklo holé nesmyslnosti. Žádný okamžik neměl by svoji váhu, neboť vše dalo by se odsunout do prázdného později, zadívá se prázdnýma očima na Terezku a vedoucího kiosku, otočí v sebe hořčinu a taky odchází.

24. 08. 2022
10
6
265
Miniatury prozaické

Paní Eva

Je skoro půlnoc
V 23:24 hodin zaznamenává Zdenko Pavelka na obloze nad Prahou neidentifikovatelný létající objekt, bezprostředně informuje NASA, ve skutečnosti jde o soukromý letoun cesna, v němž cestují Kloe a Joja, přítelkyně z města Andělů, máčejí v šampaňském jahody a tiše rozprávějí o věcech mezi nebem a zemí, letoun se připravuje k přistání, v 23:28 hodin klesá k ranveji, v tu dobu se ve svém dejvickém bytě budí z ošklivého snu Limonela, jde se vyčurat, zatímco letoun dosedá na ranvej, proud moči dopadající na hladinu toalety budí jejího milence, Kloe a Joja zatím vip zónou opouštějí letiště, Limonela se otáčí zády, jak jí poroučí milenec, jemuž poroučí vůle druhu, otevřeným oknem, je tropická noc, opouští ložnici její milostný křik, a zatímco Kloe a Joja už se v hotelové king size posteli tulí nahaté k sobě, Zdenko Pavelka někde ze tmy dejvického dvorku usuzuje na vraždu ženy, informuje bezprostředně kriminální policii, ale Je to jen láska, ujišťuje komisař.
City Beach Life
Obvykle trávili léto v mexickém Cancúnu, toužili ale vyzkoušet něco jiného, a tak odletěli do Jižní Karolíny.

19. 08. 2022
12
9
351
Miniatury prozaické

Bambinko

Boří hranice
Boří hranice tito lidé, přechody do chorvatska boří ve svých kombících, naftou voňavoučkých dieselech, vzadu řvou hysterická bambinka, vpředu tatínek a maminka, je-li to poslední dovolená, dozví se tatínek v září od rodinné advokátky Řemdihy, jméno si nechala změnit v dospělosti, aby budila náležitý respekt u tatínků, ještě má ale čas, ještě může jančit v boudě své kanceláře, neukojená lovecká fena, zatím její mandantka dává poslední šanci potenciální protistraně, Moře nadohled, hlásí tatínek, nikdo neposlouchá, děcka opitá pohyblivými obrázky jablečných telefonů, lépe než ožralové čučem, maminka už hledá v guglu "luxusní restauranty v okolí", penězocuc na kešeň, sedmihvězdičkový resort Hvarska zvezda, Željko hosty zve hned do taverny, na peřinách plují labutě, Bože, to je krásný, fotí ona, děcka z únavy chytnou další hysterický záchvat, Ševelín tluče hlavou o zeď a Frederičce asi zapadl jazyk, křičí ona, tak dělej něco. on jde vstříc nekonečnému moři, doufaje na horizontu uzřít ostrou ploutev, mít to rychle za sebou - blízké setkání posledního druhu.
Bambinko
Mají bambino, vyslala ho do parku, je unavená, včera víno z Proseka, spumante pak frizante nakonec lulante, to se roztočí hlava i zkušené pičce (od slova pít), taky chce mít konečně chvilku pro sebe, to je samá kamarádka, chce si prošmejdit ešopy a instáč, tak ten italoargentinský tatínek tedy tlačí kočárek z výtahu, nabízím mu otevřít dveře, s díky odmítá, je zvyklý dělat vše sám, ona je samé víno, ešop, instáč, únava do toho, říká beze slov, pročs jí udělal to zatracené bambino, odpovídám beze slov, otevíraje dveře, už jsou v ulici, kde tyhle tatínky vídám stále častěji, Letná je předvoj, přes týden dřou, aby vydělali na hypotéku, její ešopy a večeře v luxusních restaurantech a osm dovolených do roka, a o víkendu pečují o bambina, zatímco maminky šošmelínky, ještě než usnou nad instáčem, z okna volávají: A nezapomeň bambinku koupit mastné brambůrky v bulvární bageterii. Nevařim.

11. 07. 2022
14
7
299
Miniatury prozaické

Papež a kardinál

Výběr

Papež a kardinál
Osmička jede na Podbabenku, v tramvaji chlap v červeném klouboučku, kardinál, pod sebou kufr na kolečkách, v něm schizofrenické evangelium, které veze papeži, ten sídlí dole u řeky v paláci z větví a igelitu, A vajcas dovezl. A víno. zvedne papež hlas, hned co uzří svého kardinála, ten ale dovezl něco cennějšího - dosud neznámé evangelium, pramen Z, Jednou ho kanonizují, vaše svatosti, koktá nadšením kardinál, Kdes to vyhrabal. bere ho papež na milost a přebírá se v lejstrech, V kontejneru za redakcí časopisu Žena a život u smíchovského nádraží, prozradí naleziště kardinál, Aha, tys byl na lihovaře, čuje papež levárnu, nahlíží do lejster, to budou jakesi chujoviny, háže vzduchem evangelium pro ženy, bere plastovou láhev s jablečným vínem, klopí ji do sebe, sune se ze stolce, usíná.

08. 07. 2022
23
17
689
Miniatury prozaické

Jiřinka a František

Jiřinka a FrantišekPežoťák Jirka L. by asi doporučil novější model, ona si ale s tím svým starým hlavu nedělá. Květinářka Jiřinka z Hradčanské právě skládá kytky do auta, otlučeného zvenčí a zevnitř plného hlíny, vyráží na chatičku k Berounce, kde na ni už čeká hejno hladových koček a František, takový lesůpán, přivítá ji kníratým hubanem, s pivíčkem v ruce, ona mu vyčte, jaktože kočky nemají v miskách, on se zastydí, na ohýnku opečou buřty, S ďábelskou a pivíčkem, zatetelí se František, pak dvacet na terase, dolů k řece, vykoupat se jako první lidé v Píšónu, jen tak nahace, on ji pak položí pod rozkvetlou sakuru, do trav nazad, zmazlí ta dvě tučná potěšení, bachratou cestou vydá se k rokli klína, poručí na čtyři, ona neprotestuje, žena, zhluboka se nadechne, to je lepší než ďábelská a pivíčko, a po týdnu zas je dobře.
Jahody za LudmiluNáměstím míru voní jahody.

22. 05. 2022
10
5
310
Miniatury prozaické

Apetit

Ráno pod KlárovemMalostranská, to je kvas přestupního místa. Z metra na tramvaj a opačně, tudy už od božího rána, které v Praze zvoní chvíli před devátou, proudí život, točí se nohama, holky u toho stíhají cucat kremito z kelímků, nápisem napřed, aby bylo jasno, že nejsou z laciného kraje, chlapi zas stíhají pozorovat zadky v maximálním kroutivém momentu a přitom i plechovou šťávu řinoucí se z klárovské tepny, aby nezahynuli a manželky pak, jak psáno v detektivkách, v očích umrlců nespatřily důkaz o příčině toho strašného štěstí, jež je potkalo.
Podezřelá láskaZatímco ostatní sem vehnala drahota, ty dvě podezřelá láska. Podzemí pasáže Světozor patří nenáročným jedlíkům, ty dvě ale náročné jsou.

25. 04. 2022
9
3
275
Miniatury prozaické

Za pabědu!

Za pabědu. V centru města, už třetí den bez spánku, právě sváděly ostré boje předsunuté jednotky Syřanů, s podporou 54. dělostřelecké brigády usilovaly o vládu nad ulicemi kolem náměstí Míru. Bylo běžné májové ráno roku 2023, na loukách v okolí kvetly zvonky a v tůňkách po pásech tanků plavali čolci.

08. 04. 2022
7
4
315
Miniatury prozaické

Salon

Salon"Četlas včera Salon. " vytáhla brunetka pěstěné obočí na kamarádku. Ta polkla doušek báječného kremita a přitakala: "Myslíš ten rozhovor s Budenem. Jasně.

04. 04. 2022
14
12
324
Miniatury prozaické

Noční výsadek

Noční výsadekSobota míří k cíli, přesně podle plánu, voní romantikou, jako noční výsadek, jako boj ve městě. Holky na sebe berou masky a polní uniformy, trochu řežou v zadku, svírají v prsou, kluci olejují svaly, zapalují retko, mohlo by být poslední. Zanedlouho se střetnou v ulicích. Jako grupy divokých Syřanů a Ukrajinců, bez slitování půjdou do sebe.

28. 03. 2022
7
4
182
Miniatury prozaické

Malý Donbas

RománekJede na Hradčanskou, chvíli po osmé, v devět začíná ofis šichtu. Na širokých stehnech drží knihu, román spisovatelky Julie. Přes špinavé sklo tramvaje opírá se do ní slunce už docela jarní, bere list za listem, vpíjí se do příběhu, je někde v Kalifornii, leží na lehátku u bazénu vily filmového magnáta, její stehna jsou o pár liber lehčí, ne ale zas o tolik, pořádná stehna jsou teď v módě, i zpěvačky taková mají, zlátne z bikin, přistupuje k ní latinský mladík podobný Enrique Iglesiasovi, pokleká před její klín, bere list za listem, propadá touze, ona neříká nic, nechá si to líbit, magnát túruje své žluté porsche do poslední zákruty kopce Mulholland Drive, ona zatím propadá rozkoši, otevírá se latinskému mladíkovi, brána k vile se otevírá, mladík zrychluje jako magnátovo porsche, dobře to Julie vymyslela, už míjí řadu pinií, dva dobrmany, ona křičí, kalifornské slunce žhne, láska se dělá a příběhy vyprávějí. Hradčanská.

23. 03. 2022
9
3
267
Miniatury prozaické

Hulán a pižipaži

Sousedův bratrJe to vzorná pražská rodina: šošmelínka drží synka, tatínek krabici s pizzou. Těsně před osmou jedou domů, už je bere hlad, přestupují u Prašné brány, směřují někam do Motola. V jednom z domů malého sídlišťátka bydlel Ladislav Hojer, kousek od něj, u mostku přes motolský potok řečený Kwai, spáchal svou poslední, pátou vraždu. Šeredně se tenkrát zmýlil: posedlý mladými ženami spatřil ve tmě libou siluetu, netušil, že Anna Š.

21. 03. 2022
11
4
238
Miniatury prozaické

Mléční milenci

Mléční milenciNastupuje v Levoruční ulici. Japonečka ztracená v překladu. S těmi vlásky by se ztratila i v hejnu kavek, létala by ze střechy na střechu, dloubala červy z hlíny, za komínem čekala na kamaráda, možná by z toho něco bylo, pak větvičky a hnízdo, chvíli dohromady, v létě vyvést mladé a zas nanovo, každý sám. Před trafikou na Strossmayerově náměstí stojí dlouhá fronta - vyšel Salon s esejí Václava Bělohradského o možných příčinách konfliktu na Ukrajině, chybách Západu a jeho podílu na deprivaci Ruska.

16. 03. 2022
10
7
246
Miniatury prozaické

Válka v Opletalově

Válka v OpletalověV sukni z pečené kůže jako tatarská válečnice jde Opletalovou a vlnolamem svých boků rozráží zasněné pohledy mužů. Ne. Ať s šourky obtěžkanými bolestí hynou, ta zvířata, říká beze slov. A muži, nedbajíce varování, strašlivé smrti jdou vstříc, civí jí k pasu, sliní hned podvakrát.

15. 03. 2022
16
10
381
Miniatury prozaické

Soudný den

Báječný jeřáb rána zvedá slunko nad domy a takové podobné někdo si zrovna háže na talíř, a jiný hned čtyři, do toho šunku, pepř, chleba na krajíčky, pak už honem za prací, a holkám ještě běží pohádky pod cukavými víčky, ty vstávat nemusí, ty živí sny. Devět, soudná hodina, okresní soud v Liberci. Ve veliké předsíni spravedlnosti posedávají před dveřmi dvojice. "Dvacet let sem dřel jak pičus.

10. 03. 2022
15
6
329
Miniatury prozaické

Hořká smuténka

Výběr

Mléko míruNavzdory mrazu, který se nanovo prokousal únorem, jde Václavákem s ňadry docela holými. Žádná holátka to ale nejsou, plnotučně rozkypělá pějí píseň hojnosti. Ta zkojila by pluky napříč Ukrajinou, a že ti chlapi žízní. Chci si malovat takový živý obraz, cosi na způsob Picassovy Guerniky, jen nadějeplný: Stojí tam ta ženská, rozkročená nad Kyjevem, jedním pohybem vysvobozuje ta svá obří ňadra z podprsenky, zvedá je v dlaních vstříc frontě.

07. 03. 2022
25
30
2361
Miniatury prozaické

Košta kafé

Košta kaféPan Rybina z Velkých Pavlovic, prasyn lovců mamutů, rád dumal. Zvlášť za dlouhých večerů, kdy se na horizontu pálavských vrchů táhl dlouhý knír červánků a víno bralo chvíli. Tehdy pan Rybina, čtenář historických příběhů, vzpomněl vojnu s Turkem. Káva.

14. 02. 2022
13
9
322
Miniatury prozaické

Egypťanka

EgypťankaJeště čte papírovou knihu, a už ráno v tramvaji. Vždyť i staří Egypťané psali na papír a ráno cestou do práce, ve vozech tažených dromedáry, ze svitků četli romány o erotických úletech princezny Hatšepsovet. Tak i ona čte erotický román a miluje to šustění, když netrpělivě nasliněný prst vloží mezi listy.
Kamarádky Sešly se v café Pilot ve čtyři.

18. 01. 2022
14
12
401
Miniatury prozaické

Eger

Výběr

Brzy ráno. Na cestěJe půl osmé, ráno už zas mluví do věcí, k nimž se člověk nechce znát, a v Ovenecké v café Pilot se holky chystají k dílu. Pustily si Madonnu a hážou nahými boky v těsných džínách, na chvíli skrze obrovský auslág zasvítí něžní ptáčci, sotva se rozlétnou, už je holka lapí do sítě svetříku, a pak povinnou zástěru, Už by šéf mohl dodělat zázemí, povzdechne si Johanna a upustí páru Hubertovi, strašidelnému stroji na kávu, Hannah jen pokrčí rameny a soustředená na uvazování mašle do vlasů kousne se do rtu lankom ruž kutur. To v třídírně balíků v Bubenči u nádraží směna jede na obrátky, od šesti se tu nezastaví, Maximálně na cigáro, jsou Vánoce, klepe si na hodinky vedoucí směny a propouští Olafa s Gertou na vzduch.

16. 12. 2021
22
30
1481
Miniatury prozaické

#Prague#ass#kiss

Výběr

#Prague#ass#kiss#Vlečou se jak procesí proroků pouští, ženské s kufry na kolečkách. Před hodinou přistály a už jsou tu, v srdci města, na kostkách náměstí Padlých hlav, google je vede k hotelu, kam složí noční košilky, krémy na prsa, žádné řízky v chlebíčku, jejich smůla, pulovry, kartáčky, ajpedy, nabíječky, do zimního přezují pičky, přiletěly z dalekého jihu, krásné jak starověké nevěstky, a vyrazí za atrakcemi. Cestou si dopřejí espresní kávu, Se sekaninovým mlékem, dámy. ukloní se ganymédes, jistě že ano, ženy surovou kávu nepijí, jejich ústa jsou jemňounká jak podšívky kabelek Ludvíka Vitona, ještě zákusek, pak už budou mít dost sil kroutit hlavami nad barokní alejí mostu, vystoupat uličkou k Hradu, padnout na kolena v katedrále, kořit se mistrovství německého kameníka, sestoupat zlatavými schody na Klárov k řece, k místu, kde mistr Saudek kdysi vyfotil prdýlku nahé holčičky mezi hejnem labutí a stát se právě takovým hejnem, žíznícím po sladkém pivu a hned si ho taky dají a zamávají nejistě křídly a budou zas v hotelu a jako mistr budou si před velikými zrcadly v pokojích fotit nahé prdýlky a vysílat je na oběžnou dráhu instagramu se vzkazem: #Prague#ass#kiss#
V kadeřnictvíChtějí být na vánočním večírku krásné, a tak se vydaly do kadeřnictví v jedné ze špinavých ulic Smíchova, sedí v řadě, listují lifestyle magazíny, čtou rady do života, jak rychle rozbít vztah a jak jsou muži toxičtí a vůbec bakaní, a čekají na svou chvíli.

13. 12. 2021
11
19
519
Miniatury prozaické

Advent ve městě

Advent ve městěDnes jsem byl svědkem události: vyvoněné obchodní centrum v srdci města. Rituals, Boss, Tezenis, Gant i Klein už měli výlohy načančané adventní estetikou. Holky jako do žilnatých údů zatínaly do kelímků s kremitem své nehty dior vernis ruž, seforky, co jim je prodaly, se usmívaly křivkou lankom ruž kutur. Od stropu šla tichá lounge hudba, lehký průvan roznášel vůně opia, vanilky, kouře a pačuli, yvsanloran, barbery, gotie.

07. 12. 2021
13
18
599
Miniatury prozaické

Depresivum

Výběr

DepresivumNěmecká společnost Pharmasofia začala vyrábět depresiva, léky vyvolávající úzkost a depresi. Inspirací jí bylo učení filosofa Martina Heideggera, podle nějž úzkost zjevuje nic, a tím otevírá cestu k pochopení vlastního bytí, na níž teprve člověku jest v krátkých záblescích spatřiti smysl. Tradice německého existencialismu ve spojení s vyspělým farmakoprůmyslem tedy usnadnily naplnit celospolečenskou poptávku po smyslu. V první vlně terapie se očekává stoupající počet sebevražd, varovala Evropská léková agentura, ale to není indikace k jejímu ukončení, protože v lidech je třeba znovu a radikálně zpřítomnit vztah k celku světa, a nikoli prohlubovat pohroužení do světů soukromých.

06. 12. 2021
14
15
608
Miniatury prozaické

Czech press photo

Czech press photoStojí před justičním palácem v dalekých Vršovicích, tolik podobných periferii jejich rodného Vladivostoku. Dvě holky, sladké jako bonbonky, jedna v módních teplácích, druhá v těsné džínové soupravičce. První v ruce pivíčko, jistě jahodové, pach chmele je demode, dělají si selfíčko. Možná jim soudce přiznal azyl a možná tučné výživné, tak září štěstím, a to je třeba vyfotit.

13. 09. 2021
7
3
253
Miniatury prozaické

O mayské noci

O mayské noci. a víme, že letos už nepřijdou / ty horké noci / za nichž ženy obtěžkány plnotučnými sny / usínají s nohama dokořán . Primář Pištín dopíjel čtvrtou sklenku hennessy a básnil. Snad jednou vydáte sbírku, lichotila mu sestřička Rozárka vždy na úsvitu výplatního termínu.

07. 09. 2021
9
3
270
Miniatury prozaické

Zámek

ZámekDorazil jsem jako Kafkův zeměměřič do tajemného městečka s tajemným zámkem na vršku. K desáté večer dročkou ze sousedství, kde končí koleje. Dročkář, třicetiletý otec novorozence, mi svěřil tajemství: včera u stánku s kebabem, byv osloven dívkou, poprvé zapochyboval o své lásce. Snad jeho slabost pro šťavnatou žemli jednou syn pochopí.

06. 09. 2021
7
8
377
Miniatury prozaické

Spalovač heroinu

Spalovač heroinuSprávce spalovny heroinu čeká zkrácená směna, v pátek se spaluje jen do dvanácti, pak už spalovač a jeho pomocníci mohou v klidu spát až do nedělního podvečera, kdy se opět připravují pece.
Spalovač heroinu IINejdříve se vám v prostoru břicha rozlije teplo, pak se uvolní každý sval těla, svět se vás přestane týkat, zpomalí se dech, čas a jiné závazné kategorie jako by nebyly. Pohled se zafixuje jedním směrem, aniž by v tom bodě bylo něco skutečně zajímavého. Když chcete, přijdou sny, třebas o lásce, když nechcete, je vám stejně dobře.

27. 08. 2021
9
10
367
Miniatury prozaické

Olomoucké zastavení

Slaví Ludvík. Dnes slaví svátek Ludvík Viton. Poděkujte mu za krásné kabelky, které nosíte po bulvárech, kufry, které vozíte na kokosové ostrovy, a peněženky, z kterých to neplatíte. Vypujčte si, jako to děláte vždycky, zlatou kartu manžela, milence, kamaráda, a pošlete Ludvíkovi na San Žermén De Prés kytičku.

23. 08. 2021
10
9
355
Miniatury prozaické

Lev Kandaháru

Lev KandaháruPo smrti ikonického vůdce Talibanu Muhammada Umara nebyl kdo by převzal štafetový kulomet a vedl pouštní válku. Ani Američané dodnes přesně nevědí, kdo vlastně mullu Umara nahradil a kdo po jejich odchodu ze země provedl bleskový převrat. Nyní se to dozví. Jistě vám neuniklo, že před necelým rokem odešel z významné světové politické scény muž enormních ambicí, schopností a odvahy.

18. 08. 2021
10
5
344
Miniatury prozaické

Podivné teorie

Podivné teorieLeží na břiše, spí a jak dýchá, ohromné břicho ji celou nadzdvihává. Možná to jsou prsa, protože ženy prý dýchají přes prsa a muži přes břicho, říkala nám odporná učitelka biologie na základní škole, měla teorii, že inteligence je otisknuta do bílých měsíčků na nehtech rukou, čím více jsou vidět, tím je člověk inteligentnější a naopak, všichni jsme si pak prohlíželi ruce a někteří možná tehdy vzdali všechny ambice a smiřovali se s tím, že pigment nehtů je předurčil k životu na okraji společnosti, kamarád z lavice měl měsíčky do poloviny nehtů, takové úplňky, a dneska nenapíše souvislou větu, kdoví jaký vynález mohli na svět přivést ti s nehty bezměsíčkovitými, nebýt té babizny. Každopádně na nehty té ženské spící na palouku Petynky nikdo nehledí. Koukají na její zadnici a když se pak probudí a otočí na záda, na její stejně ohromná prsa, která se jí až tlačí k bradě, jak si roztírá po břiše a těch stejně ohromných prsou kokosový olej a ony se lesknou, tmavé dvorce, stejně ohromné jako to břicho a prsa pohledy zvědavců opětují, jako smutné oči Hany Karadžičové, řekla by učitelka literatury.

17. 08. 2021
13
8
469
Miniatury prozaické

Bára má Emilku

PařížskáDo Pařížské zrovna zavážejí zboží. Z kabiny vyskočí hromotluk, otevře návěs náklaďáku a pomocí háku vytáhne na chodník modré umělohmotné bedny. Tak, paninko, jsem tu s těma ráčmenama. Pěstěná blondýna, opálená karibským sluncem, vykročí z obchodu Patek Philippe, útlocitně pohlédne k bednám a s povzdechem kývne na livrejovaného dveřníka, aby je odnesl do zákasí.

16. 08. 2021
9
7
322
Miniatury prozaické

Nymburský soud

Výběr

Lehké pepčoDopřávaly si lehké pepčo. Lehké pepčo není žádná jednotlivá věc, abyste rozuměli, je to souhrn životní praxe. Přišly na Petynku po desáté, obě v brazilských plavkách černé barvy, aby jejich bělounké prdýlky svítily dodaleka jako lucerničky touhy. Lehly si na molo, protože to patří manekýnám.

13. 08. 2021
16
28
814
Miniatury prozaické

Labuť

LabuťUsnula na sluníčku. Mladičká narkomanka, tulačka, indiánka. Tak sní svůj opiový sen na lavičce poblíž Bílé labutě, kam si po práci lidé chodí kupovat krásné šaty z tesilu. Taky byla jako bílá labuť, dokud nepoznala bídáka Johnyho, který ji naučil jak rozpustit heroin v citronce a pustit si ho rovnou do špagátu.

11. 08. 2021
15
11
413
Miniatury prozaické

Letná

LetnáV uličkách kolem Milady, letenské tepny, přibývá kaváren. Lidé posedávají venku, popíjejí kávu, dopřávají si sekaninové dorty a hodně toho napovídají. Kde není kavárna nebo vinárna, je prodejna zeleniny, meruňky svítí jako sluníčka, rozkrojené melouny se smějí a třešně by chtěly k tetovaným hipsterkám za trička. Z přízemního okna se nesou hlasy Rusů krátících si sobotu karbanem.

19. 07. 2021
18
15
640
Miniatury prozaické

Ovečky

Ovečky Jako ovečky pohání je z tramvajky. V žlutých vestičkách je nikdo nepřehlédne. Byli na výletě, nejspíš v Šárce, a teď se vracejí zpátky do školičky, obědvat a spinkat. A zatímco budou spinkat, paní učitelka se vydá špacírem jablečným sadem z pixelů, jako by toho neměla dost.

27. 06. 2021
11
6
392
Miniatury prozaické

Olašský soud

Olašský soudDlouhá desetiletí byla sídelním městem olašských králů Ostrava. Moc si předávaly rody Stojků a Lipů. Teprve nedávno se králem stal Horvátko zvaný Bobko z Brna; brzy umřel, ale jeho rodu koruna zůstala. K soudu jsem tedy jel právě tam.

16. 06. 2021
15
12
662
Miniatury prozaické

Tichý sifon

Výběr

ŠkoličkaVrátka byla otevřená, tak jsem vešel. Usedl na lavičku pod jablůňku zatím holou, jako hlava pana ředitele. A přestože byly už dvě hodiny, z okna šel hlas paní učitelky, ale z hřiště za rohem plácání míče a dohady dětí. Na parapet přilétal ptáček, aby se ujistil, že paní učitelka, která ho pravidelně krmí, je v bezpečí.

08. 06. 2021
10
7
434
Miniatury prozaické

Průvodce po galaxii

Průvodce po galaxiiV téhle zatáčce vypálili na vysokého blondýna s červenou botou, ale stengun se zasekl. Tak vrhli granát, ale vzalo to jen dveře mercedesky. Přesto šrapnel a kus kožené sedačky a otrava krve a dál už to sami znáte. Teď tudy tečou auta ve dvou proudech jako někde na kalifornské hajvej, bez úcty k mrtvému, říká průvodce turistům, tahle země mohla šlapat jako hodinky, podívá se k zápěstí, kopne do koloběžky postavené do cesty, a zavelí sejít dolů do Holešovic, kde točí výbornou vatu.

02. 06. 2021
9
7
403
Miniatury prozaické

Moudrý tribunál

Moudrý tribunálZasedl tribunál. Ceremoniář zatloukl holí o zem a vyzval přítomné povstat. Tak se stalo. Do síně vešli soudci v talárech, s parukami na hlavách, každý s nějakou učenou knihou v podpaží.

27. 05. 2021
3
6
397
Miniatury prozaické

Jahve a Cardi

Výběr

Jahve a Cardi Pohoršen světaběhem, jednoho dne Jahve ukázal na zpěvačku Cardi B a řekl: Ty. Od nyní už navždy budeš žít v panelovém domě v Chlumci nad Cidlinou. Cardi B se zrovna slunila u bazénu své kalifornské vily, pila barevný koktajl a poslouchala vlastní hudbu. Jakmile Jahve vyřkl svůj bezlítostný soud, sbalila si své Louis Vutton kufry a vydala se na dlouhou cestu do Chlumce.

24. 05. 2021
17
18
797
Miniatury prozaické

Havárie kořalkovodu

ZahrádkaPřed Opletalovou podprsenkárnou už chystají zahrádku. Právě tam, neboť je to hygieničtější, budou ženy zkoušet prádlo. Na trávě pod jablůňkou, do prsou je nebude píchat sluníčko a zůstanou tak bělounká, aby dál mohla svítit ve tmě milencům na cestu.
Dlouhý pochod k májiTohle jaro pajdá na jednu nohu.

19. 05. 2021
10
8
365
Miniatury prozaické

Like a chewing gum

Dar kauzyTěhotný ženský rozpáral břicho. A jak koulela očima, vrazil jí do nich nůžky solingen. Prokurátor už na chodbě líčil skutek dětem ze základní školy, které se s paní učitelkou přišly podívat, jak se dělá spravedlnost. No a pak po bytě rozlil benzín a podpálil to.

17. 05. 2021
8
7
367
Miniatury prozaické

Rejčka

Taková normální neděleČlenům klubu Spartak Rogallo došla trpělivost. Zatímco parníky s pivníky už mohou brázdit Vltavu, oni musí na rozvolnění čekat. Rozhodli se pro radikální čin. Seřazeni ke kraji letenského profilu nejprve vypijí kořalku z domácích brambor.

10. 05. 2021
13
10
373
Miniatury prozaické

Opustíš-li mne...

Opustíš-li mne. Ludlanka se narodila již velmi starým rodičům, mamince bylo třicet a tatínkovi ještě o něco více, a protože takové narození je vlastně zázrak, měli se k Ludlance jako k zázraku. Babička o ní mnoho napovídala sousedkám: že z Ludlanky bude moderátorka zpráv na Nově anebo ředitelka na ministerstvu, a taky jak moc je krásná, takový náš piškůtek, i když vypadala jako uschlé jablíčko. Sousedky už ty sladké řeči nemohly poslouchat, a tak když viděly babičku, utíkaly, mizely, omlouvaly se.

05. 05. 2021
10
8
470
Miniatury prozaické

Pozri, kvitnů pupavy

Pozri, kvitnů pupavyBetonové cévy města chrlí auta už od soudného rána. Ta pod Letnou je chlístá neobyčejně zběsile, pravděpodobně bude mít zvláštní úlohu zásobit střed města smrdutými vozy, dvoustopými tromby, překážkami na cestách snivých chodců. Most k Revoluční je vybaven digitálními tachometry, takže když přes něj běžíš, hned víš, jestli s tebou atletický svaz v létě do Tokia může počítat. V Revoluční už dávno nikdo nezapaluje barikády, jen holkám slunce připaluje lýtka, odvážným i stehna.

04. 05. 2021
16
12
550
Miniatury prozaické

Mamahotel

MamahotelJako ředitelka mamahotelu Ivana musí vstávat brzy, rozhodně dřív než její dvaatřicetiletý syn. Přichystat kakao, namazat vánočku, kafíčko si dáš. Když odejde do školy nebo za marným výdělkem, ani tehdy Ivana nespočine: umýt nádobí, dojít do krámu, připravit oběd. Jak ses měl, co bylo ve škole.

02. 05. 2021
21
16
698
Miniatury prozaické

Šel jsem Miladou

Šel jsem MiladouU Domažlické jizby postávají a "chmelovou paličkou utloukají křehký žal", jak píše básník. Hloučky pivců, opilí jarem poněkud líným, pivem poněkud zbrklým. Miladou klesají a stoupají holky s širokými boky, některé sotva se vyhnou. To pak cinkají tramvaje a ony se vykrucují, že na vině je příliš úzká ulice.

27. 04. 2021
16
18
521
Miniatury prozaické

Když soudruh Punin plakal

Cestou k člověkuChodili od domu k domu, hledali člověka dobrého srdce. Ten bydlí snad támhle, říkali jedni a ukazovali na dům v dálce. Když se ptali tam, posílali je místní zas jinam, že možná tam, za humny bydlí člověk dobrého srdce. Ale ani tam ho nenašli.

24. 04. 2021
12
11
384
Miniatury prozaické

Včela v hubounově břiše

Určeny k vražděníŠtrádujou si to Vodičkovou. Modrovlásek a děravá punčoška, holky sladké karamelky. Jenže sotva se zasníš, už jde ulicí prsatá Jolka. Je poledne, chystá se u okénka zkrmit svá nadělení.

20. 04. 2021
14
11
350
Miniatury prozaické

Sliniví plžnatci

CukrárnaAsi proto že touhle ulicí jezdila první tramvaj, už rána jí korzují holky s modrými a růžovými vlasy a babičky s vlasy bílými. A za rohem, v cukrárně pana Erharta, z dlouhé chvíle, neboť všichni všechno mají, číšník Johan nablýskanou vidličkou píchne cukrářku Emu do zadnice nafouklé od vší té šlehačky a makronků, které musí vyrobit a ochutnat. A ona nadskočí a zalomí obočí a už by láteřila, ale on přiloží prst na ústa, aby nevyrušila holky s modrými a růžovými a babičky s bílými vlasy, protože makronka vzpříčená v krku není žádný med.
VrabečciJsou jako tři vrabečci.

19. 04. 2021
10
8
388
Miniatury prozaické

Šmodrchané prdýlky

Odstíny kurev. Cesta ŽižkovemJako mim, co zanevřel na tmu, rozhodl se vstávat brzy a hrát už jen na ulici, když zavřeli divadla, je závozník na rohu Budečské. Ukazuje kamarádovi za volantem dodávky, jak vycouvat z chodníku. K tomu duu komiků vyhrává Prokofjevova Sonáta D-dur, kterou pečlivě, po dlouhé konzultaci s programovým ředitelem, vybrali v nedaleké budově Českého rozhlasu.

14. 04. 2021
10
10
518
Miniatury prozaické

Žena za pultem

Žena za pultemSvědí ji dlouhá chvíle. Zatímco vzadu dr. Hauška, starý rutinér, zkušeně míchá diacetylmorfiniumchloratum, ona sedí zapřená koleny do pultu a listuje svým jablečným telefonem. Instáč, fejs, vocap.

13. 04. 2021
19
21
931
Miniatury prozaické

Štěpánka

Výběr

KobylisySem sváželi vlastence, sokoly, skauty a všechny ty pochybné existence. Už je nikdy nikdo neviděl. Tady na rozkaz britských hejterů zákeřně vrhli granát proti svému protektorovi. Tady ve své diskotéce Ivan J.

06. 04. 2021
20
19
603
Miniatury prozaické

Učitelům (učitelsky) k svátku

Noční přepadJsou to romantici - trénují noční přepad. To není jako v létě na zahradě schroustat kedluben. Smrdí to střelným prachem a újmou, hodně nábojů padne na buben. Za pár dnů už budou v Mali, v džungli, po pás v řece s krokodýly, a jen co padne soumrak, číhat za sapany, čekat na konvoj s nepřáteli.

29. 03. 2021
5
4
228
Miniatury prozaické

Kdo neochutnal...

S křenem na šmakJako pan Svoboda z Hrabalových Slavností sněženek, veliký jedlík a školitel salámů, ta ženská nevěděla, co dřív koupit. Dvacet deka vajíčkového salátu a ještě tamten, pani, to je jakej, aha, tak toho patnáct, a šunkový koleno třicet deka a šest nožek frankfurtských párků. Holka s kšiltem už byla nešťastná, i když by mohla být ráda, že večer nebude muset natírat octem přesčas, u chladicího pultu se štosovala řada a ženská pořád těkala od uzeniny k uzenině, aby na nějakou lahůdku nezapomněla a večer u televize jí to nepřišlo líto. A tak se lidé v řadě seznamovali, pracovali, babička upletla vnučce svetr na příští zimu, známá spisovatelka dopsala poslední tři kapitoly románu o protektorátu, poslední dvě o normalizaci a celý jeden román o velikém břemeni mateřství, soudce vyřešil spletitou kauzu a předepsal si rozsudek včetně odůvodnění, na senát nehledě, řada už se táhla ven na Letenské náměstí, postupovala ke Spartě, zachvíli byla až k Hradčanské, takže dopravní podnik byl nucen ze Špejcharu vypravit přídatné spoje, jenže to nebylo dost a řada sahala až k Hládkovu, to už se věc dostala do regionálního rozhlasu, lidé sahali do Břevnova a Bělohorskou ke kopci, rozhlas hlásil místní kolony, uzavírky a objížďku, nakonec se letenská řada spojila s docela kratičkou řadou břevnovskou u sesterské Billy, takže nikdo nevěděl, do kterého krámu stojí frontu, to zas začly hádky a strkanice, každý chtěl kratším směrem, ale to prr, ozývalo se, zatím vyšly všechny tři romány známé spisovatelky, soudce vyhlásil rozsudek online s ohledem na epidemickou situaci přímo od pultu, a ženská že teda ještě deset deka debrecínky na šmak, s křenem přijde vhod, a to bude asi tak všechno, pani, položila obřadně balíček do koše a kolébala se na vratkých nohách od pultu ke konzervám.

26. 03. 2021
9
10
356
Miniatury prozaické

Naučné vyprávění tatínkovo

StrážniceBere si na paškál řidiče dodávky. Strážnice v Revoluční. Vypisuje mu tučnou pokutu a přitom špulí zadek, aby ho náhodný kolemjdoucí zapsal do miniatury. Plácnout ji, bylo by nebezpečné, přece jen má za pasem pistoli a od prezidenta, který je takovou českou královnou, povolení zabíjet.

25. 03. 2021
15
15
630
Miniatury prozaické

Zprávařky

Zprávařky "Bylo to i na stěnách," vydechla ženská. "I na stropě. " zeptala se zvědavě druhá. První jen dramaticky pokývala hlavou.

22. 03. 2021
9
9
309
Miniatury prozaické

Tichá dohoda

"Ten synek je ganz gupi," obrátil se učitel na asistenta. Zvedl se, vzal kloučka za ucho a vedl ho ke dveřím, "tu nemaš co robit, iď dudum," vystrčil ho a zavřel. Asistent se zvedl, řekl si, že aspoň bude první v jídelně, když je šnytzel a žimjoky, a šel taky. Učitel pokračoval ve zkoušení.

16. 03. 2021
16
13
674
Miniatury prozaické

Maloletý faraon

Výběr

PlovárnaPanovala tu tenkrát božská pohoda. Svět sice hořel svárem, tady ale nikdo do války nemusel. Jen štíhlí, plaví muži, zlátnoucí v dešti slunce, jimž namnoze bylo souzeno později olověnět v dešti střel. Dívky na ně pokukovaly, připraveny hasit jejich žízeň.

11. 03. 2021
26
22
743
Miniatury prozaické

Sladký princ

Sladký princSpinkaj môj slaďučký princ, šeptala líbace maminka děťátku do peřinky. A děťátko sálo z cecíku horehronské mĺčko a sílilo v šohaje. Ve třičtvrtě na dospělost princ vydal se odbočkou do dobrodružství. Pořídil si partu, rychlé auto, pištol a perské tygre.

09. 03. 2021
11
16
516
Miniatury prozaické

Poslední melta

BikinoměřičDo Zanzibaru si je asi nevezme. Holka, štíhlá, dlouhá bruneta, okukuje kanárkově žluté bikiny za sklem podprsenkárny v Opletalově. Ale vždyť i na Slapech je hezky, říká si, a protože si je nemůže prubnout, odhaduje, jak by jí asi seděly na prsou a v rozkroku. Netuší, že za zády má bikinoměřiče, přes ulici o parapet svého bistra opřený Ital pokuřuje a tiše konstatuje, že ano, ty budou.

01. 03. 2021
9
7
418
Miniatury prozaické

V hodině popůlnoční

Raduj se mládenčeRaduj se mládenče v mladosti své, napsal starozákonní Kazatel; a on, jako by jeho knihu četl, raduje se. Raduje se, že směnil jogurt za cigaretu a po dlouhé abstinenci chutnal modrý dým, svěřuje mi po telefonu. Je to málo přes rok, co za podobného večera, taky sněžilo a sníh tál v plískanici, na autobusové zastávce v Kobylisích po předchozí rozepři strhl z invalidního vozíku tuláka a skoro ho utloukl k smrti. Předtím spolu chvíli kouřili a pili kořalku z jedné lahve.

24. 02. 2021
8
4
255
Miniatury prozaické

Sedmnáctka

Sedmnáctka jezdí po obou stranách Vltavy. Moc se neví, že tuto výjimečnou věc zavedli na přání prezidenta Husáka, který, sám původem z malého městečka na říčce Duna, byl fascinován městem nahlíženým vodní perspektivou; zvlášť miloval rána, kdy od hladiny stoupala pára, osamělé pramice bral mírný proud a ve vzduchu už byly cítit první stopy jara. Z vděku k tomu velikému šošonovi dopravní podnik zbudoval koleje a nasadil nábřežní spoj, jemuž se přezdívalo "racek". Teď ráno se nikdo z cestujících nechechtá, sedíme v řadách, v hlavách ptákoviny.

24. 02. 2021
12
9
346
Miniatury prozaické

Terka a bicykl

Vykuřování dřívkemJe pátek před polednem a paní Lara vykuřuje schodiště vonným dřívkem. Za ten malý rituál jsou jí všichni v domě vděční, protože kanceláře advokátů, notářů, překladatelů a různých poradců přitahují spoustu podivných existencí. Je tak třeba vždy po týdnu zaplašit zlou energii, kterou tu po sobě zanechají. Paní Lara, pověřená správou objektu, starší bělovlasá žena připomínající indiánskou squaw, škrtne sirkou, v plameni smočí vonné dřívko a s výrazem té, která ví, odshora dolů projde schodištěm.

23. 02. 2021
12
11
319
Miniatury prozaické

Těžkosti zrození

Vyvrženo na svět z prostředí matčina lůna dítě pláče. Teplo, útulno a bezpečí jsou pryč, kolem chlad a cizí lidé, spousta neznámých věcí a zvuků, nejistot. Vyvrženi ze světa dobře známého - analogického lidé pláčou, vztekají se, hrozí. Kolem digitální prostředí podobné oceánu, v němž se to hemží obrazy, hlasy, sděleními, vše "onlajn".

19. 02. 2021
8
10
364
Úvahy

Daniel Jahja Landa

Daniel Jahja LandaGambijský prezident Jahja svého času vyhnal ze země západní lékaře, kteří pomáhali nakaženým AIDS. Jahja totiž považoval sám sebe za jedině kompetentního v léčbě smrtelné nemoci: dotyčného potřel šťávou z grapefruitu a dal mu sníst banánovou šlupku, tím měl být definitivně vyléčen. I my máme svého Jahju - zpěváka Landu. V boji s covidem radí zanechat všech opatření a nasadit vitamíny a zinek.

18. 02. 2021
8
10
327
Úvahy

Láska do žní

Láska do žníSeznámili se na tancovačce o dožínkách. Jí fascinovala jeho z košile chlupatá hruď, jeho zas mléčná něha jejích ňader. Skončili v sobě a slíbili si pouto. Jako přespolní Knoflíček, tak mu říkala, za ní jezdíval nablýskanou Ladou 1500.

17. 02. 2021
8
5
332
Miniatury prozaické

Tomeho way of life

Když v roce dvaapadesát Tome Slanina jako dvacetiletý utíkal do Ameriky, netušil, co všechno ho čeká. Už v Bavorsku se podivnou náhodou připletl do přepadení pošty. Ještě zvládl překročit hranice s Francií, ale nezbylo než se nechat naverbovat k cizinecké legii. A protože svět ještě válkám neřekl konec, čekali ho v Indočíně.

14. 02. 2021
10
13
385
Miniatury prozaické

Tonyho snění

Tonyho sněníPepita hrávala na jojo v baru La Luna, v první řadě sedával Tony Hruška, se sklenkou karibského rumu v ruce žvýkal cigarilo a nasával voňavý Pepitin pot, protože v baru bývalo horko a hra na jojo umí být náročná. Když náhodou Pepita zdvihla ruku, nejlépe obě, a barem se náhle prohnala vůně potu ještě intenzivněji a k tomu zasvítily jeden nebo hned dva černočerné chomáčky jejího popdaží, Tony bez ohledu na počet vypitých sklenek rázem býval opilý. A přestože se nikdy neodvážil vyslovit svou náklonnost k líbezným záhybům Pepitina těla, k jejich černavé sedlině a nasládlé vůni, kterou dávaly, tak jako Židé nikdy nevysloví jméno svého boha, ona tušila a nemálokrát se zadívala jeho směrem, přivřela oči a modravou štěrbinou mezi těžkými řasami dior pampnvoljum řekla: Tak už to zkus. Ale Tony to nikdy nezkusil.

08. 02. 2021
12
8
498
Miniatury prozaické

Bio Rozmarýna

Bio RozmarýnaDo ulice poněkud špinavé svítí napis: Bio Rozmarýna. Sem nechodí se do kina, nýbrž pro česnek ze zahrádky, mlíčko přímo z vemínka (Takové má jenom maminka, říká muž s vyšpulenými rty, jehož poznamenalo dlouhé kojení a pobývání s matkou) a oříšky z obecní lísky. A ještě pro spoustu dobrých věcí se tam chodí. A kdo se nebojí zeptat, řekne si o živou vodu zpod pultu.

02. 02. 2021
15
13
405
Miniatury prozaické

Tramvajový čelindž V

Žádný sloup, kašna nebo socha buditele, Letenskému náměstí dominuje Billa. Rakousku tím děláme lepší službu než mariánským olisbem. Ale všichni se tam denně sejdeme. Bílkova vila.

02. 02. 2021
6
6
289
Miniatury prozaické

Tramvajový čelindž III

Letná ještě žije večerem, maminky si vedou děťátka z kroužků, které jsou dnes chronické jako směny v továrně. Ať si děti zvykají. Sparťanský stadion už dlouho nezažil ohně bitek, fanfáry po vsítěném míči a demolice laviček z radosti, ze zoufalství. Bílkova vila v tomhle nečasí působí ještě mysteriózněji.

01. 02. 2021
9
8
304
Miniatury prozaické

Tramvajový čelindž II

Výběr

Sparta. Tady se ze skaliska schodů kutálejí opilci. Vždycky v neděli odpoledne, pak je seberou a odvezou vystřízlivět a uhradit účty. Žijeme v milostivých časech.

30. 01. 2021
9
7
316
Miniatury prozaické

Tramvajový čelindž

Výběr

V sedm Klárov pohasíná. Zapal si děvče retko a rozsviť ho. A ona, možná Klárka, tahá a za chvíli je z ní jen červená tečka ve tmě. Naše tramvaj se vzdaluje.

29. 01. 2021
16
18
486
Miniatury prozaické

René, bůh a rybky

René, bůh a rybkyPo pláži běhaly nahé děti, za nimi ladně procházely jejich mladé matky jen o trochu méně nahé, do vlasů se jim opíral větřík a slunce pomalu klesalo v křivce podvečerní únavy. Ve stínu exotických dřevin seděl René Kotyza, jedl slané rybky a kochal se tou scenérií. Když takto jednoho dne zase seděl na břehu oceánu, jedl slané rybky a kochal se výhledem na děti, jejich mladé matky jen o trochu méně nahé a smějící se kokosovými zoubky naokolo, uslyšel hlas: "Nejez ty rybky, René. I ony chtějí žít, právě jako ty.

26. 01. 2021
14
14
499
Miniatury prozaické

Maková pole

Byl konec června, léto doutnalo k velikému ohni, slunce dívkám pomalu šisovalo vlasy a v předlouhých polních stráních kvetl mák. Přijeli na tancích, obrněných autech a motocyklech. Některým bylo čerstvých šestnáct, všichni kypěli mládím a dobrou náladou, jen velitelé byli starší a vážnější. Ve strakatých polních uniformách vojáci 3.

22. 01. 2021
10
4
296
Miniatury prozaické

Tajemství Etrusků

Adam s Evou, ač středního věku, pracovali na pozici senior lojrs ve velké advokátní kanceláři. A protože už měli všeho akorát, jednoho rána u snídaně v Café Diderot dostali nápad odjet do Říma, hledat nerozluštěná tajemství starých Etrusků.
Do kanceláře už ani nešli, nakoupili pár nutných věcí, chleba v Delmartu, žabky ze Superdraj, pár map v antikváriátu Spálená53, a doma oznámili, že se chystají odjet do Říma, hledat nerozluštěná tajemství starých Etrusků. Manželka Adama se urazila a zamkla v ložnici a přes dveře vyhrožovala, že vezme děti a odjede za maminkou do Malajsie.

21. 01. 2021
12
9
378
Miniatury prozaické

Naháč v mýdlových bublinách

Podkrovní apartmán rozdrnčel zvonek. „Haló. “ dole u dveří vinohradského činžáku vyšel z reproduktoru šum a do něj kouřový hlas. „Tady Daniel Stach, z vědecké redakce,“ ozvalo se zas nahoře v apartmánu medově.

19. 01. 2021
12
10
349
Miniatury prozaické

Paní učitelka

Zvonila přestávka. Děti se kupily na chodbě, některé zůstaly ve třídě u lavic, sdělovaly si dojmy, tetelily se nad volnou chvílí. Paní učitelka Hanka srovnala desky, dopila zbytek kávy se sekaninou a vstoupila mezi ně. Vzala si ji stranou.

18. 01. 2021
14
14
398
Miniatury prozaické

Žena v poušti

Jeden se jmenoval Mandarinek, druhý Nugetek. Zůstali sami, bez tatínka. Oběsil se na stromě hned za domem; sousedi si pak na ně dlouho ukazovali. Snažila se jim nahradit tu ztrátu, které patrně sama byla příčinou, a tak v podzemním baru na rohu ulice hledala muže.

16. 01. 2021
10
9
332
Miniatury prozaické

Metací vozítko

Výběr

Metací vozítkoNa přechodu na Hradčanské, před ambasádami exotických zemí, stojí metací vozítko. Tím bychom dojeli až na kraj světa, říká jí. A ona se ohlíží po řadě mnichovských vozů (ve kterých jezdí jen málokdy mniši) stojících za vozítkem a mlčky říká, že by raději jela něčím takovým, a nemusel by to být kraj světa, ale třeba jen švýcarské Alpy. A jemu taje srdce nad vyslovenou představou a ona to své má jak z ledu.

15. 01. 2021
18
19
940
Miniatury prozaické

Hodina mezi piškotem a kávou

Hodina mezi piškotem a kávouBilla už jede na poloviční příkon, žárovky pohasínají, zanedlouho zadním vchodem vynesou změklá rajčata, šunku potřou octem, podlahu savem a půjdou domů. Teď, v neděli po osmé, ale ještě musí držet službu. Už je to ale šlehačka, říká chlap nad bednou jablek Jonathan. Kdo má trochu štěstí, na chvíli zmizí za gumový závěs a dopustí se flirtu mezi paletami piškotů.

21. 12. 2020
17
20
641
Miniatury prozaické

Noli me tangere

Noli me tangereSeznámili se na internetu. Domluvili si schůzku v čínském bistru na kraji Vršovic. Magdaléna, zdravotní sestřička z Motola, a Ježíš, vizionář na volné noze. Objednali dvakrát smolný talíř a rýžové víno a do večera se docela zpili.

25. 11. 2020
7
3
310
Miniatury prozaické

Paklíč k srdci

V osmé třídě se jim rozvrh rozšířil o pracovní výchovu. Převážně práce s železem u svěráku. Antonín Baština, mistr, jim jednoho dne zadal vyrobit paklíč k dívčím srdcím. Kluci se rozdělili do dvojic a pustili do díla: nejprve si na průsvitný papír narýsovali osu a pak na ni přikládali pravítka a tužkami hardtmuth dělali značky jako Parléřovi kameníci.

24. 11. 2020
10
6
293
Miniatury prozaické

Romance

RomanceDvacet let dělal úředníka v bance v malém městě na východním pobřeží. Za celoživotní úspory koupil škuner a tím se plavil mezi Mexikem a Spojenými státy, co dva týdny. Na palubě slunce a pohoda, v podpalubí pytle s heroinem. Po dvou letech v jednom přístavu potkal sladkou zrzku a všeho pro ni zanechal.

18. 11. 2020
14
15
509
Miniatury prozaické

Ubytovna Radost

Ubytovna RadostKolem sedmé večer bývá na úmývárně těsno. Odděleni gumovými závěsy chlapi si mydlí pytlíky, ženské dřou černočernou tmu. Jedna po druhé pak postavy vystupují z mlžného oparu, jakým se prostupuje na svět prvního dne. Když správce baráku zavře hlavní uzávěr, zas až ráno, zahalasí, zpod dveří pokojů zavoní játrová paštika, kořalka a láska.

10. 11. 2020
17
15
442
Miniatury prozaické

Tramp vs Bájdn

"Tramp versus Bájdn, do jednací síně 323," ozvalo se z reproduktoru. Nato se z pletených sedaček zvedla do staromódního kostýmku ustrojená dívka, koncipientka Zlata Bláhová, a muž ve vlněném svetru, špinavých botaskách a bundě, advokát Tobolek. Zdvořile dal ve dveřích dívce přednost, prokázali se plastovými kartami, usadili do lavic a z kožených kabel začali vytahovat štosy zažloutlých papírů. Soudkyně pak vyzvala dívku k přednesu návrhu.

06. 11. 2020
8
6
460
Miniatury prozaické

Policejní hodina

Od milenek budou se plížit jako kočky podél zdí, znalí využijí nejrůznějších zkratek - dvorů, pasáží a průchodů. Bude to dobrodružné a stresující. A tolika nebezpečenství překonají po deváté, aby byli za dveřmi sprostě ubiti válečkem.

27. 10. 2020
7
5
310
Miniatury prozaické

Japonérie

Byl už večer, Sasuko seděla na tatami v teplém oblečku myšky, jen z kapuce jí koukala drobná tvářička. Keiko ji vařila horkou čokoládu, na kterou v závěru obřadně položí plátky sekaniny. Z reproduktoru hrála tlumená hudba a z obrazu mokřad na stěně vystupovalo hejno jeřábů. Zeptala se na vir.

26. 10. 2020
8
2
221
Miniatury prozaické

Plukovník. Mexické poměry

Zrovna se ládovali čupitas a tykvovým pivem v kiosku u parkoviště, když je sebrali. El Banana, El Pichu a El Jujas. "To vy jste rozčtvrtili ty lidi v lese u zálivu. " zeptal se bezelstně seržant.

25. 10. 2020
6
4
227
Miniatury prozaické

Quang se zasnila

Výběr

Zatímco Thu-pong šel bruslit na zamrzlé jezero Čong, soused Tranh navštívil jeho ženu Quang. Jsi štíhlá a pružná jako rákos, šeptal jí do ucha naléhavě a bral ji za nahé boky. Když bylo po všem, oblékli se, vypili sklenku rýžové pálenky, pojedli trochu polévky z hovězích kostí a polibkem uzavřeli dohodu o mlčení. Thu-pong večer u polévky z hovězích kostí Quang líčil, jak se mu při jízdě zamotaly brusle do sebe.

22. 10. 2020
28
23
1028
Miniatury prozaické

Výzva stínového ministra

Uvařte si čaj z hovězích kostí, na talířek položte pár sekaninových sušenek, ztlumte lampu, otevřete rozhlas. Usaďte se na gauč. Za chvíli budete navštíveni. Za někým přijde kočka, za někým pavouk a za někým macatá kurva.

20. 10. 2020
5
1
173
Miniatury prozaické

Devatero kázání

1) Nemůžete-li udělat víc, zapalte svíci, symbol Ježíše Krista, který sám je světlem a udílí světlo své milosti.
2) Nejste-li pevní v představách, jak trávit páteční večer, přijímejte požehnaný chléb a čtěte Janovo evangelium.
3) Máte-li v tyto dny zarmoucené srdce, proste Boha za odpuštění hříchů a děkujte za pomoc a požehnání pro vás a vaše blízké.
4) V době plné hluku pěstujte ticho, v němž je slyšet boží zavolání.

18. 10. 2020
3
3
266
Miniatury prozaické

Touha Borise Oleška

Touha Borise OleškaPoslední dobou Boris Oleško, vedoucí referent úřadu, pociťoval zvláštní nutkání. Jednou měl nepřekonatelnou touhu vypít plechovku s barvou, kterou zapomněli řemeslníci na chodbě, jindy zas strčit kovové pero věnované pracovním kolektivem do zásuvky. Přikládal to únavě. Toho dne Borise Oleška sžírala otázka, zda a jak dlouho by i s prostřelenou hlavou byl schopen psát úřední výnosy.

15. 10. 2020
8
3
242
Miniatury prozaické

Společná kauza

Společná kauzaEpidemie nás, a některé - uznávám - více, bolestně vystavila jednomu z klíčových problémů současné doby: privilegování soukromých světů na úkor světa společného. Příliš jsme si zvykli na pohodlí vlastních světů, na všechny ty možnosti, které život v relativním blahobytu přináší, až jsme zapomněli, že ještě existují společné kauzy. A ne kauzy typu Nagano nebo volba prezidenta, to jsou skutečně jen estrádní kousky, ale kauzy bolestné jako právě epidemie. Epidemie je zkouškou, zda naše společnost jako univerzum obstojí, nebo už je beznadějně rozleptána partikulárními zájmy.

14. 10. 2020
5
14
408
Úvahy

Pravda hlouposti

Pravda hloupostiUmění máme od toho, aby nás pravda nezahubila. Nietzschův výrok můžeme chápat i v souvislosti s fenoménem sociálních sítí: Vezměme za příklad Hrabalovy texty. To, co nám v distanci zajištěné uměleckým dílem připadalo zábavné a místy krásné, totiž bezradnost obyčejných lidí nad problémy života a světa, v obnažené, autentické formě, která se podává na agoře internetu samotnými aktéry, působí otravně a rozkladně. Zahubí nás (společnost) pravda hlouposti, anebo stihneme najít cestu, jak ji znovu podat laskavou formou.

11. 10. 2020
7
7
251
Úvahy

Kulturotvorný krok

Skončí všechna kultura a sport, ohlásil ministr. To je slovo chlapa. Konečně, toho by ospalý muž se slaměným mikádem schopen nebyl. Předvídám paradoxní efekt: lidé se kultivují.

08. 10. 2020
8
8
377
Úvahy

Janebovi

Janebům se narodil chlapeček. Dali mu jméno Metoděj. Když byl chlapečkovi jeden rok, vyrostly mu vousy. Záhy byly dlouhé a celé bílé jako sníh.

08. 10. 2020
9
10
389
Miniatury prozaické

Koronakrize. Na ostří dluhu

Koronakrize odhalila mimo jiné pravdu o finanční negramotnosti. Dnes píší novinky: Heidi Janků se obává, že bude muset pracovat za pokladnou supermarketu. A není sama. Celebrity naříkají nejhlasitěji, ale možná to není role.

07. 10. 2020
6
4
229
Úvahy

Poslední Přemyslovna

Měla to být kratochvíle: naslinit tyčinku, poslat ji na adresu genetické laboratoře do Disneylandu a počkat na informaci, ke které tlupě odpradávna patří. Když ale tanečnici Hanny oznámili, že je poslední Přemyslovnou, neboť šroubovičný kód to jasně a neomylně dokládá, bylo z toho náhle pozdvižení. A už to nebyla soukromá, nýbrž veřejná věc: Hanny se rázem stala ikonickou bytostí, fetišem obce Čechů. Jako první si uzurpovali právo k interview v ČTV.

06. 10. 2020
8
3
275
Miniatury prozaické

Tanzér Lišman Gurka

Tanzér Lišman GurkaLišman Gurka byl tanzér. Tančil velkolepě, ovládal snad všechny styly, dokázal tančit do všech světových stran, po i proti směru hodinových ručiček, na nohou i vzhůru nohama, tancoval proti i podle zdi, nohy mu létaly vzduchem jako kyvadla, svedl s nimi opisovat kruhy zároveň. Nadán nadlidskou výdrží, tancoval celé dny a noci. A kdyby jeho sólo viděl Baryšnikov, šel by dělat za kasu do teska, tak moc dobře Lišman Gurka tancoval.

05. 10. 2020
10
5
269
Miniatury prozaické

Stůl nad zlato

Měl plný stůl, ale nad stůl jsou ideály. Rozhodl se vyslyšet hlas verbířů a Azerbajdžáncům padla mince. Rozloučil se s ženou, dětem slíbil přivézt sušené uši arménských vojáků. A hlavně nějaké ty dolary, chytla ho za tváře žena a dala mu štípanou.

04. 10. 2020
4
2
277
Miniatury prozaické

Nesmírný kabanos

Poslyšte pravdu o příčinách nesmírné vojny s Turkem.
Na počátku byla země, do níž snad sám bůh otiskl svou tvář. Zelenkavé kopce rodily granátová jablíčka a citróny, řeky těm kopcům ovíjely kotníky jak dobrotiví hadi, večery měly nachové tváře nerozhodných dívek. Tak rajský byl ten kraj: Náhorní Karabach.

01. 10. 2020
8
3
325
Miniatury prozaické

Demonstrace hlouposti

Hlučící menšinyMediasféra je nadána skvělou akustikou: hlasy se v ní rozléhají, odráží a nabírají na síle. Může jich přitom být nepodstatné množství, ale dík této vlastnosti se zdá jejich síla ohromující. A když takový hlas patří Báře Basikové nebo profesoru Pirkovi, jako by měl moc přímo andělskou. Tak jsme denně ohlušováni křičící menšinou popíračů rizik epidemie, na něž mají hygienické restrikce buďto přímý dopad (část podnikatelů) a bezohledně odhlížejí od zájmů celku/obce, nebo situaci neporozuměli a strženi emocemi hlásí světu zprávu o svém omylu.

29. 09. 2020
7
7
321
Úvahy

Protiepidemická opatření 2.0

S okamžitou platností zřídit úřad protektora; vypsat výběrové řízení: uchazeč musí být především gentleman. Zavést stanné právo. Roušky všude a po osmé večerní zákaz vycházení. Přestupce bez soudu zastřelit v obnoveném provozu kobyliské střelnice.

24. 09. 2020
4
2
243
Úvahy

Pivníci aneb jak to bylo doopravdy

Delegace pivníků, jimž stát propůjčil právo várečné, se vydala za plukovníkem. Pane plukovníku, žádáme vás, přehodnoťte svůj záměr a nechejte hospody otevřené do 23. hodiny, ujal se slova vyzáblý zrzek. Pane plukovníku, vaříme pro dobro země.

23. 09. 2020
1
0
189
Miniatury prozaické

Svazáčci v televizi

Na ČT24 vystoupili studenti, chlapec a děvče. Návrhu udělit jednodenní ředitelské volno řekli svorné Ne. Ach, jak připomínali svazáky. Tím budovatelským patosem namířeným ke vzdělání (jistěže jen formálnímu), tou trapností, hloupostí a bezohledností k hlediskům druhých.

23. 09. 2020
6
4
295
Miniatury prozaické

Píseň o Adamově vině

Do parku kultury a oddechu na Letné se zatoulal pištec. Sedl si pod uschlou jablůňku a spustil smutný tón. A tak smutný byl, až děvčince z nedalekých gymnázií, jimž výuka přišla dlouhá, plakaly a synci se přemáhali, zhášeli citronové cigarety a žmoulali čepice. A z blízké vaječné kliniky vycházely sestřičky a nyvě hleděly k mládenci a primář Pištín, slyše tklivou hudbu otevřeným oknem, bral varlata polovičáků do dlaní o poznání něžněji.

22. 09. 2020
12
13
529
Miniatury prozaické

Vitamin D vs Covid-19

V Medical Science Review, vlivném magazínu Berkeleyovy univerzity, publikoval tříčlený tým badatelů článek o potenciálu vitamínu D být prevencí covidu-19, účinností srovnatelnou s vakcínou. Problém je, že terapeuticky významné dávky lze získat jen intenzivním pobytem na poledním slunci. Na Berkeley se dozvěděli, snad jim to za drobnou úplatu napsal e-mailem tichý muž, že kdesi ve Východní Evropě, v Praze v Podolí na břehu Vltavy žije podivuhodná sekta lidí - seniorů, kteří celé léto nedělají nic jiného, než že se opalují. Berkeley do Zlatých lázní vyslala tříčlennou delegaci profesorů - autorů článku.

21. 09. 2020
15
17
881
Miniatury prozaické

ÚPS

"Inženýr Baxa, kandidát věd," představil ředitel Ústavu pohlavních studií muže za monitorem. "Pracuje na vztahové kalkulačce, převratném vynálezu, jenž uleví mužům v jejich trýznivé úloze chodících peněženek," v nejlepší zkratce představil předmět bádání ekonomického specialisty. Inženýr Baxa si všiml zájmu kolegy a nadšeně ukazoval na monitoru: "Zde, do vstupního pole, zadáte proměnné: výši čistého měsíčního příjmu a nezbytných výdajů, povahu vztahu, délku jeho dosavadního trvání, počet a cenu dosavadních vnosů a perspektivu trvání v celých pololetích. Když pak vyrazíte kupříkladu na jednodenní výlet, kalkulátor vám vypočte útratu, již jste sto pro udržení vztahu vynaložit bez větší újmy.

10. 09. 2020
6
2
246
Miniatury prozaické

Digitální hlídka srdce

Už nemohou dál. Olinek a cizí paní oznamují blízkost; veřejně, ve shodě s návodným veršem stalinského básníka: "Dvaceti soudruhům/když povíš o své lásce/dvacetkrát šťasten jsi/miluješ dvacetkrát. "
Aktem zálibné deklarace z obyčejných smrtelníků stávají se hrdinové. Aplaus kolektivu přivádí je na hranice možností a oni již dnes kráčejí zítřkem jako se kráčí po vodě.

09. 09. 2020
5
1
241
Miniatury prozaické

Brno. Neuskutečněné setkání

Brno. Neuskutečněné setkáníCentrální náměstí je plné šťavnatých holek a ty sedíš v laboratoři a dumáš, jak spasit svět. Tomáši. Možná, věren svému biblickému jmenovci, nevěříš a chtěl bys pomocí webové kamery umístěné nad pasáží Beta nahlédnout až do samotné rány rozkoše a přesvedčit se, že tu jsou.

01. 09. 2020
7
5
296
Miniatury prozaické

Holčička a zvířátko

Pětiletou holčičku odnesl nafukovací jednorožec na širé moře, píší v digitálních novinách. Netušili, jaké jim ta roztomilá hračka přinese drama. Tatínek foukal, až se mu točila hlava: tak rostly nohy, tělo, nakonec tlama. Pak vstoupili s holčičkou do mírných vln, posadil ji na hřbet bájného zvířátka jako svou princezničku a zamával jí.

27. 08. 2020
5
4
287
Miniatury prozaické

Skácel z Jindřišské

Výběr

Skácel z Jindřišské
Hlavní poštu v Jindřišské stráží starý muž nápadně podobný Janu Skácelovi. Šourá se s vysílačkou v ruce dvoranou, vyhlíží lupiče nebo alespoň ty, kteří by měli v úmyslu telefonovat a rušit tak signál poštovních strojů. A v očích mu hraje stesk podvečerů na Pavlově, chuť po marhulích a potmě pitém víně. Ten řeřavý provoz mu nejde k srdci, raděj má, když se dny otáčejí líně.

26. 08. 2020
26
26
1611
Miniatury prozaické

Ujetý olej

Mladí považují tečku za větou za zastrašující, píší na internetu. Nechceme traumatizovat mladé, a tak příběh Stínů horkého léta, s nímž jsme se tak těžce loučili, máme důvod znovu otevřít. Navíc ústřední postavy maminky, Olinka a cizí paní jsou rezervoárem takových duševních podivností, že by byla škoda nenechat je vydat světu olej svých ujetých životů.
Sezónu dávno vzala studená fronta, na vratech Petynky visel reznoucí zámek.

26. 08. 2020
9
6
331
Miniatury prozaické

Jeden den v životě Olega Čerebkina

Svatý Václav stojí v oparu dusného srpnového dne. Ve zbroji, s kopím, na něž je připraven nabodnout rudoarmějce Olega Čerebkina, četaře pokuřujícího tarasku ve stínu markýzy kavárny Harmonie na rohu náměstí. Kníže je ale smilovný: nechá mladíka kouřit a obdivovat interiér kavárny, ježto v rodné stepi ničeho podobného nikdy neviděl.

25. 08. 2020
4
2
318
Miniatury prozaické

Kardinál

Vždy v pátek po osmé opouštěl kardinál Dominik arcibiskupský palác, diskrétně zadními dveřmi, a vydával se tramvají na Malvazinky. Tam navštěvoval kněžku lásky Marii, které familierně říkal Mazenka. Ta drobná chyba nebyla dílem kardinální fantazie, nýbrž kardinálivy řečové vady, již mu vypěstovala patologická maminka. "Mazenko, tak už mě tu zaf máte," culil se kardinál už ve dveřích.

24. 08. 2020
1
8
264
Miniatury prozaické

Stíny horkého léta II

Básník českého rocku Jan Sahara Hedl zpívá, že příběhy končí tím, že plynou. Postavme se tedy znovu do stínů horkého léta a nechme plynout příběh Olinka a cizí paní, neboť je směsí navýsost třaskavou: je v něm láska, péče i perverze. Zatímco se v řadě na olejovou placku s kečupem Olinek a cizí paní nechali unést fantaziemi o své výlučnosti, maminka daleko vzadu na dece nervózněla. Kdepak je synáček.

23. 08. 2020
5
2
250
Miniatury prozaické

Stíny horkého léta IIl

Navzdory názvu horké léto je u konce, stíny se dlouží a nikomu už tak nechutnají. V narážce na hojný katalog literárních prohlášení počínajících slovy "nic není smutnější než. " bychom mohli konstatovat, že nic není smutnější než konec léta na plovárně. Do bazénu padá první listí, třepotá se na hladině, pluje vstříc podzimu, zapisuje si tichý muž do digitálního notesu příručního telefonu.

23. 08. 2020
5
5
225
Miniatury prozaické

Stíny horkého léta IV

A jak celé to divadlo dopadlo. Holky z VIP kachličkové zóny byly krásně bronzové, neboť sluněni nezanedbávaly a k tomu používaly sekaninový krém. Další zimní sezónu tak budou moct strávit brigádou v klubu rozkoše a tance v ulici Ve Smečkách. Diana s kamarádkami si slíbily Petynku zas za rok, ale do té doby podniknout mnoho výletů a hlavně pijatyk a žranic.

23. 08. 2020
7
8
407
Miniatury prozaické

Stíny horkého léta

Ulice se vylidňují, plovárny zalidňují. "Je plno. " burácí hromotluk u vrat Petynky. Zvedá se odpor, hromotluk tlačí hrozen lačnivců ven, ale sám je vytlačen a do areálu plovárny proniká nadlimitní dav.

22. 08. 2020
5
4
331
Miniatury prozaické

Bulharská romance

Bulharská romance
Když bordelmamá přijímala Anife, netušila, jaká polízanice z toho bude. "Pošteluj mi cecki," křičela Anife na zákazníka; ten raději utekl a už se nevrátil. Jindy zákazníka urazila: "Ty máš ten lulin jak vadnou okurku. Di ho vrátit.

11. 08. 2020
11
6
288
Miniatury prozaické

Poslední šance

Sekretářka ho uvedla do kanceláře ředitele největšího literárního serveru v zemi. Interiér byl zařízen v klasicistním stylu, na stěnách visely obrazy klasického období Picassa, Deraina a Matisse, u sofa, obtékána světlem lampy, stála nahá socha Aristida Maillola a v intimním rozvrhu padalo světlo na několik dalších míst kanceláře. Vše vykazovalo smysl pro řád a úspornost. Ředitel seděl za těžkým stolem, mezi prsty držel vanilkové cigarilo a hleděl do papírů.

06. 08. 2020
7
4
244
Miniatury prozaické

Konec jednoho břižoletkáře

Konec jednoho břižoletkáře
Po škole, na radu rodičů, stal se břižoletkář. Pan Halabut vedl skromný život a profese mu v tom nepřekážela. Brzy se oženil. Do práce, z práce, o víkendech na kopečky anebo k vodě.

05. 08. 2020
8
7
296
Miniatury prozaické

U Halabuta

U Halabuta
V Jindřišské je denní vinárna. Nemá název, ale denně v ní sedává pan Halabut, a tak by se mohla jmenovat po něm.
Pan Halabut jen tak sedává nad sklenkou jindřišského vína a někdy se nechává slyšet, že víno má jiskru, kudrlinku, šmak anebo jinou pravidelnost, a jindy neříká nic. A někdy pan Halabut vypráví.

02. 08. 2020
9
12
575
Miniatury prozaické

Konec Rumana Tbylenka

Konec Rumana Tbylenka
Byl pátek, blížila se půlnoc, podobný pláči nešťastné ženy spustil se slabý déšť. Ruman Tbylenko se zadíval k temné obloze a pomalu dojedl pepřový krém. Když pak dopil lahev stoličné vodky, vstoupil do ní. Chráněn před deštěm, přečkal noc.

27. 07. 2020
14
19
837
Miniatury prozaické

Rozepře

Nešťastné kavárník
Kavárník v Opletalově stojí na zápraží a vyhlížejí kavopijce. Jenže nic. A tak pálí papirosy, zakládá ruce v kříž a diví se: kde ti lidi jsou. A chlap, co Opletalovou na kole vozí frgály, mu čte z tváře a uklidňuje ho: "Kde be bele.

07. 07. 2020
10
6
549
Miniatury prozaické

Daleko

Bledonožky
Tunely metra proudí holky bledonožky. V krátkých šatech sem a tam. A jak si sednou, konečně můžeš prohlížet ty bledé nožky. Některé je mají pokreslené savými obrázky, takže jsi zas jako malý před obrázkovou knihou.

02. 07. 2020
15
11
747
Miniatury prozaické

30.6.2020

Revoluční. Ve tváři je celý červený a žluté vlasy za ním hrozivě vlají, mladý tulák supí: Nemáte jet po silnici. Jsem už o pár kroků napřed, když za mnou s rachotem cyklista končí vpleten do trubek zábradlí. Tulák, strážce bezpečnosti chodců, do něj strčil.

01. 07. 2020
5
2
326
Miniatury prozaické

Jiná marmeláda

Profesor
Libeňské nádraží se hřeje v ranním slunci. Jednoduché kusy betonu připomínají antické ruiny. Z podzemí vystupuje na peron starý profesor Petříček, jeho bílé vlasy na ramena svítí jako Herakleitův blesk, který řídí vše. Nemá patricijskou tógu, ale větrovku a v ruce igelitku.

01. 07. 2020
10
7
515
Miniatury prozaické

Honci slasti

Honci slasti
Bratři z nepaměti, Olda a Roman, se vydali na nestřežené makové pole u Úval. Z nádraží šli hliněnou cestou a Olda trochu té hlíny nabral do dlaní a do skleničky, že z ní večer udělá vázu a tu pak vystaví v Louvru, neboť ji archeologové budou mít za korintskou vázu černofigurového období 7. století př. n.

16. 06. 2020
6
5
489
Miniatury prozaické

Dívka Blesku

Dívka Blesku
Stojí na zastávce, ve strakatých punčoškách a krátké sukni, posmutnělá dívka Blesku. A den už se koulí a ona, stejně jako nikdo, netuší, kam. Šestkou se sveze do Vodičkovy. Oblékne si zástěru a k radosti z žízně kolemjdoucích z tropického ovoce bude dobývat šťávu.

11. 06. 2020
7
4
1339
Miniatury prozaické

Sedmnáctkou na Himaláj

Sedmnáctkou na Himaláj
Jede do Himalájí, s velikým batohem na zádech, ve volných batykovaných kalhotách, holka zrzavá. Sedmnáctkou do Braníku na vlak a pak už tradá. Tatry, Karpaty, Kavkaz, po dlouhých týdnech se ocitne mezi prudkými štíty, sněhem a kamením, a taky kamzíky. Rychle si mezi nimi najde kamarády.

10. 06. 2020
7
5
416
Miniatury prozaické

Kafilerie lidských duší

Objednal hotel na bulváru Sebastopol, nedaleko Les Halles. Sešli se právě tam, v ústí neřestné ulice, která je cítit pachem zadnice a nasliněného břicha, jak napsal Bataille. Květen byl na ústupu, před nimi ležela tma dlouhého večera, mrholilo. Šli až k oblouku, prošli kolem všech těch laciných podniků, z nichž některé měly namísto dveří jen gumové závěsy, jako by vedly do kafilerie.

09. 06. 2020
8
5
473
Miniatury prozaické

Hoře pračlověčice Lilly

Neuměl ulovit mamuta, zato věděl, kde hledat krásně šťavnatá jablka. A tak si jednoho dne troufl oslovit pračlověčici Lilly a pozvat ji na večeři. Dorazila načas. Oči utopené v kouřových stínech, vlasy rozkutálené loknami a přes prsa a boky celá natěsno v tygří kůži.

09. 06. 2020
5
3
334
Miniatury prozaické

Kopance a pasti

Hugův sen
Byl horký srpnový den, pole žhnula obilím jako zlatavý oceán, vzduchem poletovali ptáci a mizeli v modrém nekonečnu oblohy, z trávy vyhrávali cvrčci. Hugo Rosenblaum seděl opřen o kmen letité švestky a snil o konci války, když se z nekonečna oblohy ozval zvuk motorů královské letky a pak ohlušující rána a jako ptáci stroje zas zmizely v modrém nekonečnu oblohy. Puma dopadla jen nedaleko stromu. Našli ho k večeru, oceán obilí červenal soumrakem, ležel obsypán tichem a švestkami, na něž usedaly hladové vosy, na tváři mu zůstal blaženým výraz, jako by jen dospával svůj sladký sen.

08. 06. 2020
8
3
391
Miniatury prozaické

Kain a Ábel

Nevěřte povídačkám. Mezi bratry Kainem a Ábelem panoval spor o ženský klín. Kain horoval pro klín bosý, zatímco Ábel byl stoupencem chlupatého. Často až k půlnoci vedli svou estetickou rozepři, vykazovali důvody svých postojů a nezřídka končili ostrou výměnou až rvačkou.

08. 06. 2020
2
1
256
Miniatury prozaické

Romantici

Ó luno, tvé rety bledé k polibku pozemské milce zvou. Třešek založil brk a zasnil se. Ačkoli překročil hranici středního věku, nikdy neopustil území pokleslého romantismu s jeho životní umdleností, barokně rozmohutnělou řečí a úhelným kamenem katolické víry; území lyrismu, jímž procházejí gymnazisté při své cestě za zkušenou, aby z ně vykročili do životní prózy. A tak Třešek snil o nadpozemské říši, v níž vše by bylo podřízeno ideálu božské krásy a kde by to vypadalo podobně jako v barokním kostele, ale ještě nádherněji; kde vše dík Bohu bylo by veršem.

06. 06. 2020
6
5
397
Miniatury prozaické

Park Holomků

Výběr

Park Holomků
Stošek a Márinka žili láskou, takže květen jim přišel vhod. Chodili parkem Holomků, vždycky až na kraj, kde se usadili na lavičku, pojedli svačinu, kterou si připravili z poctivého kusu domácí sekaniny a chleba, Márinka zvedla hlavu a dívala se do sluníčka a Stošek na ni. Stošku, dívej se přece taky do sluníčka, říkávala Márinka, aniž by uhnula tváří ze sluneční dráhy, a Stošek, aniž by uhnul tváří z Márinčiny dráhy, odpovídal, že to nelze, že je k Márince připoután jako měsíček k Zemi. Tak tam tak sedávali jako planetky a drželi se za ruce, unavení a zlataví sluncem, sytí sekaninou, a kolem dělali rámus holomci, kterým jejich láska ještě nedávala smysl, jak byli dosud pitomí, takže se pak Stošek s Márinkou zvedli a ona s tváří nepohnutě vystrčenou ke slunci a on zas k ní pomalu odcházeli domů.

05. 06. 2020
10
8
504
Miniatury prozaické

Katalog typů uživatelů sociálních sítí

Jsou tu mlčenliví soudruzi, děti ukryté v zadních řadách digitálních lavic, s třaslavými srdíčky v podpaží doufají, že budou přehlédnuty; nebudou. Jsou tu halasníci, jejichž slova hoří jako lahve vrhané z barikád hypotečních bytů, žijí své umělé revoluce, nad citronovou limonádou se zákuskem. Jsou tu pořadači dutých frází, bibliotékáři nudy, posedlí iluzí o přímé úměře mezi velikostí slov a významem řečeného. Jsou tu noví negramotní, jež porodila doba, namísto slov jim orientaci zajišťují obrázky, jejich touha mluvit dojímá k pláči.

04. 06. 2020
7
6
310
Miniatury prozaické

Děkan a Miládka

Okurčička na másle pro pána, oznamoval číšník a pokládal na stůl talíře, pro dámu jitrnička. Děkujeme pane číšníku, ozvalo se dvojhladem, a ještě prosíme ty dvě anýžovky, doplnil pan děkan. Už pro to běžím, otočil se číšník na podpatku a zmizel v zákristii podniku. Tak Miládko, pustíme se do toho.

04. 06. 2020
8
6
465
Miniatury prozaické

Višeň Panama Blue

Višeň Panama Blue
Paní si bude přát. natočil se k ní vrchní. Višeň Panama Blue, požádala Rita. Plavným pohybem vytáhl z kapsy u košile krabičku slim cigars, klepnul do ní a nabídl kouření.

04. 06. 2020
4
0
200
Miniatury prozaické

Barbořino obrácení

Zprvu to byly intimní schůzky ve vinárně, pak lahvinka s manželem, útěky do dámských večírků, po rozvodu zas vinárny a nakonec osamělé večery u lahvinky. Barbora se propíjela k alkoholismu.
Nezřídka usínala v poledne, s tváří zabořenou do gauče, jenom v kalhotkách, se zadnicí namířenou k mlčenlivému bohu. Když ji žízeň vyhnala z pouště spánku, upravila se, vypila galon vody, snědla trochu tučného jídla a expresem si zkrátila cestu k večeru.

03. 06. 2020
6
4
355
Miniatury prozaické

Americká krása

Hynek s Barborou žili podle amerického scénáře: potkali se na prestižní univerzitě a dlouho vedle sebe žili jenom jako dobří přátelé; jednoho večera, kdy horizont měl pastelové barvy a romantice už nebylo možno vzdorovat, jejich přátelství přerostlo v milenectví; z milenectví stalo se partnerství a po studiích v kostelíčku na kraji Prahy přijali svátost manželství; pořídili hypoteční dům se zahradou a brzy se jim do něj narodily dvě děti; Hynek měl dobrou práci u nadnárodní korporace, Barbora se starala s péčí řádné manželky a matky o domácnost.
Pak do jejich blaženého vztahu vstoupila náhoda: při jedné služební cestě do Hongkongu Hynek zahořel pro mladičkou palubní stewardku Felicii. Tajemství vášně brzy vyšlo na povrch. Marně se Barbora pokoušela zvrátit situaci, přivolat k životu staré pořádky, šlo už jen o to vyjednat podmínky rozluky, poradila jí advokátka a nabídla kávu spolu se smetanou zálohové faktury.

03. 06. 2020
9
5
297
Miniatury prozaické

Carmen a její muži

Na sevillské taneční scéně platila Carmen Herrera za pojem, nedostižný vzor. Vaše krása není z tohoto světa, jste žena, nebo přelud. líbal jí ruce umělecký ředitel Teatro Lope de Vega a skláněl přitom hlavu tak, že svou pleší osvětloval Carmen jako na jevišti. Pane řediteli, dost, musela se vždy vymanit ze sevření a z kuželu chlípného světla.

02. 06. 2020
6
2
388
Miniatury prozaické

Holka v citronovém negližé

Pavouk
Řidiči šestadvacítky leze po mohutném předloktí veliký chlupatý pavouk. Je modrý a vypadá, že kouše, straší cestující. A oni se uklidní, až když zjistí, že leze řidiči pod kůží. Že mu ho tam kdysi vytetovali kamarádi z třetí nápravně-výchovné skupiny valdické kartouzy.

02. 06. 2020
13
8
441
Miniatury prozaické

Láska z čajovny

Krucián udeřil do gongu. Každé ráno tak ze své čajovny oznamoval světu šťastnou novinu, že už staví vodu. Než se osmělili první žíznivci, sám popíjel assám s kostkou sekaninového másla. Od stropních reproduktorů se snášel zlatý výběr: temné mručení tibetských mnichů, Struny podvečerního Vietnamu anebo lounge.

01. 06. 2020
9
9
504
Miniatury prozaické

Saudek 85

Výběr

Partička
Třeba byl sv. Jan Křtitel skutečně kulturista, jako na obrázku Jana Saudka. A proč by pak jeho bratranec Ježíš taky nemohl být kulturista. Třeba celá tahle partička apoštolů horovala pro bodybuilding a každý druhý den u Galilejského jezera zvedali těžké šutry a pak se krmili rybami a tvarohem.

29. 05. 2020
10
16
1007
Miniatury prozaické

Enigma touhy

Pan Kochan pracoval jako hlídač akademického knihkupectví na rohu Václaváku a Vodičkovy. Aby splynul s okolím, vystupoval akademicky: pěstoval si bujarý knír, jaký vévodil tváři Friedricha Nietzsche, nikdy nezapomínal na vázanku a dekorativní brýle, stejně jako na výraz hloubavého ponoru až téměř na dno mírné skepse. Pod tou oduševnělou fasádou ovšem pan Kochan nezapřel své nomen omen: tajemství, jemuž podléhal, nebylo tajemství knihy, nýbrž tajemství ženského těla.
A protože pan Kochan nebyl agenturou dohledu vybrán pro akademické knihkupectví náhodou, používal fištrón.

28. 05. 2020
6
4
366
Miniatury prozaické

Něžněnka a Bajaj

Sejdeme se v půlce noci, na mýtině dubového lesa, slíbili si vzkazem. Stalo se. On přijel na bílém koni, ona přišla v bílých šatech, od země šel opar bílý měsíčním světlem. Stáli proti sobě, chrabrý princ Bajaj a krásná dívka Něžněnka.

28. 05. 2020
6
10
637
Pohádky

Tušil trampotu

Ten prokurátor má pořádně napěněnej chobot, zaznělo z publika a prokurátor mrsknul pohledem tím směrem, ale že nebylo jasno, kdo ta slova upustil, soudce jen zvedl obočí a nechal pohoršení prokurátora, který pokračoval v závěrečné řeči, bez opory. Obhájce se potutelně usmíval, poněvadž obhájci je k libosti každý šrám a flusanec, který prokurátor utrží. Když prokurátor konečně navrhl uložit trest v samé horní hranici trestní sazby, to už se obhájce neusmíval, ale kroutil hlavou, docela nápadně, aby si toho prokurátor všiml, a ten si toho taky všiml, ale dělal jako že nic. Soudce poděkoval, jako dítě děkuje za jablko, a pokynul obhájci, ten energicky vstal, napřímil prsty obou rukou, zdvihl je až na úroveň tváře, tu s prvními slovy protáhl a pokřivil v naléhavé grimase a pak už docela hřímal jako Hitler na sjezdu NSDAP.

27. 05. 2020
4
5
394
Miniatury prozaické

Ztracený ráj

Ztracený ráj
Alena Ginžbergová, básnířka a žena v květu, se rozhodla opustit rodnou metropoli a usadit se v Žatci. Odjela jednoho rána, poněkud komplikovaně vlakem přes Ústí a Teplice, Most a Bílinu, a k večeru byla v Žatci. V nádražní budově se zhluboka nadechla čpavého pachu moči, ucítila člověčinu, osudy unavené svými lidmi, opravdovost, beznaděj. Ano, tady ještě žijí lidé.

26. 05. 2020
6
6
407
Miniatury prozaické

Vezou lumpy

Žluté porsche
Pustili ho v pátek navečer. Čekala na něj ve žlutém porsche. Ještě voníš ostnatým drátem, řekla. Zavřel za ní tetované paže a jejich polibek vrhl dlouhý stín na všechny ty ztracené roky.

24. 05. 2020
7
5
406
Miniatury prozaické

Soud

Soud
Sotva uniformovaní muži otevřou těžká vrata Městského soudu, už se do nich tlačí lidé horující pro svár a spolu s nimi jejich právní technikou obdaření kamarádi. U kovočivného rámu musí odevzdat nože, obušky, pistole, brokovnice, handgranáty, chvíli to trvá. Pak už jsou tam, v chrámu bohyně Iustitie. Soudci přikrytí taláry se na tu chvíli chystali jako toreador k zápasu.

20. 05. 2020
6
5
449
Miniatury prozaické

A Pepe hrál lžičku

A Pepe hrál na lžičku
Citrusové nizito s ředkví na vlašský způsob, objednal náměstek. Číšník se k němu otočil čelem a pozpátku odcházel do kuchyně. V kuchyni byl jen kuchař. Právě táhl ředkev z hrnce.

19. 05. 2020
8
5
411
Miniatury prozaické

Sibiř

Sibiř
"Labaškine, jste zatčen," oznamoval plukovník do amplionu, kolem hučela helikoptéra a ostrým světlem reflektoru mířila k rohu, za nímž se Labaškin ukrýval. "Nesnažte se klást odpor, na střeše jsou ostřelovači. " Vzdal se. Za vítězné hudby sirén ho odvezli na stanici.

18. 05. 2020
9
6
463
Miniatury prozaické

Srdce milenců

Srdce milenců
Veze si ji na hondě tučné benzínem, se sluníčkem v očích stoupají klárovskou zákrutou. Jedou a tam nahoře se vysypou, jejich srdce ještě tepající láskou pak seberou jako za aztéckého obřadu ke slávě boha Slunce, uloží k ledu do kyblíku a v IKEMU někomu přišijou. A až se dva znovuzrozenci z pořadníku probudí, seznámí je a oni k sobě zahoří láskou. A nebudou vědět, že žijí život milenců, co skončili pod koly, protože na to jsou protokoly.

18. 05. 2020
8
4
436
Miniatury prozaické

Stánek sdílených emocí

Kosmonaut
"Přivítejte našeho národního hrdinu, kosmonauta Nikolaje Rybkina," provolala k publiku konferenciérka, načež se spustil intezivní potlesk. Na podium vstoupil muž ve stříbrné kombinéze, těžkých botách, jen helmu nesl pod paží. Usedl k dlouhému stolu k vizitce se svým jménem, sáhl do misky s praženou rýží, kterou mu uchystali jako malé občerstvení, a žvýkaje semínka naslouchal prvnímu dotazu z publika. "Jaké jsou na Venuši holky.

14. 05. 2020
5
3
326
Miniatury prozaické

Marcel a Sandokan

Marcel a Sandokan
Marcel Špenátko vyhledával společnost pochybných mužů a to se mu stalo osudným. Při jedné takové naučné cestě secesními stezkami Hlavního nádraží padl na pohledného mládence. Ten se mu představil jako Sandokan, a nikdo ho jinak než pod tou přezdívkou neznal. Do Prahy přijel z Bíliny, českého Mompračemu.

12. 05. 2020
4
4
327
Miniatury prozaické

Meinhard a Julie

Meinhard a Julie
Vzduch voněl jarem, ptáci zpívali od časného rána, kvetly třešně a Meinhard, jako všichni, věděl, že se blíží konec. V karlínských kasárnách zůstalo už jen pár jeho kamarádů, ostatní neznal, byli to nově naverbovaní vojáci většinou ze Saska, vlastně ještě děti. Když mohl, unikal za Julinkou, do sousedních Bubnů to měl jen přes řeku a nábřeží. Milovala jeho černou uniformu, naleštěné vysoké boty, stříbrnou pásku na manžetě prošívanou starobylým písmem, jen smrtihlav na čepici ji trochu děsil.

11. 05. 2020
5
5
460
Miniatury prozaické

Silentium

Silentium, šeptával Wilbert do třídy. Učil latině, ale tu děti rády nemají, a tak v jeho hodinách mívaly ještě více energie než v jiných. První léta své praxe často pochyboval o smyslu toho, co dělal; vyučovat po první světové válce dávno mrtvému jazyku, není v tom ironie. ptal se sám sebe.

11. 05. 2020
8
4
355
Miniatury prozaické

Sloup vs Lulín

Sloup vs Lulín
Volali najisto: "Lulín Kysilka," ozvalo se ve sluchátku. "Prosím přijeďte, bude třeba komentovat události," žádal programový ředitel studia. Ale beze všeho, potvrdil Kysilka a už žehlil puky kalhot. Televizní dodávka ho dovezla z Brna až ke Kavčím horám, prošel kontrolním rámem, bufetem, maskérnou a čekal na pokyn z režie.

07. 05. 2020
4
1
306
Miniatury prozaické

Vlastníci

Vzkřísit povedený televizní projekt Bakaláři se tvůrcům filmu Vlastníci nepodařilo. Z Bakalářů zůstal jen žánr komorního sousedského příběhu; vymizel humor, zápletka, zručné podání. Nepodařilo se ani přepsat slavný film Dvanáct rozhněvaných mužů a jeho možná ještě lepší ruskou verzi Dvanáct; zůstal jen motiv uzavřeného rokování skupiny svérázných postav, jejichž svéráz je ale příliš stereotypní. Nepodařilo se ani "kafkovsky" zachytit absurdní povahu byrokracie schůzí SVJ; obrazu chybí poetika, kritika spíše než paradox úředního jádra soukromého vlastnictví zvýrazňuje lidské slabosti jako hamižnost a netoleranci.

07. 05. 2020
0
0
228
Úvahy

Vincentinum

Čas se rozestoupil nad půlnocí. Dům už byl tichý, i ulice; lampy bloudily, pohasínaly. Pomalu usínala. Ještě slyšela z kuchyně štkát lednici, ten přerývaný zvuk motoru, když se několikrát za den přehřívala.

06. 05. 2020
4
2
284
Povídky

Johánek, Nevěnka a strejda Vít

Johánek, Nevěnka a strejda Vít
"Milý Johánku, jsou ti právě tři roky, a tak jsme se s tatínkem rozhodli dát ti první chytrý telefon, protože vstupuješ do zvídavého životního období. Ať jsi brzy tak chytrý a krásný jako tento ajfón. " Maminka uvolnila ručičky synáčka a tatínek do nich vložil krabici s přístrojem. Dítě ihned vědělo, krabici rozbalilo a telefon uvedlo do chodu; změnilo tovární nastavení, displej vyzdobilo obrázkem a uložilo kontakty na maminku Mariánku, tatínka Metoděje, babičku Juliánku, dědu Šimona a kamarádku z pískoviště Nevěnku; ta svůj ajfón dostala před nedávnem.

05. 05. 2020
10
17
1059
Miniatury prozaické

Nugátek

Hryhory a Cvitlana
Její nohy by unesly klavír, ve velikém břiše jí plavalo hovězí s mrkví a mocnými prsy by umlčela pluk i s maršálem. Jakmile ji spatřil, proměnil se v mazlavou trošku. Pozval ji na sklenku sladké kořalky. Odmítla.

04. 05. 2020
9
6
486
Miniatury prozaické

Fenomenální láska

Případ smutné obhajoby
Šlo o případ smutné obhajoby: hrozilo mu 500 let, v lepším případě; v horším doživotí. Rodrigo, člen mexického kartelu Zetas, se provinil řadou špatností: mnoho lidí rozpustil v kyselině, zaživa, anebo je rozporcoval motorovou pilou z Walmartu. Nikdo mu neřekl, že se to nedělá, divil se pak na policejní stanici. To nebude stačit, radil mu obhájce a doporučoval odvolat se na genovou zátěž starých aztéků s jejich krutými zvyklostmi.

03. 05. 2020
9
3
363
Miniatury prozaické

Teorie podivnosti. Pavla Horáková

Připraví si latté a spolu s dvěma mandarinkami je naaranžuje do vulgární kompozice; vyfotí ji, přidá heslo dne a výnos své dlouhé chvíle svěří nástěnce fejsbuku. Namaže si kroasan sekaninovým máslem, polovinu sní, chvíli se zasní, otevře word a prvně udeří do klávesnice. V řádech sekund sklízí reakce: někteří palečkují, jiní nešetří slovy: super, bezva, bomba. Tak Pavla H.

29. 04. 2020
4
4
394
Úvahy

Černá rukavice

Černá rukavice
K chatě u samého kraje lesa dorazili už za tmy. Blížil se úplněk, chata stála v mléčném světle a nad lesem plul opar. Ticho se nedalo přeslechnout - byli dva kilometry od posledních domků, a i těch není v Hartingerově Pile, malé šumavské obci hluboko vSudetech, mnoho. Právě tam museli nechat auto a ten kus po pěšině vedoucí podle lesa dojít i staškami po svých.

15. 04. 2020
10
18
1118
Povídky

Patnácté zastavení

Patnácté zastavení
Je čtrnáct zastavení cestou na horu Petřín. Velké vyprávění o čtrnácti momentech z dramatického příběhu Kristova konce a nového začátku. U některých hořela svíčka, u jiných ne. U některých si lidé četli z bible, modlili se, tiše rozprávěli, u jiných pili kávu z mopedu vybaveného kávovarem.

14. 04. 2020
8
4
407
Miniatury prozaické

Jiné Velikonoce

Jiné Velikonoce
Slyšíme v rozhlase a televizi, že Velikonoce letos budou úplně jiné, jaké nikdy nebyly. A míní se tím sociální izolace, nemožnost konat a účastnit se bohoslužeb naživo. Velikonoce úplně jiné budou, ale z podstatnějšího důvodu: poprvé v historii bude v takové míře, jakou dnes vidíme v médiích, konfrontován svět pověry se světem vědy. A možná kněží tohle tuší, a proto jsou, nikoli pro změnu formy svých kázání, tak znervóznělí.

10. 04. 2020
6
4
447
Miniatury prozaické

Správce jabloňového sadu

Výběr

Správce jabloňového sadu
Zabil manželku, zabil druhou. Soud mu vyměřil prve deset, potom osmnáct let. Z Valdic si dopisoval s dobrým člověkem, jemuž patřil jabloňový sad; ten mu slíbil po návratu z vězení poskytnout práci správce. Psali si dlouhá léta, stali se přáteli.

09. 04. 2020
21
13
1081
Miniatury prozaické

Skoromanželské etudy

Johana a Krupp
Mladí milenci, Johana a Krupp, seděli nad svými hrnky s kakaem a beze slov dívali se jeden druhému do očí; tak jim to stačilo. Z té dopolední chvíle lásky náhle je vytrhlo zvonění telefonu. "Dobrý den, mé jméno je Antonín a rád bych vám pomohl zorientovat se na trhu s dětmi," ozvalo se ze sluchátka, "možná víte, že je ten správný čas investovat své prostředky do budoucnosti. A naše společnost vám v tom může pomoct.

06. 04. 2020
9
7
640
Miniatury prozaické

Mulatky nosí nic

Mulatky nosí nic
Virus byl už všude. Velitel stíhačky Vojta zavřel televizi, dopil kakao, oblékl zelenkavou kombinézu a vydal se ke svému stroji. Zanedlouho už byl nad zasněženými štíty severní Itálie a jen tak z plezíru zařadil na 2 Ma, až těm pár lyžařům dole na sjezdovce zalehlo v uších. A pak už se pod ním otevřel Atlantik, delfíni, stěhovaví ptáci, lodě pirátů a nekonečný klid.

09. 03. 2020
7
12
694
Miniatury prozaické

Večer plachých limonád

Devět let
Přesně po devíti letech pustili ji na sv. Valentýna; lásku (svoji "buzerantku", říká) ale nechala tam, ve vězení. Odjela zpátky do rodného města. Dost se toho změnilo, ptám se trochu banálně, co ji překvapilo nejvíc.

24. 02. 2020
12
7
495
Miniatury prozaické

Luboš a Pralinka

Ulisa Tesaretti
Dnes se mi zdálo o ženě s podivným jménem Ulisa Tesaretti. Zkomolil jsem ve snu to jméno a někdo mě opravil, snad proto si je pamatuji. Nevím už ale, jak vypadala a čím ve snu byla, zůstalo jen jméno. Nezadávejte je do googlu, beztak byste nic nenašli; mějte trochu ohledu ke snům.

23. 02. 2020
7
4
407
Miniatury prozaické

Básníkův žal

Básníkův žal
Z antikvariátu ve Spálené vychází básník, jehož jméno si nepamatuju. Čtyři dny neholený, v haveloku a klobouku, s výrazem boha pomsty. Opouští to místo rázně; patrně v regálech nenalezl svou sbírku a posedl ho spravedlivý hněv: do těch veršů ukryl klíč ke všem nadějím světa a on jimi pohrdl. Za rohem v kavárně ho pochopí, pálenkou usmíří jeho žal…
Selfie se sv.

17. 02. 2020
14
9
827
Miniatury prozaické

Láska v Benátkách

Malá polední pře
V letenském bufetu na rohu dvou ulic rozhořel se ve středu v poledne takový spor: krásná Ukrajinka chtěla mi dopřát a k řízku velikému jako dlaň dospělého muže naložila nadměrečnou porci brambor. Babka, která zrovna nakládala dalšímu strávníkovi a byla té hrozné události na dohled, ji hnedva plísnila: „Dáváš tam nějak moc těch brambor. “ Krásná Ukrajinka se ale nedala a babce hned vpálila: „Vy dáváte ještě víc brambor. “
Snad jsem pro to sousto navíc, kterým mě obdarovala nevinně jako se obdarovává panenstvím, nepřidělal té dívence nějakou starost.

12. 02. 2020
9
8
536
Miniatury prozaické

Přímluvce jara

Přímluvce jara
Tužky svatého Víta píší do nebe, ať už jaro ukáže krajku svých květů. A někdo tam nahoře to čte a váhá, jako soudce nad přípisy netrpělivého obhájce. A nikdo neví…
Nepokoj zástupce lidu
Ženská si solí prso. Jednou rukou si je, nahé, bledé, malé, zvedá z rozepjaté vojenské košile, druhou je solí.

10. 02. 2020
15
12
639
Miniatury prozaické

Pan farář

Pan farář
Nikdo netluče zběsileji než Jindřich. Z kostela sv. Jindřicha a Kunhuty tlučou čtvrtou. A proč tak zběsile.

06. 02. 2020
10
5
546
Miniatury prozaické

O Číňanech, davu a básnících

Světakrásy všecky
Hlavní nádraží je na pondělí nezvykle pusté. Lidé asi nechtějí přijít do styku s Číňany, kteří jsou všude. A tak o víkendu nakoupili zásoby rýže, kyselého zelí, sušené šunky a taky dost piva a limonády a zůstali doma. Do světa vyrážejí jen ti, kteří nemohou jinak.

30. 01. 2020
4
2
373
Miniatury prozaické

Holčička a Špagetek

Japonští milenci
Japonští milenci, patnáctiletí havrani. Jedou tramvají číslo 12 a povídají si. Plynně česky: jeho táta dělal v Mladé Boleslavi, do škodovek zaváděl první počítače; ona je z Prahy a cení zuby, na Japonku nezvykle zdravé, silné na loupání kokosu. Oba mají fotoaparáty, ona retro leiku, vystupují na Letné a chystají se překročit pláň.

28. 01. 2020
5
4
367
Miniatury prozaické

Adéla vestoje, Adéla vleže

Adéla vestoje, Adéla vleže
Je sobota odpoledne a na Letenském náměstí Adéla Elbel vyhlíží taxík. Čeká ji stand-up comedy. Je teprve půl čtvrté, má čas. U baru si dá vínečko, v maskérně ji přepudrují rozkošnou pusinku.

23. 01. 2020
10
7
531
Miniatury prozaické

Harry, Meghan a vévoda z Pičína

Člověk v životě a na sociálních sítích zvláště narazí na nejrůznější postavičky. Zaujal mě jistý prodavač párků z Litomyšle, příležitostný šansoniér, co si udělil titul vévoda a docela vážně si pěstuje mezi slabomyslnými diváky obraz šlechtice.
Je známo, že existuje úchylka, specificky jí trpí muži, neboť obecně kdeviacím všeho druhu mají silnější sklon, jejímž projevem je předstírání jistého profesního či společenského postavení. Nejčastěji nemocný předstírá, že je lékař; jsou mediálně známé případy, kdy dotyční chodí v bílém plášti se stetoskopem kolem krku nemocničními chodbami a nabízejí (zejména ženám) přednostní vyšetření.

22. 01. 2020
8
13
822
Úvahy

Limonek

Limonek
Docházeli na vaječnou kliniku na Letné. Manželé ve středním věku. Ona zatoužila po děcku a on souhlasil. Nejprve se snažili pomocí hormonu roztoužit její klín; jemu zas každé úterý masírovali lulína; vše marné.

13. 01. 2020
9
15
1003
Miniatury prozaické

Obviněn životem

Nádraží
Pracuje se tu v nepřetržitém provozu, stále někdo někam jezdí. Hučí to tu a vře jako v ďáblově kuchyni; rudá výstražných světel a pak hvizd: už ať jste pryč. Hlavní nádraží. Jak se za tisíc let promění tohle místo.

15. 12. 2019
6
4
380
Miniatury prozaické

Láskou před nenávistí

Chtěl svou dívku překvapit, a tak si předtím, než odešel na schůzku, natřel tvář a vlasy bambuckým máslem. Prahu vtu dobu už sevřela zima, navíc bylo kvečeru, hmota ztuhla, takže vypadal ještě podivněji. Než došel kmístu schůzky, byl terčem posměchu i objektivů fotoaparátů, zejména mladí cizinci si sním, aniž by se ptali, pořizovali selfie.
Chvíli čekal, než dorazila.

13. 12. 2019
5
6
494
Povídky

Smuteční výlet

Střelba v ostravské nemocnici je nesmírně ranila. A protože při středě neměli nic jiného na programu, rozhodli se pro smuteční výlet. V mužně romantickém gestu stvrdili plán, když si do telefonu vydechli své „ano“.
Kamil byl na nádraží první.

11. 12. 2019
8
20
964
Povídky

O človíčka víc

O človíčka víc
V New Yorku, v ulici, co ji jen tak nenajdeš, v suterénu domu s požárním schodištěm je jazzový klub. Takový, co si nevymyslíš. Hrají tam černoši, je to mimořádný ansámbl, zpěvák má hlas jako tmavomodrý samet, můžeš pít víno nebo heineken a nenápadně pozorovat intelektuálky u vedlejšího stolku, lesbičky z nedaleké univerzity, jak se drží za ruce a zadky zaraženými do křesel lehce pohupují. Když se na ně budeš dívat dlouho, jako že budeš, vynadají ti, anebo tě požádají, abys s nimi odešel.

09. 12. 2019
5
4
421
Miniatury prozaické

Dívka Mohe

Výběr

První z pracantů
Co včera ponocní zhasli, teď rozsvěcují první z pracantů. Zářivky zamžourají a už do svých zřítelnic berou hory z papíru. To vše se musí dneska stihnout. zavelí předák kanceláře.

02. 12. 2019
10
12
741
Miniatury prozaické

Utíkat za štěstím

Směje se, je šťastná
Směje se, je šťastná. A je toho štěstí tolik, až to s ní hýbá a její vlnité vlasy plují vzduchem a ona je přidržuje jemnou rukou, takže vypadá jako Botticelliho Venuše. A je čtvrtek ráno, ale jako by to byla jarní neděle a jí do těch vlásků a do těch štěstím rozesmátých úst padalo slunce. Vždyť si právě založila účet a k němu dostala osmdesát korun bonus.

18. 11. 2019
8
6
464
Miniatury prozaické

Malá něžná revoluce

Malá něžná revoluce
Na Letné už roste milionové městečko. A bude to jen na chvilku. A možná přijde i na lásku: Vašek v davu potká Milku. Pozve ji na skleničku, opustí politiku a zakoukají se do sebe.

17. 11. 2019
5
2
359
Miniatury prozaické

Skončila peckovačka

Skončila peckovačka
A když si všichni dost naubližovali, šli domů, paní uklízečka utřela krev z podlahy, zhasla světla, zamkla vysočanský stadion a taky šla domů. A chlapci, co si toho večera ubližovali, si pak doma rovnali boule lžičkama a jejich dívky jim dávaly pít kořaličku, aby to méně bolelo. A chlapi, co se byli na tu slávu dívat, doma vyprávěli, jaká to byla peckovačka, kdo, kdy a jak padl a že to vůbec nikdo nečekal. A jejich ženské, co už skoro spaly, neměly pro jejich nadšení pochopení a představovaly si, že nejlepší by asi bylo taky je pěkně přes bradu uspat.

15. 11. 2019
6
5
396
Miniatury prozaické

Pohlavní líčení

Výběr

Seforky vpeřinách
Seforky ještě spinkají. Vždyť je teprv půl deváté a k tomu nebe kaboněné, uplakané. Václavák už začíná žít, fortelné ženské věší klobásy do oken stánků, spěchá se do kanceláří, jen seforky ještě leží v peřinách. A některé se pod nimi choulí a tisknou na prsa skrytá pod hedvábím košilky medvídka.

13. 11. 2019
6
7
524
Miniatury prozaické

Zelí pro Magadan

Výběr

Zelí pro Magadan
Ještě není ani deset a z holešovické vývařovny jde pach kyselého zelí. Štiplavý opar, co kojí sny hladových. A o kus dál, dole vBubnech na garmošku preluduje ruský tulák. V prstech tisíc tónů, vzubech růži pro Magadan a vbřiše hlad.

12. 11. 2019
7
9
522
Miniatury prozaické

Souostroví ikon

Změna senátu
Na nábřeží ráno přejela motorka mladou soudkyni. I s pejskem, informují noviny. Těch nevyřízených spisů, těch odročených jednání, těch procesních peripetií, a každá bude mít své číslo jednací a veřejný rozměr. A zatímco advokáti už přemýšlejí, jak změnu senátu využít ku prospěchu svých kauz, svět několika nejbližších se otřásl bolestí.

11. 11. 2019
6
12
634
Miniatury prozaické

Poezie všedního

Poezie všedního
Chlapovi před Quadriem upadl rohlík. Shýbl by se pro něj, ale pes, kterého zrovna kolem vedl tulák, neváhal a po rohlíku vmžiku chňapl, šťastný z kusu suchého žvance. V takových bezvýznamných mžicích, v náhodném setkání upadlého rohlíku s tlamou zvířete přebývá jistá poezie. Poezie bílého pečiva a věčného hladu psisek.

08. 11. 2019
11
12
618
Miniatury prozaické

Vratká chůze světem

Holky a kluci a andělé
Metro před osmou. Kluk ještě dopisuje úkol, svědomitě, na koleni. To holky úkoly neřeší, buď je mají, anebo sázejí na slabost pana učitele pro jejich vlásky a kokosový smích. A tak si mohou povídat a upíjet z kelímků mléčnou kávu (protože holky jinou nepijí).

07. 11. 2019
10
10
578
Miniatury prozaické

Kojící madona

Výběr

Filosofické uzeniny
Je večer a ty si můžeš v knižní spižírně uříznout kus dobré filosofie a žvýkat ji. A stranou flusat těžko stravitelné kousky, jestli si netroufáš. A pak si utřít pusu mastnou od myšlenek a jít spát.
Nepadnoucí svět
Je nejlživější hra: puzzle.

06. 11. 2019
23
19
1654
Miniatury prozaické

Madlenka a milý

Byla sobota byl říjen
Byla sobota a byl říjen. Plamenem zapadajícího slunce obzor žhnul jako vrata do vysoké pece. Na letenské zastávce postávali lidé, pohroužení do sebe a nejbližších věcí. Tramvajemi pak mizeli do jiných pražských čtvrtí, od milenek kpolévkám, dětem, do svých rozvrácených manželství.

05. 11. 2019
8
7
508
Miniatury prozaické

Se třemi Araby v bufetu

Výběr

Ráno u cirkusu
Letná tone v ranní mlze, domácí ještě spí s hlavami ztěžklými od mudrodivé lopoty a v maringotkách za červenožlutým stanem už pískají konve. Peppe odešel s plechovým kyblíkem plným syrového masa servírovat lvům snídani na vidličku, a Ramona maže máslíčkem rohlíčky Jejdě a Rostlince. A na malé obrazovce v rohu sledují Dobré ráno, kam si pozvali pána židitele, aby jim vypověděl, jak se žije u cirkusu.
Ranní hygiena
Letenské náměstí.

04. 11. 2019
12
16
871
Miniatury prozaické

Tronek & pidižvík Ltd

Ivan a česnečka
Vymačkala na něj houbičku, po zádech mu stekla mýdlová pěna. „Ještě lulíka,“ usmála se. Zvedl kní oči a pak je zas sklopil. Vystoupil zvany.

03. 11. 2019
6
6
482
Miniatury prozaické

Konec mladých komunistů v Čechách

Výběr

Konec mladých komunistů v Čechách
Na jedné ze svých schůzí se rozhodli řešit aktuální problém; jednohlasně přijali usnesení: Rozeženou mlhu. Smog nevadí, neboť je dokladem pokroku, krásnou vizitkou lidství, ten jejich akcí nesmí být dotčen, zavázali se vdovětku. „A hned jak budeme mít splněno, obrátíme proud Vltavy. “ navrhl nadšeně růžolící mladík zpléna, načež se strhl potlesk a pleskalo to jako radioaktivní déšť zČernobylu.

01. 11. 2019
12
51
2236
Povídky

Žiješ podivnej příběh

Žiješ podivnej příběh
„Žiješ podivnej příběh…“ zpíval vjedné písni Pavel Zajíček naléhavě. Ano, žijeme "podivné příběhy". Třeba ten mladý muž v protějším domě. Noc co noc sedí se sluchátky na hlavě před monitorem počítače, téměř se nehýbe, až na pravou ruku, jen občas něco zamumlá do monitoru.

28. 10. 2019
6
7
724
Úvahy

Hořící keř. Pyramidi Gogo

Hořící keř. Pyramidi Gogo
Zatímco ostatní míří do práce, ona tou samou tramvají jede z práce domů. Striptérka Pyramidi Gogo. Platinové vlasy prohořívají černým šátkem jako plameny keřem v poušti.

24. 10. 2019
4
1
292
Miniatury prozaické

Co dnes vyvrací lásku

Co dnes vyvrací lásku
"Lidé dnes dokáží obdivovat už jen arkadickou krajinu volného času a turistiku" napsal Michel Serres v knize Palečka. Esej o digitální revoluci. Kolik asi rozvodů zapříčinily spory o to, jak naložit s volným časem. Už ne alkoholismus, násilí, finanční problémy nebo paralelní vztahy, ale blahobyt a nuda vyvracejí lásku z kořenů.

23. 10. 2019
4
1
293
Úvahy

eRosary

Přijel cirkus
Uprostřed pláně jako kosmická loď přistálo šapitó. Na Letnou dorazil cirkus Humberto. Kolem maringotky, malé světy na kolečkách. Vjednom bytují krotitel lvů Peppe Patroni, hadí žena Ramon a jejich dvě holčičky Rostlinka a Jejda; ještě jsou to malé hadičky, ale jednou vyrostou vúplné hadí ženy.

21. 10. 2019
4
4
417
Miniatury prozaické

Nejasná zpráva o konci světa

Výběr

Nejasná zpráva o konci světa
Byl pátek podvečer, byl podzim a byl hostinec na konci světa. A cestou vystlanou znaveným listím ktomu hostinci o tom pátečním podvečeru přicházeli lidé.
Nejprve se pojedlo, aby účinky alkoholu byly neutralizovány alespoň na dobu úvodního ceremonielu, při němž došlo kpředání darů, vzpomínkových předmětů a blahopřejných zdravic. Pak už nic nebránilo projevit žízeň po životě a pálence, přimknout ústa kvínem nalitým soudkům a sát.

20. 10. 2019
9
14
1082
Miniatury prozaické

Palečka. Esej o digitální revoluci

„Mladí lidé … už nejsou obklopeni zvířaty, nežijí na stejné zemi a nemají stejný vztah ke světu. Obdivují už jen arkadickou krajinu volného času či turistiky. “
Právě vydaný překlad knihy Michela Serrese zroku 2012 stitulem Palečka. Esej o digitální revoluci je jedním zmála textů vztahujících se ksoučasným tendencím kriticky, ale slaskavostí a snahou nalézat pozitiva situace (podobně kriticky a svhledem mapoval slabiny současné „digitální doby“ rovněž nedávno přeložený Byung-Chul Han vknize Vyhořelá společnost, stím rozdílem, že jeho pohledy se omezují na skepsi a jistou hořkost); a – nutno dodat – jedním zmála – česky vydaných - textů o digitálních médiích a jejich vlivu na společnost.

19. 10. 2019
3
3
343
Úvahy

Krapáček nečasí

Tam dole si náhlí
Tramvaje vyrážejí do večera, už tak náhlého říjnem. Lidé s batohy jedou ke kolejím, mezi nimi dva mladí milenci z Chlumce nad Cidlinou. V pokoji sní trochu z domova, vypijí čaj a budou si navzájem náhlí. Tam dole, ve tmě pod peřinou.

15. 10. 2019
4
3
336
Miniatury prozaické

Lístky jidášky

Výběr

Lístky jidášky
Pozor na lístky jidášky. To jsou ty, co po uplakané noci zrádně leží mokrou stranou kasfaltu země. Šlápneš na ně a políbíš ji. Pozor na lístky jidášky.

13. 10. 2019
10
11
724
Miniatury prozaické

Zpráva o krásné lidské solidaritě

Dohodli se budíky nastavit na čtvrtou ráno. A opravdu, ve čtyři ráno ve třech různých pražských čtvrtích zapípaly placaté telefony. Lucie i Naďa si už večer předtím natočily trvalou, Šimon kumyvadlu alespoň nachystal brilantínu. Oblékli se do svátečních šatů a ještě za hluboké tmy každý svou cestou vyrazili kŽofínu.

11. 10. 2019
10
5
479
Próza na pokračování

Limonáda a Ludvíkova žízeň

William
Sedím v tramvaji 18. Naproti sedí starý muž, dvojník Williama S. Burroughse. A stejně i on na svět mžourá miotickými zorničkami.

08. 10. 2019
7
4
613
Miniatury prozaické

Varta na Bertramce

Takový šok zažili naposledy 11. září 2001, když se na obrazovce stále dokola nořil falus Boeingu do slabin mrakodrapu. Svolali se okamžitě. Lucie, Naďa a Šimon, kamarádi do deště.

05. 10. 2019
8
7
582
Povídky

Jak jsem nezachránil svět. Zpověď mizerného milence

Nikdy bych se nenadál, že to budu právě já, zavilý liberál, komu osud přihraje roli zachránce heteronormativity. Už je to asi deset let, co jsem se seznámil skrásnou dívkou, policistkou Lucií. A další shodou náhod, i když nás svedl oceán internetu, bydleli jsme vjedné ulici Barrandova.
Velmi záhy, snad při první procházce Prokopským údolím, Lucie mi svěřila, že je lesbička.

01. 10. 2019
9
9
776
Miniatury prozaické

Žízeň rána

Výběr

Žízeň rána
O sedmé ráno poloprázdné nádraží, spěch ještě nedostal tu správnou žízeň. V Kolovratech odstavené nákladní vagóny zalité sluncem, zanedlouho je někdo poplácá po vyhřátém hřbetě a zavelí: Hyjé. Těžkým krokem se vydají k jihozápadu, občas zahýkají radostí, občas únavou. A náš vlak se blíží k Benešovu, městečku na dlani, na jehož náměstí je soud a v jedné kanceláři jako v kupé expresu na cestě za spravedlností mladý soudce chystá rozhodnutí.

11. 09. 2019
16
16
1283
Miniatury prozaické

Perfect Day

Výběr

Perfect Day
Neděle se chýlila kpoledni, zbytů pomalu začínaly vonět polévky. Vydal jsem se nakoupit pár nezbytností do Delmartu na Hradčanskou. Bylo tam prázdno jako na benzínce pár minut před loupeží. Ale to není, co jsem vám chtěl vyprávět.

08. 09. 2019
18
31
2516
Miniatury prozaické

Nejde o pietu, ale identitu

Nejde o pietu, ale identitu
V roce 1993 v Mostaru Chorvaté sestřelili skutečnou pamětihodnost – Stari most, dominantu města. Tak vypadá trucpodnik uprostřed identitární paniky na Balkáně.
V roce 2019 „neznámý pachatel“, „strážce pravdy“, počmáral sochu Koněva, značně nepovedený pomník ve městě, o němž F. X.

07. 09. 2019
3
4
400
Úvahy

Jasmínka a Vojta

Jasmínka a Vojta
Třída, dokonce národní. Tramvaje, auta a lidé v pletenci pátečního odpoledne. V tom zmatku těžko kdosi zahraje na hoboj. A přesto zpod hluku a kvasu tu a tam ozve se poezie.

13. 08. 2019
8
5
503
Miniatury prozaické

Koitus, kýč a Maťova odpověď

Výběr

Energeticky náročná doba
Nastala energeticky náročná doba. Kolik energie a prostředků dnes lidé vynaloží na zábavu, to historie dosud nepamatuje. Migrace ze zemí třetího světa je jen legrace proti tomu, co předvádí společnost světa prvního: všichni se bez ustání přemisťují; už byli u pyramid, ve vietnamské džungli, u norských fjordů; a všechno tam viděli, vyfotili a snědli. Ta energie musí zákonitě někde chybět.

12. 08. 2019
10
8
705
Miniatury prozaické

Prague Pride. Zápisník zpravodaje

Začalo to krapáčkem
Prahu bere krapáček, teplý, srpnový jaksepatří. Ptáčci a andílci mu nastaví křidélka k očistě a k radosti. A ten teplý déšť padá do teplého průvodu, co jde Prahou. A kluci mu nastavují lulíky k očistě a radosti a holky se vášnivě líbají, protože věří na romantiku, které letní krapáček přeje.

11. 08. 2019
9
7
640
Miniatury prozaické

Žijeme v nádherné době?

Žijeme prý v nádherné době, tvrdí Michal Horáček v jedné písni a svou optimistickou proklamaci bere i do dalších projevů. Obávám se, že jde buď o miliardářskou euforii, která jde napříč dobami, anebo o ironii.
Nechci pěstovat apokalyptický žánr, ale nutně se musí něco stát. Už snad i Václav Klaus pochopil, že globální oteplování je fakt, a ne blud vědecké obce, která ho chce hněvat.

01. 08. 2019
8
14
825
Úvahy

O křehkosti bytí

Ach, pan Stalin…
Ta osiřelá letenská pláň, ta poušť. Ach, kdyby tu tak s námi stále byl. mocný pan Stalin. Snad by v tomto sadu kvetly i granátová jablíčka, dívky by se netvářily kysele a dost možná by odtud vedly eskalátory až na Měsíc.

08. 07. 2019
8
5
496
Miniatury prozaické

Trapisté a ptáci

Trapisté a ptáci
Půlnoc. Už za tři hodiny vstávají. Neletí na Kapverdy, ani nikam jinam; budou se modlit v chóru, jako každý den. Trapisté.

07. 07. 2019
6
4
524
Miniatury prozaické

Už brblá o směnkách

Křížovka a nebezpečí požáru
Láme si hlavu, až to praští. Cestou metrem luští křížovky. Dlouhý ohon připomínající klasy slámy si raději dala bokem přes rameno, aby pod tím zápalem myšlení nevzplál. Neboť tajenka za požár v metru nestojí.

27. 06. 2019
9
7
609
Miniatury prozaické

Bachl ho a hotove

Prima Zoom
Včera na Prima Zoom říkali, že všichni pocházíme z jediné ženy, africké pramáti. Pohádkové tvrzení mezi dvě reklamní pauzy. Člověk ale sdílí snad 97% genů i se stvolem trávy, to tvrzení není ještě dost radikální. Ne pivo v krvi maníka před obrazovkou, ale on v žilkách chmelových lístků koluje sem a tam.

29. 05. 2019
7
4
417
Miniatury prozaické

Tušil posluchače

Výběr

Jiné a stejné
Noc, žlutavá jarem a steskem. Jehličky deště se lámou o střechy činžáků, pootevřenými okny jde vlhký vzduch. Kdo ztrácí signál s vědomím, usíná. Padesát tisíc let nazpátek, v moři času, bylo pondělí nebo pátek a byl večer.

28. 05. 2019
8
6
505
Miniatury prozaické

Dvé blaženců z Brna

Mléčné hory
Dvě mléčné hory, mírné homole pohupující se pod tričkem. A jsou nejvýš loňské, bílé jak sněhy. Svěží oáza v poušti touhy, oáza co prohlubuje žízeň.
Ve jménu oběda
Na chodce ohledy nebere, zajímají ho jen hladoví, vzdálení strávníci.

24. 04. 2019
12
11
677
Miniatury prozaické

Terezka od Klžků

Vojenka se ukládá ke spánku
Připravovala se k spánku. Odlíčit, použít noční krémy. Dnes celý den přednášela. Dolnosaská pozdněgotická sakrální plastika; sama krásná jak madona, asistentka uměnovědné katedry Vojenka Legátová.

13. 04. 2019
4
2
357
Miniatury prozaické

Mojžíš z Makotřas

Mojžíš z Makotřas
Není to tu zrovna biblická krajina, ale hořících keřů je cestou celá řada. A v Makotřasech na zastávce muž v obleku, čte, čeká na autobus. Jmenuje se Mojžíš a v Praze pracuje jako účetní v nadnárodní korporaci. Než přijede jeho spoj, založí knihu a zvědavě přistoupí k jednomu keři.

08. 04. 2019
6
6
556
Miniatury prozaické

Prsa a malimo

Tuláci nocí
Tuláci sobotní nocí, na cestu si svítí alkoholy se všemi jejich barvami. Po ovoci poznáte je, mumlá biblista do sklenky v baru Jób. Cestou domů bude vystaven zkoušce sirén, dívek v kožených džínách a s výstřihy pro radost. Lačnice obstoupí dychtivce a spustí zpěvy lásky.

19. 03. 2019
3
3
407
Miniatury prozaické

Ebenový šošon

Rty na matnou višni sladkavé
Svá prsa nosí hrdě. A neváhá je vypnout i v tramvaji, při krátkém protažení, i když jen pod svetrem (ale těsným). Tak, aby si muži všimli. A trochu u toho i zívne, rty na matnou višni sladkavé.

18. 03. 2019
7
5
540
Miniatury prozaické

V záhledy volá snivce

Tlapiko a Mamlásek
Pátečnímu odpoledni vyrazil opar z deště. Kočička Tlapiko a pejsek Mamlásek raději zůstali doma, protože pejskové a kočičky vodu tuze rádi nemají. To tři černé kamarádky ze země Togo se vydaly městem, vlhká atmosféra jim připomíná zelené pahorky africké. A jedna má žluté lízátko ngogo, pochoutku z hrošího mléka.

17. 03. 2019
3
3
421
Miniatury prozaické

MDŽ. Bez básně a hany

Výběr

Plechoví vs živí
Morání víří plechovky, bez ustání. Spodní proudy civilizace. Peter Sloterdijk auta označil za příklad úspěšné integrace (svého druhu) cizinců. Ano, máme tu mezi sebou už 5,5 milionu plechových přátel a je to tak akorát.

10. 03. 2019
10
15
1239
Miniatury prozaické

Naléhavý akt

Naléhavý akt
Tlustá Japonka. Koulí se Prahou s ajfonem v ruce pro snazší orientaci. A tělem sytí obzor ta hromná Japanice. A v úzkých uličkách je jak slovo do pranice.

24. 02. 2019
10
14
841
Miniatury prozaické

Tři muži, holky a Bůh

Výběr

Tři muži, holky a Bůh
Pod Andělem stojí tři muži v pracovních vestách. Na prsou mají nápis: Bůh bude soudit tvé hříchy. V rukách letáky, patrně s výčtem hříchů. A holky, co mají rty jak višně v čokoládě, si s nimi chtějí udělat selfie.

21. 02. 2019
19
16
1597
Miniatury prozaické

Lásky z nádraží

Lásky z nádraží
Potkal ji na kosmickém nádraží. Čekala na spoj Země - Neptun, kde studovala čtvrtým rokem hru na flétnu na jedné z nejprestižnějších akademií v galaxii. Hlásili zpoždění: v mlhovině Andromedy měla raketa menší potíže s rojem asteroidů. Využil toho a pozval ji na kávu do nádražního kiosku.

19. 02. 2019
18
16
934
Miniatury prozaické

Snění velitelky Rozmarýnky

Snění velitelky Rozmarýnky
Schylovalo se k páté. Únor ještě cvakal zuby, ale obloha byla modrá s oblaky pro ornament; a jak se do nich opíralo slunce, jejich nadutá břicha zlátla. A nad Břevnovem dvě kouřové šmouhy. To velitel stíhačky Vojta vyprovázel velitelku Rozmarýnku na misi do Grónska.

13. 02. 2019
9
6
535
Miniatury prozaické

Zmoklé ovečky

Výběr

Soud
"A po pravé straně vidíte Městský soud," upozorňuje průvodkyně turisty. A oni otáčejí své hlavy a blýskají pohledy i aparáty. Místo, kde se jako při chemické reakci odděluje pravda od lži; a někdy dojde k hoření, které ale soudci pokusníci nevidí. Místo, kde umírají naděje pod značkou "To".

11. 02. 2019
9
11
836
Miniatury prozaické

Kus bludné hvězdy

Vodník a milenci
Řeku už vzala tma, už je zas pro vodníka. Zaleze do koruny vrby, napěchuje lulku a zadívá se k měsíčnému oparu na nebi. Z šosu mu bude kapat voda na čela milenců v polibku obrácených vzhůru. A jim to bude jedno, vždyť láska plaší každou noční můru.

10. 02. 2019
12
13
966
Miniatury prozaické

Black out smyslu

Black out smyslu
Byl to běžný den: snídaně v metru, káva do kelímku, prosklená kancelář v osmnáctém patře, práce, pauza na nudle v závodním bistru, práce; a nepřetržitá a všudypřítomná záře monitorů. Ajošino Tokugawa do toho svého hleděl právě desátou hodinu. A pak se to stalo: malý black out smyslu: nevěděl proč. Jeho kolegové pomalu odcházeli, někteří hrát pačinko, jiní do nevěstinců se silikonovými ženami, on ale dál hleděl do monitoru jako do prázdna.

06. 02. 2019
12
12
832
Miniatury prozaické

Domky ze tmy

Výběr

Mosty vědění
Ona je tak trochu vědátorka: nervózně bere do rukou propisku a zapisuje cosi na kus papíru; pak si zas něco říká sama pro sebe. On raději spí, zaražen v křesle a ve svých černých kšandách. Malýma očima za silnými brýlemi žena zvědavě mžourá po okolí. On se mezitím probudí a mlčenlivě mžourá na ni.

01. 02. 2019
9
6
694
Miniatury prozaické

Romance Sumiko Kočinawy

V půl sedmé večer oheň pracovního laptopu vyhasl, Sumiko Kočinawa mohla jít domů. Z devětadvacátého patra ji svezl výtah spolu s několika manažery; právě se domlouvali na návštěvě nevěstince se silikonovými robotkami; Sumiko se otřásla odporem.
Odešla do metra. Cestou barevným potrubím lemovaným obchody koupila lednové sushi a láhev argentinského vína.

26. 01. 2019
7
6
644
Povídky

Zakázané uvolnění

Vajceovi. Konceptualisté
Dita Vajce a její manžel Šimon jsou konceptuální umělci. Svými instalacemi upozorňují na aktuální problémy lidstva. Vystavují v galeriích, ale i ve veřejném prostoru.

22. 01. 2019
11
10
764
Miniatury prozaické

Jolandiny zlé kruhy

Výběr

Jolandiny zlé kruhy
"Vidím velký špatný. " řekla paní Jolanda a významně se odmlčela. Balíček tarotů z jejích dlaní blýskal jak ze tmy nůž. Oko kamery na hřmotné postavě věštkyně viselo soustředěně, jako by i ono podléhalo pravdě karet.

19. 01. 2019
20
19
1866
Miniatury prozaické

První tma

Dvojník. Delon
Vlakem na trase Praha - Ostrava cestuje dvojník Alaina Delona. S rozepnutou košili a taky v rukávech a rozčísnutou vlnou ve vlasech. Má kufřík a v něm nejspíš důležitou depeši a revolver ráže .

15. 01. 2019
14
9
924
Miniatury prozaické

Věc vkusu

Ráno. Pohled z tramvaje
Na silnicích plechová tlačenice, v dýmu a mručení dieselů. Povytažená obočí rudých světel a pak start. A z oblohy kyselý déšť rozleptává sny o zimě v městě.

11. 01. 2019
10
8
613
Miniatury prozaické

K horkým dálavám

K horkým dálavám
Zas olověné nebe, zas lezatý polomráz. Velitel stíhačky Vojta už toho měl akorát. Ještě rozpustil kakao v hrnku s obrázkem na dně a vyrazil. Ohně, hřmění a dvě křídla v mracích.

08. 01. 2019
9
5
527
Miniatury prozaické

Silvestr inženýra Vašbalouna

Silvestr inženýra Vašbalouna
Inženýr Radim Vašbaloun se chystal do společnosti. Vykoupal se, oholil, do vlasů vetřel olej a z vůní použil svůj nejlepší - francouzský - parfum. Zkontroloval puky na nohavicích zánovního obleku, vybral bílou košili, nasadil stříbrné manžetové knoflíčky a kravatu. Hodinky ukazovaly pátou, čas jít.

07. 01. 2019
8
3
474
Miniatury prozaické

Adventní šošibe

Adventní šošibe
Objednala si adventní šošibe s rumělkovým vejcem a zeleninou. Velkým oknem restaurantu pozorovala sněžení, z reproduktorů se snášela ambientní hudba a ona ji nechala dopadat jako sníh na pustinu své duše. V ulicích proudily tisíce lidí, Tokyo vřelo večerem. Po jídle vypila opiový čaj.

04. 01. 2019
10
10
642
Miniatury prozaické

Milenci v kameni města

Popadla je tma
Popadla je tma. Hleděli do plamene svíčky, Yokake Šigotu a maličká Kozomo, dvě bytosti z kraje světa. Vosk uvolňoval vůni, která měnila pokoj v květnou zahradu. Z nebe za okny se snášel sníh a křídla nočních ptáků vířila otázky.

20. 12. 2018
7
5
574
Miniatury prozaické

Všedívčí slet

Oběd před Vánoci
Dvě staré paní si vyšly k Šuterům na oběd a dát si dárky. "Je to porcelán," varuje svou přítelkyni před neopatrným zacházením prvá. Pak daruje, bez varování, druhá. Poděkují si a taky Ježíškovi.

17. 12. 2018
16
18
1401
Miniatury prozaické

Zatím v kosmu

Opilé tramvaje
Podvečerní Prahou se kolébají opilé tramvaje. Rozvonělé punčem a stopou horkých vín a třebas kapkami proti kašli, vším čím lidé plaší splín. Jedou z pohádek o firemním večírku anebo jen z krátké pouti ulicemi ke stromečku. A jsou trochu hlučné, jak opilé jařilky vylétají z úst cestujících.

12. 12. 2018
7
9
728
Miniatury prozaické

V srdcích Pripjať

Vánoce
Děti obléknou do svátečního a taky sebe. A stoly do krajek něžných jak samo nebe. A bude to vonět trochu po jehličí a trochu tesknotou prastarých zvěstí. A tichá hudba rozechvěje plameny svíček a všichni si budou přát docela prostě - štěstí.

05. 12. 2018
10
5
701
Miniatury prozaické

Tak už jen oceán

Služba světla
Za sedmero olověnými mraky, v nepředstavitelné výšce stojí a žhne, rozsvěcuje vesmír. Služba světla, říkají teď za nepřízně počasí mnozí. Za jedním z oken k nebi smutně hledí i Ludvík Šinagut. Chtěl být pilotem a létat slunci nadosah; podobně jako velitel stíhačky Vojta, který právě překonává Atlantik.

03. 12. 2018
11
10
814
Miniatury prozaické

Stěhovaví ptáci

Výběr

Lidé úzkých roků
Obědváme nahé makaróny ve stínu stromů, které pamatují o mnoho víc než my, lidé úzkých roků. Rozmlouváme o věcech, jimž můžeme rozumět sotva zpola; člověk by musel žít nejméně dvakrát, aby něco pochopil. Pak pijeme kávu a naše myšlenky i řeč se zrychlují. Je nám jisto, že řeč nemá žádný střed a její pravda se třpytí jak hvězdy vzdálených galaxií.

22. 11. 2018
19
27
3240
Miniatury prozaické

Barevné oči benzínek

Barevné oči benzínek
Barevné oči benzínek svítí do tmy. Za jejich duhovkami malý svět: bagety, destilovaná voda, pár posledních novin, cetky, vůně hořlavin. A taky únava z cest, krátká pauza na kávu z kelímku, slova šeptaná do páry. A sem tam elegantní navštívení: ze tmy zasvítí punčoška, a v ní divá tvář.

21. 11. 2018
7
4
525
Miniatury prozaické

Revolucionář z tramvaje č. 3

Digitální baroko
Asfalt, beton, cihly. Je toho tady úplná barokní spousta. A víra v pokrok sálá z výfuků a kanceláří, unikavá a tekutá jak tahle doba. Displeje, online, wifi.

20. 11. 2018
7
6
637
Úvahy

Dorotky a milec

Linda a její chlapeček
Štíhlá s jemnými rysy a krátkým sestřihem vypadá jako Linda Evangelista Purkyně. Na klíně má chlapečka a tomu z vlasů vybírá vši. A i když je čas oběda, nestrká si je do úst, tenhle zvyk už opustila. A chlapeček se tetelí, protože má maminku manekýnku a protože jedou tramvajkou kolem řeky a než dojedou domů, na hlavičce už ho nebudou kousat žádné vši.

05. 11. 2018
6
6
660
Miniatury prozaické

Prastará žízeň

Prastará žízeň
Žízní po slunci zlátne listí a obzor brzy navečer. A prastará je ta žízeň a zběsilá jak zápal dětských her. A marná je, když s oparem na rtech říjen obrací rok naruby.
Krátké drama podvečera
Ranou v oblacích prýští červánky, na horizontu začlo krátké drama podvečera.

01. 11. 2018
8
4
559
Miniatury prozaické

Taková normální noc

Taková normální noc
Z gumových hadic už jen slabým čůrkem teče víno, sudy jsou na dně, vinárny pomalu zavírají. Muži vytahují portmonky, ženy dělají jakoby nic. Vzduch má ostří, protože říjnová noc. Někteří mávnou na taxík, jiní zmizí v podzemí posledního metra.

28. 10. 2018
9
5
631
Miniatury prozaické

Kamínek milenců

Výběr

Kamínek milenců
Na Výtoni stromy ještě drží barvu, na zmrzlinu se tu už ale fronty nestojí. A ještě pořád to sem vede lidi ve dvou. A ona se pod kabátkem třese, a jemu trochu hlas. A v dlaních svírají horký kamínek milenců, ten dojemně beznadějný kousek hráze z řeky zvané čas.

02. 10. 2018
13
22
2148
Miniatury prozaické

Poslední neandrtálská žena

Poslední neandrtálská žena
V Neoluxoru rozhlasem nabízejí knihy. Nejprve titul Sexy chaotička; tuhle knihu by prý měla mít každá. A pak Poslední neandrtálskou ženu. Volil bych druhou.

20. 09. 2018
7
5
639
Miniatury prozaické

Slunce bere čáru

Fanda
"Fanda naboural. Na kruháči. " Auto můžou odepsat. V tramvaji se člověk dozví, jak lidé žijí, co se jim přihází.

19. 09. 2018
7
4
547
Miniatury prozaické

Bumbája

Hvězdička
Zlaté vlasy a čokoládová vůně z ní dělají hvězdičku podvečera. S tmou obnaží se v pase a rozsvítí krajinu něčího lože. A její pohlaví bude padat a ten dole bude si něco přát.
Bumbája
Odletěli do Bumbáji, letoviska na ostrově v oceánu.

17. 09. 2018
5
3
575
Miniatury prozaické

O podzimu

Agent
Byl docela nenápadný, jako agent v baloňáku. Podzim na konci srpna, neklepal, prostě se objevil. Se svým chladným větříkem, který to myslí vážně, se svým náhlým stmíváním, které neuprosíš. Včera se objevil, jen tak zdálky se nechal vidět.

10. 09. 2018
15
13
1230
Miniatury prozaické

Máselná dívka

Poeta
"Svěžest tvých prsů předčí lesní řeku a jejich drahokam nedobyli by ani v diamantovém dole. " Zpěvem lásky uspával ji do sladkého snu. Když už byla celá zmámená, vkládal na ni dlaně. Bránila se, a tak přidával: "Tvé boky jsou jak sluncem rozhojněné stráně.

09. 09. 2018
8
5
656
Miniatury prozaické

Prvňáčci

Anton
Ráno to Antonovi začlo. Poprvé ve škole. Protože skončili brzy, pozval paní učitelku na punčovou zmrzlinu k panu Gelatitovi. Nerozuměl úsměvu, s nímž ho odmítla.

04. 09. 2018
5
7
630
Miniatury prozaické

Slunce bere čáru

Slunce koulí hašduládu
Slunce zas koulí hašduládu. Ale jen na chvíli, protože čas neúprosně bere. Léto, z šortek nahá stehna, horké nálady, dlouhé večery, melouny a limonády do žízně. Ještě chvíli, koukají holky ku obloze a nechávají dozrávat své melouny.

29. 08. 2018
10
6
571
Miniatury prozaické

Žízniví Oidipové

Copatá v žáru
Na opálených zádech jí leží světlý cop. Jak plamen stéká ke kříži a zapaluje ji. A ona celá v plamenech, hoří a nekřičí, jen slastně vyfukuje kouř cigaretky. S tou by byly pletky, pomyslí si chlápek na vedlejší dece a užívá si ten nahatý žár.

27. 08. 2018
10
8
683
Miniatury prozaické

Digitální rodina

Známe je dokonce ještě předtím, než se narodí: jako zavinutý stín na snímku z ultrazvuku. Pak nám hrdí rodiče dopřejí popatřit na okrvavělý a ohlenělý uzlík neštěstí, plný slz, že sotva je na světě, už ho fotí. A pak už je vidíme denně, v peřinkách, v kočárku, s ústy oblepenými kaší, s chrastítkem atp. Rostou nám všem před očima.

26. 08. 2018
7
5
567
Úvahy

Honza málem králem

Zdroj – internetové stránky advokátní kanceláře:
Honza je zakladatelem advokátní kanceláře. Díky své dlouholeté praxi a získaným zkušenostem ve veřejnoprávním světě se Honza zaměřuje především na níže uvedené oblasti práva, které v poslední době nabývají stále na větším významu a důležitosti.
Václav je ředitelem advokátní kanceláře. Na Václava se můžete spolehnout vždy při zastupování v soudním procesu.

25. 08. 2018
11
11
932
Kritiky (lit. kritiky díla)

Turecko, all inclusive

Výběr

Pačuchinovi
Pačuchinovi nedorazili k autobusu. Delegátka znervózněla, už měli vyjet. Ještě včera celá rodinka, máma, táta a jejich čtyřicetiletý syn leželi u bazénu a předčítali si Komsomolskuju gazetu. Vypadali spokojeně, jako by je hřál pohled samotného pana Stalina, a ne jen obyčejné slunce.

23. 08. 2018
12
11
784
Miniatury prozaické

Krutoprdleník

Krutoprdelník
Srpen dosahoval svého vrcholu, slunce pálilo a kolébáni únavou z horka lidé korzovali ulicemi. Pak ale děti a zvířata posedl neklid, intuice jim napověděla. A potom už šlo všechno samospádem. "Blíží se krutoprdelník.

22. 08. 2018
6
9
717
Miniatury prozaické

Sousedi

Vstali pozdě, protože je neděle. On sprchuje své velké, tučné, chlupaté tělo. Voda stříká všude kolem. Ona krájí salám.

19. 08. 2018
9
3
515
Miniatury prozaické

Ztratila se Eliška

Výběr

Ztratila se Eliška
Na světě je teprve dva roky a už se rozhodla poznat ho na vlastní pěst. Vlastně tlapičku, Eliška je tchořice. Tak teď smutně kouká z černobílé fotky přilepené na pouliční lampě. A v záplavě červencového slunce bledne smutná zpráva o její kuráži.

15. 08. 2018
18
19
2403
Miniatury prozaické

A zase ta Paříž...

A zatím v garážích na kraji města.
V garážích na kraji města už sundávají tahače ze špalků. A na dvorku se lesknou ve slunci chlapské hrudi od oleje. Tak ještě promazat a naložit soundsystémy, v poledne na Václaváku to musí ladit.

12. 08. 2018
7
5
622
Miniatury prozaické

Urostlé cizinky

Statika
Řeřavý smích propálí závoj klidu. Macatice sněhobílé pleti častuje svou přítelkyni pobavenou reakcí. A jak leží, třesou se jí stehna tekoucí po osušce, vlní se bitím jak horský veletok. I zadnice se otřásá v základech, rotuje kolem svého středu jak kolem tmavého oka uragánu.

01. 08. 2018
10
9
724
Miniatury prozaické

Nad pláží baroko

Krize
Neprobírají krizi evropského myšlení nebo podobně závažné téma. Probírají krizi vztahu jedné z nich. Dala si s přítelem "talk", už to bylo nutné, a teď čeká, jak se to vyvine; rozchod hrozí spíš jeho iniciativou, ona si ho nepřipouští. Pak se otočily a slunci vystavily svá tučná pozadí v drobných plavkách.

29. 07. 2018
11
8
714
Miniatury prozaické

Nahé stanovisko

Průhled do věčnosti
Leží na trávníku Zlatých lázní. Vystouplé kyčle drží její plavky kousek nad tělem, utvářejí mezeru plnou stínu a radosti. Kolik pohledů mužů tam se vejde a skončí. Stovky, tisíce, to se nespočítá.

19. 07. 2018
7
5
568
Miniatury prozaické

Nuselské dvorky

Afrodita 21. století
Afrodita 21. století má šedou teplákovou soupravu na tělo a velký kufr na kolečkách, pořád je na cestách. A vlasy má blonďaté do ohonu a na hřbetu ruky tetování.

13. 07. 2018
8
4
588
Miniatury prozaické

Chvíle před rozvodem

Slaný příběh
Za soumraku vyplul. Vasco de Tlama odrazil pramici a záhy se ocitl na širém moři. Jen on a jeho loď, nekonečné vody a měsíc. A pod ním podivuhodný svět se svými slanými příběhy.

01. 07. 2018
5
7
631
Miniatury prozaické

Ostříknut horkým mlékem

Ostříknut horkým mlékem
Maminek se hlad neptá. A tak si zvedá tílko ta dívka s vlasy v mědi a strká kojeňátku bílý cecík. K libosti cestujících sedí na místě otočeném k celému vozu čelem. Já ovšem sedím na opačné straně, v poslední řadě, což mě netěší.

19. 06. 2018
4
2
451
Miniatury prozaické

Ochlupený Berlín

Just a perfect day
Vyjela si někam za flirtem, ženská v oranžových šatech. Parfém deluxe, psaníčko a v tramvaji ještě žužlí rtěnku. Nohu přes nohu a v ohybu nedočkavý stroječek na radost. Někde v centru už ji čeká pán, v ruce tulipán.

15. 06. 2018
7
9
610
Miniatury prozaické

Co je pevné, není bez chvění

Co je pevné, není bez chvění
Co je pevné, není bez chvění, řekněme s básníkem. Jde Václavákem a s každým krokem se jí zachvěje zadnice. V sukni nosí čirou radost a neváhá podělit se o ni. Ale nejde jen o radost, přistupuje ke mně potulný filosof a připomíná Holanův verš.

10. 06. 2018
10
9
752
Miniatury prozaické

Gramatika lásky

Budějovická
Na Budějovické vonějí jahody, mizí z bedýnek, mizí v ústech jahojedů. A vedle nich stojí voňavá holka a nohy má nahé a lak jahodový. A o něco dál stojí drobounká černoška v banánových šatech, s banánovým šátkem ve vlasech a lak na rukou má černý. A takovou barvu jahody nemají, ale to vůbec nevadí.

06. 06. 2018
8
7
764
Miniatury prozaické

Holka v naději

Městské záhledy
Celetnou vzal červnový žár, a i když už je podvečer, erotické napětí nemizí. Chodec je vydán záhledům do výstřihů a k okrajům látek, střeží hranici mezi zakrytostí a nahotou, není to nepodobné filosofování, při němž se odkrývá pravda. Taková práce vyčerpá, zvlášť projde-li jeho trasou několik dívčích výprav. A tak chodec směřuje k domovu, kde nad tím vším hodlá space snít.

05. 06. 2018
9
9
807
Miniatury prozaické

Něžné zvíře z Mosambiku

Piraňa
Kakaově opálené nožičky a na to oranžová sukýnka, svítí to. A podkus jako piraňa. Ale nepleť se, rozcupovala by tě tím od slunce horkým rozkrokem, zoubky má jen na okrasu. A zbyly by po člověku jen mince z kapes.

03. 06. 2018
9
10
735
Miniatury prozaické

Sokratici z Ruska

Obrázkové holky
Obrázkové holky si vyšly na pláž Zlatých lázní. Těla mají samé tetování, zpolovic jsou barevné. A pijou barevné koktejly, a tím se stává jejich konverzace svobodnější. Tamten chlap po nich vilně hledí.

31. 05. 2018
11
9
753
Miniatury prozaické

Romance profesora Yakody

Příprava
Slunce pomalu zapadalo a ve svém malém tokijském bytě se profesor Šinzó Yakoda připravoval ke schůzce. Čekalo ho setkání s jednou ze studentek, kterou měl navést v jejím bádání o Truffaut-Gauguinově syndromu, tématu její diplomové práce a jeho celoživotního bádání. Přestože samota profesora proměnila v lidského pavouka, nikdy se nevzdal péče o zevnějšek; a tak pečlivě vybral košili, kravatu, kalhoty i sako. Když jeho digitální hodiny zablikaly půl devátou, vyrazil.

26. 05. 2018
12
16
1380
Povídky

Slintavý bůh plodnosti

Slintavý bůh plodnosti
Svá ústa si natřela šelakovou rtěnkou, aby jí je neslíbal žádný slintavý bůh plodnosti. A je třešňová a je srdcovka. Tak si vyjela tramvají do centra a hádá, kdo ji zaplatí paprikové limo a párek. Bude to borec v saku, nebo jen nějaký čudák dole celý v maku.

22. 05. 2018
7
4
662
Miniatury prozaické

Jahodoví milenci

Mise mírového pozorovatele
Zapomeňte na "prázdný prostor nad nosem", tady nejsme na Balkáně nebo v Sýrii. Tady se pěstuje erotika, prázdný prostor v klíně, tomu Češi holdují. Přitakat životu, ne smrti, to je nejvyšší výraz rozumu i nerozumu. A ženské už nastoupily mírovou misi: průsvitné na prádlo, trochu natěsno a nakrátko, opálené, rozkroucené v bocích.

21. 05. 2018
10
8
824
Miniatury prozaické

Pro hřích dlouhý stín

Sophia
Z plakátu se usmívá robotka. Jmenuje se Sophia a je krásná. Třeba i ona je hladová po lásce, vždyť deklarovala přání být jako my se všemi pozitivními emocemi. Už získala občanství, proč ne právo na vztah.

20. 05. 2018
9
7
837
Miniatury prozaické

Holky s cumláčky

Vůně náměstí po ránu
"Miluji vůni napalmu po ránu," říká ve filmu Apokalypsa plukovník Kilgore. Já říkám, že po ránu miluji Václavák. Všichni někam spěchají, jen muži v helmách, co na rohu Opletalovy hloubí jámu, ne. Samomluvná blondýna, ještě rozespalá, si v Albertu kupuje mléko a kus žvance.

15. 05. 2018
6
5
751
Miniatury prozaické

V oddělení metafyziky

Újezd voní všedním dnem
Újezd voní všedním dnem a čerstvě posekanou trávou. A slunce dává na srozuměnou, že už je tady v plném svitu. Pít víno, tančit, líbat se a švitořit, kolébat dítě, slibovat a různě se pitvořit, to patří k místnímu koloritu. Tam nahoru putují dvojice, co se rýmují.

14. 05. 2018
5
4
623
Miniatury prozaické

Jajdulen a Mladenka

Jajdulen a Mladenka
Jajdulen, černohorský junák, jemuž bylo úkolem klást dynamit na koleje spojující nepřátelská města. Jako všichni muži od Jadranu i Jajdulen byl krásný a obvykle přicházel celý v černém; ženy vlhly, jen jak ho popatřily; on ale více než pro lásku horoval pro dynamit. Tak to šlo dlouhou dobu.
Pak ale potkal Mladenku.

13. 05. 2018
3
3
579
Miniatury prozaické

Brno, malá Belgie

Tak jako je Belgie pověstná svými pedofilními aférami a je tak jakýmsi bizarním místem uvnitř Evropy, i Brno je svého druhu koncentrát bizarelie a rozporů uvnitř Česka.
Kauza divadelního představení z dílny chorvatských umělců, v němž má postava Ježíše znásilnit muslimku, je dokonalou případovou studií na téma „Brno podivné“: na jedné straně tu je skupina svobodomyslných divadelníků, kteří hru zařadí do repertoáru, a množství diváků, na straně druhé tu je zástup horlivých protestujících, nejčastěji z řad ultrakonzervativní deviantní katolické mládeže, ale ani jiným podivínům se hlas nebere; někteří prý vyhrožovali režisérovi smrtí, snad v inspiraci kauzou atentátu na Pasoliniho, známé „katolické“ reakce na obdobně konzervativní dílo.
Je vlastně úžasné mít v zemi takovou malou Belgii, místo chrlící ty nejbizarnější kauzy, od úsměvného obřího falu na náměstí, přes trudný případ pedofilní kuřimské chobotnice až po současný střet libertinů s ochmýřenými panici věřícími, že zbožní muži mají lulíky jen na čurání.

13. 05. 2018
2
2
492
Úvahy

Muž s velkým plechovým penisem

Děti byly zas nemocné, u nosánků se jim dělaly sople, maminkám už z toho bylo do pláče. A některé z nich plakaly a u nosánků se jim dělaly sople. Ale nic se nedalo dělat, sebraly děti, posadily je do sedaček svých kombi vozů a vyrazily k sanatoriím. Tam dostaly radu a kodein, který pak, až krabičky zežloutnou, zkonzumují starší synové.

11. 05. 2018
9
9
930
Úvahy

Tetřev mezi nahaticemi

Primus inter sitientes
Náhle se z oblohy spustil bílý déšť. To Neklan Rozuměj rozerval mraky a vytáhl z nich dva mléčné prsy stvořené pro srážky. A nechal pít žíznivé. A sám pil, první mezi žíznivými.

10. 05. 2018
6
4
571
Miniatury prozaické

Noc s pekařem Pavlem

Noc s pekařem Pavlem
Pekař Pavel už se dal do díla: ráno musí zkojit hlad, žízeň a nezřízenou chuť všech dobrých Pražanů. A tak peče rohlíčky, koblihy, suchou baštu a mlsalům ovocný mls. Taky sekaninové mléko je třeba v bandaskách navézt a pravé kubánské pomeranče vymačkat do kelímků. A každému pytlíček s logem, důkaz křupavého dobročinu.

02. 05. 2018
8
1
533
Miniatury prozaické

Protože dívenky

Výběr

Reality show
Reality show Štiky: matróna, její dvě dospělé dcery, jepičí manželé, psi a batole. Nevkusně zařízený dům a spousta hloupých řečí. Témata: partnerství, děti, sponzoring, zábava. Matróna národu předává moudrost, občas ke slovu povolá dcery, ale jen aby je jako přísný kritik opravila v názoru.

01. 05. 2018
13
10
932
Miniatury prozaické

Kompenzační poezie

Dávná představa o poezii jako dílu ducha, které se jako bůh v dětských představách vznáší na obláčku jen proto, aby bylo světu k dobru, nejspíš stále převládá. Romantismus se svou posedlostí hledáním génia ji značně posílil a posílil tím i esencialistické nahlížení předmětu básnění: autor obdařený výjimečným nápadem ukazuje na střed řeči, pravou podstatu jsoucna.
Víme už, nejméně od poloviny minulého století, že řeč nemá žádný svůj střed a pevnou strukturu a zejména že nejsou žádné pravé podstaty věcí, žádná neměnná pravda, nýbrž jen vzájemné shody na tom, co a jak je; jinak vyjádřeno, řeč nám slouží jako funkce vypovídání o světě, který by bez ní byl kdoví jaký; v podstatě o něm nevíme nic než tolik, co nám umožní zahlédnout občasný průsečík našich řečí.
Tak tedy poezie nikoli jako ukazování věčných pravd, ale spíše jako drobné ohledávání dočasných pravd.

24. 04. 2018
14
39
1837
Kritiky (lit. kritiky díla)

Fronty z radosti

Bytí k smrti
Jde parkem od nádraží. Má černou sukni k zemi, průsvitnou na prádlo, a v prstech umrlčí cigaretu. A tahá z ní namodralý sen, co nestihla dosnít ve vlaku. Patrně v něm bude muž se zvýrazněnými znaky mužství, muž přebujelý ve své mužnosti, muž žíznící po životě a po ní.

23. 04. 2018
9
6
718
Miniatury prozaické

Holky co zdobí banky

Roztrhaná srdce jelimánků
Ulice už vřou bitvami siluet, záhybů a nahé kůže. Muž v té vřavě ztrácí bezpečí a klid. A hrozí, že jednou bude zasažen. A skončí se srdcem roztrženým napůl; jak chlapi z první světové války, co se vraceli s roztrhanými obličeji, "tragickými maskami vytesanými běsněním děl", a ve Francii se jim cynicky říkalo "rozbité držky" – „les gueules cassées“.

19. 04. 2018
15
15
1491
Miniatury prozaické

Adam a Eva reloaded

Adam a Eva reloaded
Adam a Eva digitálního věku. Potkali se na seznamce. Ona: Hledám muže s vyřešenou minulostí. On: Hledám vztah.

15. 04. 2018
12
7
809
Miniatury prozaické

Sprosté kuřačky viržinek

Zkojeni zmrzlinami
Zkojeni zmrzlinami sedí na nábřeží s podvečerním sluncem v očích. Tady ji prý dělají nejlepší, a tak se na ni stojí fronty. Dokonce i velitel stíhačky Vojta sem chodí a bere si slanou arašídovou s sebou do oblak. V plechové bandasce.

12. 04. 2018
11
9
860
Miniatury prozaické

Smečky o polednách

Smečky o polednách
Smečky o polednách. Za okýnky spinkají holky, ráno jim skončila směna těla. Stihly se trochu opláchnout, vypít kakao, co jim připravil barman Jože z Dubrovníku, a pak ještě poslat pár zpráviček kamarádkám. A některé už tu nejsou, šly bruslit do Podolí; v legínách a elastických podprsenkách budou potravou snivců za okny tramvají.

11. 04. 2018
9
5
643
Miniatury prozaické

Lidé úzkých roků

Lidé úzkých roků
Obědváme nahé makaróny ve stínu stromů, které pamatují o mnoho víc než my, lidé úzkých roků. Rozmlouváme o věcech, jimž můžeme rozumět sotva zpola; člověk by musel žít nejméně dvakrát, aby svět pochopil. Pak pijeme kávu a naše myšlenky i řeč se zrychlují, věci kolem nás jsou ale dál nehybné, jen události někde ve vzdálených zemích dál vybuchují svými ohni. Chtěli bychom stát pevně, podobně jako věci, uprostřed toho kosmického proudu dění a přesně uhadovat směry svých životů.

08. 04. 2018
8
6
791
Miniatury prozaické

Eva od stánku

Příliš brzy unavení snoubenci
Sobota dopoledne. Slunce prohřívá město už docela jarně. Tramvaj: každý má svůj smartfounek. Ona se na něj obrátí, ale on ji neslyší, protože má sluchátka.

03. 04. 2018
11
6
734
Miniatury prozaické

Předsíň bezkonečna

Paskovu navzdory
Paskov z vlaku. Zhmotněná deprese, teď na konci zimy jako by nebylo kam hlouběji se propadnout. Nádražní budova z laminátových desek, kolem zahradní domky a pustá silnice do prázdna. Přesto i tam někde za zavřenými dveřmi žijí lidé s nadějí na štěstí.

02. 04. 2018
9
7
740
Miniatury prozaické

Love gel

Didin Sazambu
Řekl, že odjíždí do Nigérie na misi zvláštního určení; jako tajný agent Didin Sazambu se infiltruje mezi místní, aby rozvědce zajistil informace o bojových plánech revolučních gard. A že potřebuje naposledy pomazlit. Uvěřila mu a svolila. Ráno se rozloučil a slíbil se ozvat; jí požádal, aby ho nehledala, neboť by to mohlo ohrozit jeho život a celou misi.

28. 03. 2018
6
6
717
Miniatury prozaické

Mužný klid pana Botegy

Výběr

Potácivý pták
Je půl šesté ráno, svítá a venku zpívá opilec. Potácivý pták, co za sebou uzavírá noc. Třese stojanem jízdních řádů a jeho mručivý hlas tak doprovází plechové tremolo. O čem zpívá, to není snadno rozpoznat, snad velebí kořalku, jaro a život sám.

24. 03. 2018
11
16
1226
Miniatury prozaické

Mezery do neskutečna

Spleen posledního dne
Zas překračuji hranici, jíž je mi noční Vltava. Z důvodů čistě prozaických volím most, a ne brod. Zas mě zlákala romantika sídliště v neděli po setmění. Víkendoví ptáci se vracejí do hnízd, milenci hledají, kde by pořídili láhev vína a šunku, pejskaři v bačkorách, na balkonech světýlka cigaret a pár podivínů mezi betonovými stěnami.

19. 03. 2018
10
11
1111
Miniatury prozaické

Já je někdo jiný

Já je někdo jiný
Nosíval tričko s nápisem Já je někdo jiný. Emeritní profesor Trontony dával najevo svou nedůvěru k tomu, čemu říkáme identita. V 70. a 80.

07. 03. 2018
12
10
882
Miniatury prozaické

Mimozemcům ku radosti

Výběr

Nejsme dokonalí
Nejsme dokonalí jako Davidovi přísahající Horatiové. V klasicismu nabral lidský duch nejlživější ze směrů. Pravé umění je naučit se milovat nedokonalost. Všechny ty slabosti, co je jimi člověk poďobaný jak dítě neštovicemi, a Saudkovy manekýny s těžkými prsy a zadky, chyby, co stále opakujeme, a prohrané kauzy; vždyť i příběh Krista není o triumfu, ale o prohře člověka.

05. 03. 2018
13
11
1316
Miniatury prozaické

Smrt novináře. O jedné kompenzaci

Smrt novináře. O jedné kompenzaci
Sociální sítě a média vůbec rozhýbala smrt slovenského novináře Kuciaka. Zatímco nevíme téměř nic o tom, co se stalo v hodině smrti, víme až příliš jasně o tom, co se stalo a děje po ní. Tento hyperreálný aspekt kauzy je dobrou ukázkou toho, jak funguje baudrilardovský koncept simulakra.

04. 03. 2018
2
5
752
Úvahy

Hyperreálná smrt novináře

Hyperreálná smrt novináře
Už jsme slyšeli mnoho o smrti jednoho novináře. Úvahy se bezezbytku točí v bludném kruhu předvídatelného: pozor, sáhlo se na jednu z pojistek demokracie. Je namístě vystoupit z frází a nahlédnout věc jinak.
Ta smrt je veskrze digitální.

03. 03. 2018
5
5
879
Úvahy

Smrt novináře. O (bez)moci internetu

Internet, jak známo, zpochybnil vazbu centrum – periferie, ústřední – marginální. V éře televize bylo slyšet jen hlas centra, hegemonických formací, dík internetu je naproti slyšet hlas každého. A dík internetu a „společnosti spektáklu“ každý může být hvězdou.
Ukázala nám to naprosto jedinečně kauza zastřeleného slovenského novináře Kuciaka.

03. 03. 2018
3
4
629
Úvahy

Soudci neotesaného flirtu

Soudci neotesaného flirtu
Manažer prodejny Billa, Vodičkova. Má tetované předloktí a nemá tesáky, poněvadž už je starý vlk. A taky má z piva břich a chuť na cigaretu, jak říká. Z rozmaru houpe pokladní, která nemá sice viditelné tetování, zato má viditelnou nadváhu a stejnou chuť kouřit.

01. 03. 2018
9
6
753
Miniatury prozaické

Adagio šeptané Bohu

Adagio šeptané Bohu
Mráz hnal pozdní chodce domů, jen studenti postávali před podniky a nemilosrdní k svým tělům kouřili. Z výkladů dávno zavřených obchodů civěly figuríny, ve svátečních šatech, neboť večer. V automatu pár hladovců pořádalo italské žemle. A na náměstíčku u sv.

26. 02. 2018
12
21
1353
Miniatury prozaické

Tautologie lásky

Tautologie lásky
"Bez lásky láska není. My všichni jsme stejní," zpívá Jitka Zelenková. Malá velká tautologie lásky. Řeč je patrně bezmocná před takovou věcí, jako je láska, a nezbývá jí než motat se v kruhu.

20. 02. 2018
6
6
676
Miniatury prozaické

Nesmělci ve vchodech

Enjoy it.
Je vzrušující, narodit se do revolučního času. Je-li člověk husita, Danton nebo Žid, je to i poněkud nebezpečné. My se ale ocitli uprostřed nenásilné revoluce, revoluce digitální.

18. 02. 2018
10
8
737
Miniatury prozaické

Datasexuálové

Datasexuálové
Umíme změřit vše, stačí malý přístroj na zápěstí: počet kroků, spotřebu energie, délku fází spánku, tlak, tep, proteiny v jídle. Takto posedlým lidem se říká datasexuálové; zatím, zanedlouho to bude norma. Digitální prostředí nabízí výjimečnou ostrost: přesná měření, čistý obraz a zvuk. Ale taky mlhu, v níž se ztrácí lidská schopnost řeči, klíčová existenciální vloha člověka.

12. 02. 2018
3
3
649
Úvahy

Kulhaví pěvci sváru

Tesco
Tesco. Japonky se zkaženými zuby chodí kolem regálů se sladkostmi a s širokým úsměvem hledají gumové medvídky; ty pak na hotelovém pokoji těmi zuby rozsápají a pozřou jako Kronos pozřel své děti, bude to děsivá scéna.
Češky dávají přednost tučné stravě, a tak obléhají chladící boxy s klobásami a čtyřicetiprocentními sýry; manželům musí obalit srdce tukem, aby urychlily jejich cestu na věčnost.
U košů s pečivem by hlavní hygienik Vít zanaříkal: někdo mačká žemle holou rukou, jiný na ně kýchá a kdoví co se vlastně vůbec děje za gumovou oponou, tam ve výhni pecí.

10. 02. 2018
7
4
656
Miniatury prozaické

Stíny Vánoc

Trudná scéna
Mykola, Vasyl a Andrij. Opilí hořlavinou potácejí se nočním Braníkem, tři ukrajinští kamarádi. Prvý křičí na druhého, druhý křičí na třetího, jenž křičí na sebe samého. A v oknech a na balkonech stíny zvědavců, ulice se mění v divadelní scénu.

09. 02. 2018
3
3
594
Miniatury prozaické

Osudově komické volby

„Volíš Miloše, nebo Drahoše. “ Tak by dnes mohla vypadat výhrůžná otázka neznámého Vonta. Ve volbě je stále zakódována osudovost a s ní strach, ale taky pýcha. Osudovost je iluzorní, pýcha legrační a strach nedůvodný, zato jako jediný skutečný; strach ostatně bývá jako málokterá kategorie chování autentický.

27. 01. 2018
11
31
1835
Úvahy

Kulhavý bůžek opilosti a němý Apollón

Výběr

Kulhavý bůžek opilosti a němý Apollón
Kulhavý bůžek opilosti, Dionýsos z Vysočiny, zlobný pán. A proti němu poněkud němý Apollón z Jablunkova, bůh zdánlivé harmonie a světla. Střet dvou vyslanců periferie o žezlo centrální autority. Komická volba, jako vše v této zemi.

25. 01. 2018
7
9
931
Miniatury prozaické

Krátké dějiny vášně

Krátké dějiny vášně
Romantická láska pomalu bere za své. Kurtoazie, sentimentalita, to už jsou zapomenutá slova. Třeba byla láska jen slepou uličkou evoluce člověka, krátké dějiny vášně, milostné slasti a rozumějícího soužití. Dnes je rozvrh takový: užít si všech možností zábavy.

16. 01. 2018
7
7
696
Úvahy

Peloton divů

Peloton divů
Půlnoční cyklista. Nevíme o něm víc než společnost Google: mihl se v jistých souřadnicích, řekněme na rohu Modřanské a Branické. Kam jede v tuto hodinu. Možná informační spad jeho telefonu neboli Big Data prozradí Googlu víc, půlnoční pozorovatel ale musí tohle "víc" zaplnit vlastní poetickou fantazií.

14. 01. 2018
6
3
692
Miniatury prozaické

Cikánčiny nokturnely

Neznámá
Dveře protějšího domu zaskřehotaly, otevřely se a neznámá žena vstoupila do mlhy. Ulice už byla holá na ticho, měsíční světlo a nějakou trochu z lamp. Ta neznámá nešla se psem, patrně odcházela nadobro, snad přímo unikala. Od manžela.

07. 01. 2018
10
9
923
Miniatury prozaické

Jablečný příběh

Holka z metra
Jak si je ráno svázala, tak je má. A jsou ještě trochu mokré. Tak teď pospíchá labyrintem metra za svými věcmi. A z černého kabátku jí vystupují dvě silná lýtka, a ty džíny budou těsné i výš, tušíš… Někde tam, kde je doma nebo v práci, si sundá kabát, rozpustí ty ještě trochu mokré vlasy a dá se další úžasné chvíli, neboť v jejích rukách je každá chvíle úžasná.

05. 12. 2017
12
5
774
Miniatury prozaické

Lidé v mlze

Lidé v mlze
Na Přístavišti čekají svůj sváteční autobus, je 17. listopad. Ponořeni v mlze a listopadové náladě, již násobí noc. Pojedou k Smíchovskému nádraží, odkud se vytratí všemi směry.

29. 11. 2017
8
7
785
Miniatury prozaické

Ztracené kauzy

Kýč všech kýčů. Vánoční trhy. Tak pravil…
Hladoví po lásce měli by se lidé scházet večer u řeky a poslouchat zpěv hladových racků. A kojit hlad svůj i zvířat.

26. 11. 2017
9
11
1045
Úvahy

Andrejův listopad

Národní, 17. listopad ráno. Všude planuly svíce a ležely květy, sláva se dala krájet; ze zástupu věrných dokonce jeden profesor fyziky ustrnul v náhlém osvícení a jako apoštol o letnicích počal mluvit zvláštním jazykem, jímž vydal počet všech atomů toho místa; byli jsme tím úžasným výkonem mysli ohromeni, ale nebylo sporu o tom, že to duch svatý – On, pan Andrej z toho učeného muže mluví. A byl to teprve začátek.

22. 11. 2017
6
11
980
Miniatury prozaické

Andrej na scéně

Já viděl zapřísáhlé vegetariány, kteří potom, co ucítili vůni kosteleckých uzenin, již nebyli s to odolat a snědli namístě kilo klobás. A sytili se pak denně lahůdkami, točený, kabanos i rio, žili pro své tučné pomyšlení a o nedělích si dopřávali Hermín. A šířili tu masnou zvěst o dobrém panu Andrejovi a byli neskonale šťastní.
Já potkal gamblery, kteří nemohli bez hry v automaty žít.

18. 11. 2017
5
3
579
Úvahy

Mohyla jednoho slova

Výročí 17. listopadu opět, jako každý rok, vyplavilo do veřejného prostoru slovo svoboda. Stejně jako mnoho jiných velikých slov je i ono používané na dluh. Vědí politici, co říkají, když právě tolik zvýrazňují slovo svoboda.

18. 11. 2017
6
10
910
Úvahy

Jeden den v životě člověka

17. 11. 2017. Už o časné hodině, když den se ještě jen rodí, přinášeli k památné zdi věnce a svíce.

17. 11. 2017
2
6
803
Úvahy

Dílo přemýšlivé nálady

Dílo přemýšlivé nálady
Libanonského premiéra, t. č. v saudském exilu, se ptali, proč nekomunikuje se svou zemí. Odvětil, že je v „přemýšlivé náladě“.

15. 11. 2017
6
5
677
Úvahy

Rum, kokos a Vánoce

Rum, kokos a Vánoce
Už brzy bude vůně cukroví po kraji roznášet teror. Rum, kokos a Vánoce. Koledy z amplionů a zkrvavělá dlažba. Televizní události: Domácnosti rekordně utrácejí.

14. 11. 2017
6
4
823
Miniatury prozaické

Perspektivou nedělního odpoledne

Miliony možností
Miliony možností, jak strávit volný čas. Každý týden nové technologické hračky, partneři na míru z nonstop aktualizovaných seznamek (protokoly uvádí všechny detaily včetně vztahu k dětem, víry, hypotečního zůstatku nebo počtu tetování). Nekonečné archivy informací (společnost Google vytváří historické mapy včetně paleomap; zájemce může zjisti, jak to vypadalo místo jeho ulice v době třetihor). Genetičtí vědci neúnavně pracují na rozšifrování DNA všech výjimečných postav minulosti, takže už víme, že svatý Pavel v sedmnácti trpěl boreliózou a o vlasy definitivně přišel v sedmačtyřiceti.

12. 11. 2017
4
4
658
Úvahy

Bez polévky bos

Naděje na štěstí
Z dlouhých sklenic loví horké maliny ve šlehačce. A vedou milostnou rozpravu: on cílí na její krásu, ona klopí oči a připomíná naději na štěstí. V televizní reklamě by jeden z nich strčil druhému do úst lžičku a oba by to náramně rozesmálo. Pak on ji strčí lžičku s malinou do úst a oba to náramně rozesměje.

08. 11. 2017
12
20
1729
Miniatury prozaické

Dlaně Godotovy

Český sen
Na tramvajích vlaječky a v očích osamělých chodců žízeň. Večer v televizi přijmou medaile ti, co se zasloužili o stát. V době antisystémových, jinak řečeno protistátních tendencí zvláštní událost; ale svět je utkán z rozporů. Cizincům na něčem takovém nesejde, ještě teď v poledne spalují zbytkový alkohol páteční noci, u stánku žvýkají kebab a osnují plány na večer.

06. 11. 2017
2
9
874
Miniatury prozaické

Bytosti jako my

Bytosti jako my
Sobota měla na krajíčku, pomalu se měnila v neděli. Skončil jim film, šli si lehnout. Poslouchali ještě rádio, Jiří Korn zpíval jako mexický mariachi. Populární písně se točily v kruhu osmdesátých let.

06. 11. 2017
3
4
661
Miniatury prozaické

Takový normální činžák

Takový normální činžák
Rozhodl se pořídit si periskop a pozorovat sousedku, jak si navečer strká cecky do necek. Pořídil si tedy periskop a navečer pozoroval sousedku, jak si strká cecky do necek. Sousedka dostala nápad pořídit si periskop a pozorovat souseda, jak si k večeru máčí lulína v heřmánku. A tak si pořídila periskop a pozorovala souseda, jak si k večeru máčí lulína v heřmánku.

05. 11. 2017
3
3
585
Miniatury prozaické

Radek a Lubeznica

Potkali se v Kaprovce, u stanice metra Staroměstská. V místech, kde se po celá devadesátá léta prodával heroin a kde si ho tenkrát taky kupovali. Krátký dotek hypermnézie mu teď všechny ty chvíle štěstí připomenul; ta zpomalená chvění srdcí, miotické pohledy v šeru levných pokojíčků, doteky chladných rukou a – usínání do hlubokých spánků. Ale bylo to vzápětí pryč.

05. 11. 2017
3
7
840
Povídky

Žhnoucí pece děloh

Žhnoucí pece děloh
Ve dne v noci žhnoucí pece děloh chrlí na svět golemy. Třikilapdesát mazlavé hlíny, píšou pak na všechny známé adresy hrdí divotvůrci. A golemci ještě slepí a ulepení od tělesných šťáv pláčou do objektivů. Vmžiku budou vystaveni jako důkaz o nejméně jedné noci plné prasečinek.

02. 11. 2017
9
9
958
Úvahy

Jana. Obludný generátor frází

Spisovatelka Martina
Holedbala se tím, že píše knihy; nedávno měla mít dokonce veřejný křest. Víme ale, jak je to s ženským psaním, že je to činnost svého druhu a s psaním knih nemá (ovšemže v jistých případech může mít) mnoho společného. Tak tedy Martina.
Telefonovali jsme si.

29. 10. 2017
3
4
673
Úvahy

Svět ztratil kauzu

We are the world, we are the children, zpívali v roce 1985 ikony popmusic v rámci charitativního projektu. Nešlo jen o projev charity, nýbrž o znamení účasti na světě jak o společném díle. Éra jednoho světa jako kauzy ještě více než dvě desetiletí trvala.
Přišel rok 2001 a s ním dotek nedotknutelného: USA byly napadeny ve svém srdci.

26. 10. 2017
2
5
634
Úvahy

Miliony možností

Miliony možností
Obnažená a znachovělá, štěstí vlhká od lásky. Mihnou se mezi saténem povlečení a papírkem ubrousku, tak jako se štěstí neukazuje přespříliš. Miliony možností, jak rozmnožit všechnu bolest světa, osychají, mizí. A jí to přijde líto, a jemu ne.

25. 10. 2017
3
3
587
Miniatury prozaické

Bezdušec v bufetu

Starý Nový člověk
Až všechny sny opustí své lidi a i příběhy už budou jen slabou vzpomínkou uvnitř kybernetické paměti, nový člověk bude dokonán. Emoce se oddělí od zkušeností a stanou se pouhými nervovými tiky. Fantazie budou generovat počítačové programy a člověk se omezí na jejich pasivního diváka. Nebudeme zakoušet žádnou distanci, vztahy lidí, věcí a promluv budou natolik těsné a okamžité, že se radikálně promění i pojmy soukromí a času.

24. 10. 2017
7
6
734
Miniatury prozaické

Hry dekonstrukce

Špinavá hra dekonstrukce
Každé slovo je zaneseno špínou všemožných významů a s každým dalším jeho použitím je to horší. Jenže jiný slovník nemáme, a tak se na téhle špinavé hře musíme podílet. Paradoxně ale není úkolem slovník čistit, nýbrž naopak nenechat si vnutit ideu jeho čistoty, která má zakrýt sedimenty řeči. Pravda se ukrývá v těchto temných uličkách řeči, ne ve falešném jasu „pravých“, „skutečných“, „jediných“ významů, esencí.

24. 10. 2017
6
8
782
Úvahy

Digitální pravěk

Nejen v politice, ale – a především – v komunikaci zaznamenáváme velký regres. Negramotnost byla už v 20. století téměř vymýcena; a dnes, ve století 21. jen málokdo z nás zná někoho negramotného.

23. 10. 2017
2
1
531
Úvahy

Přichází Babiš

Volby 2017 ukázaly, že s bezvěrectvím Čechů to není až tak horké, jak se říká. Zdrcující většina Čechů se skutečně k žádnému náboženství/církvi nehlásí, ovšem jejich víra v příchod spasitele je možná o to větší.
Přichází Babiš. Lidé v jeho rysech rozpoznávají výjimečnost, stejně jako lidovost.

23. 10. 2017
6
5
680
Úvahy

Mateřské mystérium

Biopodnik
Svět je velký biopodnik. A nejvěrnější obraz toho se podává na seznamkách. Zeptá se tě, jestli jezdíš na kolečkových bruslích, a myslí tím, jestli tvé spermie mají kolečka, aby rychleji dojely do vaječného cíle. Pak se tě zeptá na práci, ale jen proto, aby se ujistila, zda uživíš ji a děti.

22. 10. 2017
4
11
741
Miniatury prozaické

Osvěžující lehkost Miloše Zemana

Internetem krouží fotografie Miloše Zemana držícího v rukách dřevěnou maketu samopalu s lahví becherovky namísto zásobníku. Kdosi k ní připsal otázku: Pověsili byste si vedle fotky Masaryka tohle.
Autor svou sugestivní otázkou ovšem píše jen další kapitolu české pohádky: proti ikonickému jezdeckému portrétu Masaryka jako prince na bílém koni staví komickou momentku Zemana jako ztělesnění ostudného pádu českých dějin. Přijměme jiné, méně černobílé hledisko.

22. 10. 2017
8
15
1105
Úvahy

Předvolební harakiri a další

Časovaný coming out
Co se chce říct odkrytím sexuální orientace. A co se chce říct odkrytím sexuální orientace v předvečer voleb. Můžeme myslím souhlasit s Foucaultovou teorií kontrolované sexuality, a to v tom smyslu, že stát uplatňuje svou kontrolní, dohlížitelskou pravomoc (biomoc) i ve věcech na první pohled ryze soukromých, mezi něž na první místo patří sexualita. Stát má zájem na tom, aby se jeho základna reprodukovala, nikoli aby stagnovala.

20. 10. 2017
3
3
619
Úvahy

Vřeští bitku, vřeští smír

Na konci října 2017 ocitli jsme se v hodině kulminujícího politického kýče. Paviáni v oblecích vřeští z obrazovek své pralesní vábničky. A tlupy paviánů před obrazovkami svádějí bitky ve snaze uhájit své iluze. A do toho vstupují jiní paviáni a vřeští smír.

18. 10. 2017
3
1
593
Úvahy

Deviant Weiss a jeho prokurátor

Soudili televizní a justiční celebritu, psychologa Weisse. Jak víme z médií, svým jaguárem zabil dva lidi, načež ztratil paměť, aby po nehodě z§stalo co nejméně stop. A protože Weiss praktikuje jako soudní znalec a je státními zástupci a soudci oblíbený, neboť je jeho zvykem vyhovět zadání / verzi obžaloby, bylo nasnadě, jak bude sám souzen. Soud ho sice uznal vinným smrtí dvou lidí, nicméně uložil mu nejnižší možný trest, který navíc podmíněně odložil na krátkou zkušební dobu.

18. 10. 2017
4
5
702
Úvahy

Ryzí poezie

Rozum
Rozum. To, co nás na něm fascinuje a proč jej milujeme, je přesně to, čím nás omezuje a dělá slabými. Schopnost myslet něco, co není, znamená taky prohlubovat své úzkosti. Jsme utkáni z rozporů.

17. 10. 2017
9
11
1161
Miniatury prozaické

Hollywoodské idiotky

Média se opět proměnila v rozbouřenou sklenici vody: jakýsi úspěšný filmový producent měl zneužívat herečky; mluví se i o znásilňování. Za doprovodu requiem jsou představovány oběti, a – pochopitelně – taky bestie samotná. Pak je obětem dán hlas a ony plačtivě líčí, jak jim producent sliboval role ve filmech za trochu tělesné lásky. A ony nyní své slabosti litují a nenávidí.

16. 10. 2017
2
5
693
Úvahy

Případ Bárta aneb dobrý svazák ještě nezemřel

Dan Bárta, prý nejlepší zpěvák zdejších vod. Nevím, hudebně jsem negramotný, nikdy na mě ale žádný výrazný dojem neudělal. Až nyní. Ovšem ne svým projevem hudebním, nýbrž politickým.

16. 10. 2017
3
19
1176
Úvahy

Volební speciál

Kandidát zelených se fotí v elegantním obleku bos. Oblek nepochybně šily pakistánské děti za dolar, ctí ho tedy, že si alespoň k focení nevzal boty, co šily bangladéšské děti za dva dolary. Poděkujme mu hlasem.
Lidovci vyfotili plnou ledničku jídla a vedle ni prázdnou ledničku s popisky: plná lednička je jejich cíl, prázdná lednička je prý důsledek volby ČSSD, ODS nebo ANO.

15. 10. 2017
3
1
564
Úvahy

Rozhněvané úvahy

Bída věčného slovanství
Na břehu Vltavy marně bys hledal malíře. Zato opilých tu bylo vždy dost. Lidé neumí nic jiného než marnit čas. Ta bída věčného slovanství: množit se s vitalitou hlodavců, pít a nudit se.

14. 10. 2017
3
11
998
Úvahy

Proč překladový slovník

Naše řeč je plná usazenin. Říkáme jim různými jmény: klišé, floskule, fráze, stereotypy nebo třeba bláboly. Poezie, filosofie nebo skutečný dialog pak takové usazeniny rozptylují (poezie, dialog) nebo stopují a kritizují (filosofie).
Jsou myšlenkové koncepty, které řeč považují za jediný a jedinečný způsob, jak se světa nejen chápat, ale také jej utvářet, konstruovat.

12. 10. 2017
1
3
650
Úvahy

Normální autistický film

Jsou lidé, kteří v psychiatrických diagnózách hledají úlevu. To malé vítězství: nasadit něčemu jméno. Aspergerův syndrom, autismus. Ta úleva v identitě: už zas nejsou out, už jsou in, protože mají své jméno, lze o nich mluvit uvnitř kognitivně-konverzačního rámce.

12. 10. 2017
2
5
770
Recenze i neliterární

Kus soukromí

Kus soukromí
Potkali se v laboratoři v září roku 76. Řekl jí, že chce odhalit kus jejího soukromí. Tady to nepůjde, řekla a vzala ho k sobě do bytu. Pak už do práce jezdili stejným autobusem.

12. 10. 2017
7
8
766
Miniatury prozaické

Překladový slovník frází a klišé 2

Sdílení společných okamžiků. / Facebookový nástroj „sdílet“ se vylil i do řeči milostného vábení. .
Zajímá mě pouze VĚDOMÝ muž.

11. 10. 2017
5
16
1698
Úvahy

Překladový slovník frází a klišé

Rád překládám. Ne z cizích jazyků, ale z jazyka důvěrně známého, z jazyka klišé a frází. Tady malý slovníček seznamkové mluvy:
Hledám někoho, kdo už ví, co chce. / Hledám někoho, kdo ví, že chce mě.

10. 10. 2017
12
13
1555
Úvahy

Brouci v území mandal

V tlamě noci
Tak už jsme zas skončili v tlamě noci. Staneme se součástí bachratého příběhu, nebo ne. Vezme nás někdo do poetické řeči, vzpomene si alespoň. Anebo se opravdu jen tma nažere jednoho bídného červa.

09. 10. 2017
4
1
529
Miniatury prozaické

Pouliční milenci

Pouliční milenci
Tmou, v říjnu tak předčasnou, unikají k sobě. Pouliční milenci. A mrholí jim do lásky. A on řekne: To nebe nad námi naříká.

08. 10. 2017
3
5
664
Miniatury prozaické

Milostné zrady

Milostné zrady
Na kolik tak asi milostných zrad bylo v tuto pozdní chvíli zaděláno. To netuší ani vědci, co drží stráž ve svých laboratořích. Dokonce ani vědma paní Jolana si není jistá. Taková Aneta L.

07. 10. 2017
6
3
676
Miniatury prozaické

Bublinky keců

Mizející hovor
Něco si vysvětlují. Jejich slova nemají otřást světem ani jimi samými, nemají se zapsat do historie, je to jen zanedbatelný rozhovor dvou lidí z kanceláře. Vedou řeč, aby mizela vzápětí a nic po ní nezůstalo. Je v tom něco z východní praxe, vůle k zanikání.

03. 10. 2017
7
3
607
Miniatury prozaické

O pár stanic jinde

O pár stanic jinde
Prvním autobusem přijíždí od milence, ještě za tmy, za deště. Rozcuchaná a pořád trochu horká, a už postrádá to ženě tolik nutné slovo – my. Otevřít dům, zachrastit v zámku bytu, setřít líčidla a zkusit ještě na chvilku usnout. A tam nahoře, o pár stanic jinde, se na posteli vytržené lásce jen tak bezcílně obrací neznámý muž.

02. 10. 2017
7
6
693
Miniatury prozaické

Tři krátké kritiky

Aššurbalitovo schizofrenické evangelium, Lawendeřin ponor do soukromého jazyka, Josephinin romantický sentimentalismus.
První tři říjnové texty zapadly do tří filosofických figur:
Deleuze vystavěl velkou část své filosofie na tématu schizofrenního toku: neustále se proměňující toky věcí, lidí, situací, jmen, pocitů, názorů, tak typické pro schizofreniky, kterým je pohyb na takové chaotické vlně přirozeností. Autor Aššurbalit se – řečeno opět terminologií Deleuze – deteritorializuje z (teritoria) kapitalistického chaosu, aby se následně reteritoriazoval uvnitř teplého domova rodiny, uvnitř manželství; přehledného, spravedlivého a – temného, tedy básníkovi libého.
Lawenderr podzim uvrhl do hluboké krize syntax.

01. 10. 2017
7
10
1167
Kritiky (lit. kritiky díla)

Blažené maminky

Blažené maminky
Po směru hodinových ručiček rodí se v Podolí děti. Čerstvé maminky dojetím pláčou, protože co kdyby náhodou přivedly na svět spasitele. „To ukáže až čas, matko,“ nakloní se primář a poručí aplikovat uklidňující lék. A do oken pak padá zářijové slunce a takové mamince se zdá, že přece jen jeho paprsky znamenají jistou naději; to ethylmorfin postupně proniká mí-receptory až ke kořínkům štěstí.

30. 09. 2017
1
2
534
Miniatury prozaické

Dialog Prsinés

V půl šesté ráno
Ráno, když manekýnky a všichni prezidentovi slušní lidé ještě spí, ulicí jezdí auto. Je půl šesté a je zrovna v té naší. Maják se otáčí po stěnách domů, motor temně vrčí. A to se strhne koncert pro čtyři ruce a vyklápěcí stroj.

29. 09. 2017
4
3
620
Miniatury prozaické

Posedlé

Bývá jim kolem 35 let a výš. Chovají se, jako by je posedl zlý duch. Patří k první generaci žen, jimž výlety do disneylandů nekonečné zábavy stály za bezdětnou osamělost příštího života.
Motiv flirtu, cestování, sportu, sushi dýchánků, kavárniček, lepší pozice a moře „kroužků“ je dospělým životem provádí jak krysař až k okraji propasti.

29. 09. 2017
3
1
497
Úvahy

Infantilní snoubenci

Výběr

Venku mrholí
Je neděle ráno, mrholí a v rádiu bitka. Zastánci a odpůrci repliky mariánského sloupu se přou o anděly, kteří jsou utrakvistům bolestným ikonografickým políčkem. Z toho detailu by katolíci i ustoupili, jenže když se v něčem diskutéři vzácně shodnou, to zas láteří nepřítomní památkáři. A pak se přivalí čtyřsetletá historie, kdo byl a kdo nebyl pán a zač byl vlastně kdo popraven.

26. 09. 2017
7
8
829
Miniatury prozaické

Tajnosti drobného textilu

Tajnosti drobného textilu.
Tajnosti drobného textilu. Mívají je ukryty pod drobným cípkem látky. A chce se tím říct: tady jsem celá.

24. 09. 2017
7
6
531
Miniatury prozaické

Ve tmě na zmítanou

Výběr

Ve tmě na zmítanou
Ve tmě hrají na zmítanou. A někdy to přeženou tak, že až z toho může být smrt. To padne srdcový král. Anebo naopak zadělají někomu na život.

22. 09. 2017
11
10
955
Miniatury prozaické

Soukromoprávní ohýnek

Nikoli vítězný oblouk
Do noci vchází se obloukem paměti, jemuž dává tvar poezie. Tak vzpomeneš si kupříkladu na to, jak za tvého dětství voněly tužky koh-i-noor, nebo na to, jak holce z tábora zasvítila piha, takové malé ale podstatné znaménko do rovnice lásky. A taky na jeden podvečer na konci léta, řeka v soumraku a podivuhodný mír v tramvaji. Anebo mrholení v ulici St.

21. 09. 2017
6
4
577
Miniatury prozaické

O snivosti (nejen) v českých humanities

Na přednášce známé socioložky Terezy Stöckelové padla otázka po výzkumu v oblasti práva. Odpověď nepřišla s odůvodněním, že takovým tématem se nezabývala. Nezabývá se jí ovšem nejen Tereza Stöckelová, ale v podstatě tato oblast je mimo prostor zájmu celé české sociologie.
Když přehlédnete českou sociologickou knižnici, naleznete nespočet titulů o dětech, Romech, feminismu, chudobě, multikulturalismu atp.

17. 09. 2017
6
14
1084
Úvahy

Selský rozum

Dokument pravděpodobně dělají účinkující více než autoři. Viděl jsem totiž pár dobrých filmů Víta Janečka a Zuzany Piussi. O Selském rozumu to říct nelze.
Ne že bych neměl pochybnosti o úmyslech Andreje Babiše v politice i podnikání.

17. 09. 2017
2
10
970
Divadla, Filmy, Výstavy

Zakládající verš krásy

Rajská hejna
Příliš náhlý podzim zahnal děvčátka do bezmasého bufetu. A tak si plní bříška ještě tuze malá brokolicí, plackami, rýží, sabží. A usmívají se ta koťátka, neboť svět je jim dosud kutálivým klubíčkem. A když se nají, vedou nenáročné řeči a protahují se, jako to dělávají koťátka.

16. 09. 2017
6
9
792
Miniatury prozaické

Plivla na laskavec

Plivla na laskavec
„A když plivla na laskavec / jde do spánku a nedbá / ke kterému z milenců je obrácena…“ Holanovo psaní o osamělé ženě, k němuž těžko něco přidat; jen obnažený list malého nočního čtení.
Hovězí polévka
„Otevřeme-li srdce kohokoliv, najdeme v něm jako Kafkův vesnický lékař hnisající ránu. “ Uzavřeni do svých nedělí ujišťují se, že horká polévka vyléčí každý žal. Nesnadno se pak s tváří zavlhlou hovězími výpary přiznává opak.

14. 09. 2017
7
5
701
Miniatury prozaické

Safián raněný křivdou

Raněn křivdou, že v mých Dialozích s básníky nebyl brán k řeči, napsal mi kritik, že jsem vytrhl Holanovy verše z kontextu a v interpretaci na ně uplatnil vadnou metodu. Pokud by bylo jen uraženosti básníka, nebylo by zapotřebí žádné reakce, neboť uraženost k básníkovi patří jako noc ke dni. Zmínku o metodě napřaženou v domnění, že poslouží jako bodná zbraň, je ovšem třeba opatřit komentářem:
Básnění a filosofie, z jejíhož potenciálu vyrůstá veškerá interpretace, neznají pojem metody. Tou jsou obdařeny vědy přírodní, nikoli – když už musíme pojem vědy užít - vědy o člověku; připomeňme v té souvislosti slavnou, a snad i největší z filosofických knih 20.

11. 09. 2017
4
14
1327
Úvahy

Kde kvasí člověčina

Kde kvasí člověčina
Nedělní poledne v nákupním centru Anděl. Někdo nakupuje, někdo jí, někdo pozoruje dívky v chůzi, někdo kvas člověčiny a jiný je zaposlouchán do jeho šumu. „Tak takhle kvasí člověčina. Slyšíte.

10. 09. 2017
7
6
734
Miniatury prozaické

Ze skaliska mohutnice

Mocná oranžáda
Nakupuje masitou stravu. Její vlasy, to je božská oranžáda a v klíně mocná je až k neuvěření. Kéž zplnomocnila by mě k neslýchanostem, jimž bohové holdují. Teď jedeme tramvají ponurou puklinou Smíchova k lihovaru a ona svítí na cestu ohněm těc svých kudrlin.

09. 09. 2017
7
5
899
Miniatury prozaické

Dialogy s básníky

O pravých jménech (dialog s Holanem)
„A jako by rázem našli pravá jména, / ale nedovedli je ještě vyslovit, / začali se zprvu stydět za mlčení…“ Tak se v básni Pršelo Vladimír Holan dotýká nezkušenosti milenců. Stejnou nezkušeností mohl počastovat i mnohé milence moudrosti. Přesněji ty, kteří pociťují pálení na jazyku, když se ve dveřích objeví pojem pravda. Taky mají pocit, že našli pravá jména věcí, a dostali se tak k jejich podstatě.

08. 09. 2017
4
5
805
Úvahy

Nízké přelety ptačích dvojic

Princezny autobusů
Snad každý autobus napříč linkami i jízdním řádem tady má svou princeznu. A ta hledí z okna na ubíhající bloky kamene anebo vyťukává do displeje kód Enigma. V zatáčkách jí do tváře padají vlasy a na křižovatkách červená. A když má jen krátkou sukýnku a nic, pohlavím na koženku kreslí obrázek lásky.

06. 09. 2017
8
5
673
Miniatury prozaické

Dobří synové národa

Dobří synové národa
Je půl deváté ráno a dobří synové národa odjíždějí budovat kapitalismus. Budou točit reklamu na džus, psát články do lifestylových magazínů, sjednávat výhodná pojištění, volat Londýn a Varšavu, náhodným kolemjdoucím nabízet investice na burze, počítat audit a kladivem rozbíjet atom. To vše až do soudného večera. V něm se pak sejdou k divoké partii squashe, aby dosvědčili, že jsou solí této země.

05. 09. 2017
11
11
997
Úvahy

Bludné vteřiny lidstva

Food festival na Ladronce
V parku Ladronka pořádají piknik festival. Šedesát stánků s jídlem a pitím a známí kuchaři k tomu, to vše v režii časopisu Food. Dárek Pražanům. Dokážu si to představit: vesměs lidé středního věku, znudění podstatou, s dětmi i bez nich, budou zvědavě okukovat okorávající pečivo, čabajky, saláty, kádě s gulášem, sushi.

04. 09. 2017
10
11
1035
Úvahy

Gymnazistky v bezmasém bufetu

Vše se třáslo
Jak šla, všechno se třáslo. Její prsy se třásly v hlubokém výstřihu, její zadnice pod šaty se třásla. I já se třásl. Ve své touze a své smrtelnosti jsem se třásl.

03. 09. 2017
7
5
696
Miniatury prozaické

Chatička a ptáček Robíček

Chatička a ptáček Robíček
Jarčin manžel chce chatičku, ale nějakou pěknou, špígl nýgl. A kdyby ji tak koupila Jarča. Reginka zve Jarču i s manželem na tu svou, aby viděli špígl nýgl chatičku. Pojedou ze Smíchovského nádraží, bude to bezva.

01. 09. 2017
3
1
604
Miniatury prozaické

Nesouhledná žena

Nesouhledná žena
Ona na mě hledí úkosem, ale její ňadro z trička kouká něžně a hloupě, jako jalovička. Mezi tělem a myslí té neznámé na eskalátoru není souhlednost, podotkl by kdosi vědecky. Nejsem kritik, jen drobný šmírák z města na Vltavě.
Otázka poněkud sentimentální
Otázka poněkud sentimentální, až kýčovitě: kam se poděly všechny ty lásky.

30. 08. 2017
7
4
671
Miniatury prozaické

Ten báječný ženský svět

Potkal jsem sportovkyni. A ta mi řekla: „Všechno je to o hlavě. “ Byla jako vtip sám. Potkal jsem jinou, a ta mi dala tři meruňky z vlastní úrody.

28. 08. 2017
7
14
1137
Úvahy

U studeného bufetu večera

Člověk velkoměsta
Stojí ve slunci, pátečním odpoledni. Jak kameny v horkém písku bílé domy Podolí. S řekou na dosah a únavou v oknech. Za roletou, jednou ze sta, teď někdo lehce potáhl z cigarety a zadíval se na palec u nohy.

27. 08. 2017
7
5
653
Miniatury prozaické

Rozmoklá pole řeči

Výběr

Bulvár neviňátek
„Barcelona: útok proti nevinným. “ Variacemi na nevinné se to te´d v médiích hemží; Trump, Sobotka a další vytáhli kartu nejhoršího klišé. Jako by byl barcelonský bulvár zahradou jelimánků, jíž se prohnal samotný ďábel a mezi dlážděním mělo do ráno vykvést třináct bílých květů. Smějeme se patetickému jazyku komunismu 50.

20. 08. 2017
14
20
1402
Úvahy

Na dámu nahatý tah

Rozkošné obrázky
Na spodní straně stehen má vytetované mašličky. Rozkošné obrázky, milenci se jich nemohou nabažit. Tak teď ulehá na pažit a rozněcuje fantazii mužů okolo: moct tak nezávazně rozvázat.
V odpolední hodince
Sedí s roztaženýma nohama a pokuřuje.

19. 08. 2017
9
5
775
Miniatury prozaické

Mateřské mimikry

Mateřské mimikry
Italský bufet, čas pozdního oběda. Dvě ženské s kočárkem. Nevíš, která je matka, protože ženy nad dítětem se vždy tváří mateřsky. Ne z instinktu péče, jak říká obvyklé klišé, nýbrž z touhy účastnit se na té velké, mysteriózní věci – rituálu plození; to na něm chtějí mít podíl.

17. 08. 2017
6
3
610
Miniatury prozaické

Jiskřičky stejnopohlavní lásky

Slib mlčení
Pěkná holka. Žlutá sukně, džínová bundička, noha přes nohu. Autobusem to bere z přístaviště na Smíchov. V noci sama.

16. 08. 2017
6
3
612
Miniatury prozaické

Pod deštníkem miminko

Plážové solitérky
Plážové solitérky. Je jim něco mezi třiceti a padesáti, přicházejí pravidelně už dopoledne, odloží s kabelku, svléknou sukni, halenku, podprsenku, lehnou si na ručník, někdy si dají pivo, cigaretu. Bývají bronzové, protože na slunci vydrží nejdýl. Rozvedené manželky, učitelky, rentiérky, tanečnice, odpolední a noční pracovnice.

06. 08. 2017
6
3
622
Miniatury prozaické

Dívka s drobnými cinkrlátky

Něžné nástroje vraždění
Dvě blondýnky, štíhlé jak manekýnky, bledé hvězdičky v trávě. Ukazují prsa, něžné nástroje k vraždění. Díváš se, hledíš do tváře vlastní smrti.
Mozaikáři
V hovoru jsou ještě nesmělí.

05. 08. 2017
6
2
600
Miniatury prozaické

Národní otázka: stav české lyriky

Zóna lásky a nenávisti
V rádiu Zóna lásky, v ulicích zóna nenávisti. Jen šílenec nebo dobrodruh by po setmění vycházel z domu. Ve flanelovém pyžamu, za záclonou potmě jsi chráněn před láskou i nenávistí. Jen takový odstup, klauzura a stanné právo v jednom ti umožní přemítat o lásce a nenávisti v jistém soustředění.

30. 07. 2017
3
1
485
Miniatury prozaické

Holky a císařské vojsko

Hory na pláži
Vyhlížíš mléčné a polotučné hory zadků rozsypané po pláži. Kterou bys rád zdolal, člověče. Už první pohled ale přináší závrať. Stát se to na vrcholu, padal bys do hlubin ztemnělých sliznic, byl by s tebou amen.

29. 07. 2017
2
0
478
Miniatury prozaické

Emoční rovnice Aleše Koniny

Kouč Aleš Konina
„Dámy a pánové, přivítejme mezi sebou vzácného hosta, kouče pana Aleše Koninu. “ K pultu přistoupil kulatý mužík medového výrazu. Sálem zněl jednohlasný a nekončící potlesk jako při sjezdu ÚVKSČ. „Dámy a pánové, dovolte, abych vám představil projekt, jemuž jsem propůjčil jméno Emoční rovnice,“ vstoupil takříkajíc in medias res kouč Aleš.

23. 07. 2017
5
2
585
Miniatury prozaické

Odborník na duchovní růst

Odborník na duchovní růst
V rámci televizního interview spolupořadatel největšího hudebního festivalu zve na diskusní fórum: vystoupí i „odborníci na duchovní růst“. Jak asi takový odborník vypadá. Že by kouč. A kam až lze duchovně vyrůst.

20. 07. 2017
4
8
834
Miniatury prozaické

Bebe jede do Japonska

Siločáry dívek
Pozoruješ siločáry dívek v těsných legínách, ty astrofyzik na potulkách. Letní korzo tě stahuje jak černá díra, co vmžiku rozdrtí celé planety, natož člověka křehkého touhami a slabostmi.
Supergirl pro 21. století
Apartní tetování na holeních, stehnech i pažích z ní dělá supergirl pro 21.

18. 07. 2017
6
2
550
Miniatury prozaické

Singles

Singles
Ukrývají své drahokamy a nerozumí tomu, proč je nikdo stále nenachází. Osamělé ženy, jednotky, singles. Čekají. Že tu jedinečnost přece někdo musí objevit, zvednout z prachu dní.

16. 07. 2017
7
1
534
Miniatury prozaické

Chvála manželství

Chvála manželství
Ulicí se nesou hlasy, pak zesílí v křik. Někoho nejspíš vraždí, neboť roční počet vražd v Praze osciluje kolem třicítky a už „jdeme do finále“, zapěli by televarietní baviči. A v posteli do sebe drcnou manželé, zvuky násilí je probudily. Chvíli poslouchají, s očima upřenýma k sobě, jako by se ujišťovali, že se jim to nezdá.

15. 07. 2017
7
2
604
Miniatury prozaické

Bohatýři okamžiku

Dvacetčtyři pater
Všech dvacetčtyři pater jejího srdce hoří touhou, ale složky integrovaného záchranného systému nikde. Taky do iDnes se ta zpráva nedonese. Kdyby se takto probouzela alespoň někde v Londýně. Požár srdce.

13. 07. 2017
6
5
701
Miniatury prozaické

Most

Most
Most. Paneláky rozsypané kolem široké asfaltky. Jsou jako domky ze stavebnice opuštěné v dětském pokoji, kde už si nikdo nehraje. Je pátek dopoledne a jenom pár postav se plouží tou širokou ulicí od nádraží k městu, někdo má kočárek, někdo pejska, každý svůj stín.

12. 07. 2017
6
1
556
Miniatury prozaické

Louka českých macatic

Agáta z pláže
Vystrkuje nahá prsa proti zlíchovskému kostelíku, možná v nemravném gestu, snad na bolestnou paměť světice Agáty. A třeba chce jen ohromit samotné slunce, nebo alespoň pár mužů okolo. A co oni. Nač myslí.

10. 07. 2017
10
5
745
Miniatury prozaické

Pár v půlnočním tanci

Tři holky ve člunu
Holky na tahu. Jsou tři, žádná sláva, před půlnocí by ale přišly k dobru. V rukách pivíčko, později možná tráva. Jedou do „žlutek“ a cestu k nim si krátí tlacháním, opilecké příběhy vedou.

09. 07. 2017
7
8
767
Miniatury prozaické

Mistři vysokých sklizní

Mistři vysokých sklizní
Obvykle v tento čas přijížděli ze sovětských kolchozů do českých družstev mistři vysokých sklizní. A vedli přednášky, třeba na téma „masáž vemene před dojením“. Jistě se nevraceli do Moskvy týž den, a tak po malém pohoštění, které jim s láskou uchystali místní, odcházeli do hotelových pokojů. Možná neodcházeli sami, doprovázeni ženami vedenými zájmem o názornou ukázku probírané látky.

05. 07. 2017
7
6
692
Miniatury prozaické

Letní cumlet

Česká krajina
Tahle krajina není stvořena pro zuby dělostřeleckých granátů. To ať si válčí v Normandii nebo u Debalceva. Tady se pasou kravičky a sem tam nahaté holky, protože slunce už je nízko a řeky voní svěžestí. Domky jsou okrové a jak se skončí v práci, to se už po fasádách plazí kouř grilovaných kotlet, had nezřízené chuti.

03. 07. 2017
6
3
669
Miniatury prozaické

Kdo je to kouč?

Nemyslím si, že mé porozumění je měřítkem věcí, přesto říkám: nerozumím tomu, co nebo kdo je kouč. Pár lidí, kteří se takto označovali, jsem ale potkal, a tak jsem pátral. Na internetu jsem dokonce vypátral podivuhodnou stránku jistého Aleše Kaliny, který se pasoval do role představeného všech koučů. Nenápadný plešatý mužík na videích radí, kdy nejlépe ráno vstávat, jak si zavázat tkaničky, jak si vést diář a taky citový život.

29. 06. 2017
1
23
1429
Úvahy

Osamělé lampičky

Osamělé lampičky
Osamělé lampičky za okny domů malých i velkých měst. Tichá hodinka před spaním, vpíjení do příběhů z blízkých i dalekých cest. Postupně uhasínají, jako jejich lidé padají do snů hlubokou tmou.
Půlnoční slétání
Jen málo věcí na světě je tak prostě krásných jako básně Jana Skácela.

22. 06. 2017
11
4
662
Miniatury prozaické

Voodoo tanečnice

Nina
Ponořeni do hlubiny stínu, se sklenicemi v prstech vyhlíželi Ninu. Dva neznámí muži, snad četaři z africké války, cizinci z veliké dálky. Hovořili tiše, jako když se plazí had. A pak přišla.

18. 06. 2017
7
6
740
Miniatury prozaické

Objev tajemství sedmého dne

Cesta z města
Plonkovej Mára, Fučík, Krejza a Kyselá Bára. Noci nabírají tropické teploty, parta vyráží k řece. Cestou koupit věnec buřtů a dvě lahve rumu; dvě, aby v batohu cinkaly. Řeka se čeří nervozitou, už aby tu byli, ponořili do ní svá těla.

30. 05. 2017
10
9
824
Miniatury prozaické

Velký regres

Soubor esejů předních myslitelů (Žižek, Appadurai, Mishra, Bauman, Latour, Krastev, Bělohradský ad. ) cílí na současnou krizi politiky a společnosti, která je univerzální a figurky jako Zeman nebo Babiš působí nakonec ve světle problémů jménem Trump, brexit, Putin, Erdogan, Módí jako zanedbatelný místní folklór. Co způsobilo náhlou oblibu populismů a volání po autoritářských režimech i v dosud tak pevných liberálních demokraciích, jako jsou Spojené státy nebo Británie. Klíčovým faktorem je podle autorů globalizace, která v důsledku technického pokroku dospěla do kritického stádia, kdy už státy nejsou s to ovládat své trhy, ale naopak trhy ovládly státy.

29. 05. 2017
4
7
964
Recenze i neliterární

Erotické hieroglyfy

Sny
Jdou měsíčnou nocí, křižují hlavami spících, proudí sem a tam, rodí se a mizí. Sny. A některé jdou jako beránci. A některé jak vlci.

21. 05. 2017
7
2
636
Miniatury prozaické

Nové baroko

Japonka a Tao
Na Výtoni do tramvaje nastoupila plachá Japonka v šortkách. Čte z knihy Tao a po svých nahatých stehnech nechává stékat pohledy mužů. Trpělivě, čte z knihy Tao.
Andílci
Anděl už se zalidňuje anděly.

16. 05. 2017
10
7
941
Miniatury prozaické

Banán s příběhem

Japonka a Tao
Na Výtoni do tramvaje nastoupila plachá Japonka v šortkách. Čte z knihy Tao a po svých nahatých stehnech nechává stékat pohledy mužů. Trpělivě, čte z knihy Tao.
Banán s příběhem
Dívka v rozhlase zve na „férovou snídani“.

13. 05. 2017
8
5
672
Miniatury prozaické

Horizont jahod

Na Nově v televizních zprávách informují, že seniorce z Milovic přes noc umrzly jahody. Možná ta informace má přehlušit vládní krizi, korupční skandál na ministerstvu a pravdu o vlivu politiků na média. Ale možná je taky míněna upřímně, jako zpráva o malé zahradní tragédii.
Co tedy Nova mínila reportáží o zmrzlých jahodách seniorky z Milovic.

11. 05. 2017
8
3
621
Úvahy

Holka od Černého moře

Holka od Černého moře
Voní dálkou a solí, holka od Černého moře. Tátu má rybáře, v jeho ohromném břiše plavou jeseteři, sardinky a úplně na dně máselná ryba. Ona je ale štíhlá a krásná, jako by ani nebyla jeho. Jedou tramvají nábřežím, ale voda pod nimi je pro ně jen legrací.

08. 05. 2017
8
3
647
Miniatury prozaické

Pisálek vs chlípný Galileo

Pisálek vs chlípný Galileo
Čípak je to asi svěřenkyně. Kluše ušlechtile, s hlavou vztyčenou, vypjatou hrudí, jako lipicán z knížecí stáje. Prdýlkou opisuje kosmické kruhy, o kterých já jen píšu, ale někde dál, v dlouhé řadě čumilů je možná nějaký chlípný Galileou i spočítá. Kdo z nás se vepíše do dějin májového maratónu.

07. 05. 2017
6
1
670
Miniatury prozaické

Maternova poezie umělé inteligence

V rámci besedního bloku Ekologických dnů Olomouc vystoupil s přednáškou na téma Big Data Jan Romportl, IT manažer společnosti O2.
Přednáška na téma Big Data, tedy elektronická data generovaná každým uživatelským krokem v rámci elektronických sítí, byla poučná. V jejím závěru Romportl zmínil aktivitu informatika Jiřího Materny, který měl vytvořit algoritmus pro psaní básní. Materna tvrdí, že naučil počítač psát básně stejným způsobem jako člověk.

25. 04. 2017
4
29
2072
Kritiky (lit. kritiky díla)

Malé řečové intimity

Tulák nebo národní hrdina
V hlavě má ještě Rubín, víno s přívlastkem. A co, že nesvede veršovat jako Hrubín, stačí mu krajíc s omastkem. Tak teď padá z lavičky na Národní, protože fyzikálním zákonům neuhne nikdo. Honzovo tulácký ráno v urbánní variaci, za chvíli půjdem toulat se dál…
Snídaně v trávě
Kousek za Prahou kdosi venčil koníčky.

24. 04. 2017
7
2
676
Miniatury prozaické

Evoluce pulce

V kavárně na náměstí
V kavárně na náměstí mi udělali kávu, takovou aby se neřeklo. Ale servírce, na niž platí Sýsův povzdech: „Objednám-li si kávu s mlékem, čekám, že mi servírka přinese nahý prs v šálku“, to člověk musí odpustit. Je to kaštanová kráska, dokonalá v jemnosti rysů i brutalitě křivek. Výjimka z pravidla i vzor všech dívek.

24. 04. 2017
4
2
568
Miniatury prozaické

Erotický mír

Šoa
Ve Švandově divadle připravují Šoa. A neberou si servítky, píšou to rovnou na fasádu. Bude příští měsíc. Neměl by to někdo zatrhnout.

19. 04. 2017
9
2
655
Miniatury prozaické

Jarní drobničky

Špičky ve špičce
Na Andělu holka v tričku. Má malá a strašně špičatá prsa, takzvané špičky. A v nich vaječný koňak. A i když ho není na nějakou opilou futroládu, je po poledni a kdekdo vyhlíží zákusky…
Příliš suchá metafora
Ze všech knihkupectví nejmilejší je mi Academia ve středu Václavského náměstí.

10. 04. 2017
6
5
847
Miniatury prozaické

Odezírání lásky

Po přednášce I
Drží se za ruce a čekají na přednášku profesora Bělohradského. Mezi postaršími intelektuály a osamělými muži se zájmem o filosofii jsou nápadní. Jejich prsty jsou spleteny jako zobáčky ptáčků v drahé chvilce. Pak ale profesor spustí a oni se rázem pustí, snad z úcty k moudrosti.

06. 04. 2017
9
6
809
Miniatury prozaické

Pařížské metresy

Barevné vlaječky intimity
Z balkónu visí prádlo a vrhá plápolavé stíny na fasádu vedlejšího domu. K městu tyhle barevné vlaječky intimity patří, i se svými stíny. A ty vrhají fetišisté, nenápadně slídící po saténu. Jak ho ucítí, útočí.

05. 04. 2017
8
3
798
Miniatury prozaické

Na konci dějin

Dopravní situace na Andělu
Někdo tu tratil zmrzlinu, v pravotočivé zatáčce na Andělu. Ráno chtěl mít sladší, tak si ji nechal natočit samotným pekařem Pavlem. Ten ale, nedbaje zásad statiky, umístil zmrzlinu do kornoutu šejdrem. Jeho nedbalost si vyžádala jednoho hladového a sedmdesát pět ušpiněných.

03. 04. 2017
9
2
699
Miniatury prozaické

Italská lahodérie

Čerstvé & Tučné
Na Andělu bistro s názvem Čerstvé & Tučné. Pravděpodobně nabízejí tuk právě dovezený z jatek, teplý, mazlavý, voňavý, žlutavý, mastný. Várnici, od které se ještě kouří, vysadí za skleněný pult a už zvou kolemjdoucí. A ti vybraných chutí neváhají, vcházejí a berou si do skleničky.

02. 04. 2017
6
8
833
Miniatury prozaické

Pražský maratón

Vyšlápnutá teniska
Lucie Bartoňová dává rozhovor do rozhlasu, ptají se jí na dnešní maratón. Prý to přinese posílení ekonomice, lidé si koupí občerstvení, upomínkové předměty, zaplatí startovné i parkovné. Taky si prý zajdou na nějakou kulturní akci ve městě a tak podobně. Když se redaktorka ptá bohoušovskou otázkou: Kolik.

01. 04. 2017
7
2
701
Miniatury prozaické

Rozšířená výuka

Rozšířená výuka
Učily se, jak porozumět svému tělu. Každá měla svůj polštář, na kterém seděla, a své zrcátko, kterým mířila na své obnažené pohlaví. Seděly v kruhu, vprostřed pak trůnila na polštáři učitelka. Ta jen němými pohyby naznačovala, jakou pozici zaujmout a jak se přitom dotýkat v klíně.

30. 03. 2017
6
2
649
Miniatury prozaické

Plachá lesbička

Hněv pekaře Pavla
Hněv pekaře Pavla byl toho rána nezměrný. Lidé zhrdli jeho třešňovým pyré, jemuž obětoval spánek. Dál se krmili čokoládovými koblihami, máslovými croissanty a s gustem je zapíjeli kakaem v kůži. Za sklem teskně červenala hmota.

28. 03. 2017
7
2
737
Miniatury prozaické

Vilný spěch

Usměvaví lidé
Když se na člověka v Čechách na ulici někdo usměje, neměl by podléhat optimismu, jsou to Jehovisté. Včera mi v tramvaji položili zásadní otázku: Je vše, co se děje, součást božího plánu. A protože jsem tápal, napovídali, muž i žena současně, pokyvováním hlavami, že ano, je; a abych to měl i černé na bílém, dali mi leták. Musel jsem vystoupit a ti dobří lidé mě na rozloučenou ještě přátelsky upozornili, že všichni budeme jednou souzeni, a jejich úsměvy už měly docela jinou energii.

27. 03. 2017
12
5
813
Miniatury prozaické

Společnost zlatých vrb

Společnost zlatých vrb
Náš vlak míjí společnost zlatých vrb. Skloněny nad strouhou trpělivě naslouchají zvířatům, pomáhají tišit žal i chvíli dlouhou. A až se večer rozsvítí měsíc, i ony se rozpovídají.
Vědění je vášeň
Čte a poctivě si dělá výpisky.

25. 03. 2017
8
4
801
Miniatury prozaické

Hovězí litanie

Hovězí litanie
Anděl. Podvečerní samoobsluha. U pokladny stojí šedivý chlapík s už dospělou dcerou. Jako postava černocha z Forresta Gumpa jí vypráví o masném kulinářství: v Lídlu prý sežene pravý argentinský steak, a to je něco úplně jinačího, za něj svíčková nebyla vůbec, jen pod pultem.

23. 03. 2017
8
5
858
Miniatury prozaické

Poetická místa světa

Narození dat
40 GB dat k tarifu zdarma. Z plakátu se směje spokojeně rodina. Matka třímá tablet, po boku má děti, všichni do něj hledí. A nad nimi otec, ten jediný hledí do objektivu, výraz má dojatý, jako by se právě dozvěděl, že na svět přivedl spasitele.

19. 03. 2017
6
3
823
Úvahy

Opuštěná intimita

Oldův sen
Za kolínským nádražím je kovošrot. A protože je půl jedenácté, jeřábník Olda si čerpá krátký oddych. Z okýnka věže zapaluje cigaretu, otevírá skleničku s kávou a dává se do snění. Už kolem nejsou hromady ostrých želez, co koušou, nikde žádné hrany a těžkosti, jen měkké, teplé a bělostné tělo neznámé holky.

17. 03. 2017
9
6
964
Miniatury prozaické

Malé neandrtálské pozdravení

Výběr

Haribosen
Yukiko má ráda haribo. Už jich tady v Praze spořádala sedm balíčků, a to její výlet teprve začal. Zuby má jako mamutí slečna, rozmělnit želé je s nimi hračka. Když zavládne večer a Yukiko se vrátí do hotelového pokoje, z jejího kufru na kolečkách se sypou gumoví přátelé, měkcí, barevní, slaďoučcí a voňaví.

14. 03. 2017
11
16
1436
Miniatury prozaické

Prohloubená samota

Prohloubená samota
Když člověk vynalezl rádio, proměnil tím pojem samoty. Předtím osamělec usínal do ticha, nezřídka uprostřed vlahého borůvčí, opilý medovinou nebo v polích pod nekonečnou oblohou, v níž se jako v oceánu ryby míhala hejna hvězd. Dnes osamělec usíná u tranzistoru a okolní svět se stal umělým hlasem stále těch samých celebrit. Samota byla prohloubena.

12. 03. 2017
9
1
714
Miniatury prozaické

Pod rameny tučných vah

Mnohonásobný požár
Zaklesnuti v sobě meditují. Milenci u jezuitské koleje, pod alejí barokních soch. Cizinci. Daleko za nimi svítí katedrála, která je jen drobnou kulisou jejich lásky.

12. 03. 2017
6
4
784
Miniatury prozaické

Dívky jazyka německého

Život mění
Na Smíchovském nádraží si liliput otevírá krekry. Po dobrém pivu přijdou vhod. Možná když byl ještě mladý, vypadal jako Karel Gott. Býval středem pozornosti a ženy o něj usilovaly.

07. 03. 2017
3
0
693
Miniatury prozaické

Smysl digitální revoluce

Holčička bez nohy zdolává lezeckou stěnu. Kočička se uzdravuje ze šrámů tržených v souboji s osudem. Psycholog radí a jeho rady si bere k srdci už 427 lidí. Andrea se bude vdávat.

07. 03. 2017
3
2
737
Úvahy

Strážkyně antické moudrosti

Golemci
Na Karlově náměstí už si hrají děti. V hlíně, sluníčkem krásně změkla. Probouzejí jaro. Golemci.

01. 03. 2017
8
2
820
Miniatury prozaické

Oktagon. Kmen bojovníků

Rapper Vladimir 518 vydal knihu o urbánních subkulturách s názvem Kmeny. Česká televize se podílela svou troškou a natočila o několika kmenech dokumentární filmy. Je jeden kmen, který autorům projektu unikl a rozhodně své místo mezi „kmeny“ má. Zápasníci, novodobí gladiátoři.

26. 02. 2017
4
1
776
Úvahy

Rozmnož se k radosti státu!

Žijeme v digitální době, moderní technologie a internet radikálně proměnily a znejistily téměř všechny tradiční pojmy, od fyzikálně klíčových jako jsou čas nebo prostor, ke kulturně podmíněným jako jsou umění, intimita nebo třeba vědění. Politici si té změny ale zatím nevšimli a setrvávají v dávnověku. Včera se svým archaickým přístupem ke světu připomněli.
Čerstvým tatínkům týden placeného volna.

25. 02. 2017
4
4
783
Úvahy

O nesamozřejmosti poezie

Jednou z intelektuálních zábav šedesátých let byla kritika konzumního stylu života, který v té době zaplavil celý západní svět. Biblí se v tomto směru stala kniha Guy Deborda Společnost spektáklu z roku 1967 (česky vyšla v roce 2007); svým tezovitým stylem a radikalitou myšlenek ostatně archaické texty proroků z pouště připomíná. Od té doby se na kritice kapitalismu a s ním spojených tržních bakchanálií mnoho nezměnilo. Sem tam někdo upozorní na to, že radost z „tlačení vozíků v Tescu“ pomalu vyhasíná, sociologická tvrdá data ale nad zamyšlenými komentáři převládají.

24. 02. 2017
2
13
1354
Miniatury prozaické

Ustanovení žemle páně manažera

Ustanovení oběda manažera
U dlouhé tabule, poskládané z několika umakartových stolků, seděli nahrbeni mladí lidé. Působili jako apoštolé se svým mistrem u poslední večeře; i když bylo poledne a oni byli v nadnárodním bufetu. Byla to parta zaměstnanců internetové televize. Rozmlouvali k sobě s vážností státníků, každý před sebou rozložen laptop nebo alespoň placku obřího telefonu, kolem hlav každému jako aureola svítila vize.

22. 02. 2017
2
0
726
Miniatury prozaické

Odpoledne Zdravko Živiće

Tepláky s dírami na kolenou
Tepláky s dírami na kolenou. Móda překročila své hranice. Tak tady na Náměstí míru stojí obtloustlé děvče, v ruce kelímek s mléčnou kávou, ve společnosti kamarádky, a dává najevo svůj vkus: navlečená do tepláků s dírami na kolenou. Postmodernisté v parafrázi Dostojevského přišli s imperativem: Není-li Boha, vše je dovoleno, a lidé se té svobody nemohou nabažit.

21. 02. 2017
6
0
702
Miniatury prozaické

Nemluvná Olomouc

Možnost ostrova. Bezpráví
Utopená v Orlických horách obec. Bezpráví. Z vlaku není vidět než pustá cesta, dává se fantazii, tomu výkonu polétavé mysli.

19. 02. 2017
10
9
1027
Miniatury prozaické

Valérie a reklama divů

Valérie Zawadská prý věští v reklamě původ masa. „Bylo to pořádné prase z českého chovu,“ nechá se slyšet vědma a nenáročný divák se chechtá, protože neví, že nás všechny ten šot přišel na necelých deset milionů. O úrovni „legrace“ netřeba mluvit, žádná není, odpovídá vkusu zadavatele - vyučeného traktoristy.
Namísto trapné podpory „czech made“ měl někdo z politiků angažovat Zawadskou, aby skutečně vydala počet z budoucnosti a začala třeba takto: „Milé děti, jednoho dne se probudíte do podobných jarních prázdnin, jako jsou tyto.

15. 02. 2017
2
0
706
Úvahy

Ztracený zlomek Libušin

Ztracený zlomek Libušin
Probíhá bastardizace člověka, stroje a znaku. Nový prostorový zákon si vynucuje novou poetiku míšení. P. Sloterdijk
„Dříve než se člověk vyvine v novou formu organismu, projde údolím digitálních stínů.

14. 02. 2017
6
3
825
Miniatury prozaické

Postmoderní jeptišky II

Rok 1017. Noc je temná, oblohu křižují padající hvězdy, z lesa se ozývají zvuky od nočních zvířat. Marii budí hrozivý sen o hrubých mužských rukách, ústech plných vyhnilých zubů a divokém pohledu, které z ní činí prostý nástroj ukojení. Je rozhodnuta, ráno odejde do kláštera.

13. 02. 2017
1
4
945
Úvahy

Postmoderní jeptišky

Pro ženu předmoderní éry existovala k biopoliticky preferované cestě sňatku a mateřství společensky stejně přijímaná alternativa: klášter. Být jeptiškou nebylo ostudou, a přestože život v odříkání a pod přísnými regulemi řádů nemohl být snadný, jistě – a možná právě proto – poskytoval smíření.
Pokročili jsme v čase až k netušeným technickým možnostem, ale zákoutí našich životů jsou stejně komplikovaná, jako byla před staletími. Kláštery sice zůstaly, ale jen jako podivná muzea, jejich dříve samozřejmý význam zanikl.

12. 02. 2017
4
5
940
Úvahy

Pongo triumphans

Pongo triumphans
Ivo Rittig, muž nápadně připomínající orangutana, byl zproštěn obžaloby. „Zvířata soudit neumíme,“ pokrčila soudkyně rameny, podívala se na přísedící a dala hlasovat: nevinen. Aby nepřišli o svých třicet stříbrných z pokladny soudu, pokývali přísedící hlavami. „Do rozsudku to ale dát nemůžeme, trestní řád nám to neumožňuje,“ upozornila soudkyně.

11. 02. 2017
4
0
789
Miniatury prozaické

Pít z poháru Dionýsova

Thomas Mann v eseji o Nietzscheovi připomíná jeden jeho dopis, v němž filosof vyjadřuje přání „každý den přijít o některou uklidňující víru“ a nalézt v takové svobodě štěstí. Můžeme opakovat starou námitku o Nietzscheově titánství a snaze dosáhnout dramatický efekt, ale proč nutně stahovat k zemi myšlenky, kterým nechybí křídla. Věty takového mistra netřeba posuzovat měřítky vulgárního realismu, daleko vhodnější je pít z nich jak z poháru Dionýsova. „Každý den přijít o některou uklidňující víru.

11. 02. 2017
2
0
712
Úvahy

Zatoulaná psice

Výběr

Beroun
Beroun. Polyfunkční dům u křižovatky. Umělohmotné kouhoutky, atmosféra apokalyptického místa. V bufetu v přízemí vyžilá blondýna s hlubokým výstřihem uprostřed chladicích vitrín.

08. 02. 2017
10
8
1289
Miniatury prozaické

Písmák. Umět zůstat básníkem

Za nejvýraznější příznak postmoderny považuje italský filosof Gianni Vattimo masmédia s jejich efektem multiplikace komunikace, tedy možnosti „dostat se ke slovu“, jež je dána každému. Nejen internet jako vrchol interaktivity, ale i stará média jako televize nebo rozhlas se stále více otevírají veřejnosti. Nedávno jsem u jednoho diskusního pořadu na téma (de)regulace palných zbraní na obrazovce četl tento komentář diváka: „Ozbrojili jsme se celá rodina, máme strach z uprchlíků. Koupili jsme si s manželkou pistole a taky mačety.

05. 02. 2017
4
26
2299
Úvahy

Hlavou mu perlí dumka

Amare somnaka
V Brně se koná velká výstava Poklad Romů – Amare somnaka. Dějiny šperku, od rodinných medailonků až po zlaté přívšsky mercedesky. A protože je sobota, lidé se sjíždějí z blízkého i dalekého okolí, Brňané jsou rádi, že jsou zas v centru pozornosti. Všude to řve rozrušením, výstava vře, šperky mizí.

05. 02. 2017
4
2
839
Miniatury prozaické

Mateřský pud?

Nikdy jsem nevěřil tomu, že existuje něco, čemu se lidově říká „mateřský pud“; že je v ženách nějaká organicky daná tendence otěhotnět a vychovat dítě. Považuji dítě spíše za odpadní produkt intimní lásky, pohlavního styku, řečeno jazykem méně poetickým. Lidé si ale rádi vyprávějí pohádky, a pohádky se mohou odehrávat kupodivu i v kulisách vědy.
Je sobota, krátce po poledni a křižovatkou v Lidické, jednou z těch rušných a nejméně přehledných utíká s kočárkem mladá maminka.

04. 02. 2017
3
8
1643
Úvahy

V troskách hledat smysl

Odkud se vzala ta zvláštní nálada, která padla na společnost jako temný stín. Mám na mysli všechno to rozhořčení, sváry, upadání do skepse, obecná neuróza, vlny nespokojenosti. Tak jako s úsvitem novověku přicházely na svět morové rány, přicházejí na prahu jeho konce rány skepse.
Panuje jistá shoda na tom, že na vině je globalizace, která svět zmáčkla na „globální vesnici“, v níž už není hranic a vzdálenosti, kde jediným kliknutím lze sledovat dění na ulici v Bangkoku anebo položit dotaz americkému prezidentovi, ale kde zároveň člověku nebyl dán uspokojivý návod, jak hledat smysl ve všech těch možnostech, jež se mu nabízejí.

03. 02. 2017
1
10
962
Úvahy

Tklivou violou svých úst

Tklivou violou svých úst sytila prázdno pokoje. Osamělá neznámá, schoulená pod lampou rozdírající boky tmy. Po nebi kroužili kormoráni stříbrní světlem měsíce a dole se lidé zmocňovali jeden druhého v strachu o svou nesmrtelnost. Právě pro ně byly vystavěny vulgární ulice.

29. 01. 2017
9
1
861
Miniatury prozaické

Jeskynní básníci. Cross vol. 2

Vchod do jeskyně
Když se pravěký člověk rozhodl pro cestu za prosté sdělení, když chtěl vystoupit z toho mála, co se v jeho řeči stačilo usadit, napřáhl ruku proti skalní stěně své jeskyně a foukl proti ní barvu. Vznikl tak negativní otisk jeho končetiny. Vzniklo dílo.
Nyní, po mnoha tisíciletích vývoje směrem k dokonalosti forem, člověk postmoderní sestoupil do hlubin noci světa.

28. 01. 2017
2
11
1633
Úvahy

Jak číst mé kritiky

Jsou takoví, kteří se nikdy neodpoutají od „morálky dobra a zla“ a vše jim bude vždy zřejmé; i samotné výrazy dobro a zlo, pravda a lež obíhají jejich slovníkem jako stálice. Oslovit takového čtenáře je úkol patrně nemožný. Jsou ale i takoví, kterým svět nevybledl na dva odstíny, chtějí jej vnímat ve všech barvách a rozměrech, kterými je určován. Především k těm se obracím smalým návodem ke čtení mých kritických příspěvků.

28. 01. 2017
2
9
1158
Úvahy

Jeskynní básníci. Poezie v Crossu

Už stovky tisíc let tomu opice podobná člověku sestoupila do jeskyně, aby v ní nalezla útočiště. Na lůžku z mořské trávy pak oddychovala a dobře žila. A když na ni přišla chuť veliká, strhla jinou opici podobnou člověku a v opojné slasti ji znásilnila. Tak se pomalu lesy zalidňovaly.

27. 01. 2017
3
7
1162
Úvahy

Erotické narovnání

Je čas boje i čas pokoje
Rozjitřeni světem ještě se rozčilují u internetu. Diskutéři. Noční digitální dravci. A to už i věčná paní Míša propustila své hosty od kotle, otevřela láhev borůvkového vína a vůbec se nechce přít.

26. 01. 2017
2
1
785
Miniatury prozaické

Ke všem rozporům

Ke všem rozporům
Čím je člověk starší, tím pevnější je v představách, ale křehčí v naději. Ke všem těm rozporům, co je musíme žít, ještě tenhle.
Ve tmě a pod peřinou
Možná je přece jen větší šance, že si lidé porozumí ve tmě, a pod peřinou. Vždyť jsme vyšli z jeskyní, to nezapřeme.

24. 01. 2017
3
0
725
Miniatury prozaické

Skupina mužů

Skupina mužů
Každé krimizprávy začínají slovy: Skupina mužů… A už je vedou dlouhou chodbou, na řetízcích jako medvědy, jeden po druhém před kamerou klopí zraky, odvracejí tváře. Abychom nevěděli, kým jsou. A přitom je to jasné: jsou skupinou mužů (která spáchala zločin). Co by se muselo stát, abychom v televizi v čase večeře pravidelně slýchávali: Skupina žen přepadla poštovní vůz.

24. 01. 2017
2
7
1067
Úvahy

Protokolární báseň

Žijeme v éře protokolů. Tolik věcí je nám předepsáno, až se z toho pojem svobodné vůle stává tajemným. Považte jen všechny ty společenské příkazy jako kam jet na dovolenou, jaký si pořídit telefon, kdy založit rodinu. Všechny mají společného jmenovatele, totiž protokol: předem připravenou a jedinou správnou verzi.

23. 01. 2017
1
5
942
Úvahy

Neplavci v řeči. Na dně propasti

Není divu, že dlouhá tisíciletí, v nichž se člověk s láskou dotýkal umění, musela dospět k bodu, kdy ten samý člověk nabyl přesvědčení, že už se dost nadotýkal a dále že musí rázně trhnout oponou. Přistoupil tedy k umění se zcela novým pohledem: dost bylo historie, tradice i lásky, nyní tu stojím já – prorok, zakládající postava a vševládce nad novou epochou.
Zmíněná tendence k obratu se neobjevila až nyní, její původ byl chystán dlouho a na svět přišla v polovině 20. století.

22. 01. 2017
0
13
1509
Úvahy

O kýči. Vindal_drámo

Jedním z kanonických motivů kýče je hrdinský epos. Jak nás poučil Hermann Broch ve svém s kýčem účtujícím díle, prostý člověk a jeho prostý vypravěč mají naléhavou potřebu identifikace s hrdinou. Za tou odvěkou potřebou, zanesenou už na stěnách pravěkých jeskyní, se ovšem skrývá nebezpečí: vidět svět ne takový, jaký je, ale takový, jaký si ho vybásníme.
Současný čtenář by měl být poučen, nacházíme se v době téměř neomezeného přístupu k informacím.

22. 01. 2017
1
18
1832
Kritiky (lit. kritiky díla)

Neplavci v řeči. Egil

Ponořme se rovnou do básně:
Všechno je přízračné. Světelný fantom
smýkl se po stěně. Oči. Jsou prosklené.

21. 01. 2017
3
17
1847
Kritiky (lit. kritiky díla)

Figura rozervance v Crossu

Emblematická postava moderní poezie – figura rozervaného básníka – je opět na scéně. A zatímco básník 19. století byl buď dandy (Baudelaire), dobrodruh (Rimbaud) nebo dekadentní deviant (Karásek), rozervanec současnosti je jen umaštěný komediant. Alespoň takový pocit jsem získal po tom, co jsem na internetu narazil na video z čtení (i místních) básníků.

21. 01. 2017
2
9
1098
Úvahy

Telefonní seznam básníku 2016

Vyšla kniha Nejlepší české básně 2016. Nenechte se ovšem mýlit, o básně v ní nejde. Až na pár jmen, k Petru Královi na žádost nespokojenéhočtenáře doplňuji Krchovského a básníka hlubinné tendence Káju Šiktance, je to celý telefonní seznam neznámých pokusníků s poezií. To, co jim nechybí, je sebevědomí.

20. 01. 2017
3
13
1384
Úvahy

Fantastické životopisy

Když se v renesanci zrodilo pojetí umělce jako individuality, stále sice ještě omezované mocí zadavatelů, vneslo to do prostoru i nový žánr, totiž biografii umělce. Nepřekonatelnou v tomto směru je kniha Giorgia Vasariho, ale příspěvky k věci nebyly jen vážné, bizarrerií naditý je kupříkladu vlastní životopis zlatníka Benvenuta Celliniho.
Dnešní názorová výměna tady a téma „telefonního seznamu českých básníků“ Nejlepší české básně 2016 mi žánr fantastické biografie připomněly. Čtu třeba toto: .

20. 01. 2017
0
1
815
Úvahy

Autisté

Posadili ho, dali mu napít, sluchátka do uší a na laptopu zapli program: online kamera z přídě lokomotivy. Tři hodiny oněmělý sledoval trasu, byla tma, jeli navečer, jen ve stanicích se na monitoru míhala světla.
Není to příběh jednoho autisty, ve vagónu jich byla celá řada, vlastně většina cestujících. Uzavřeni do svých světů, dokáží dnes lidé být celé hodiny bez kontaktu s okolím.

19. 01. 2017
5
0
723
Úvahy

Jak rozumí poezii Lyryk

Po tom, co jsem se pozastavil nad výrokem o Milanu Kunderovi („nikdy nerozuměl poezii“), přišlo od místního znalce poezie další radikální prohlášení: „dávám si tě na ignore list. “
Autor jako by byl nenáviděným spisovatelem magicky přitahován, neboť se mu povedlo dílo nechtěného: právě i o černých listinách neboli vylučování v literatuře Kundera psal, v eseji Černé listiny aneb divertimento na počest Anatola France zařazeném v úvodu knihy Zahradou těch, které mám rád (Atlantis, 2014). Ponechme mu ale právo nepřistupovat na diskusi, dále neriskovat, jak naopak vyčítá Kunderovi v souvislosti s nezájmem o současnou poezii. Raději si připomeňme autorovu podivuhodnou argumentaci k tématu rozumění v poezii, které sám k životu vyvolal.

19. 01. 2017
2
7
1027
Úvahy

Ještě Nejlepší český básník 2016

Když jsem psal o zvláštním nepoměru mezi básněmi a autorskými vizitkami v knize Nejlepší české básně 2016, netušil jsem, že se dotýkám nejcitlivějšího místa české bá-snivé scény. A ten dotek by sám o sobě nejspíš nebyl vnímán tak bolestivě, nebýt toho, že jsem si k ruce vzal největšího českého romanopisce Milana Kunderu. Zlý sen všech lyriků.
Co se stalo.

18. 01. 2017
3
18
1516
Úvahy

Uprostřed zimy světa

Sub specie aeternitatis
Hluboko uvnitř vesmíru, prázdnem pluje stanice. A v ní osamělý kosmonaut, velitel Vojta. Právě si uvařil kakao; bez ohledu na čas, ráno nebo večer pro něj už neexistují. Sedí u stolu, přidržuje si hrnek se srdíčkem, aby neuplaval, a čte noviny.

17. 01. 2017
6
2
831
Miniatury prozaické

Nejlepší české básně 2016

Pod jednímze svých slovníkových hesel, zařazených do knihy Umění románu, Milan Kundera navrhuje založit všeobecnou povinnost publikovat umělecké texty anonymně. A spatřuje v takovém postupu tři výhody: ubylo by grafomanů, ubylo by roztržek v literárním prostoru a – konečně – vymizela by biografická interperatce děl. Poslední výhoda je Kunderovým velkým motivem, jako snad žádný jiný autor lpí na přesnosti v užívání jeho výroků a biografických dat; inu, když už nemůže zmizet za svým dílem, chce je alespoň zachovat věrné originálu.
S touto radikální myšlenkou bychom mohli přistoupit ke knize (tady již recenzované) Nejlepší české básně 2016.

16. 01. 2017
4
22
2303
Recenze i neliterární

Honzýkova cesta za poezií

Nejprve si připomeňme veledílo, jemuž se přišlo poklonit přes čtyřicet králů z celého světa:
Neber mě do baru samoto moje
Vždyť mám jen tisíc slov.
Rybí je touha umluvit splav

15. 01. 2017
2
11
1599
Kritiky (lit. kritiky díla)

Beznadějná nepřítomnost

Jednou si vzpomeneš na
ten večer
a uvidíš se v něm
podoben kosternímu pozůstatku

15. 01. 2017
1
0
584
Indispozice

Dvanáct rozhněvaných mužů

Dvanáct rozhněvaných mužů
Možná teď někde, daleko odsud, dvanáct rozhněvaných mužů kohosi soudí. V dlouhé řeči zvažují všechna pro a proti, a chvílemi to hrotí. I spánek obětují spravedlnosti. To my, obyčejní hříšníci na odvrácené straně země, bez závazků k dobru, můžeme spát.

15. 01. 2017
2
0
755
Miniatury prozaické

Luzz a Bravo

Jsou autoři, kteří si vybírají téma tak, aby je mohli formulovat jazykem sobě vlastním. Takové kritiky se dostalo kupříkladu Hemingwayovi s jeho chlapáckými projevy (F. Jameson). Výrazně do této kategorie „formalistů“ spadají autoři novobeatnické poezie.

14. 01. 2017
1
7
1072
Kritiky (lit. kritiky díla)

Blažený madrigal

„Tak děvčata, která si dáte sekaninové mléko. “ nechala téct med svého hlasu k uším sedících žen Soňa. Dvě pokývaly hlavami. „Ty, Barborko.

14. 01. 2017
2
2
855
Povídky

Válka jako pravda

Další den dokolotal ve vzrušených diskusích, ještě dohořívají věty, tu a tam ještě krvácí raněný. Nastal čas tu válečnou scénu uchopit v jisté abstrakci.
A vypůjčme si od dvou slavných mužů, velkého poststrukturalistického filosofa a slavného spisovatele, jehož díla se první stal pronikavým interpretem. „Pravda není nikdy produktem předchozí dobré vůle, ale výsledkem násilí v myšlení.

13. 01. 2017
2
1
834
Úvahy

FraGora

Neologismus fragora má dvojí výklad: zaprvé je to narážka na žánr frašky, ktery tady autorka Gora praktikuje; zadruhé je to narážka na latinskou zkratku fra, frater, tedy bratr. Pojďme si to přiblížit.
Nejprve k frašce. Někteří autoři žárlivě střeží, kdo jejich texty čte a rádi by své čtenáře vyzpovídali, říkají tomu „získat zpětnou vazbu“ a tak podobně.

12. 01. 2017
1
40
2693
Kritiky (lit. kritiky díla)

Som básnik

„Ferko, Ferko, urobím ti smotanku. “ zaklepala na dveře pokojíčku babička. Vešla vnu a spatřila vnuka, jak sedí u počítače, obří sluchátka na uších a píše a píše. „Ferko,“ nadzdvihla mu pěnu z ucha.

12. 01. 2017
1
3
856
Miniatury prozaické

O rvačce pekelné

Strhla se tady rvačka pekelná. Jako na obraze mistra Brueghela kostlivci dýkami, meči, cepy a kosami masakrují lidskou smečku, po pěti stech letech se podobný výjev opakuje. A právě tady, nikoli na popravčím kopci za městem, ale v útrobách digitální příšery, jejíž jméno je internet.
A v čem hledat její příčinu.

12. 01. 2017
1
33
2359
Úvahy

Svědci zmizení distance

Svědci zmizení distance
„Člověk je ten, kdo slyší volání, jež prolamuje mlčení noci světa a přivolává syna země ke svědectví řeči. “
Takovým jazykem už dnes nikdo nemluví; ani filosofové ne. O člověku se mluví střízlivěji, pokud vůbec, jako by jeho definice byla vyčerpána. Ale ať už je dnes kýmkoli, je to ten samý člověk, o kterém meditoval Eugen Fink.

11. 01. 2017
2
1
816
Úvahy

O nemožnosti změny

Filosofové už dříve formulovali jednu zvláštnost postmoderní situace tak, že názory lidí ve veřejném prostoru ztrácejí schopnost proměny ve společenskou energii, s jejíž pomocí by bylo možno dosáhnout politických změn. Internet umožňuje sledovat postoje ve společnosti přímo on-line, a i když jen části společnosti, díky zvyšující se dostupnosti elektronických služeb přesto stále větší části.
Narážím ne několik významných fenoménů mediálně-politické scény, jakými jsou prezident, ministr financí, téma uprchlictví nebo kupříkladu postoje k EU. Kdyby byla některá z ikonických postav usvědčena z jakéhokoli jednání nebo se v rámci evropské politiky změnilo cokoli, příslušná názorová skupina s neuvěřitelnou disciplínou, dosud typickou jen pro členy militantních hnutí, islamistické teroristy nebo komunistické voliče, svou ideu neopustí.

11. 01. 2017
3
1
728
Úvahy

Továrna na básníky

"Hybaj básníci do práce,“ obořil se Velký písmák na čeládku rozmístěnou v plechové hale. Každý z človíčků měl svou židli, stolek a laptop s jablíčkem. Krčili se, někteří ještě postaru žvýkali tužku a sem tam zapisovali do papírového notesu myšlenky.
„Tak, pazdráte, cos sesmolil.

10. 01. 2017
4
4
1017
Povídky

Nedaleko Magyárpátáku

Nedaleko Magyárpátáku, roku 2017. V kraji řádí hlad.
Mama, mama, dal by som si ovsený rožok, křičelo dítě.
Chrapúň, nie je čo jest a ty budeš narábať.

09. 01. 2017
2
10
1184
Povídky

Písmácké lázeňství

S novým rokem jako by došlo na našem literárním serveru, uvnitř našeho společenství k vyvrcholení jistého žargonu, o němž bychom měli svést diskusi. Fakt, že k uvedenému přispěla jedna postava, do níž jsem byl některými mylně projikován, nyní ponechám stranou. Vstupme rovnou do věci samé.
Problém má dvě roviny.

08. 01. 2017
2
21
1448
Úvahy

Unaveni holocaustem

Unaveni holocaustem
Vystavěli si své zdi nářků všude, kde to bylo možné. V ulicích, na náměstích, v galeriích, v televizním programu, ve školních osnovách a – v knihkupectvích. Jedna taková zeď stojí v knihkupectví uprotřed Václaváku. Regál plný totožných titulů.

08. 01. 2017
0
0
694
Miniatury prozaické

Sladké ticho hvězd

Příroda
Není to úplná divočina, žádná Aljaška, a přece ani stopa po civilizaci. Snad zavátá cesta mezi stromy, varovná zpráva, kudy se nevydat. Nesvítí tu ikony, nezazvoní telefon a z rozhlasu netečou řeči. Polovinu slov, co znáš, tu můžeš zapomenout, a něco z té druhé poloviny se třeba zatřpytí smyslem.

08. 01. 2017
3
1
695
Miniatury prozaické

Definice současné rodiny

V televizních zprávách politici podávají nemotorné definice rodiny. Něco jiného si myslí socialisté, něco jiného demokraté a něco jiného Bělobrádkovci. Měli by nechat mluvit digitální matky, ty o tom budou něco vědět. Čtyřicetileté prvorodičky, co je už nebavilo chodit každý den do práce, a tak se rozhodly „pořídit si" dítě.

08. 01. 2017
2
11
1629
Úvahy

Osobní mytologie

Štěrbinami spánku
Noc. Čas, kdy štěrbinami spánku procházejí sny, ta neklidná materie mysli. Do ulice sněží a v pokoji tikají hodiny. A nad Prahou mlčí stovky věží, a manželé pod nimi se ještě snaží obývat navždy chladné pustiny.

05. 01. 2017
3
1
836
Miniatury prozaické

Holka na vdávání

Holka na vdávání
Je jí tak kolem čtyřiceti. No, holka na vdávání. Půlka už jí je z pixelů a bajtů, jak žije v digitálním světě, a druhá je samé kafíčko, jogging, Alpy a kokosová pláž. A k tomu ji čeká stáž – v jedné báječné korporaci se bude učit, jak umně prodat teplou vodu.

04. 01. 2017
3
5
998
Miniatury prozaické

Sladká šoa

Sladká šoa
Děti se dnes vracejí do školy, hlásí rádio. A čekají na ně prázdné regály bufetů. To ministerstvo svým výnosem vyhladilo všechny pamlsky. Spáchalo strašné zvěrstvo.

03. 01. 2017
3
2
877
Miniatury prozaické

Kaňka v galaktickém psaní

Svět č. 28
V televizi vyprávěl schizofrenik, že se zbláznil z čísla 28. Podivuhodné. Je nakonec ale takový rozdíl zešílet ze všech pitomostí tohoto světa, nebo z jednoho čísla.

02. 01. 2017
2
4
888
Miniatury prozaické

Paní Martička

Honzík
Honzík nemohl vzrušením usnout. Nzítří se měli v hodině tělesné výchovy potápět pro puk. A stalo se. Potápěli se pro puk.

29. 12. 2016
3
5
907
Miniatury prozaické

Zdendovo automoto čtení

Byl jsem vyzván k vydání počtu. „Hele, ty máš pocit, že ses tou úvahou dopustil něčeho ze stereotypu vybočujícího. “ zeptal se kritik pod článkem o spojnici mezi terorismem a automobislismem (Berlín vs dálnice).
Na mých pocitech nezáleží.

27. 12. 2016
1
4
976
Úvahy

Anis Amri Písmáku

Ví někdo zcela jistě, že Anis Amri, člověk, který najel kamionem do lidí v Berlíně, jednal úmyslně. Samotný fakt, že kamion uloupil polskému řidiči, může být nepřímou indicií, ale jistě ne dostatečnou k médii vytýčenému závěru. Předpokládejme, že Amri jednal nedbalostně. Tedy jako desítky tisíc řidičů jen v naší malé zemi ročně.

23. 12. 2016
0
2
887
Úvahy

Berlín vs dálnice

Blesk, Česká televize, CNN, Lidovky. Žádný rozdíl, všechna média jsou dnes bulvární. Rozlišovací schopnost novinářů je minimální, reagují jen na neskryté věci: krev, krach, skandál. Pravda se ale ráda skrývá, jak praví starořecký zlomek.

22. 12. 2016
5
17
1526
Úvahy

Kvitance pohlavnosti

Kvitance pohlavnosti
Smějí se do vína, je sobota a půlnoc. Čas plnit biozávazky. Tanec, hudba, pohledy, sladká slovíčka, všechno jen kulisy. Ke koliak malým nehodám dojde, to se ráno z rádia nedozvíme.

18. 12. 2016
9
5
962
Miniatury prozaické

O prokurátorech

V minulých dnech jsme si tady – v předvánočním čase – nadělili dárek, totiž mezi obligátními básněmi diskusi nad společenskými tématy. A nešlo o nic menšího než o srovnání dvou zdánlivě protilehlých systémů, komunismu a kapitalismu. Protože se řeč stočila k jednomu z, jakkoli klíčových, aspektů státní politiky - svobodě, rozhodl jsem se, že namísto teoretizování o pojmu svoboda v jeho právním pojetí podám jistý příklad.
Vlastně to nebude o svobodě, ale o právu, jednom konkrétním právu: právu na spravedlivý proces, jež je nám zaručeno Listinou základních práv a svobod.

17. 12. 2016
3
7
1127
Úvahy

Myslet z rozporů

Je patrně přirozeným sklonem člověka vnímat věci světa v jejich jediné verzi. Ta je navíc obvykle už předpřipravená ve formě sloganů a pravd. Nejsnazší způsob, jak se vyrovnat s okolním světem, je sáhnout do zásobárny takových „řešení“ a přiložit je na danou situaci. Všechna velká témata obíhající ve veřejném prostoru jsou právě takovým způsobem vyřešena předem.

16. 12. 2016
4
9
1187
Úvahy

Velká nádhera aneb o smyslu

Ve filmu italského režiséra Sorrentina je scéna, kdy se s hlavním hrdinou, bohémsky žijícím spisovatelem, přichází rozloučit starý přítel. Odjíždí, nic si s sebou nebere, i na to je Římem příliš unavený. Z kontextu je zřejmé, že únava pochází z nedostatku smyslu, ve kterém je celá ta „velká nádhera“ vysoké společnosti a současného světa uvězněna. Máme stále více možností a stále méně důvodů je využívat, napsal někde filosof Bělohradský.

15. 12. 2016
5
2
851
Úvahy

Centrálně řízené Vánoce II

Na příkladu Vánoc jsem se pokusil ukázat, jak jsou si dva domněle protilehlé systémy, komunistický a kapitalistický, podobné. Použil jsem dobře známou metaforu o dvou stranách jedné mince, s níž pracují už dlouhá léta političtí filosofové. Ve zkratce, základ obou systémů leží v utopii ekonomického růstu, tedy blahobytu, a vědeckého pokroku, tím jsou si natolik blízké, že drobné vnější odlišnosti v rejstřících – formálně deklarovaných - základních svobod na faktu jejich blíženectví nic nezmění. Zaujal mě jistý typ reakce na ten drobný „vánoční“ příklad, proto nabízím jakýsi dovětek k textu.

14. 12. 2016
4
19
1663
Úvahy

Centrálně řízené Vánoce

Stalo se dobrým zvykem vysmívat se podivnostem komunistického režimu. Vznikly o tom celé knihy, z nichž nejpovedenější je asi Macurův Šťastný věk. Štěstí na povel, řízené státem, plánované a zdaleka přeháněné. Česká televize žánr zásobuje archivními pořady a zábavnou relací Retro, mapující vynálezy i nedostatky minulého režimu.

13. 12. 2016
6
21
1946
Úvahy

Malé digitální Aleppo

Televizní zprávy: šéf protokolu šňupal pervitin a nechal se u toho hladit chlapci, video je ke koupi; v Aleppu bomba zabila desítky lidí; EET druhý den v provozu, hostinští si zvykají; Turecku hrozí sankce; Sobotkova vláda řeší další krizi.
Skandál, válka, ekonomika, politika, krize. Rejstřík témat je omezený, formě vládne obraz, střih a zkratka. Aktualita a nejlépe přímý přenos jsou zásadními kvalitami.

12. 12. 2016
8
6
962
Úvahy

O konečnosti slasti lásky

O konečnosti slasti lásky
Balzamují se svými krémy a pak ulehají do sarkofágů manželských postelí. Milostné scény dávno zapadly za horiontem pouště, jako slunce, jako sláva říše. Z lásky je mumie. Ale pohádky tisíce a jedné noci pravdu zakryjí: děti, výročí, věrnost, fotky, vzpomínky.

09. 12. 2016
13
9
1135
Úvahy

Ležíš pod červánky

Věčný mládenec Ramon
Věčný mládenec Ramon už usedl k baru, ke svému koktajlu. Neboť se láme čas. Viržínkem do vzduchu kreslí obrázky, je samé umění. A jak tou modravou drapérií projde některá z přítomných šelem, vrhne na ni chlupatý pohled pána všech zvířat.

08. 12. 2016
11
5
990
Miniatury prozaické

Věrohodnost aneb o nedovoleném překročení hranic práva

Jako jeden z nejstarších vědních systémů si právo po celá tisíciletí udržovalo svou nauku uvnitř vymezených hranic. Označme je těmito základními kameny: zákon, rozum, logika. V důsledku postmoderního prolomení všech dosud platných symbolických rámců došlo k něčemu, co bychom mohli nazvat míšení diskursů. Jakýkoli vědní diskurs může být proniknut jiným, aniž by bylo možné takovou skutečnost legitimně kritizovat.

07. 12. 2016
5
2
901
Úvahy

Slova promrzlá na hlínu

Osamělá nádraží
Osamělá nádraží na českomoravském pomezí, jenom peróny ve žlutém světle lamp. Občas se rozchraptí hlášením, předpokládaná doba zpoždění se už pravděpodobně k lepšímu nezmění. Už sem padl první sníh, docela obyčejná krajka do tmy. Jako tam někde za okny domku v ulici.

07. 12. 2016
13
13
1363
Miniatury prozaické

Malá sezónní Pripjať

Malá sezónní Pripjať
Slunce padá do opuštěných balkonů a koupališť. Prázdné židle a balóny. Žloutnoucí magazíny a na obálkách lidé v plavkách, poslední stopa po životě. Svět věcí odříznutý od světa lidí.

06. 12. 2016
12
7
1031
Miniatury prozaické

Zpráva o rodině Krkanců

Poslyšte zprávu o rodině Krkanců: Jsou čtyři. Táta Jakub Krkanec. Máma Marie Krkancová. Děti, kluk a holka, se jmenují po rodičích, neboť Krkancovi žijí v souladu se zákony kýče.

04. 12. 2016
10
9
1234
Miniatury prozaické

Smartrendez-vous

Smartrendez-vous
Byli ve Světě oříšků. Dali si chytré rande po ránu, oříšky prý podporují mysl. Teď si skrze sklo tramvaje posílají květy úsměvů. Ty od ní jsou pestré a vlhké, ty jeho jsou jako z věnce od státníka.

03. 12. 2016
5
5
1002
Miniatury prozaické

Mluvíme k sobě svými větvemi

I am only human
Z noci vyvstává hlas rádia: I am only human. Podmanivý hlas, dobrá hudba. Ten refrén vyznívá jako odpověď, bez pochybnosti. A přitom ta věta před námi otevírá velkou otázku 21.

02. 12. 2016
11
7
1132
Miniatury prozaické

Nahá světlina všeho bytí

Je to určitě jiné
Je určitě jiné budit se záplavou jižního slunce, slyšet nejprve racky při snídani a moře, nekonečné moře ajeho šumivou píseň. Pak snídat jídlo z dobré sklizně, mimo časovou tíseň. Hřát se v písku, pozorovat bronzové dívky v chůzi šelem, zpít se nápojem z kokosu. A únavou usínat na lehátku, v kolébance vln, daleko od břehu.

29. 11. 2016
8
6
1010
Miniatury prozaické

Radovan - Pěstitel Pokrytectví

Vzpomeňme dvě události v těsné návaznosti: nejprve jistý kolega zve na křest sbírky jiného kolegy, nedlouho poté autor zábavných příspěvků publikuje ironizující popis neztotožněného básníka – debutanta při křtu své sbírky. Kromě předmětu a časové souvislosti má věc ještě jeden spoj: čtenáře.
A právě v čtenářích obou sdělení se ukrývá ona úvodem citovaná povaha věcí, tedy pravda. Pravda ve svém příkrém rozporu, jak už bývá.

27. 11. 2016
4
8
1515
Úvahy

O relativní nesmrtelnosti Písmáka

Narazil jsem tady na starou jazykovou figuru „přežití“, autor píše: Písmák tady bude i po nás (autorovi x, y, . ). Co se ale míní tím, že tady bude něco „po nás“. Taková otázka se stává zajímavou právě tehdy, když je tím „přeživším“ archiv textů.

26. 11. 2016
4
4
937
Úvahy

Rodiče 21. století

Výběr

Velké stěhování
Posíláme si hudební videa a úsměvy v šablonách. Instatní sdělení, schémata, emoce v kostce. Postupně stěhujeme náš svět do toho digitálního. Pochybuje ještě někdo, že se při tom stěhování, jak už to bývá, něco poztrácí.

25. 11. 2016
13
6
978
Úvahy

Jiří Křtitel Doležal

Toto je svědectví Jiříkovo, když k němu básníci z Prahy poslali zástupce umělecké fronty, aby se ho otázali: Kdo jsi. Odpověděl: Jsem hlas volajícího na poušti, urovnejte cestu Básníkovu.
Oděn do kůží, žvýkaje luční kobylky máčené v medu, vstoupil do místnosti muž divého vzhledu. Společenství básníků utichlo.

24. 11. 2016
5
7
1072
Miniatury prozaické

Vindal. Událost roku?

Reflex se už dávno stal bulvárem, počátek jeho sestupu k bahnu české mediální scény možno datovat odchodem šéfredaktora Bílka. Nicméně protože se časopis stále vymezuje jako „kulturní“, předveďme jej k malému večernímu cvičení z dekonstrukce.
„Bože/ty hajzle/proč jsi do mě vložil tenhle chorobnej mozek/a nedal mi odvahu ke kriminální činnosti. “ Tímto veršem kolegy písmáka vindala drámo začíná oslavný článek, jehož vrcholem je vyhlášení křtu autorovy sbírky za událost roku.

23. 11. 2016
3
23
2116
Úvahy

Svět podle písmáka

"Svět je jako nekonečná písečná pláň. A slova jsou jako otisky v ní,“ promluvil písmák k žákovi. „Říká se tomu poušť,“ odvětil písmákovi žák. „Čemu.

21. 11. 2016
4
24
2131
Úvahy

Idea rodinného štěstí

Půlměsíc
Jako brouk vzhůru nohama svítí z oblohy půlměsíc. Chvíli mu to potrvá, pak ale roztáhne křídla a uletí. Flamendrům bude ještě chvíli bzučet v uších, neboť je sobota a noc a brouci když letí, jsou slyšet.
Idea rodinného štěstí
Radiožurnál, čísla k nedělní snídani: půl milionu dětí žije jen s jedním rodičem; exekuované dluhy na výživném jsou asi třináct miliard korun.

20. 11. 2016
8
3
928
Miniatury prozaické

Kamenná Amazonie

La Lenteur
Z fasády smíchovského sídla L´Oréal svítí manekýna. V jogínském sedu, ponořena do světa krásy, nabízí slow äge. Tak tedy, je tu pomalost, atraktivní žena a svár předmoderního a moderního. Jako by tam ze zdi na Smíchově svítil koncentrát románu Milana Kundery La Lenteur.

19. 11. 2016
5
3
937
Miniatury prozaické

Svět podle careful

Stopujíc hormonální toky až k prameni, jednoho dne pravila: „Je to dostatečně gej. Hm, oukej. “ „Je v tom dost obrázků. Ne, víc, je to přímo komiks.

18. 11. 2016
6
15
1991
Úvahy

Poznámky k hanobení

Předkládám pár poznámek k hanobení. Netřeba upozorňovat na syntaktickou dvojznačnost věty: poznámky jsou určeny tématu, ale taky vyzývají čtenáře: chceš-li, tedy je hanob.
Skupina zákonodárců přišla s návrhem zákonného ustanovení, které by mělo poskytovat trestně-právní ochranu prezidentovi republiky před „hanobením“. Není zcela zřejmé, co předkladatelé návrhu myslí „hanobením“, a tak se jich šli redaktoři zeptat.

17. 11. 2016
8
8
1213
Úvahy

Pietní televizní akt

Pietní televizní akt
Národní se proměnila v otevřenou scénu: každý se může ucházet o roli ve večerních zprávách. A každý chce být ve své roli nezapomenutý, proto přichází nejen s plamínkem, ale i s řečí. Co je všem těm řečem společné: ujištění (jsme národ. ), perspektiva budoucnosti (je ale třeba ji hlídat), svoboda (sahá se do všech rejstříků Listiny), paměť (je třeba podržet ji).

17. 11. 2016
5
5
960
Miniatury prozaické

Neznámé čtenářce

Neznámé čtenářce
Do stránek ti padá světlo lampy, jdeš po stopách příběhu, neúnavná stopařka jiných světů. Jiných. Není „jiné“ jen stav mysli. Třeba žijeme uvnitř všech těch rodinný ság, zamilovaných románů, dýmkatých detektivek, pornografických vztahů, pschologických tahů.

16. 11. 2016
9
10
1210
Miniatury prozaické

V odmlce láska

Kaple na Radhošti
Při listování knihou, padl jsem na pohlednici: zasněžená kaple na Radhošti. Kristova síň v horách, kde lidé dlouho žili strachem z pohanských bůžků. A zbyly tam po tom strachu sochy, jména, příběhy. Ne každý jim může rozumět, na rozdíl od křesťanství nejsou univerzální.

13. 11. 2016
12
9
1107
Miniatury prozaické

Maxim, hvězda kreativního nebe

Od stropu se snášel mírný chlad klimatizace. Uvnitř prosklené místnosti seděl muž s kulatými vlasy, ve vyštíhleném obleku připomínal retro figurínu. Asistentka mu nabídla minerálku a kávu a on přijal. Zatímco čekal, sledoval dění za skleněnou stěnou.

12. 11. 2016
5
6
1085
Povídky

Pane prezidente

Pane prezidente, ústavní činiteli, píšu vám stížnost… J. Nohavica
Při pravidelné obchůzce ulicemi digitálního světa internetu hlídka padla na problematické video: Ain´t your mama, píseň Jennifer Lopezové. Nález ohlásila a předala k šetření.
Na základě prvotního prověřování na místě samém orgány činné v trestním řízení došly k tomuto závěru: ze strany podezřelé Jennifer Lopezové, nar.

12. 11. 2016
4
2
920
Miniatury prozaické

Zvonečky trdlaté Lulí

To sníh
„To sníh,“ řekl Ube a zvedl prst jako neznámý človíček, když volá domů. A po tváři mu přešel smutný smích. V Nigeérii ho nikdy neviděl, až tady. A připadal si jako trosečník v bílém moři.

12. 11. 2016
12
12
1407
Miniatury prozaické

Hlavní hygienik Písmáku II aneb Věž z klišé

Přátelé, pojďme si říkat fráze, nevyjde to draze. Pojďme vystavět věž celou z klišé, velké dílo, jednou se bude dotýkat oblak, tak nádherně, tiše.
Včera jsem zvednul z písmácké země podivuhodnou věc: krátký komentář skrytě volající po (auto)cenzuře s poukazem k fiktivní nevinné „dvanáctileté dívce“, která by mohla být navždy traumatizována částí zdejší produkce (tou explicitně sexuální). A navrhl jsem zřídit zde funkci hlavního hygienika, který by dohlížel na čistotu, morální a jinou, publikovaných textů.

11. 11. 2016
6
5
1328
Úvahy

Ještě zdoláváš mléčná pohoří

Na kraji léta
Čekáš, kdo do tohoto vagónu metra vnese vzruch. Bude to žena, muž, duch. Přišlo to. Vůně lesního ovoce.

10. 11. 2016
4
3
907
Miniatury prozaické

Hlavní hygienik Písmáku

Čas od času se tady objeví díla s vulgárním obsahem. Někdy jde o povedené texty, jindy ne. Před pár dny tady zasvítil právě takový text, rozhemžený údy a explicitními popisy jedné, pravděpodobně autorkou oblíbené sexuální praktiky. To, co mě překvapilo, nebylo pornografické psaníčko, ale jeden z diskusních příspěvků.

10. 11. 2016
3
29
2931
Úvahy

Krátký koitus jmen

Kamílek Nudla
Maminka se rozplakala. Ale nebylo to dojetím. „já jsem nechtěla Kamila Nudlu,“ potahovala. „Teď už s tím nic nenaděláme, milostpaní.

09. 11. 2016
4
4
1064
Miniatury prozaické

Máma Hillary, nebo táta Donald?

Digibatolata
Ty ikonky jsou parádní, a tak je pořád mačká. Telefon je zkrátka bezva hračka. Nastala éra infantilizace společnosti- Svět se nám rozhemžil digibatolaty, která namísto mlíčka křičí o více pixelů a ony se řinou ze Sillicon Valley, toho kalifornského prsu modernosti. A už je klid, už cucají…
Druhý v písmu
Píšeme si, ale stále podléháme potřebě přítomnosti druhého, iluzi pravosti, tomu velkému metafyzickému lalulá.

08. 11. 2016
8
9
1274
Úvahy

Tak si sáhni

Tak si sáhni
Rána už docela prokřehla, zanedlouho jim negližé zkostrbatí jinovatkou. Tak čekáme na tu chvíli krátkou, kdy se zas po roce zatřpytí první zima a řekne: Tak si sáhni.
Možná právě za takového dne
Možná právě za takového dne někdo z nás přišel na svět. Bylo pošmourno, vítr vířil listí, padal soumrak.

07. 11. 2016
6
6
1204
Miniatury prozaické

Láska Caren Fullové

Neptejme se, kdo je Caren Full. Je žena. Je muž. Ne, Caren Full je bytost budoucnosti, je nadpohlavní.

06. 11. 2016
4
32
2250
Povídky

American way of love

Večerka U Vilného Trana
Vietnamka nabízí jablíčka, celá se lesknou. Pan vedoucí Tranh je včera večer leštil, dýchal na ně a pomylými krouživými pohyby je dělal hezčí. „Sátkí. Móc sátkí,“ říká paní Bui ještě celá štastná.

05. 11. 2016
5
6
1131
Miniatury prozaické

Noc rozpustilá hvězdami

Noc rozpustilá hvězdami
Noc je rozpustilá hvězdami, těmi světýlky starými až ke dnu věků. A že si nevynalezly řeč, nic nám nepoví. A že si nevynalezly řeč, nic nám na sebe nepoví. Ale my tady, přikovanci země, můžeme slovy velebit jejich krásu.

03. 11. 2016
4
3
942
Miniatury prozaické

Ocean Drive

„Tak, Poškvrnovi, máte kluka,“ obrátil se porodník k páru a předal do rukou ženy dítě, jako by předával olympijskou medaili. „Máte jméno. “ otevřel už docela věcně notes. „Bude to Cumel.

02. 11. 2016
6
24
2054
Povídky

Kyvadlo lásky

Prudké světlo nesmyslu
Jede tramvají a míří si telefonem do očí. Není to ale jako s prudkým světlem. Mžourá do všech bublin komunikace, taky na iDnes a co si koupit v e-shopu. Ale nic to není, jen prudké světlo nesmyslu.

02. 11. 2016
5
3
910
Miniatury prozaické

Berounčiny vlásky

On horuje pro motosport
Vlak do Plzně, ráno. On horuje pro motosport. Sice působí jako absolvent přírodovědecké fakulty, ale zdání klame. Na sedadle položenou kšiltovku Brno Circuit, listuje velkou obrázkovou knížkou.

01. 11. 2016
8
5
967
Miniatury prozaické

Ve šťastných tmách

Žijeme v nádherné době.
Na dvojce děti trhají ze země plevel. Na jojce žena vysvětluje, proč propadla před módní policií: Asi som urobila chybu, keď som jako prvé kúpila sako. “ Na mňau hraje jezevec na harfu.

01. 11. 2016
5
4
920
Miniatury prozaické

Šance z refýže

Tak už dost
Pohladí tu věc prstem a rázem ji polije vlna štěstí. Mokrá a teplounká, právě vyšlo slunce. V ajfonku pláž, uvítací obrázek. Aplikace.

31. 10. 2016
7
4
897
Miniatury prozaické

To je show, občane!

Bylo to ohromné podujetí. „Přišly nás desetitisíce. “ halasil den poté svolavatel. „Bylo to labůžo.

30. 10. 2016
3
3
1008
Úvahy

Česká neděle

Česká neděle
Z rádií se táhnou polední melodie, z talířů nudle. Neděle. A jinde z televize řeči, trochu hovězí. Zasyčí pivo, to je tady dobré znamení, že ještě je žízeň po životě.

30. 10. 2016
8
3
949
Miniatury prozaické

To je svátek, občane!

Nízké přelety stíhaček, balónky dětem, bitka o odznáček. To je svátek, občane. A v Tescu si nic nekoupíš, z moci úřední. A večer v televizi vyznamenají i Pána démonů.

28. 10. 2016
6
12
1511
Úvahy

Zvonečky líbezného Joží

Zvonečky líbezného Joží
Ňadra jí ztěžkla nadějí. Ze zvonečků, co milencům cinkaly k radosti, jsou kostelní zvony, co ohlašují velké věci. Už pod nimi nestojí kluk z léta, líbezný Joží, teď se tam hrbí zvoník od Matky Boží.
Mimo řeč
Když šumí moře, neříká nic.

27. 10. 2016
8
4
1001
Miniatury prozaické

Voda z bezdomoví

Voda z bezdomoví
Člověka odpradávna děsí prázdno, horror vacui. A tak zabydluje svět. A nakonec se mu podařilo zabydlet i nebe, a jistě to nebylo hned. Kolik bitek kolem toho bylo, každý hájil svou verzi nebeských věcí.

25. 10. 2016
8
8
1144
Miniatury prozaické

Unisex aneb o iluzi bezprostřednosti

Dlouhou dobu zdobil nedělní vysílání televize pořad Studio Kamarád. Vytratil se, tak jako mnoho jiných věcí zatížených minulostí. Minulostí. Není minulost přeceňována způsobem podobným tomu, jakým nakládáme se slovem „pravda“.

23. 10. 2016
5
7
1241
Úvahy

Hvězda náhody

Lačná a koblihy
Koblihy od pekaře Pavla jí chutí. Už pořádá pátou. Vrací se do úřadu nebo do firmy, prozrazuje ji kostým a laptop přes rameno. Páni, ty koblihy chutnají, říká jazykem kroužícím pod tvářemi všemi mezerami chrupu, vždy když dojí další.

23. 10. 2016
7
7
1115
Miniatury prozaické

Holčička a ptáček

Gauloisky
Jak kuličky má vlásky a s vášní pálí gauloisky. Rakušan v kšiltovce. S partou známých si to šinou Prahou, od Újezdu k Národnímu, co na ně čeká jak brouk pod zlatými krovkami. Uznale pokývají hlavami, jemu se až zatřesou ty brilantinové kuličky, a vezmou to do nejbližší pivnice.

22. 10. 2016
7
7
1096
Miniatury prozaické

Radost mléčné hodiny

Romantický večer
Leželi na dece u ústředního topení. Přivinul ji k sobě a řekl: „Mysli si krb s jeho ohněm a mysli si pod námi medvědí kožešinu. “ V potrubí zašramotilo. Neznervózněl.

21. 10. 2016
10
7
1093
Miniatury prozaické

Zrzčino naučení

Milenci v evidenci
Vyšli si do obory, dva mladí milenci. Na Vypichu opustili autobus číslo 191 a pak už je nikdo nespatřil. Policie žádá veřejnost o pomoc. Ztratili se, nebo padli za oběť zločinu.

17. 10. 2016
8
11
1485
Miniatury prozaické

O pohledu. Případ Careful

Čas od času se pod některými mými „letnějšími“ texty objeví protest. Hněvivý až k bodu zešílení. Tím ale autentický, a proto k němu nezůstávám netečný. S ohledem na to, že je to spíše demontsrace hněvu, než argumentů, musím se pokoušet jádro toho protestu domýšlet.

16. 10. 2016
10
57
3046
Úvahy

Malá dávka něhy

Malá dávka něhy
V pátek by si lidé měli dopřát aspoň malou dávku něhy. Ač říjen, ten večer už je štědrý, do pokoje svítí její ňadra jak sněhy. A narodí-li se z té vydýchané touhy láska, bude to zázrak.
Dívky pana Oty
Štíhlé a krásné jak noc do soboty, z obrázků hledí trochu posmutněle.

15. 10. 2016
9
17
1771
Miniatury prozaické

Večerní kamarádky

K druhé přicházejí maminky
K druhé přicházejí maminky s kluky. Vybírají si z pozdní nabídky bufetu v pasáži, moc toho nezbylo. A muž u stolku na jednu dělá hladové kuky. Asi že má mocná stehna.

14. 10. 2016
6
3
1318
Miniatury prozaické

Nahý vojín

Výběr

Pivo koupilas.
Kupuje pár dětských triček, něco k snědku a taky pivo ve velké plastové láhvi, manžel si poručil. Nenápadná v Tescu. A líbilo by se jí přijít domů a zas jednou prožít lásku.

13. 10. 2016
16
26
2013
Miniatury prozaické

S láskou ke lži

O podobnosti s Aztéky
Nože projíždějící krajinou, asfaltové neštěstí. A slýcháme, že ho je ještě málo a mělo by se o ně pečovat. Měli bychom si namísto toho smířit s děsivou podobností: Aztékové se radovali ve srmti, krev, třebas i vlastní, jim prý byla úžasným úkojem, důvodem k slavosti. Tak přidej plyn, Aztéku.

12. 10. 2016
8
8
1059
Miniatury prozaické

Předmětné a nepředmětné malířství

Jako drobný plod, spíše vášně než rozumu, čas od času vyraší spor o abstraktní umění. Nemám abstraktní výtvarné umění rád, předesílám. A když jsem v jedné diskusi takový svůj postoj vyjevil, bylo mi, jak už je v digitálním prostoru zvykem, spíláno: k umění přistupuji optikou estétství, nic jsem nepochopil.
A přitom je to právě naopak: právě abstraktní umění nelze chápat, ale jen k němu přistupovat citem; možná lépe - sympatií.

10. 10. 2016
4
8
1278
Úvahy

Budoucí něha

Budoucí něha
Zanedlouho z ní bude maminka. Teď jede Ořechovkou, tím krajem krásných vil, křehká blondýnka. A jako by se v ní nahromadila všechna něha budoucích chvil, už má dokulata ta dvě vemínka. Pustil jsem ji sednout, oplatila mi úsměvem, bílým sněhem.

10. 10. 2016
13
18
1650
Miniatury prozaické

Kokosové zadívání

Rozpory
Tak často si zoufáme, že najít někoho, komu radno věřit, nemůžem. A přitom tak často sami sobě si lžem. A když se navečer přistihneme při takových rozporech, veskrze lidských, to bychom nejraději utekli. Ale není kam, na dveřích řetízek a venku říjnová noc.

09. 10. 2016
11
7
1123
Miniatury prozaické

Vichr blahobytu

Mrholenice
Parádnicím v té říjnové mrholenici zmokne makeup, to těm dvěma jen tak něco plány nezkříží, svá piva vypijí bez obtíží. A když jim ze škvrčícího rádia ještě sdělí, že „při letošních volbách nejsou hlášeny žádné vážnější incidenty“, napijí se teprve s chutí.
Krvavé poledne v Náplavní
Muž v zástěře zavelí a řezníčci začnou sklízet z výlohy. Mizí všechny ty kejty, kližky a plece.

08. 10. 2016
10
7
1100
Miniatury prozaické

Monstra

Lesy kolem Stříbra
V lesích kolem Stříbra to s ozvěnou nebude špatné. Když třeba zavoláš „Bůh“, bude najednou všude kolem. Na krátkou chvíli. A když místem v korunách stromů bude zrovna propadat slunce, snadno té krátké chvíli uvěříš.

05. 10. 2016
7
6
1026
Miniatury prozaické

Spící občané přísedící

V detailech
Z hrdla se jí dere nezřízený smích. Zemitá žena v metru. Přijela z Moldávie, aby tady nalezla o poznání jinší kraj. V detailech se liší, ale i tady mají lidé hlad a žízeň a touhu po blízkosti.

04. 10. 2016
7
6
1082
Miniatury prozaické

Onlove

Onlove
„Danielo, letíme vstříc slunci, už jsme mu docela blízko,“ jektal muž. „Měla byste si odložit, bude horko. “ A sám si odkládal a sotva si svlékl košili, už si sundával trenýrky. Daniela Drtinová si náhle nebyla jistá, zda sedí ve studiu internetové televize, nebo skutečně míří kosmickým korábem ke Slunci.

02. 10. 2016
5
4
1014
Miniatury prozaické

Donald, muž s hráškovým tupé

Donald. Muž s hráškovým tupé
Před kameru předstoupil muž s hráškovým tupé. A jal se hřímat. Jako nenapravitelný feminista začal příměrem: "Tady je žena, která by měla vést zemi.

02. 10. 2016
4
7
1088
Miniatury prozaické

Braňo a jeho pán

Bludní Holanďani
Opustili amsterodamské doky, aby se trochu pobavili v Praze. Jedou do centra, tři bludní Holanďani, a halasí na celou tramvaj. Jeden při tom ukazuje své kurděje, vzácný exemplář, snad poslední v prvním světě. Do jednoho jsou retardovaní, ale nakládání cargo beden nikomu nepřidá.

01. 10. 2016
9
2
953
Miniatury prozaické

Haikonaut

V čase, kdy pavouci chodívají pít ke studánkám, usedal Senzo Šizoku ke svému laptopu, aby světu přinesl další haiku. Zatímco běžnému člověku život stavěl do cesty překážky i výzvy, jeho se světem smiřoval vánek. A v tom smíření byl blíž jehličí, křemenům i souhvězdí Andromedy, všechna jinakost mizela. A digitálním vesmírem se rázem vznášela haiku, jako opilí kosmonauti poztrácení cestou k planetě Poezii.

01. 10. 2016
11
8
1246
Miniatury prozaické

Ebenová Lula

Ebenová Lula
Jela tramvají číslo 5, ze Smíchova do Hlubočep. A měla tvář afrických rituálních masek, vlasy vyčesané, oči z hlubin a plnokrevná ústa k drobné radosti. Mívá ta holka někdy starosti. napadlo mě.

29. 09. 2016
10
6
1101
Miniatury prozaické

Kdo je to homofob?

Nedávno městem prošla demonstrace za respektování práv homosexuálů. Nerušena na místě samém,nicméně stálenahlížena jako něco nepatřičného a ve virtuálním prostoru napadána. Zamysleme se krátce nad tím, kdo je to homofob.
Homofob kupříkladu brojí proti svatbám homosexuálů.

25. 09. 2016
8
16
1868
Úvahy

O holčičce a nosorožci

Kulisy sobotního podvečera
O čem si asi tak všichni ti lidé na nábřeží povídají. Svítí slunce, zlátne listí, hladina řeky se čeří do vlídnosti a sobotu bere večer. To jsou dokonalé kulisy pro řeč o podstatném nebo pro mlčení o podstatném. Možná namítneš, že takový pohled je příliš zapleten s ekonomií času; že ti lidé třeba jen chtějí okázale plýtvat tou chvílí a těmi kulisami, aby se dotkli samé podstaty žití: marnosti.

25. 09. 2016
9
8
1229
Miniatury prozaické

Autista v bufetu

Holky a knížecí borci
Červenými čumáky se stavějí slunci. Autobusy na Knížecí, Brzy ráno je řidiči omyli, aby nedělaly ostudu městu a světu. Teď usedají do kabin, jeden po druhém, a vyjíždějí po svých trasách. Motol, Waltrovka, Strahov.

24. 09. 2016
12
16
1872
Miniatury prozaické

Babička, vnouček a pytlíček kešu

O zrzce a správné výslovnosti
Můstek. Z plakátu kouká zrzka. Drze. Má nalákat na kurz cizí řeči.

23. 09. 2016
7
10
1396
Miniatury prozaické

Skutečná řeč není bez chvění

To jižní místo
Šla Václavákem a svítila svým podbřiškem. Vtěsnán do krémových kalhot, klenul se světu navzdory. A ty by ses vydal k tomu jižnímu místu jejího těla jako pták k ostrovu hojnosti. Strávit tam pár lepších chvil.

22. 09. 2016
12
51
2678
Miniatury prozaické

Co je literatura?

Meloun, Sýrie a Benedetta
Pozdní večer, září. Jíš meloun a z televize svítí záběry ze Sýrie: partyzán pálí z těžkého kulometu, kolem vyletují nábojnice, blýská oheň; někde v dálce možná padá někdo roztrhán. Střih, z obrazovky mluví mladá žena jménem Benedetta, odbornice na mezinárodní vztahy. Tváří se u toho jako holky z pornofilmů, když předstírají felační vášeň.

21. 09. 2016
9
15
2005
Úvahy

Spánombohom, odchádzam od vás

Televizní studio. V záběru muž v obleku. Upřený pohled šílence a rotřesený hlas kontrastují s pevným držením robustního těla. Vladimír Mečiar vede smuteční řeč nad svým koncem ve vysoké politice.

20. 09. 2016
3
69
3330
Ostatní nezařaditelné

Berušky z Kvádria

Pondělní metro
Pondělní metro. Lidé hledí do svých smartfounků. Tamta četuje s kámojdou, další posílá fotky od Balatonku. Čtyřicátník si hraje hru na hada a kostky.

19. 09. 2016
7
5
1223
Miniatury prozaické

Péče o řeč

"Opište text z rámečku a potvrďte, že nejste robot. “ Jak málo dnes stačí k prokázání lidství. Pojem člověk dostává v digitálním věku nové významy. Už se nedefinujeme rozumem anebo schopností vcítění, ale prostou dovedností vyťukat do klávesnice požadované znaky.

18. 09. 2016
4
6
1100
Úvahy

Právo na sebedojetí?

V nedávné diskusi pod jedním příspěvkem jsem zaznamenal něco, co by se dalo vyjádřit jako požadavek na právo nebýt rušen ve svém sebedojetí. Zhruba se věc strhla takto: byl publikován krátký text (označený jako haiku) beroucí za téma stáří v té nejkýčovitější možné podobě: stařenka „hledí do věčnosti“ a „čeká na živé“.
Nebýt toho, že pod textem začaly vyrůstat jako houby komentáře vyjadřující „upřímné“ dojetí, nebyl by důvod reagovat, neboť obdobné věci se tady prostě čas od času vyskytují (většinou mi unikají, nejsem jejich sběratelem, ale v paměti mi uvízla autorka toyenka, jejíž kýč je spíše ze subžánru politika a rasismus, zatímco okoloiduciho kýč je ze subžánru láska, sex a něžnosti). A dojaté komentáře se množily, až z toho vznikla diskuse.

16. 09. 2016
2
57
3680
Úvahy

Holka sněžné pleti

Zrakosvod
Jde Václavákem a svítí nohama. Má na nich růžové tenisky. Je to jakýsi zrakosvod, jinak je totiž téměř nahá. Malá Italka, tak šestnáct, holka na vdávání.

14. 09. 2016
8
10
1405
Miniatury prozaické

Digitální rodina a třetí rodič III

Navazuji na předchozí články o jednom z projevů „digitální revoluce“, totiž o fotodokumentaci dětí a rodiny v prostředí sociílní sítě Facebook. V reakci na poznámky čtenářů, které většinou směřovaly k hledání motivu, přednesl jsem první z možností: volání digitálních rodičů o přítomnost třetího činitele jako projev zoufalství nad nesrozumitelností světa, v němž se něco tak obtížného, jako je výchova dítěte, nutně musí projevit. Pokusme se ale ještě o další nahlédnutí příčin.
Je už zavedeným sociologickým žánrem provádět diagnózy doby (Zeitdiagnosen).

12. 09. 2016
2
1
954
Úvahy

Ztraceni v stínech

Mrkvičkovo-grepičkové holky
Podvečerní slunce jde po věžích sv. Václava i po tvářích dívek. Můžeš obdivovat jejich hebkou pleť, ta je z mládí, dobré stravy a amerických krémů. Jak úžasné je žít na západní straně světa.

12. 09. 2016
5
2
1166
Miniatury prozaické

Sezónní katastrofa

Výběr

Katastrofa
Každé léto postihne Jadran ekologická katastrofa: turisti. Olejová skvrna z krémů proti opalování se pak táhne hluboko do Středního moře a tráví ryby. Těla zasypou pláže jak tučné sněhy. Ale není v tom stopa něhy, všichni ječí a nejvíc děti.

12. 09. 2016
12
13
1692
Miniatury prozaické

Podvečer na kraji města

Výběr

Vyhnání
Dívky roztahují paže, aby ti nabídly srdce. A ty, jakoby z úcty k tomu daru, klopíš zrak. Ale tvé gesto je záhy prohlédnuto, jsi vinen zločinem vilnosti. Rada žen se usnese na přísném trestu, máš být vyhnán ze zahrady lásky.

12. 09. 2016
12
8
1262
Miniatury prozaické

Digitální rodina a třetí rodič II

V předchozím článku jsem se zastavil nad fenoménem rodičovství přeneseného na půdu sociálních sítí (konkrétně Facebook). Reakce byly, jak je u tématu „digitální revoluce“ zvykem, podivuhodně vyrovnané; jako by se vlastně v oblasti komunikačních vzorců a vědění nic nedělo. Převažovaly reakce, jimiž se snažili komentující dopátrat motivu digitálních rodičů, a – pochopitelně – takový motiv hájit. Pokusme se tedy přijmout nastolenou cestu a promluvit o možném motivu.

11. 09. 2016
3
3
1121
Úvahy

Digitální rodina a třetí rodič

Není pochyb o tom, že jsme současníky digitální revoluce (jedna z teorií ji řadí jako čtvrtou revoluci vědění, po Koperníkově objevu heliocentrismu, po Darwinově objevu evoluce a konečně po Freudově objevu nevědomí). Vědci zjistili, že celých 60 % naší existence se děje uvnitř digitálního světa.
Fenoménů spojených s digitalizací je mnoho, jakkoli na svou tematizaci povětšinou teprve čekají (v Česku dosud nebyla přeložena žádná ze zásadních prací týkajících se nových médií, nebereme-li do úvahy sborník Kapitoly z dějin a teorie médií, VVP AVU 2010, který byl již v době vydání prehistorickou studií). S jedním vás chci seznámit.

10. 09. 2016
3
22
2433
Úvahy

Holčička v antikvariátu

Pestrá Římanka
Má šaty do stoly a hrají barvami. Na Andělu čeká na tramvaj a bere si chvilku v stínu. A že tady nerostou pinie, schovala se za reklamní poutač. A poutá k sobě pohledy ctihodných i docela bezectných občanů.

10. 09. 2016
5
3
1025
Miniatury prozaické

V usnulou hodinu

Sdílení dojmů a banalit
Je 7 hodin 20 minut ráno a z rozhlasu hlásí, že jistá žena rozluštila tajemnou knihu z 15. století. „Důkazy ale nepředložila, prý jí to máme věřit,“ dodává docela vážně redaktor. A pak už posluchače vyzývá, aby hlasovali o „nejlepší hlášku z Járy Cimrmana“.

09. 09. 2016
11
5
1104
Miniatury prozaické

Zajatci tichomořských ostrovů

Jsem uprchlý podnikatel Vilém T. Před svou cestou do podnikatelského exilu jsem si změnil jméno, takže mi teď říkají Ramon Sauer. Zní to univerzálně a navíc trochu romanticky, pokud dotyčná neumí německy; myslel jsem na vše, neboť večery v Tichomoří bývají dlouhé a teskné.
Berte toto malé představení jako dostačující, nikdy jsem netoužil po publicitě.

09. 09. 2016
6
4
1075
Povídky

Na kosmickým vandru

Zádumčivé potkání času
Prázdné ulity zvířat a listy docela žluté, taky obzor připravený k stmívání. Léto už se převrací do podzimu. Tady na skalisku v Hlubočepích můžeš ten čas potkat v tichém zadumání.
Konec léta v Zlatých lázních
Ve Zlatých lázních už se válí podvečer.

08. 09. 2016
11
12
1678
Miniatury prozaické

Tah dítětem

IKEA. Ecce homo
V Ikei tě nejprve nakrmí. Takto prý jedí v dalekém Švédsku. Inu, působí to docela univerzálně; ale je fakt, že žijeme v globalizované situaci.

06. 09. 2016
14
15
1810
Miniatury prozaické

Digitální revoluce a její otázky

Otázka č. 1
Sdílíme svůj svět už i s pokémony. Jsou kolem nás, i když spatřit je není jen tak: musíš být technologicky vybaven, pokemonfriendly. Ze světa nám udělali pohádku pro děti, ti dobří lidé ze Silicon Valley.

04. 09. 2016
5
18
1965
Úvahy

Assumptio Jagri

Assumptio Jagri
Lidé čekají na Jágra. Už celé hodiny. Prý se jim na moment ukáže. Možná tenhle „zlatý hoch z Nagana“ bude jednou mít i svou figurku na orloji.

02. 09. 2016
7
12
1749
Miniatury prozaické

Čtyři sezóny v pekle

Červený koberec
Někteří se sázeli, další rovnou metali losem, každý o tom ale mluvil. A odpoledne ten dobrý muž přijel na místo, kde zapadá slunce a letadla s opálenými turisty. Na červený koberec kdosi zapomněl, ale i tak si užil pozornosti. Vítán štáby na straně jedné, kamarády na druhé.

02. 09. 2016
5
7
1270
Miniatury prozaické

Nahé kamínky

Květy zla
Ráno. Sedí ve vagónu metra a jí květy zla. Jmenuje se Bára Hartlová a je učitelkou na gymnáziu ve Vodičkově ulici. Další prázdniny jsou za ní a ona už nemá chuť marnit čas s dalším prokletým básníkem.

01. 09. 2016
8
11
1491
Miniatury prozaické

Šíleně smutná princezna

Mexiko v tramvaji
Z tramvaje je mexický bufet. Ne, nestřílí se, mleté maso zůstává v žemli. Holka, taková k přehlédnutí, pojídá burito. V tropickém horku dobrý nápad.

27. 08. 2016
10
12
1510
Miniatury prozaické

Venuše smíchovská

Moderní děvče
Vyráží si do města, bledý květ těla a v tváři rudá ústa. A tílko na dva štíty do nebes. Moderní děvče. Zatím je jako stroječek na sex, ale přijde čas, kdy jí podbřišek zkroutí touha z nejsilnějších: stát se matkou.

26. 08. 2016
5
6
1148
Miniatury prozaické

Štěstí nebývá od kosti

Vzdalující se Barrandov
Měl jsem to tu rád. Říčka končila v divočině a skály držely pravěk, vláček hýkal rychlostí. Tak teď jedu stodvacítkou a sleduju holky, co si vyrazily s pejsky do lesa. Řidiči hraje z rádia píseň Woodcarft, „zvláštní znamení touha, v nohách tisíce mil, obzor kdo v očích nemá, nic nepochopil“.

26. 08. 2016
10
6
1151
Miniatury prozaické

Rozárka a měsíc

Rozárka a měsíc
Třeba se jmenuje Rozárka a spí od pasu dolů nahá. Za nocí, jako je tato, kdy je měsíc při chuti, mívá blažené sny. A ráno už si ti náhodní milenci nic nepamatují. Jen vypravěč.

25. 08. 2016
6
24
2318
Miniatury prozaické

Tlumočnice vášně

K povinnému dosnění
Je pondělí ráno a tramvaj nemá široký úsměv. Ale má velká okna a domy v ulicích zas mají kouzelné čepice. Jenže ani to cestující nevytrhne z uvízlosti do víkendu. A na Újezdě už otevírají kavárnu U Knoflíčků.

24. 08. 2016
5
7
1164
Miniatury prozaické

Dýchánek mladých matek

Dýchánek mladých matek
Dýchánek mladých žen, na pláži pod vrbou. Jedna přitlačila kočárek, ta je nekorunovanou královnou. Přicházejí další, zdraví se. Na dítě mluví jako na papouška.

24. 08. 2016
8
9
1310
Miniatury prozaické

Společná řeč

Jistota rána
Jistota rána: tisíce nových zpráv z domova a ze světa. Snad aby se vědělo, komu právě zvoní hrana. A internet rozezvučí kyselé hlasy diskutérů, stačí holá věta. Už je to jak v úlu.

24. 08. 2016
6
6
1331
Úvahy

Brežněv Pride

Lesbičky s lízátky
V průvodu šly taky lesbičky s lízátky. Ty se mi líbily nejvíc. Byly o moc lepší než soudružky s mávátky. Ale kdoví co tenkrát ty ženské v modrých košilích dělaly, když jejich průvod skončil.

21. 08. 2016
8
7
1282
Miniatury prozaické

Víra, naděje, láska

Víra
2. červenec, 1816. Atlantický oceán, pobřežní vody Mauritánie. Loď se nebezpečně blížila šelfům, kapitán ale v zarputilé snaze dosáhnout vytýčeného cíle odmítl změnu kursu.

21. 08. 2016
10
26
2447
Miniatury prozaické

Chleba do kamene

Byla sobota. Mou mysl jímala láska k životu. Na kuchyňské skříni se hromadil starý chleba, uschlý až do kamene.
I vzal jsem ty pecny do kamene a odešel k Vltavě.

20. 08. 2016
10
18
2020
Povídky

Mírné ňadrobití

Mrtvá Q7
Do Lidické zatočila černá rakev s označením Q7. A v ní mrtvá žena. Kroutila ještě volantem, ale byly to jen posmrtné křeče. Jela to tělo odevzdat černozemi garáží Paladia.

20. 08. 2016
10
13
1589
Miniatury prozaické

Tichá žízeň

Jak za nocí laně
Dvě mladinké turistky na Můstku. Drží se za ruce, samou láskou mají je horúce. A nejspíš nejen dlaně, ty dvě budou jak laně, když za říjnových nocí bývá v lesích teskno. Chvíli jdu za nimi, ale pak zmizí v houštinách pražských pasáží.

18. 08. 2016
8
4
1466
Miniatury prozaické

Voněla jako kapky proti kašli

Čerstvě rozlitá mlíčka
Působí čerstvě jak z kokosu právě rozlité mléko. A tvářičky mají růžové a oči do oblohy. A chtějí jim tam šplhat blázni po věžích z řečí, peněz a jiných podivuhodností. Ale vždycky se zřítí, a rány si pak hojí chlácholenkou o slunci a kvítí.

18. 08. 2016
6
6
1172
Miniatury prozaické

Digitální ráj

Barrandovská neděle
Kdosi se vracel svým maseratti domů. Vrata vily se otevřela, auto zmizelo. Ze zahrady vanula vůně řeckého jídla. Ulicí šel pár se psem, beze slov, neboť láska bývá mlčelivá.

16. 08. 2016
8
17
1841
Miniatury prozaické

Mým kritikům

Co je mi čas od času vyčítáno: neživotnost textů, resp. postav; „uslintanost“; „plytkost“. To jsou tři více nebo méně srozumitelné výtky. Rozhodl jsem se tedy mým kritikům odpovědět.

13. 08. 2016
4
27
2404
Úvahy

Vesmír nezná spravedlnost

Vesmír nezná spravedlnost
Kaštany letos rozkvetly dřív. Jsou jako hlavičky ufonků vystrčené do horkého pondělí, říká pán holčičce a vede ji sídlištěm. Je čas oběda, připraví dvě porce, a protože děti nerady jí, vymyslí si, že ve vesmíru člověku vyhládne. V šest ji u vchodových dveří předá ženě a slíbí přiletět zas za týden.

12. 08. 2016
8
10
1380
Miniatury prozaické

Co jde srdcem skrz

Co jde srdcem skrz
Taková ta holka, co jde srdcem skrz. Potkáš ji všude možně, v tramvaji nebo metru, na ulici, v bufetu. A když je to právě tam, dáš si záležet, aby ses na ni podíval sytým pohledem. Jenže ona ten hlad pozná.

11. 08. 2016
6
9
1380
Miniatury prozaické

Ošizená kojeňátka slunce

Ošizená kojeňátka slunce
Bývala léta na tričko a limonádu. A teprve pozdní září zakroutilo žízni kohoutek. Jsou teď jiná léta, šitá spíše na kabátek. A ráno v rádiu k tomu říkali, že české matky přestávají kojit příliš brzy, v průměru po půl roce.

11. 08. 2016
9
8
1216
Miniatury prozaické

Zlíchov jedna louže

Zlíchov jedna louže
Zlíchov jedna louže. Za oknem v tamtom domě možná ještě kdosi pohledem po spodničce klouže. Ne, nešli nikam, řekli si před deštěm zůstat v peřinách. A dělají něco, jako když se popelí vrabečci v horké zemi.

09. 08. 2016
5
5
1135
Miniatury prozaické

Věčné břemeno vztahů

Ještě si chvíli povídali. O jejích dětech a manželovi, co od ní odešel za jinou. Snad z nedostatku společných témat, a možná chtěli postel zabydlet někým dalším. Kdo ví, na co mysleli, když probírali právě tohle.

07. 08. 2016
6
17
1646
Povídky

Olympiáda ze stran

Nasypaní pokrytci
Nedlouho před zahájením olympiády byl usnesením výboru zakázán start ruským atletům. Jejich země měla dlouhou dobu organizovat doping sportovců. Skandál, žně pro média. Slovo dostávají ostatní sportovci.

06. 08. 2016
7
21
2062
Úvahy

Laptop se špagetami

Laptop se špagetami
Italský bufet. Ještě než se pustí do špaget, vytáhne z hadříku laptop, v „kosmické šedé“. A pak už žvýká těstovinu za těstovinou, aniž by spustila oči z displeje. Mladá žena, co jí ani dobrý make-up nedodá na výrazu.

06. 08. 2016
8
19
1846
Miniatury prozaické

Za dešťů rozčeřené holky

Salome ve Zborovské
Na baťůžku má napsáno Augen zu und tanzen. Mladičká Salome ve Zborovské. Pouští šťávičku chuti, řekne si nejeden vilný Herodes a slíbil by jí alespoň hlavu cejna s citrónem. Ovšemže na stříbrné míse.

06. 08. 2016
7
9
1291
Miniatury prozaické

Zauralská nadělení

Zauralská nadělení
Prsatá Ruslana. Rozumějte, nemá nadměrně velká ňadra, jen s nimi umí pracovat. Jsou bronzová a ukrytá za krajkovím bílé halenky, na mnoha místech důmyslně prostříhané. Je to kulaťoučká blondýnka z dálného kraje, jehož strdím a mlékem hraje.

05. 08. 2016
7
8
1385
Miniatury prozaické

Smírčí výkon poezie

Noc, první srpnová
Noc, první srpnová. Vánek se pokládá do oken a budí maminky z křehkého spánku. A s něhou nahlíží do ložnic vydýchaných rodným štěstím, že až se zdá, jako by sám o mateřství cosi věděl. Nevěříš.

05. 08. 2016
7
6
1147
Miniatury prozaické

Mexický nebíčkář vs blavský lišák

Děsivá průrva do rozkoše
Měl jsem milenku, která v milostném vytržení doširoka otevírala ústa. Zdálo se, že si musí vykloubit čelist. Co bylo dole, bylo i nahoře. Nejprve mě ten výraz vylekal, ta děsivá průrva do rozkoše.

04. 08. 2016
8
12
1535
Miniatury prozaické

Pentličky v klíně

Pentličky v klíně
Jede tramvají, ponořená do své věci. Zatrhává si v odborném článku. Fixkou určitým větám uvazuje barevné pentle, takže jsou ve své obludné vědeckosti o něco krásnější. A drží si je na stehnech z poloviny nahých, jak se derou z letních šatů.

04. 08. 2016
7
10
1258
Miniatury prozaické

O náhlém konci jedné hysterie

Hysterický záchvat. Co dělat, je-li jím stiženo dítě. Strčit ho pod ledovou vodu. Je to recept účinný a navíc humánní, neboť si při něm člověk neotluče ruku.

03. 08. 2016
0
11
1649
Úvahy

Dívka v panenském kontrapostu

Zrcadlová síň
Každá si nese světem svou papírovou taštičku a na ní nápis. Dior, Hermes, Gucci. A myslí si přání: Jen ať čučí. Václavákem jich denně pospíchá moc, s chutí do dárků, do Vánoc.

03. 08. 2016
7
7
1201
Miniatury prozaické

Nad jedním unáhleným soudem

Pod jedním ze zdejších „polemických“ příspěvků (autor Mkbaby reaguje na autora R. L. ) jsem zaznamenal několik vzájemně se podporujících hlasů, jimiž byl kritizovaný autor hnán až k trestnímu soudu, přinejmenším k přestupkové komisi. Důvodem měl být jeho ne zrovna lichotivý, přesto zjevně v nadsázce vyjádřený názor na okruh jiných autorů.

01. 08. 2016
2
10
1520
Úvahy

I kdyby tisíc televizí...

I kdyby tisíc televizí…
Snad těmto nedělím chybí chvilka poezie. Zato řízků a pudinků je víc než dost. A taky všech těch útěků za zábavou a výletů za dálavou To se pak snadno s jistou pýchou řekne: My nemáme televizi. Jak by ne, když v placce telefonu nosí tisíc televizí.

01. 08. 2016
8
8
1184
Miniatury prozaické

Kanibalové, snoubenci, spotřebitelé

Mašličky
Na zadní straně svých tučňoučkých stehen má mašličky. Ale nerozvášeš je, jsou zapuštěné pod kůží. Pojistka před nenechavými muži. Štráduje si to k Andělu a až večer možná někomu dovolí.

31. 07. 2016
10
9
1376
Miniatury prozaické

Zrzečka z Neoluxoru

Vržeňátka páteční noci
Milenci se k sobě stulí v kině, opilci budou zas nalézat libost v močovině. Až k půlnoci jedni i druzí půjdou tou samou ulicí, zadívají se na sebe stejně smutnými pohledy. Neboť ať milenci, nebo opilci, všichni jsme jen světu nešťastná vržeňátka. A ve smutku není vrchu.

30. 07. 2016
6
3
1090
Miniatury prozaické

Dívky na prázdninách

Holčička s žirafou a bez ní
Crni Mostar se měnil v pole a nekonečné nic oblohy. Autobus ujížděl k severu, první zastávka Benátky. Holčička si držela plyšovou žirafu a rozptylovala babičku. Chtěla, aby jí z trička koukalo rameno jako dospělým ženským.

30. 07. 2016
11
7
1265
Miniatury prozaické

Jen hovězí opar a ticho

Bledulka v tramvaji
Je bílá jako stěna jejího dětského pokojíčku, tak často v něm za večerů měla na krajíčku. Teď jede tramvají někam ke Smíchovu a nervy svého drobného těla sytí muzikou. Ale nehne se, ani nožky jí nehrajou. Zato jsou v květinkových legínách a v bocích se, navzdory její hubenosti, plní do kulata.

29. 07. 2016
8
8
1302
Miniatury prozaické

Třináctiletá Venuše

Třináctiletá Venuše
Třináctiletá Venuše v tramvaji. Jakoby na hladinu Vltavy právě dopadla uťatá varlata boha Urana, zapěnilo to a ona byla na světě. V tom pohledu je úlek i bezradnost a vůbec celá ta děsná událost. A tělo má tak, jak ho Praxitelés sesekal do mramoru.

28. 07. 2016
8
12
1622
Miniatury prozaické

Podivuhodná praxe slečny Dombrovské

A skleněnej medvěd s šesti nohama a rotující kedluben a myš co hrála na buben.
Amerika, země rozporů. Na jedné straně konzervativní, vzešlá z askeze prvních kolonistů, na druhé straně fantasmagorická svým sektářstvím, a poskytující ideji svobody bezbřehost. Postmoderní éra nalezla v Americe, přesněji Spojených státech, ideální zázemí: blahobyt, mnohost forem, toleranci.

27. 07. 2016
7
15
1994
Úvahy

Místa věčného napětí

Místa věčného napětí
Nad ní betonová klenba barrandovského mostu, pod ní sedátko bicyklu a před ní výlet. Až bude mít dost, složí to někde u řeky a bude-li voda dost křišťálová, zchladí ona místa věčného napětí.
Svár páru
Zahájili svůj svár v metru. Snad že pod zemí naleznou pro svou věc lepší kulisy: tmu, vlhko, tíseň.

26. 07. 2016
8
7
1289
Miniatury prozaické

Živé alkoholy a schizofrenní Pýthie

Malý perský škrt
Vyšli si k mekáči na kraji Mnichova, že si dají žemli a limonádu, namísto toho zažili kanonádu. Olověná čočka. A není to zrovna hezké, jako když se v zimě z nebe snáší bílá vločka. Ach Němci, ti nenapravitelní romantici, nejprve si z nenaplněných kolonialistických ambicí ze země udělali malý Orient a teď se diví tomu perskému škrtu přes jejich selankovité vidění světa.

25. 07. 2016
8
9
1607
Miniatury prozaické

Zmoklé holky z Barrandova

Zmoklé holky z Barrandova
Holky jedou z bazénu. Ještě jsou jako ptáčci za dešťů, ještě jim srdíčka divě bijí. A dole jsou rozmoklé a taky trochu prostydlé. A muži v tramvaji jednou fantazií žijí.

25. 07. 2016
7
11
1740
Miniatury prozaické

Těžký den referenta antipsychiatrie Hollého

Filosof Michel Foucault to důmyslně tematizoval za použití své „archeologické metody“. Režisér Miloš Forman to umělecky ztvárnil v dojemném filmu Přelet nad kukaččím hnízdem. A ředitel psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý to praktikuje. Řeč je o fenoménu antipsychiatrie.

23. 07. 2016
3
15
2196
Úvahy

Malý zemský host

Zajatkyně těsných šortek
Václavák odpoledne, pod lipkami dívka. Na Japonku má neobyčejně velkou zadnici. Zajatkyně těsných šortek. Je-li její hotelový pokoj obrácen k východu a ona spí nahá, pak se náhodnému návštěvníkovi může k ránu naskytnout tento pohled: z úžiny mohutné vlny vystupuje světlo.

21. 07. 2016
9
8
1379
Miniatury prozaické

Stín verše kypícího z blůzy

Erotický absolutiv
Člověku jiné epochy by kadaňské chladící věže uprostřed palouku mohly připadat jako vstup mimozenské civilizace do věci samé. Dva betonové masivy, jen tak si sem přilétly zabydlet krajinu. Současníky údiv nevezme, už poznali lecjaké divy. Ovšem je tu ještě jiný masiv, plný krve, chuti, tance a životní šance, totiž zadnice průvodčí, holky, co je jí trochu více.

20. 07. 2016
8
9
1539
Miniatury prozaické

Lyričtí dělníci řeky

Griliášový vypravěč
Ve čtrnáctém patře Karlových Varů ševelí vítr. Dole lidi a každý si vede svou. A přestože se vítr zvedá s krušnou mocí, žádný z těch příběhů, co si je chodci vyměňují, sem nedonese. Z útržků těch povídánek žije prodavač oplatek, ten griliášový vypravěč, sladký jelimánek.

19. 07. 2016
8
8
1241
Miniatury prozaické

Rusalka v pršiplášti

Na kraj světa
Vyšli si v dešti, maminka s klukem. Snad šli by až do Budapešti, jenže tramvaj jim nabídla zas jinou perspektivu. On si sedne zadumaně, ona se na něj usměje, něžně. Až dojedou na Anděl, dají si utopence a poledne stopí v pivu.

18. 07. 2016
8
9
1404
Miniatury prozaické

Smích pouštních erotiků

Polední kolo štěstí
Staré Hlubočepy. V bílé haleně jak obřadník kultu Gastro vyhlíží ze dveří svatyně hladové ovečky. Pizzař. A je poledne, ony přijdou a on roztočí nad hlavou těsto, to kolo štěstí.

16. 07. 2016
5
5
1241
Miniatury prozaické

Žena 21. století

Mohla by pracovat kdekoli, v Exxonu, O2, Mattoniho minerálním impériu nebo třeba v Price Waterhouse Cooper, prostě kdekoli. Je na to totiž program. Linkedin. Do něj uložila svou podobenku, ovšemže pořízenou v profesionálním studiu, podala zprávu o své protokolární identitě a přidala veselou tečku: má ráda hudbu, lyžování, moře, víno a golf.

15. 07. 2016
6
21
2392
Povídky

O českém příspěvku do dějin bizarelie

Gambijský prezident svého času vyhnal ze země lékaře bez hranic, kteří se snažili pomáhat nakaženým virem HIV, neboť se domníval, že na léčbu zákeřné choroby má vlastní účinný recept: požívání banánových šlupek.
Gubernátor Kalmycké republiky Kirsan Iljumžinov zase do tisku pravidelně líčil své zkušenosti s mimozemskými civilizacemi, jako jakýsi kosmický Hermés prostředkoval mezi UFO a lidstvem planety Země.
A pan Garrison z kresleného seriálu South Park tvrdí, že „homosexuálové nejsou lidé, neboť jim v žilách namísto krve teče tmavá olejovitá kapalina“.
Gambie, kalmycká gubernie, komediální seriál a – český parlament.

15. 07. 2016
3
11
1544
Úvahy

Holka v dávné žízni

Holka v dávné žízni
Mlíko pije přímo z krabice, vždyť tahle tramvaj jede ránem. Holka v dávné žízni. A s každým hltem si vzpomíná. Jak ještě nejezdila za prací do ofishausu a neřešila, jestli zvládne o poledni pauzu.

14. 07. 2016
3
3
1101
Miniatury prozaické

Plachonohá momí

Vrcholky Anděla
Přes vrcholky prsou jí vlaje látka, jako vlajka horského národa nejvýš světu. Kolem krku korálky, na znamení, že nehoruje pro války. Tak si z Anděla vyráží někam za svou, a já rád bych se k ní přitočil: Tímhle světem lepší je vyrážet ve dvou.
Japonská rosnička
Dívala se jako rosnička na žebřík, ta malá Japonka.

13. 07. 2016
5
3
1068
Miniatury prozaické

Mozaiky příběhů

Mozaiky příběhů
Mnoho příběhů vyhoří s půlnocí, pár jich přežije ráno a jen nepatrný zlomek se promění v kameny mozaiky života. Někde vysoko sedí Editor, který už z pozice svého místa vybírá jako vhodné příběhy „vysoké“. Jejich přehled pak poskytují fotografie v rámečcích a ve vitrínkách obytných stěn: svatba, děti, automobil, dovolená v Řecku. A taky listiny na dně šuplíku: rozsudek o rozvodu, složenky s alimenty, exekuční příkaz.

13. 07. 2016
4
4
1151
Miniatury prozaické

Nad koktajlem bos

Nad koktajlem bos
Tři holky v baru. Brčky si dopřávají barevné koktajly a dovolávají se genderově vyváženého čtení výroku Kazatele Raduj se mládenče v mladosti své. A jako antický svět přál lásce mezi muži, i ony se, po těch tisícovkách let potlačovaných práv, vydávají jednopohlavní libosti. A muž, co je u toho pozoruje, je nad koktajlem bos.

12. 07. 2016
5
5
1244
Miniatury prozaické

O prvních lidech

O prvních lidech
Snad právě tady tábořili první lidé. Mýtina sevřená kamenem skal. V něm ještě stopy přesliček a plavuní a dávných zvířat. Ržání cvrčků, teď když padá dlouhý letní soumrak, nabírá na síle.

12. 07. 2016
4
6
1148
Miniatury prozaické

Okovy do bludného světa

Ponořeni v asfalt
Už i ocel slábne horkem, jen s řidiči to nic nedělá. Dál krouží svými klimatizovanými vozy po autostrádách, hlouběji a hlouběji ponořeni v asfalt. Kdyby se tak za nimi chtěl zavřít.
Okovy do bludného světa
Kdysi přišla kuriozita z Číny a k dostání byla jen u veksláků: hodinky s kalkulačkou; stroj na kalkulaci připevněný k tělu.

11. 07. 2016
5
7
1311
Úvahy

Vítejte v Zlatých lázních

Vítejte v Zlatých lázních
Ahoj čubino, pozdravily se dvě kamarádky u vstupu do Zlatých lázní. A skutečně vypadaly jako čubiny. Ta drobná vulgarita na uvítanou je nejspíš snadněji přenese do společného světa. V něm leží polonahé na zádech, tučná břicha vyvalená slunci, stehna rozcapená širočinou a vedou řeči na živočišné téma.

10. 07. 2016
5
32
2903
Miniatury prozaické

Všichni dobří sousedé

Dávná žízeň
Slast je učiněna ze vzpomínky žízně, je uhašením. Za žaluziemi, a ne jedněmi, se o této noci, neboť sobotní, vydávají až na dno paměti. Hraje hudba, šumí víno, obvyklé kulisy lásky; světlo je tlumené, jeho přílišná prudkost by zahubila fantazii, erotice nezbytnou. Blízkost těl probouzí dávný milostný kód, jakoby od časů prvního páru čekal moře let právě na jejich setkání a jen s nimi mohl opět na svět.

10. 07. 2016
3
2
1069
Miniatury prozaické

Vévodkyně z Věstonic

Věčný pohyb milostné ranky
Čas siesty. I tady na Slivenciho Julio Iglesias přikryl sametem svého hlasu. Jde zahradami a okny otevřenými do nicnedělání. A slunce pálí a pod baldachýny kdekdo hledá spásu.

09. 07. 2016
3
6
1223
Miniatury prozaické

Studené války

Studené války
V nočním rozhlase mluví o studené válce. Jako by nestačila ta spousta studených válek v skrytu domácností. A těch obětí, hekatomby zlomených srdcí, zpola opuštěných dětí. Jen nikde žádný pomník.

09. 07. 2016
4
4
1269
Úvahy

Kdo je tady dítě?

Madona v tramvaji
Má výraz Raffaelových madon, má i jejich oči, něžně zahleděné někam do těžkostí, a rty celé od jemnosti. A jejich světlou pleť a silné vlasy. A taky má ohromné břicho, jenže není těhotná. Je plná krásy.

08. 07. 2016
5
10
1456
Miniatury prozaické

V erotickém mezičase

Uprchlý podnikatel
Uprchlý podnikatel už se houpe. Jenže nikoli na lucerně, nýbrž v síti natažené mezi dvěma palmami. Na kokosových ostrovech našel druhý domov. Ruce si myje ve sluníčku, raketou pálí do míčů a o večerech se přebírá v rybím mase.

08. 07. 2016
2
6
1236
Miniatury prozaické

Genius ex officio

Jmenuji se Jan Š. a když mi bylo osm let, maminka mě vzala do pedagogicko-psychologické poradny. Tam mě hodili do stroje a ten naměřil hodnoty vskutku bimbázní.
Ne, tak takto to nezačíná.

08. 07. 2016
2
18
2023
Miniatury prozaické

Proč jsou některé ženy tak zvrhlé

Pomáhat a chránit
Před kavárnami stolky a u nich holky. Ledovou kávu berou do parády, to je léto. A z těsných šortek stehna svítí nahé veto. Ale chodci se nevzdávají a pozorují, jestli si je některá náhodou nepocintala, že by nabídli malou pomoc.

08. 07. 2016
5
9
1416
Miniatury prozaické

Uspáni do zaklesnutí

Mizející
Má krásné vlasy a dva malé kluky. A ti zas mají koloběžku. S manželem to nevyšlo a pro nového by teď vyklusala Sněžku. Jenže doba je zběsilá a svými víry stáhne každý vztah ke dnu.

07. 07. 2016
4
15
1988
Miniatury prozaické

Z vděku Primošten

Kolbásníci
V Lidlu tatík s klukem, takovým čahounem. Postávají u regálu s klobásami, tatík říká: To máš na teď a to si sníš na hranicích. Nejpíš míří k Rijece. Kluk je vývinu, má obavy, aby mu správně sílily plece.

05. 07. 2016
5
7
1352
Miniatury prozaické

Sát tipy z písmáckého prsu

Kdo z písmáckého prsu saje příliš mléka tipů, stává se obézním. A obézní autor má po mlíčku větší a větší hlad. Hladem je přímo smýkán. Zkuste mu pak říct, že to mléko není než náhražka, jakýsi sunar, křivá tekutina.

04. 07. 2016
5
27
2330
Úvahy

Lono je pasca

Lono je pasca, čtu. Dál nic. Autor se spokojil s konstatováním, že lůno je past (prý na muže). Připomnělo mi to včerejší cestu Myslíkovou ulicí: vycházím z antikvariátu a v dálce, tam, kde obvykle jen cinkají lžičky o hrníčky s kávou, řev: tlupa Poláků křičí Polska, Polska; někteří u toho i vyskakují do výšky, podobně jako opičáci chystající se k útoku na znepřátelenou tlupu.

03. 07. 2016
3
41
3489
Kritiky (lit. kritiky díla)